CZ281146B6 - Způsob tavení a čeření materiálu na výrobu skla a zařízení k provádění tohoto způsobu - Google Patents
Způsob tavení a čeření materiálu na výrobu skla a zařízení k provádění tohoto způsobu Download PDFInfo
- Publication number
- CZ281146B6 CZ281146B6 CS869848A CS984886A CZ281146B6 CZ 281146 B6 CZ281146 B6 CZ 281146B6 CS 869848 A CS869848 A CS 869848A CS 984886 A CS984886 A CS 984886A CZ 281146 B6 CZ281146 B6 CZ 281146B6
- Authority
- CZ
- Czechia
- Prior art keywords
- chamber
- melt
- glass
- vessel
- vacuum
- Prior art date
Links
- 239000000463 material Substances 0.000 title claims abstract description 41
- 238000000034 method Methods 0.000 title claims abstract description 36
- 238000002844 melting Methods 0.000 title claims abstract description 34
- 230000008018 melting Effects 0.000 title claims abstract description 34
- 239000011521 glass Substances 0.000 title claims description 108
- 238000004519 manufacturing process Methods 0.000 title description 13
- 239000000155 melt Substances 0.000 claims abstract description 45
- 239000006260 foam Substances 0.000 claims abstract description 34
- 239000007789 gas Substances 0.000 claims abstract description 31
- 239000006060 molten glass Substances 0.000 claims abstract description 31
- 238000007670 refining Methods 0.000 claims abstract description 11
- 238000005352 clarification Methods 0.000 claims description 24
- 239000004571 lime Substances 0.000 claims description 7
- 238000005816 glass manufacturing process Methods 0.000 abstract 1
- NINIDFKCEFEMDL-UHFFFAOYSA-N Sulfur Chemical compound [S] NINIDFKCEFEMDL-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 16
- 230000008569 process Effects 0.000 description 16
- 239000011593 sulfur Substances 0.000 description 16
- 229910052717 sulfur Inorganic materials 0.000 description 16
- 239000010410 layer Substances 0.000 description 15
- 239000006025 fining agent Substances 0.000 description 13
- 238000004090 dissolution Methods 0.000 description 10
- 239000005329 float glass Substances 0.000 description 10
- VYPSYNLAJGMNEJ-UHFFFAOYSA-N Silicium dioxide Chemical compound O=[Si]=O VYPSYNLAJGMNEJ-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 8
- 238000010438 heat treatment Methods 0.000 description 8
- 239000000203 mixture Substances 0.000 description 8
- 239000000047 product Substances 0.000 description 8
- 239000002994 raw material Substances 0.000 description 8
- 230000002829 reductive effect Effects 0.000 description 8
- 239000000126 substance Substances 0.000 description 8
- 230000008901 benefit Effects 0.000 description 7
- 239000005357 flat glass Substances 0.000 description 7
- PMZURENOXWZQFD-UHFFFAOYSA-L Sodium Sulfate Chemical compound [Na+].[Na+].[O-]S([O-])(=O)=O PMZURENOXWZQFD-UHFFFAOYSA-L 0.000 description 5
- 230000015572 biosynthetic process Effects 0.000 description 5
- 239000008395 clarifying agent Substances 0.000 description 5
- 230000000694 effects Effects 0.000 description 5
- 238000005187 foaming Methods 0.000 description 5
- 239000012071 phase Substances 0.000 description 5
- 229910052938 sodium sulfate Inorganic materials 0.000 description 5
- 235000011152 sodium sulphate Nutrition 0.000 description 5
- CURLTUGMZLYLDI-UHFFFAOYSA-N Carbon dioxide Chemical compound O=C=O CURLTUGMZLYLDI-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 4
- OSGAYBCDTDRGGQ-UHFFFAOYSA-L calcium sulfate Chemical compound [Ca+2].[O-]S([O-])(=O)=O OSGAYBCDTDRGGQ-UHFFFAOYSA-L 0.000 description 4
- 239000003795 chemical substances by application Substances 0.000 description 4
- 230000003628 erosive effect Effects 0.000 description 4
- 239000007788 liquid Substances 0.000 description 4
- BASFCYQUMIYNBI-UHFFFAOYSA-N platinum Chemical compound [Pt] BASFCYQUMIYNBI-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 4
- 230000009467 reduction Effects 0.000 description 4
- 239000005361 soda-lime glass Substances 0.000 description 4
- XOLBLPGZBRYERU-UHFFFAOYSA-N tin dioxide Chemical compound O=[Sn]=O XOLBLPGZBRYERU-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 4
- XLYOFNOQVPJJNP-UHFFFAOYSA-N water Substances O XLYOFNOQVPJJNP-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 4
- UGFAIRIUMAVXCW-UHFFFAOYSA-N Carbon monoxide Chemical compound [O+]#[C-] UGFAIRIUMAVXCW-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 3
- PXGOKWXKJXAPGV-UHFFFAOYSA-N Fluorine Chemical compound FF PXGOKWXKJXAPGV-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 3
- 239000000919 ceramic Substances 0.000 description 3
- 238000000354 decomposition reaction Methods 0.000 description 3
- 229910052731 fluorine Inorganic materials 0.000 description 3
- 239000011737 fluorine Substances 0.000 description 3
- 239000002245 particle Substances 0.000 description 3
- 239000004576 sand Substances 0.000 description 3
- 239000000377 silicon dioxide Substances 0.000 description 3
- 239000011734 sodium Substances 0.000 description 3
- IJGRMHOSHXDMSA-UHFFFAOYSA-N Atomic nitrogen Chemical compound N#N IJGRMHOSHXDMSA-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 2
- OKTJSMMVPCPJKN-UHFFFAOYSA-N Carbon Chemical compound [C] OKTJSMMVPCPJKN-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 2
- BVKZGUZCCUSVTD-UHFFFAOYSA-L Carbonate Chemical compound [O-]C([O-])=O BVKZGUZCCUSVTD-UHFFFAOYSA-L 0.000 description 2
- XEEYBQQBJWHFJM-UHFFFAOYSA-N Iron Chemical compound [Fe] XEEYBQQBJWHFJM-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 2
- ATJFFYVFTNAWJD-UHFFFAOYSA-N Tin Chemical compound [Sn] ATJFFYVFTNAWJD-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 2
- MCMNRKCIXSYSNV-UHFFFAOYSA-N Zirconium dioxide Chemical compound O=[Zr]=O MCMNRKCIXSYSNV-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 2
- 229910052787 antimony Inorganic materials 0.000 description 2
- WATWJIUSRGPENY-UHFFFAOYSA-N antimony atom Chemical compound [Sb] WATWJIUSRGPENY-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 2
- 229910052785 arsenic Inorganic materials 0.000 description 2
- RQNWIZPPADIBDY-UHFFFAOYSA-N arsenic atom Chemical compound [As] RQNWIZPPADIBDY-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 2
- 239000006227 byproduct Substances 0.000 description 2
- 229910052799 carbon Inorganic materials 0.000 description 2
- 229910002092 carbon dioxide Inorganic materials 0.000 description 2
- 239000001569 carbon dioxide Substances 0.000 description 2
- 230000008859 change Effects 0.000 description 2
- 150000001875 compounds Chemical class 0.000 description 2
- 238000010276 construction Methods 0.000 description 2
- 238000007796 conventional method Methods 0.000 description 2
- 210000003298 dental enamel Anatomy 0.000 description 2
- 239000000975 dye Substances 0.000 description 2
- 238000005485 electric heating Methods 0.000 description 2
- 239000003546 flue gas Substances 0.000 description 2
- 239000000156 glass melt Substances 0.000 description 2
- 239000011344 liquid material Substances 0.000 description 2
- 239000007791 liquid phase Substances 0.000 description 2
- 239000012768 molten material Substances 0.000 description 2
- 230000036961 partial effect Effects 0.000 description 2
- 229910052697 platinum Inorganic materials 0.000 description 2
- 239000003870 refractory metal Substances 0.000 description 2
- HUAUNKAZQWMVFY-UHFFFAOYSA-M sodium;oxocalcium;hydroxide Chemical compound [OH-].[Na+].[Ca]=O HUAUNKAZQWMVFY-UHFFFAOYSA-M 0.000 description 2
- 229910001887 tin oxide Inorganic materials 0.000 description 2
- 238000009489 vacuum treatment Methods 0.000 description 2
- 235000008733 Citrus aurantifolia Nutrition 0.000 description 1
- DGAQECJNVWCQMB-PUAWFVPOSA-M Ilexoside XXIX Chemical compound C[C@@H]1CC[C@@]2(CC[C@@]3(C(=CC[C@H]4[C@]3(CC[C@@H]5[C@@]4(CC[C@@H](C5(C)C)OS(=O)(=O)[O-])C)C)[C@@H]2[C@]1(C)O)C)C(=O)O[C@H]6[C@@H]([C@H]([C@@H]([C@H](O6)CO)O)O)O.[Na+] DGAQECJNVWCQMB-PUAWFVPOSA-M 0.000 description 1
- 235000019738 Limestone Nutrition 0.000 description 1
- WHXSMMKQMYFTQS-UHFFFAOYSA-N Lithium Chemical compound [Li] WHXSMMKQMYFTQS-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 1
- ZOKXTWBITQBERF-UHFFFAOYSA-N Molybdenum Chemical compound [Mo] ZOKXTWBITQBERF-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 1
- BPQQTUXANYXVAA-UHFFFAOYSA-N Orthosilicate Chemical compound [O-][Si]([O-])([O-])[O-] BPQQTUXANYXVAA-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 1
- 229910004298 SiO 2 Inorganic materials 0.000 description 1
- CDBYLPFSWZWCQE-UHFFFAOYSA-L Sodium Carbonate Chemical compound [Na+].[Na+].[O-]C([O-])=O CDBYLPFSWZWCQE-UHFFFAOYSA-L 0.000 description 1
- 229910000831 Steel Inorganic materials 0.000 description 1
- 235000011941 Tilia x europaea Nutrition 0.000 description 1
- 238000010521 absorption reaction Methods 0.000 description 1
- 238000009825 accumulation Methods 0.000 description 1
- 239000002253 acid Substances 0.000 description 1
- 239000000654 additive Substances 0.000 description 1
- 230000002411 adverse Effects 0.000 description 1
- PNEYBMLMFCGWSK-UHFFFAOYSA-N aluminium oxide Inorganic materials [O-2].[O-2].[O-2].[Al+3].[Al+3] PNEYBMLMFCGWSK-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 1
- 230000009286 beneficial effect Effects 0.000 description 1
- 229910002090 carbon oxide Inorganic materials 0.000 description 1
- 150000004649 carbonic acid derivatives Chemical class 0.000 description 1
- 238000004040 coloring Methods 0.000 description 1
- 238000002485 combustion reaction Methods 0.000 description 1
- 238000009833 condensation Methods 0.000 description 1
- 230000005494 condensation Effects 0.000 description 1
- 239000000356 contaminant Substances 0.000 description 1
- 238000011109 contamination Methods 0.000 description 1
- 238000010924 continuous production Methods 0.000 description 1
- 230000001276 controlling effect Effects 0.000 description 1
- 238000001816 cooling Methods 0.000 description 1
- 239000000498 cooling water Substances 0.000 description 1
- 238000002788 crimping Methods 0.000 description 1
- 230000007423 decrease Effects 0.000 description 1
- 230000007547 defect Effects 0.000 description 1
- 230000008021 deposition Effects 0.000 description 1
- 230000001627 detrimental effect Effects 0.000 description 1
- 238000009826 distribution Methods 0.000 description 1
- 230000008030 elimination Effects 0.000 description 1
- 238000003379 elimination reaction Methods 0.000 description 1
- 238000005265 energy consumption Methods 0.000 description 1
- 239000003344 environmental pollutant Substances 0.000 description 1
- 238000001704 evaporation Methods 0.000 description 1
- 230000008020 evaporation Effects 0.000 description 1
- 238000007667 floating Methods 0.000 description 1
- 230000009969 flowable effect Effects 0.000 description 1
- 239000004088 foaming agent Substances 0.000 description 1
- 230000004927 fusion Effects 0.000 description 1
- 238000007496 glass forming Methods 0.000 description 1
- 229910052500 inorganic mineral Inorganic materials 0.000 description 1
- 238000009413 insulation Methods 0.000 description 1
- 229910052742 iron Inorganic materials 0.000 description 1
- 238000003475 lamination Methods 0.000 description 1
- 239000006028 limestone Substances 0.000 description 1
- 230000000670 limiting effect Effects 0.000 description 1
- 229910052744 lithium Inorganic materials 0.000 description 1
- 210000004185 liver Anatomy 0.000 description 1
- 230000007246 mechanism Effects 0.000 description 1
- 238000010309 melting process Methods 0.000 description 1
- 239000012528 membrane Substances 0.000 description 1
- 229910052751 metal Inorganic materials 0.000 description 1
- 239000002184 metal Substances 0.000 description 1
- 239000011707 mineral Substances 0.000 description 1
- 229910052750 molybdenum Inorganic materials 0.000 description 1
- 239000011733 molybdenum Substances 0.000 description 1
- 229910052757 nitrogen Inorganic materials 0.000 description 1
- 230000006911 nucleation Effects 0.000 description 1
- 238000010899 nucleation Methods 0.000 description 1
- 210000003899 penis Anatomy 0.000 description 1
- 230000002093 peripheral effect Effects 0.000 description 1
- 230000000704 physical effect Effects 0.000 description 1
- 231100000719 pollutant Toxicity 0.000 description 1
- 239000000843 powder Substances 0.000 description 1
- 230000001737 promoting effect Effects 0.000 description 1
- 230000005855 radiation Effects 0.000 description 1
- 239000011819 refractory material Substances 0.000 description 1
- 230000001105 regulatory effect Effects 0.000 description 1
- 230000000284 resting effect Effects 0.000 description 1
- 230000000630 rising effect Effects 0.000 description 1
- 229920006395 saturated elastomer Polymers 0.000 description 1
- 239000007787 solid Substances 0.000 description 1
- 239000007921 spray Substances 0.000 description 1
- 239000010959 steel Substances 0.000 description 1
- 150000003464 sulfur compounds Chemical class 0.000 description 1
- 150000003467 sulfuric acid derivatives Chemical class 0.000 description 1
- 239000002344 surface layer Substances 0.000 description 1
- 239000010409 thin film Substances 0.000 description 1
- 239000002918 waste heat Substances 0.000 description 1
Classifications
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C03—GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
- C03B—MANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
- C03B5/00—Melting in furnaces; Furnaces so far as specially adapted for glass manufacture
- C03B5/16—Special features of the melting process; Auxiliary means specially adapted for glass-melting furnaces
- C03B5/225—Refining
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C03—GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
- C03B—MANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
- C03B3/00—Charging the melting furnaces
- C03B3/02—Charging the melting furnaces combined with preheating, premelting or pretreating the glass-making ingredients, pellets or cullet
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C03—GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
- C03B—MANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
- C03B3/00—Charging the melting furnaces
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C03—GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
- C03B—MANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
- C03B5/00—Melting in furnaces; Furnaces so far as specially adapted for glass manufacture
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C03—GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
- C03B—MANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
- C03B5/00—Melting in furnaces; Furnaces so far as specially adapted for glass manufacture
- C03B5/04—Melting in furnaces; Furnaces so far as specially adapted for glass manufacture in tank furnaces
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C03—GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
- C03B—MANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
- C03B5/00—Melting in furnaces; Furnaces so far as specially adapted for glass manufacture
- C03B5/14—Melting in furnaces; Furnaces so far as specially adapted for glass manufacture in revolving cylindrical furnaces
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C03—GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
- C03B—MANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
- C03B5/00—Melting in furnaces; Furnaces so far as specially adapted for glass manufacture
- C03B5/16—Special features of the melting process; Auxiliary means specially adapted for glass-melting furnaces
- C03B5/225—Refining
- C03B5/2252—Refining under reduced pressure, e.g. with vacuum refiners
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C03—GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
- C03C—CHEMICAL COMPOSITION OF GLASSES, GLAZES OR VITREOUS ENAMELS; SURFACE TREATMENT OF GLASS; SURFACE TREATMENT OF FIBRES OR FILAMENTS MADE FROM GLASS, MINERALS OR SLAGS; JOINING GLASS TO GLASS OR OTHER MATERIALS
- C03C3/00—Glass compositions
- C03C3/04—Glass compositions containing silica
- C03C3/076—Glass compositions containing silica with 40% to 90% silica, by weight
- C03C3/078—Glass compositions containing silica with 40% to 90% silica, by weight containing an oxide of a divalent metal, e.g. an oxide of zinc
-
- C—CHEMISTRY; METALLURGY
- C03—GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
- C03C—CHEMICAL COMPOSITION OF GLASSES, GLAZES OR VITREOUS ENAMELS; SURFACE TREATMENT OF GLASS; SURFACE TREATMENT OF FIBRES OR FILAMENTS MADE FROM GLASS, MINERALS OR SLAGS; JOINING GLASS TO GLASS OR OTHER MATERIALS
- C03C3/00—Glass compositions
- C03C3/04—Glass compositions containing silica
- C03C3/076—Glass compositions containing silica with 40% to 90% silica, by weight
- C03C3/083—Glass compositions containing silica with 40% to 90% silica, by weight containing aluminium oxide or an iron compound
- C03C3/085—Glass compositions containing silica with 40% to 90% silica, by weight containing aluminium oxide or an iron compound containing an oxide of a divalent metal
- C03C3/087—Glass compositions containing silica with 40% to 90% silica, by weight containing aluminium oxide or an iron compound containing an oxide of a divalent metal containing calcium oxide, e.g. common sheet or container glass
-
- Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
- Y02—TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
- Y02P—CLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES IN THE PRODUCTION OR PROCESSING OF GOODS
- Y02P40/00—Technologies relating to the processing of minerals
- Y02P40/50—Glass production, e.g. reusing waste heat during processing or shaping
-
- Y—GENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
- Y02—TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
- Y02P—CLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES IN THE PRODUCTION OR PROCESSING OF GOODS
- Y02P40/00—Technologies relating to the processing of minerals
- Y02P40/50—Glass production, e.g. reusing waste heat during processing or shaping
- Y02P40/57—Improving the yield, e-g- reduction of reject rates
Landscapes
- Chemical & Material Sciences (AREA)
- Engineering & Computer Science (AREA)
- Materials Engineering (AREA)
- Organic Chemistry (AREA)
- Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
- Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
- General Chemical & Material Sciences (AREA)
- Geochemistry & Mineralogy (AREA)
- Glass Compositions (AREA)
- Glass Melting And Manufacturing (AREA)
Abstract
Způsob tavení a čeření materiálu na výrobu skla, při kterém se v první komoře (11) vytvoří lázeň roztaveného sklovitého materiálu, aby se dosáhlo v podstatě úplného roztavení materiálu v této první komoře (11), tavenina se odvádí z první komory (11) a při tlaku nižším než je tlak udržovaný v první komoře (11) se vede přívodním prostředkem (36) do druhé komory (12) a tavenina se odvádí z druhé komory (12), se provádí tak, že tlak v prostoru nad taveninou v druhé komoře (12) se udržuje na hodnotě rovnající se nejvýše polovině atmosferického tlaku, aby se tavenina vstupující do druhé komory (12) zpěnila expanzí v ní obsažených plynů do prostoru nad taveninou v druhé komoře (12), přičemž tavenina se odvádí ze spodní části druhé komory (12) po odstranění plynů v ní obsažených z takto vzniklé pěny. Zařízení má první komoru (11), na niž navazuje přes přívodní prostředek (36) druhá komora (12), opatřená vakuovým prostředkem (52) pro vytváření podtlaku v horní části druhé komory (12).
ŕ
Description
Způsob tavení a čeření materiálu na výrobu skla a zařízení k provádění tohoto způsobu
Oblast techniky
Vynález se týká způsobu tavení a čeření materiálu na výrobu skla, při kterém se v první komoře vytvoří lázeň roztaveného sklovitého materiálu, aby se dosáhlo v podstatě úplného roztavení materiálu v této první komoře, tavenina se odvádí z první komory a při tlaku nižším než je tlak udržovaný v první komoře se vede do druhé komory a tavenina se odvádí z druhé komory. Vynález se dále týká zařízeni k provádění tohoto způsobu.
Dosavadní stav techniky
Při tavení skla vzniká velké množství plynu v důsledku rozkladu materiálu vsázky. Materiálem vsázky jsou fyzicky unášeny nebo strhávány do skloviny jiné plyny z tepelných spalovacích zdrojů. Většina plynu uniká ze skloviny během počáteční fáze tavení, jisté množství však ve skloviné zůstává. Určité množství plynu se ve skloviné rozpouští, avšak velké množství vytváří oddělené plynové okluze, nazývané bubliny nebo kyšpy, které by v příliš vysoké koncentraci byly ve vyrobeném skle nepřípustné. Plyny zachycené ve skloviné stoupají ke hladině a unikají ze skloviny, pokud je k tomu k dispozici dostatečně dlouhá doba ve fázi tavení skla, nazývané čeření. V čeřící zóně je obvykle velmi vysoká teplota, aby se usnadnilo stoupání a unikání plynných bublinek snížením viskozity skloviny a zvětšením průměru bublinek. Náklady na energii, potřebnou k vytvoření vysokých teplot v čeřícím stupni a velká tavící nádoba, která musí zajistit dostatečnou dobu prodlevy skloviny k tomu, aby z ní mohly uniknout bubliny, představují nejvyšší náklady při celkové výrobě skla. Je tedy žádoucí zdokonalit postup čeřeni a tyto náklady snížit.
Je známé, že snížením tlaku lze podporovat čeřeni tím, že se sníží parciální tlak rozpuštěných plynů nad sklovinou. Snížením tlaku se rovněž zvětší objem bublinek ve skloviné, čímž se urychlí jejich stoupnutí k hladině. Obtíže spojené s vytvořením plynotésné nádoby v měřítku běžné čeřící vany tak, aby nad ni bylo možno vytvořit vakuum, omezovaly až dosud použití vakuového čeření na zpracováni poměrné malých vsázek, jak je popisováno v patentech US 1 564 235, 2 781 411, 2 877 280, 3 338 694 a 3 442 622.
Spojité vakuové čeření bylo sice navrženo, ale nenašlo upotřebeni při spojité velkovýrobě skla v důsledku různých obtíží. V zařízeních pro spojité vakuové čeření skloviny, popsaných v patentech US 805 139, 1 598 308 a 3 519 412, je největší nevýhodou požadavek na vytvořeni poměrně úzkých svislých kanálů, které vedou z vakuového pásma a do něho a jsou nezbytné v důsledku tlakového rozdílu. Tyto kanály komplikují konstrukci nádoby, zejména pokud jde o plynotěsnost stěn, zvyšují styk suroviny se žáruvzdornou vyzdívkou, obsahující kontaminující příměsi, vyvolávají značné třeni skloviny a tedy zpomalují její průtok. Přitom je třeba uvážit, že k vyvážení i mírného stupně vakua je třeba značná výška skloviny. Další problém představuje změna výkonu takové soustavy, zejména v důsledku vysokého tření. Pružnost časového
-1CZ 281146 B6 výkonu je však velice důležitá při kontinuální běžné výrobě, a to jednak v důsledku požadovaných změn vyráběného produktu, jako je tloušťka' a šířka, a jednak v důsledku ekonomických ukazatelů, které mají vliv na požadovanou intenzitu výroby. Ve všech třech shora uvedených patentových spisech lze hybnou sílu, nezbytnou ke zvýšení rychlosti průtoku skloviny vakuovou sekcí, zvýšit pouze zvětšením hloubky ve sklovině, vakuové sekci oproti hloubce za vakuovou sekcí. Velikost tohoto rozdílu hladiny je vsak vyrovnávána třením skloviny, ke kterému nezbytně dochází. Protože ve výši povrchu skloviny nastává urychlená eroze bočních stěn nádoby, častá změna výšky hladiny tuto erozi zvětšuje a tím se ovšem zhoršuje jakost vyráběného skla.
Jednodušší řešení je znázorněno v patentu US 3 429 684, kde se vsázka zavádí přes vakuový uzávěr a taví se v horní části svislé protáhlé vakuové komory. Ke změně protaveného množství v tomto zařízení se musí měnit stupeň vakua v komoře, což nevýhodné snižuje stupeň čeření. Tavení surovin ve vakuové komoře představuje další nevýhodu zařízení, a to z několika důvodů. Při počátečním rozkladu surovin ve vakuu vznikají velká množství pěny, takže použitá nádoba musí být značné velká, aby v ní pěna nepřetékala. Dále je nebezpečí, že surovina bude postupovat po krátké cirkulační dráze do výstupu nádoby, takže se neroztaví a nevyčeři dostatečně. Konečně provádění počátečních fází tavení a zahříváni vsázky na teplotu čeření ve vakuové nádobě vyžaduje dodávku velkého množství tepla do skloviny. Přívod velkého množství tepla do nádoby vyvolává nezbytně konvekční proudění ve sklovině, které zvyšuje erozi stěn nádoby a tím vyvolává kontaminaci vyčeřené skloviny. Mimoto oxid uhličitý, uvolňovaný při rozkladu vsázkových surovin, zejména uhličitanů, způsobuje uvnitř nádoby poměrně vysoký parciální tlak uhlíku, čímž se přinejmenším z části znemožní vytvoření podtlaku k odstraněni oxidu uhličitého ze skloviny.
V patentu US 4 195 982 je popisováno počáteční taveni skloviny při zvýšeném tlaku a následující čeřeni skloviny v oddělené komoře při nižším tlaku, přičemž obé komory jsou vytápěné.
Patent US 4 110 098 popisuje způsob záměrného pěnění skla, které podporuje čeřeni. Pěněni je vyvoláváno intenzivním teplem a chemickými pěnícími prostředky při atmosférickém tlaku.
Podstata vynálezu
Výše uvedené nedostatky odstraňuje způsob taveni a čeření materiálu na výrobu skla, při kterém se v první komoře vytvoří lázeň roztaveného sklovitého materiálu, aby se dosáhlo v podstatě úplného roztaveni materiálu v této první komoře, tavenina se odvádí z první komory a při tlaku nižším než je tlak udržovaný v první komoře se vede do druhé komory a tavenina se odvádí z druhé komory, podle vynálezu, jehož podstatou je, že tlak v prostoru nad taveninou v druhé komoře se udržuje na hodnotě, rovnající se nejvýše polovině atmosférického tlaku, aby se tavenina, vstupující do druhé komory, zpěnila expanzí v ní obsažených plynů do prostoru nad taveninou v druhé komoře, přičemž tavenina se odvádí ze spodní části druhé komory po odstranění plynů v ni obsažených z takto vzniklé pěny.
-2CZ 281146 B6
Podle výhodného provedení se tavenina zavádí do prostoru nad taveninou v druhé komoře zúženým průchodem.
Podle dalšího výhodného provedení se pohyb hmoty taveniny druhou komorou provádí převážně ve svislém směru k místu odvádění .
Podle dalšího výhodného provedení se ve druhé komoře udržuje podtlak, odpovídající nejvýše třetině atmosférického tlaku.
Podle dalšího výhodného provedení se tlak v hmotě taveniny ve výši jejího odvádění z druhé komory rovná alespoň atmosférickému tlaku.
Podle dalšího výhodného provedení je roztavovaným a čeřeným materiálem sodnokřemičitovápenatá sklovina.
Podle ještě dalšího výhodného provedení se do druhé komory přivádí teplo, takže celková teplota taveniny se udržuje na teplotě vhodné k čeření.
Výše uvedené nedostatky dále odstraňuje zařízení k prováděni způsobu podle vynálezu, sestávající z první komory, tvořené první nádobou pro v podstatě úplné roztavení skloviny, z druhé komory, tvořené druhou nádobou pro taveninu skloviny, z přívodního prostředku v horní části druhé nádoby pro průchod roztavené skloviny z první nádoby do prostoru nad taveninou v druhé nádobě, z vypouštěcího prostředku v dolní části druhé nádoby, určeného pro výstup taveniny z druhé nádoby, jehož podstatou je, že je opatřeno vakuovým prostředkem pro vytvářeni podtlaku v horní části druhé nádoby.
Podle výhodného provedení je přívodní prostředek opatřen plovákem k regulaci průtoku taveniny z první nádoby do druhé nádoby .
Podle dalšího výhodného provedení je vypouštěcí prostředek opatřen škrticím prostředkem pro regulaci průtoku taveniny z druhé nádoby.
Podle dalšího výhodného provedení má druhá nádoba obecně válcový tvar.
Podle dalšího výhodného provedení je druhá nádoba opatřena plynotésným pláštěm s chladiči.
Podle dalšího výhodného provedení se výška druhé nádoby rovná nejvýše pětinásobku její šířky.
Způsobem podle vynálezu a příslušným zařízením lze provádět vakuové čeření skloviny v průmyslově hospodárném rozsahu. Roztavená sklovina se zavádí do vakuové rafinační komory neboli druhé komory poté, co bylo do skloviny zavedeno největší množství tepelné energie, potřebné k čeření, takže do roztavené skloviny, obsažené ve vakuové komoře, se nemusí dodávat žádná tepelná energie, nebo jenom malé množství. S výhodou se nepřivádí do vakuového stupně větší teplo, než je třeba ke kompenzaci tepelných ztrát stěnami nádoby. Při dostatečně velkém výkonu může být vakuová ko
-3CZ 281146 B6 mora zcela nevytápěná jiným zdrojem než samotnou přiváděnou roztavenou sklovinou. Vsázkový materiál se s výhodou nejprve uvede do kapalného stavu ve stupni, který je speciálně určen pro tuto fázi postupu, a kapalný materiál se přemisťuje do druhého stupně, tvořeného první komorou, kde se v podstatě dokonči roztavení pevných částic a teplota materiálu se dá zvýšit na hodnotu, která zajišťuje viskozitu vhodnou k čeření. Potom se roztavená sklovina zavádí do vakuové neboli druhé komory. V důsledku toho se podstatné množství plynných vedlejších produktů taveni odstraní ze skloviny dříve, než se sklovina podrobuje působení vakua, a oblast maximálního úniku plynu je oddělena od čeřícího pásma. Následkem toho materiály, které se začínají tavit, se nemohou smíchat s tou částí skloviny, která se podrobuje čeření. Protože většina nebo veškeré tepelné množství potřebné pro tavení bylo dodáno do vsázky dřív, než přijde do vakuového čeřícího stupně a vytápěni v čeřícím stupni lze tedy vynechat, nedochází k nadměrnému konvekčnímu proudění skloviny v čeřícím pásmu. Tím se zmenší eroze nádoby a pravděpodobnost, že neúplné vyčeřené části skloviny se promíchají s lépe vyčeřenými podíly.
Protože vakuum podporuje čeření, lze pro čeřící fázi tavby použít nižších teplot. Nižší teploty jsou přitom výhodné nejen z hlediska snížení spotřebované energie, nýbrž i s ohledem na menši korozní účinek skloviny na nádobu. Sklo, které se normálně čeří při vysokých teplotách kolem 1 520 ’C, lze podle vynálezu čeřit do stejného stupně při teplotách nepřevyšujících 1 425 ’C nebo dokonce 1 370 ’C, případně nižších, což závisí na použitém stupni vakua.
Předpokládá se, že tvorba pěny ve vakuové čeřící komoře podstatné zvyšuje odstraňování plynu ze skloviny. Tenký film a velká povrchová plocha pěny zvyšuje styk s nízkotlakou atmosférou a urychluje unikáni plynu z kapalné fáze. Toto opatření kontrastuje s běžným čeřením, při kterém se musí zajistit dostatečné dlouhá doba, aby bublinky mohly stoupnout na hladinu a uniknout z viskózni skloviny, která musí mit poměrně velkou plochu hladiny. Vakuové čeřeni podle vynálezu umožňuje požadovaný stupeň čeřeni v podstatně menším prostoru. Ve výhodných provedeních vynálezu je výhodný účinek toho, že na zpěněnou taveninu působí podtlak, podporován tím, že se materiál zpěňuje při vstupu do vakuové nádoby, tedy dřív, než se spojí s tělesem z roztavené skloviny ve vakuové nádobě a s výhodou dřív, než vstupující proud projde vrstvou pěny.
Další výhodou vynálezu je, že umožňuje regulaci výkonu při spojitém čeření. Tekutý materiál se dávkované zavádí do horního konce vakuové komory přes ventilové ústroji a vyčeřená tavenina vystupuje z dolního konce vakuové komory přes další ventilové ústrojí. Výška roztavené skloviny, udržovaná ve vakuové komoře, je alespoň nepatrné větší než výška, potřebná k vyvážení vakua, takže sklovina může vytékat výpusti působením vlastní tíže. Následkem toho, že výška skloviny je větší než minimální výška, potřebná k jejímu odtékání, lze regulovat výkon pomocí ventilů, aniž by bylo třeba měnit stupeň vakua v komoře a hladinu skloviny uvnitř komory. Naopak zase lze používat širokého stupně velikosti podtlaku bez změny výkonu. Kromě ventilů nemá zařízení prakticky žádný odpor proti proudění roztavené skloviny.
-4CZ 281146 B6
Výkon zařízení podle vynálezu lze tedy podle potřeby měnit a přitom je účinnost zařízení podstatně nezávislá na jeho měřítku, což je naprostý opak ve srovnání s běžnými recirkulačními zařízeními s vanou, která pracují při nízkém výkonu s malou účinností. Vynález lze tedy účinně aplikovat na široký rozsah operací při výrobě skla.
Podle vynálezu je vakuová čeřící komora tvořena svisle protáhlou nádobou, nejvýhodněji ve tvaru stojatého válce. Tekutá tavenina se zavádí do horní části nad sklovinou, která je v nádobě. Když se sklovina setká s podtlakem v horní části nádoby, přinejmenším velké množství materiálu se zpění v důsledku uvolňování plynů rozpuštěných ve sklovině a v důsledku zvětšování bublin přítomných ve sklovině. Tvorba pěny značně zvětšuje povrchovou plochu, na kterou působí snížený tlak, a tím podporuje únik plynných látek z kapalné fáze. Skutečnost, že se pěna vytváří nad lázni skloviny v nádobě místo vytváření z lázně skloviny je výhodná tím, že podporuje zhroucení pěny a unikání plynů. Rovněž bylo zjištěno, že vytváření nově vznikající pěny na již existující vrstvě pěny podporuje její zhroucení. Další výhodou svisle stojaté nádoby je to, že dochází k vrstvení v důsledku toho, že materiál, obsahující méně hustou pěnu nebo bublinky, zůstává nahoře, takže celkový přenos hmoty leží mimo oblast pěny, následkem toho je nepravděpodobné, že by nevyčeřená sklovina proudila do proudu produktu. Odvádění plynů ze skloviny účinkem podtlaku snižuje koncentraci plynů rozpuštěných ve sklovině pod tlak nasycených par při atmosférickém tlaku. Jak sklovina postupuje nádobou směrem dolů do výpusti ve dně, tlak, vzrůstající následkem hloubky skloviny v nádobě, podporuje rozpouštěni zbytkových plynů ve sklovině a zmenšuje objem případných malých bublinek, které v ní ještě mohly zůstat. Rozpouštění plynů lze ještě podporovat tím, že se teplota nechá klesat, jak materiál postupuje směrem k výpusti. Kromě toho nízká koncentrace plynů, zbývajících po vakuovém čeření, zmenšuje pravděpodobnost nukleace bublinek v následujících stupních výroby skla, která bývá často velkým problémem při běžném čeření.
Při komerčním tavení skla, zejména sodnovápenatokřemičitého skla, je síran sodný a síran vápenatý nebo jiný zdroj síry zpravidla obsažen v materiálu vsázky a podporuje tavení a čeření. Antimon, arsen a fluor jsou rovněž známé jako čeřiva. Bylo zjištěno, že při čeřeni ve vakuu představuje přítomnost čeřících činidel, jako je síra, ve sklovině značný problém, protože vznikají velké objemy pěny a dochází k poškozování keramických žáruvzdorných stěn vakuové čeřící nádoby. Až dosud se však účinné tavení a čeřeni skloviny prakticky nedalo provádět bez čeřících činidel. Další výhoda vynálezu spočívá tedy v tom, že sklovinu lze tavit a čeřit na vysokou jakost při použití malého množství chemických čeřících činidel nebo úplné bez nich. Podle vynálezu je to možné proto, že tavení a čeřeni se provádí v oddělených stupních, takže v každém stupni lze pracovat postupem vhodným pro zmenšení nebo úplné vyloučeni chemických čeřících činidel. Obecné se předpokládá, že čeřící činidla slouží ke zrychlování akumulace a vzestupu bublinek z taveniny, avšak u způsobu podle vynálezu má tento mechanismus pouze nepatrný význam. Když se tedy nepoužijí při způsobu podle vynálezu žádná chemická čeřici činidla nebo jenom v nepatrném množství, nemá to prakticky vliv na jakost vyrobeného skla. Vyloučení nebo zmenšení množství čeřících činidel je žádou
-5CZ 281146 B6 ci i z toho důvodu, že se snižuje emise škodlivých látek do okolí. Při výrobě plochého skla plavením je snížení množství síry nebo její úplné vyloučení ze skloviny dále výhodné tím, že nedochází k defektům, vyvolávaným tvorbou a vypařováním oxidu ciničitého v komoře, kde se vytváří ploché sklo, kterýžto jev vede ke kondenzaci a usazování oxidu na horní ploše skla. Síra v kombinaci se železem má na sklo barvicí účinek, takže vyloučení síry z čeřícího pochodu umožňuje přesnější regulaci barvy skla. Obzvláště výhodné je použít před čeřením způsobem podle vynálezu zkapalňovaci pochod k uvedení práškového materiálu vsázky do počátečního zkapalněného stavu.
Přehled obrázků na výkresech
Vynález bude vysvětlen v souvislosti s výkresem, který představuje svislý řez třemi stupni zařízeni, sestávajícího ze zkapalňovacího stupně, rozpouštěcího stupně a vakuového čeřícího stupně.
Příklady provedení vynálezu
Následující popis souvisí se způsobem a zařízením, přizpůsobeným speciálně pro taveni skla, je ovšem samozřejmé, že vynálezu lze použít i při zpracování jiných materiálů.
Celý postup tavení podle vynálezu se provádí ve třech stupních, a to ve zkapalňovacím stupni 10, v rozpouštěcím stupni, představujícím první komoru tvořenou první nádobou 11, a ve vakuovém čeřícím stupni, představujícím druhou komoru tvořenou druhou nádobou 12 . K počátečnímu taveni ve zkapalňovacím stupni 10 lze použit různého uspořádáni, avšak velice účinné uspořádání k odděleni tohoto stupně a k jeho provozu je popsáno v patentu US 4 381 934. Základní součástí zkapalňovaciho stupně 10 je buben 15, který může být vyroben z oceli a má obecně válcové stěny, otevřený horní konec a dolní část, která je uzavřena s výjimkou výpusti. Buben 15 je uložen otočně kolem svislé osy, například na nosném prstenci 16., který jej obklopuje, může se otáčet na opěrných kolech 17 a je udržován ve správné poloze vyrovnávacími koly 18. Shora je buben 15 uzavřen víkem 20./ které je podepřeno obvodovým rámem 21. Víko 20 může mít různý tvar, známý konstruktérům žáruvzdorných pecí. Výhodným uspořádáním, zakresleným na výkrese, je nahoru vyklenutá konstrukce, vyrobená z většího množství žáruvzdorných bloků. Je ovšem samozřejmé, že víko 20 může být i monolitické nebo ploché a zavěšené.
Víkem 20 prochází hořák nebo hořáky 22., které dodávají vsázkovému materiálu teplo potřebné ke zkapalnění. S výhodou je na obvodu víka 20 umístěno velké množství hořáků 22, jejichž plameny zasahují velkou plochu materiálu uvnitř bubnu 15. Hořáky 22 jsou s výhodou chlazené vodou, aby byly chráněny proti teplotě panující v nádobě. Spaliny mohou unikat z vnitřku bubnu 15 vypouštécím otvorem 23 ve víku 20.. Odpadního tepla spalin lze využít k předehřiváni vsázkového materiálu v neznázorněném předehřivacím stupni, jaký je například popsán v patentu US 4 519 814.
Materiály vsázky, s výhodou v práškové formě, se zavádějí do bubnu 15 žlabem 24., který ve znázorněném provedení prochází vypouštěcím otvorem 23.· Podrobnosti uspořádání žlabu odpovídají
-6CZ 281146 B6 například provedení, popsanému v patentu US 4 529 428. Žlab 24. končí těsně u postranní stěny bubnu 15, takže přiváděný materiál se ukládá na vnitřní stěnu bubnu 15. Vrstva 25 materiálu vsázky přitom ulpívá na vnitřní stěně bubnu 15, zejména v důsledku otáčení bubnu 15, a tvoří izolační vrstvu. Když je vsázkový materiál na povrchu vrstvy 25 vystaven působeni tepla, vzniká kapalná vrstva 26, která stéká dolů do středové výpusti na dně nádoby. Výpusť může být opatřena keramickou žáruvzdornou průchodkou 27. Proud 23 kapalného materiálu stéká volné ze zkapalňovacího stupně 10 otvorem 22/ který vede do následujícího rozpouštěcího stupně, tvořeného první nádobou 11. Tento stupeň se nazývá rozpouštécí, protože jeho účelem je konečné rozpuštění jakýchkoliv zrn vsázkového materiálu, která případné zůstala v proudu 28 kapalného materiálu, opouštějícím zkapalňovací stupeň 10. Materiál je v tomto místě typicky pouze částečně roztavený a obsahuje neroztavená zrna písku a značné množství plynné fáze. Při tavení sodnovápenatokřemičitého skla s použitím materiálů, obsahujících uhličitany a jako čeřící činidlo sírany, obsahuje plynná fáze převážné oxidy uhlíku a siry. Z pohlceného vzduchu může být přítomen i dusík.
Rozpouštécí stupeň, tvořený první nádobou 11, slouží tedy k úplnému roztavení dosud neroztavených částic ve zkapalněném materiálu, přicházejícím ze zkapalňovacího stupně 10, a vytváří tedy vložený stupeň, kde neúplně roztavená sklovina zůstává po jistou dobu a je izolována od následujícího čeřícího stupně, tvořeného druhou nádobou 12. Vsázka při výrobě sodnovápenatokřemičitého skla přechází do kapalného stavu typicky při teplotě asi 1 200 ’C a vstupuje do první nádoby 11 při teplotě asi 1 200 C až 1 320 °C; při této teplotě se zbývající neroztavené částice prakticky roztaví, když má materiál v nádobě dostatečnou dobu prodlevy. Rozpouštécí stupeň, neboli první nádoba 11, má ve znázorněném provedení tvar vodorovné protáhlé žáruvzdorné vany 30 se žáruvzdornou střechou 31 a se vstupem a výstupem na protilehlých stranách, aby měl tavící se materiál dostatečnou dobu zdržení. Hloubka skloviny v první nádobě 11 může být poměrně malá, aby nedocházelo k recirkulaci.
Třebaže k rozpuštění není třeba přivádět větší množství tepelné energie, může ohřev urychlit celý pochod a tedy zmenšit rozměry rozpouštěcího stupně, neboli první nádoby 11. Podle vynálezu je výhodné zahřívat materiál v první nádobě 11, aby se zvýšila jeho teplota a byl připraven pro následující čeřící stupeň, tvořený druhou nádobou 12. Zvýšeni teploty pro čeření je výhodné proto, že se zmenšuje viskozita skla a zvyšuje tlak par pohlcených plynů. Pro čeřeni sodnovápenatokřemičitého skla se považují za vhodné teploty kolem 1 520 C, avšak při vakuovém čeření lze použít nižších čeřících teplot, aniž by se zhoršila jakost produktu. Sníženi teploty závisí na stupni vakua. Když se čeření provádí ve vakuu podle vynálezu, nemusí se teplota skloviny zvyšovat nad 1 480 ’C a případně ne nad 1 430 °C před čeřením. Když se použije nižších rozsahů tlaku, nemusí být teplota v čeřící nádobě vyšší než 1 370 ’C. Takové snížení maximální teploty prodlužuje životnost žáruvzdorných nádob a představuje i úsporu energie. Roztavená vsázka, přicházející do první nádoby 11, se tedy může zahřívat jenom mírně, aby se sklovina připravila k čeřeni. V první nádobě 11 lze použít hořáků, bylo však zjištěno, že tento stupeň je nejvhodnější pro elektrické vytápění, takže je v něm uspořádáno větší množství elektrod 32, které procházejí vo
-7CZ 281146 B6 dorovná bočními stěnami žáruvzdorné vany 30. Teplo se generuje odporem skloviny, kladeným elektrickému proudu, procházejícímu mezi elektrodami. Elektrody 32 mohou být z uhlíku nebo molybdenu. V první nádobě 11 muže být uspořádán sběrač 33 pěny, který zabraňuje přístupu případných plovoucích částic k výstupnímu konci.
Ventil regulující proudění skloviny z první nádoby 11 do druhé nádoby 12 má plovák 35, který je souosý s přívodní trubkou 36 do vakuové druhé nádoby 12. Hřídel 37 plováku 35 prochází střechou 31 vany 30 a umožňuje regulaci mezery mezi plovákem 35 a přívodním prostředkem 36, tvořeným přívodní trubkou, a tedy množství materiálu přicházejícího do druhé nádoby 12. Třebaže se uspořádání ventilu považuje za nejvýhodnějši, lze k regulaci průtočného množství skloviny do druhé nádoby 12 použít i jiných zařízeni. Příkladem takového zařízení by mohlo být umístění topného a/nebo chladicího ústroji, přiřazeného přívodnímu prostředku 36 k ovládáni viskozity a tedy proudění roztavené skloviny. .
Čeřící stupeň s výhodou sestává ze svislé stojaté druhé nádoby 12, která je válcového tvaru a má keramickou žáruvzdornou vyzdívku 40., uloženou v plynotěsném plášti 41, chlazeném vodou. Žáruvzdorným materiálem může být směs oxidu hlinitého, zirkoničitého a křemičitého, která je v tomto oboru dobře známa. Dvojitý vápencový plynotésný plášť 41 druhé nádoby 12 má prstencový kanál pro protékáni chladící vody a prstencové čelní chladiče 42, 43. Mezi žáruvzdornou vyzdívkou 40 a válcovým plynotésným pláštěm 41 může být uložena neznázorněná vrstva izolace. Přívodní prostředek 36 muže být umístěn mezi žáruvzdornou vyzdívkou 40 a válcovým plynotésným pláštěm 41, může být vyroben ze žáruvzdorného kovu, jako je platina, a je těsné vsazen do otvoru 44 v horním konci druhé nádoby 12.
Když roztavená sklovina prochází přívodním prostředkem 36 a setkává se se sníženým tlakem uvnitř druhé nádoby 12, plyny ve skloviné zvětšuji svůj objem a vytvářejí pěnovou vrstvu 50., spočívající na tavenině 51. Když se pěna zhroutí a popraská, spadne do taveniny 51. Tlak nižší než atmosférický lze udržovat v druhé nádobě 12 pomoci vakuového prostředku 52 ve formě vakuového potrubí, které prochází jeho horní částí. Pénéni je charakterizováno alespoň zdvojnásobením objemu roztaveného materiálu. Když je sklovina úplné napěněna, je zvětšeni objemu zpravidla mnohem větší než dvojnásobné. Tím, že se roztavený materiál rozdělí na membrány bublin pěny, značné se zvýší plocha, na kterou působí podtlak. Z tohoto důvodu je účelné, aby pénéni bylo co největší. Rovněž je účelné, aby na pěnu působil nejnižší tlak v soustavě, který panuje v horní části nádoby v jejím hlavovém prostoru nad taveninou 51, proto je účelné, aby nové zaváděný zpěněný materiál padal horní části čeřícího stupně, neboli druhé nádoby 12 , na horní plochu pěnové vrstvy 50. Pro přenos hmoty v nádobě je mnohem účelnější, aby se čerstvé pěněný materiál ukládal na horní část pěnové vrstvy 50., než aby se pěna vytvářela z povrchu taveniny 51 pod pěnovou vrstvou 50. V závislosti na tlaku ve vakuovém prostoru a na objemové rychlosti proudění skloviny, přicházející do druhé nádoby 12., může vstupující proud bud proniknout pěnovou vrstvou 50 jako souvislý proud, přičemž v tomto případě probíhá pénéni od povrchu taveniny 51, nebo může přicházející proud pěnit okamžité, jakmile se octne v oblasti sníženého tlaku. Obou způsobů lze použit, ale ze shora uvedených důvodů byl druhý způsob
-8CZ 281146 B6 zjištěn jako účinnější.
Tepelný obsah roztavené skloviny, vstupující do druhé nádoby 12, může být dostatečný k udržení vhodné teploty v této čeřící druhé nádobě 12., avšak při nižších rychlostech proudění mohou být energetické ztráty přes stěny nádob větší než množství energie, která se přivádí do druhé nádoby 12 roztavenou sklovinou. V takovém případě je žádoucí vytápění druhé nádoby 12, aby nedošlo k nežádoucímu poklesu teploty. Stupeň zahřívání může být poměrně nízký, protože jeho účelem je pouze nahradit tepelné ztráty, vznikající konvekcí přes stěny, a proto lze použít běžného elektrického vytápění, kdy elektrody procházejí radiálně pláštěm a elektrický proud prochází mezi elektrodami přes sklovinu.
Bez ohledu na výkon bývá obvykle prostor nad roztavenou sklovinou v druhé nádobě 12 chladnější než je žádoucí, protože neobsahuje taveninu, a protože sálání z taveniny je izolováno pěnovou vrstvou 50. Následkem toho se horní část pěnové vrstvy 50 může ochladit, což opět zvyšuje viskozitu pěny a zpomaluje rychlost vypuzování plynů. V tomto případě je výhodné uspořádat topné ústrojí v horním prostoru nad pěnovou vrstvou 50 a taveninou 51. Tomuto účelu může sloužit hořák 53 , který vyhřívá vakuový prostor. V horní části vakuové druhé nádoby 12 může být umístěna trubka 54, kterou se periodicky na pěnovou vrstvu 50 stříká malé množství vody. Vodní sprcha totiž podle zkušenosti podporuje zhrouceni pěny.
Ve znázorněném provedení se vyčeřená sklovina odebírá z druhé nádoby 12 vypouštěcí prostředkem 55 ve formě vypouštěcí trubice ze žáruvzdorného kovu jako je platina. Vypouštěcí prostředek 55 by mohl být umístěn v postranní stěně druhé nádoby 12 u dna. Vypouštěcí prostředek 55 s výhodou vyčnívá nad dno 56, v němž je uložen, aby do vystupujícího proudu skloviny nemohly vnikat případné úlomky. Dno 56 může mít kolem vypouštěciho prostředku 55 menši tloušťku, čímž se sníží jeho izolační účinek, takže je možné zvyšovat teplotu vypouštěciho prostředku ££, aby v ni sklovina nemohla tuhnout. Unikáni kolem vypouštěciho prostředku 55 znemožňuje vodní chladič 57 pod dnem 56 . Průtočné množství skloviny, vytékající vypoustěcím prostředkem ££, se reguluje kuželovým škrticím dílem £8, který je uložen na konci dříku 59. Dřík 59 je spojen s neznázorněným mechanickým ústrojím, které slouží k nastavováni výškové polohy škrticího dílu 58 a tedy mezery mezi ním a vypouštécím prostředkem 55, čímž se reguluje průtočné množství z druhé nádoby 12.. Roztavený proud 60 vyčeřené skloviny stéká volně a spadává od dna druhé nádoby 12 a může se zavádět do neznázorněné tvářecí stanice, kde se může vytvarovat na požadovaný produkt.
Vyčeřená sklovina se může například zavádět do komory na výrobu plaveného skla, kde se ukládá na hladinu roztaveného kovu a tím vzniká plochá skleněná tabule.
Třebaže lze použít pro čeřící stupeň, tvořený druhou nádobou 12, i jiných tvarů, je jeho tvar s výhodou válcový. Válcový tvar je výhodný z hlediska konstrukce plynotěsné druhé nádoby 12. Poměr vnitřní plochy k objemu je při kruhovém průřezu minimální. Ve srovnání s běžným recirkulačním čeřícím zařízením s otevřenou nístějí existuje ve válcové vakuové druhé nádobě 12 podle vynále
-9CZ 281146 B6 zu pouze zlomek žáruvzdorné plochy, přicházející do styku s roztavenou sklovinou.
Výška taveniny 51 v druhé nádobě 12 je dána stupněm vakua uvnitř druhé nádoby 12,. Tlaková výška, daná výškou skloviny, musí být dostatečné velká, aby vznikl tlak rovný nebo větší než atmosférický, a to na výstupu taveniny, aby sklovina mohla volně vytékat z druhé nádoby 12. Výška hladiny závisí na specifické hmotnosti skloviny, která bývá pro sodnokřemičitovápenaté sklo při teplotách panujících v čeřícím stupni asi 2,3 g/cm3. Může být žádoucí, aby výška taveniny 51 byla vyšší než minimum potřebné k přemožení vakua, poněvadž atmosférický tlak kolísá a je třeba umožňovat změnu vakua a zajistit spojité prouděni vypouštécím prostředkem 55. Podmínky lze udržovat tak, aby byl průtok skloviny vypouštécím prostředkem 55 regulován bez ventilu. Podle výhodného provedeni vynálezu však leží hladina podstatné výš, než je nezbytné minimum, takže protékající množství není dáno velikostí podtlaku, nýbrž mechanickým ventilovým ústrojím, to znamená škrticím dílem 58.· Takové uspořádání totiž umožňuje měnit prosazené množství a stupeň podtlaku vzájemně nezávisle. Alternativně může být tlak na výstupu nižší, než je atmosférický tlak, když je výstup druhé nádoby 12 opatřen čerpadlem, které přemáhá tlakový rozdíl. Příklad čerpadla určeného pro roztavenou sklovinu je popsán v patentu US 4 083 711.
Tlaková vyrovnávací funkce druhé nádoby 12 je nezávislá na její šířce, takže druhá nádoba 12 by mohla být teoreticky ve tvaru úzké svislé trubky. Poměrně široká druhá nádoba 12 je však výhodnější, protože doba prodlevy skloviny umožňuje absorpci plynů, snižuje odpor proti proudění a umožňuje rozloženi tepla v dolní části nádoby, aniž by bylo potřeba pomocných topných zdrojů. Z těchto důvodů se dává přednost poměru výšky k šířce, který nepřekračuje hodnotu 5:1.
Výhody vakua při čeřícím pochodu se dosahují po stupních, čím nižší je tlak, tím výraznější jsou výhody.
Malé snížení tlaku pod atmosférický tlak může přinášet měřitelná zlepšeni, avšak k tomu, aby byly ekonomicky oprávněné náklady na vakuovou komoru, je účelné používat podstatně sníženého tlaku. Pro podstatné zlepšení čeřícího účinku na sodnokřemičitovápenaté sklo se doporučuje tlak nepřesahující 50 kPa. Podstatně účinnější odstranění plynů se dosahuje při tlacích 33,3 kPa nebo i nižších. Surovina standardního složeni pro výrobu čirého sodnovápenatokřemičitého plochého skla byla čeřena při tlaku 13,33 kPa a vznikl produkt, který obsahoval jednu kyspu na 100 m , coz je jakost přijatelná pro většinu skleněných výrobků. Čeřící tlak pod touto hodnotou, například 2,66 až 6,66 kPa, by byl vhodný pro výrobu komerčního plaveného skla s obsahem jedné kyšpy na 1 000 až 10 000 m3. Bublinky a kyšpy s průměrem menším než 0,01 mm jsou považovány za neviditelné a nepočítají se tedy do uvedeného množství .
Taviči příměsi a čeřící činidla, jako jsou sira nebo fluor a jejich sloučeniny, jsou sice s výhodou obsaženy přímo ve vsázce, avšak produkují velké množství nežádoucích škodlivin ve spa
-10CZ 281146 B6 linách ze sklářských peci. Jejich odstranění by bylo žádoucí, avšak k dosažení nej lepši jakosti, zejména u plochého skla, se až dosud považuje použití těchto příměsí za nezbytné. Dále bylo zjištěno, že zdroje siry, například síran sodný a vápenatý, způsobuji nadměrné pěnění ve vakuu. Typicky obsahuje surovina pro výrobu plochého skla síran sodný v množství 5 až 15 hmotnostních dílů na 1 000 hmotnostních dílů materiálu, který je zdrojem oxidu křemičitého, tedy písku, přičemž za žádoucí množství k zajištění správného čeření se považuje asi 10 hmotnostních dílů. Když se však pracuje způsobem podle vynálezu, bylo shledáno, že omezení množství síranu sodného na 2 hmotnostní díly vede k únosnému stupni pěnění, aniž by přitom bylo nepříznivé ovlivněno čeření. Nejvýhodněji se síranu sodného používá v množství, nepřevyšujícím jeden díl na tisíc dílů pisku, přičemž 0,5 dílu je nejvýhodnější množství. Tyto hmotnostní poměry jsou sice uvedeny pro síran sodný, je však samozřejmé, že se týkají i jiných zdrojů síry, na které je lze převést podle poměru molekulové hmotnosti. Způsobem podle vynálezu lze zcela vyloučit použiti čeřících činidel, třebaže stopová množství síry jsou vždycky přítomná v ostatních materiálech vsázky, takže sklovina může obsahovat malá množství síry přesto, že do ni nebyla záměrné přidána.
Nebylo zjištěno, že by vakuové čeření podle vynálezu mělo jakýkoliv škodlivý účinek na fyzikální vlastnosti vyrobeného skla. Vakuové zpracování má ovšem jistý pozorovatelný vliv na složeni skla, takže sklo, vyrobené způsobem podle vynálezu, lze odlišit od stejného typu skla, vyrobeného běžným způsobem. Vakuové zpracování totiž snižuje koncentraci těkavých plynných složek, zejména čeřících činidel, jako je sira, na hodnotu nižší než rovnovážná hodnota, dosahovaná běžnými způsoby. Sklo, vyrobené v malých pánvích nebo podobných zařízeních, se zpravidla považuje za materiál, který má velmi malý obsah zbytkových čeřících činidel nebo je vůbec neobsahuje. Je to proto, že nespojité tavení zajišťuje delší intervaly pro čeření, takže není potřeba používat chemických čeřících činidel. Skloviny v malém množství se také často vyrábějí z chemicky čistých surovin a z oxidových surovin, které, na rozdíl od běžných minerálních surovin z uhličitanů, nevytvářejí větší objem vedlejších plynných produktů. Výrobky ze sodnokřemičitovápenatého skla, vyráběné hromadně spojitým tavením, se však vyznačují velkým obsahem zbytkových čeřících činidel. Takové výrobky zahrnuji skleněné tabule k zasklíváni oken v budovách nebo vozidlech, například plavené sklo, a pro výrobu nádob, například lahví. V takových výrobcích je zbytkový obsah síry vyjádřený jako SO3 zpravidla asi 0,2 % hmotnosti a zřídka je nižší než 0,1 % hmotnosti. I když se do vsázky nepřidává záměrně síra jako čeřící činidlo, lze ve skle sodnovápenatokřemičitého složeni, vyrobeném v běžné tavící peci, zpravidla zjistit nejméně 0,02 % hmotnosti S03. Ploché sklo k zasklíváni zpravidla obsahuje více než 0,05 % hmotnosti S03. Na rozdíl od toho lze sodnokřemičitovápenaté sklo vyrábět spojitě způsobem podle vynálezu při vhodné velikosti podtlaku s obsahem zbytkového SO3 menším než 0,02 % hmotnosti, i když se do vsázky přidávají malá množství sírového čeřícího činidla, a s obsahem nižším než 0,01 % hmotnosti, když se do vsázky nepřidává čeřící činidlo. Při nejnižším tlaku bez záměrné přísady čeřícího činidla lze dosáhnout nižšího obsahu S03 než 0,005 % hmot. Komerční sodnokřemičitovápenaté sklo, které
-11CZ 281146 B6 se běžné čeří pomocí sloučenin síry, lze charakterizovat tímto složením:
% hmotnosti sío2 Na2O CaO Mg O ^2θ3 κ2°
BaO
Τθ 2θ3
- 74
- 16
8-12
0-5
0-3
0-3
0-1
0-1
Sklovina může obsahovat malá množství barviv nebo jiných čeřících činidel. Někdy se jako čeřící činidlo používá sloučenina arzenu, antimonu, fluoru a lithia, jejich zbytky lze v tomto druhu skla zjistit. Tabule plochého plaveného skla nebo láhve představují komerční využiti uvedeného složeni skloviny.
Skleněná tabule, vyrobená plavením, to znamená například na roztaveném cínu, se vyznačuje měřitelným množstvím oxidu cíničitého, který vnikl do povrchové vrstvy skla alespoň na jedné straně. Typicky má plavené sklo v několika prvních mikrometrech pod povrchem, který byl ve styku s roztaveným cínem, koncentraci oxidu cíničitého nejméně 0,05 % hmotnosti. Protože při výrobě sklá plavením je třeba poměrné velkých tavících pecí kontinuálního typu, kde se používá velkého množství čeřících činidel obsahujících síru, vyznačuje se plavené sklo koncentraci SO3, která je i v minimálním případě vyšší, než je koncentrace ve shora uvedeném sodnokřemičitovápenatém skle. Plavené sklo čeřené způsobem podle vynálezu a obsahující méně než 0,08 % hmotnosti SO3 by se tedy dalo rozeznat od běžně vyrobeného plaveného skla. Většina plochých plavených skel spadá svým složením do následujícího rozmezí:
| SiO2 | 72 |
| Na2O | 12 |
| CaO | 8 |
| MgO | 3 |
| ^^2θ3 | 0 |
| κ2ο | 0 |
| 0 |
- 74 % hmotnosti
Sklo může obsahovat barviva a stopy jiných látek.
Třebaže popis konkrétních provedení a výhody vynálezu byly popsány v souvislosti se spojitým postupem výroby skla nebo podobného materiálu, je zřejmé, že i při nespojitých postupech čeření lze dosáhnout alespoň určitých výhod, které přináší vynález.
Claims (12)
1. Způsob tavení a čeření materiálu na výrobu skla, při kterém se v první komoře vytvoří lázeň roztaveného sklovitého materiálu, aby se dosáhlo v podstatě úplného roztavení materiálu v této první komoře, tavenina se odvádí z první komory a při tlaku nižším než je tlak udržovaný v první komoře se vede do druhé komory a tavenina se odvádí z druhé komory, vyznačující se tím, že tlak v prostoru nad taveninou v druhé komoře se udržuje na hodnotě rovnající se nejvýše polovině atmosférického tlaku, aby se tavenina vstupující do druhé komory zpěnila expanzí v ni obsažených plynů do prostoru
že tavenina se zavádí do prostoru nad taveninou v druhé komoře zúženým průchodem.
3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že pohyb hmoty taveniny druhou komorou se provádí převážně ve svislém směru k místu odvádění.
4. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že v prostoru nad taveninou v druhé komoře se udržuje podtlak, odpovídající nejvýše třetině atmosférického tlaku.
5. Způsob podle jednoho z nároků laž 4, vyznačující se tím, že tlak v hmotě taveniny ve výši jejího odvádění z druhé komory se rovná alespoň atmosférickému tlaku.
6. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že roztavovaným a čeřeným materiálem je sodnokřemičitovápenatá sklovina.
7. Způsob podle jednoho z nároků laž 6, vyznačující se tím, že do druhé komory se přivádí teplo, takže celková teplota taveniny se udržuje na teplotě vhodné k čeření.
8. Zařízení k prováděni způsobu podle nároků 1 až 7, sestávající z první komory, tvořené první nádobou (11), pro v podstatě úplné roztaveni skloviny, z druhé komory, tvořené druhou nádobou (12), pro taveninu skloviny, z přívodního prostředku (36) v horní části druhé nádoby (12) pro průchod roztavené skloviny z první nádoby (11) do prostoru nad taveninou v druhé nádobě (12), z vypouštéciho prostředku (55) v dolní části druhé nádoby (12), určeného pro výstup taveniny z druhé nádoby (12), vyznačující se tím, že je opatřeno vakuovým prostředkem (52) pro vytvářeni podtlaku v horní části druhé nádoby (12).
-13CZ 281146 B6
9. Zařízení podle nároku 8, vyznačující se tím, že přívodní prostředek (36) je opatřen plovákem (35) k regulaci průtoku taveniny z první nádoby (11) do druhé nádoby (12).
10. Zářízení podle nároku 8 nebo 9, vyznačující se tím, že vypouštécí prostředek (55) je opatřen škrticím prostředkem (58) pro regulaci průtoku taveniny z druhé nádoby (12).
11. Zařízení podle jednoho z nároků 8 až 10, vyznačující se tím, že druhá nádoba (12) má obecně válcový tvar.
12. Zařízení podle jednoho z nároků 8 až 11, vyznačující se tím, že druhá nádoba (12) je opatřena plynotěsným pláštěm (41) s chladiči (42, 43).
13. Zařízení podle jednoho z nároků 8 až 12, vyznačující se tím, že výška druhé nádoby (12) se rovná nejvýše pětinásobku její šířky.
Applications Claiming Priority (2)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| US81549486A | 1986-01-02 | 1986-01-02 | |
| US06/894,143 US4738938A (en) | 1986-01-02 | 1986-08-07 | Melting and vacuum refining of glass or the like and composition of sheet |
Publications (2)
| Publication Number | Publication Date |
|---|---|
| CZ984886A3 CZ984886A3 (en) | 1996-02-14 |
| CZ281146B6 true CZ281146B6 (cs) | 1996-06-12 |
Family
ID=27123962
Family Applications (1)
| Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
|---|---|---|---|
| CS869848A CZ281146B6 (cs) | 1986-01-02 | 1986-12-23 | Způsob tavení a čeření materiálu na výrobu skla a zařízení k provádění tohoto způsobu |
Country Status (27)
| Country | Link |
|---|---|
| US (1) | US4738938A (cs) |
| EP (1) | EP0231518B1 (cs) |
| KR (1) | KR900006206B1 (cs) |
| CN (1) | CN1008084B (cs) |
| AR (1) | AR241011A1 (cs) |
| AU (2) | AU574944B2 (cs) |
| BR (1) | BR8606484A (cs) |
| CA (2) | CA1279191C (cs) |
| CZ (1) | CZ281146B6 (cs) |
| DE (1) | DE3677952D1 (cs) |
| DK (1) | DK167391B1 (cs) |
| EG (1) | EG18146A (cs) |
| ES (1) | ES2020933B3 (cs) |
| FI (1) | FI81078C (cs) |
| GR (1) | GR3001573T3 (cs) |
| HU (1) | HU210166B (cs) |
| IL (1) | IL81114A (cs) |
| IN (1) | IN171099B (cs) |
| MX (1) | MX164855B (cs) |
| MY (1) | MY101038A (cs) |
| NZ (1) | NZ218512A (cs) |
| PH (1) | PH23536A (cs) |
| PL (1) | PL154250B1 (cs) |
| PT (1) | PT84042B (cs) |
| SG (1) | SG107991G (cs) |
| SK (2) | SK278492B6 (cs) |
| YU (1) | YU45398B (cs) |
Families Citing this family (88)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| NZ220810A (en) * | 1986-07-07 | 1989-08-29 | Ppg Industries Inc | Refining glass; collapsing foam above melt by adding substances |
| US4704153A (en) * | 1986-08-12 | 1987-11-03 | Ppg Industries, Inc. | Vacuum refining of glassy materials with controlled foaming |
| US4780122A (en) * | 1987-06-29 | 1988-10-25 | Ppg Industries, Inc. | Vacuum refining of glass or the like with enhanced foaming |
| US4920080A (en) * | 1988-08-19 | 1990-04-24 | Ppg Industries, Inc. | Method of making glass with preliminary reaction of batch materials |
| US4849004A (en) * | 1988-10-31 | 1989-07-18 | Ppg Industries, Inc. | Pulsed pressure method for vacuum refining of glassy materials |
| US4919700A (en) * | 1989-01-03 | 1990-04-24 | Ppg Industries, Inc. | Vacuum refining of glassy materials with selected water content |
| US4919697A (en) * | 1989-01-03 | 1990-04-24 | Ppg Industries, Inc. | Vacuum refining of glassy materials with selected foaming rate |
| US5030593A (en) * | 1990-06-29 | 1991-07-09 | Ppg Industries, Inc. | Lightly tinted glass compatible with wood tones |
| US5593929A (en) * | 1990-07-30 | 1997-01-14 | Ppg Industries, Inc. | Ultraviolet absorbing green tinted glass |
| JP3368953B2 (ja) * | 1993-11-12 | 2003-01-20 | 旭硝子株式会社 | 紫外線吸収着色ガラス |
| MY115988A (en) * | 1994-10-26 | 2003-10-31 | Asahi Glass Co Ltd | Glass having low solar radiation and ultraviolet ray transmittance |
| US5928401A (en) * | 1996-05-23 | 1999-07-27 | Drummond; Warren W. | Process of making fibers with a rotary ring furnace above a circular forehearth |
| US5922097A (en) * | 1996-06-12 | 1999-07-13 | Praxair Technology, Inc. | Water enhanced fining process a method to reduce toxic emissions from glass melting furnaces |
| US5785726A (en) * | 1996-10-28 | 1998-07-28 | Corning Incorporated | Method of reducing bubbles at the vessel/glass interface in a glass manufacturing system |
| JPH10236834A (ja) * | 1996-12-25 | 1998-09-08 | Asahi Glass Co Ltd | 電子銃支持部材及びその製造方法 |
| US6044667A (en) | 1997-08-25 | 2000-04-04 | Guardian Fiberglass, Inc. | Glass melting apparatus and method |
| US5961686A (en) * | 1997-08-25 | 1999-10-05 | Guardian Fiberglass, Inc. | Side-discharge melter for use in the manufacture of fiberglass |
| US6237369B1 (en) | 1997-12-17 | 2001-05-29 | Owens Corning Fiberglas Technology, Inc. | Roof-mounted oxygen-fuel burner for a glass melting furnace and process of using the oxygen-fuel burner |
| PT966406E (pt) * | 1998-01-09 | 2001-11-30 | Saint Gobain | Processo e dispositivo para a fusao e afinacao de materias vitrificaveis |
| FR2774085B3 (fr) * | 1998-01-26 | 2000-02-25 | Saint Gobain Vitrage | Procede de fusion et d'affinage de matieres vitrifiables |
| DE19822437C1 (de) * | 1998-05-19 | 1999-07-29 | Schott Glas | Verfahren zum physikalischen Läutern einer Flüssigkeit und Vorrichtung zur Durchführung des Verfahrens |
| DE10003948B4 (de) * | 2000-01-29 | 2006-03-23 | Schott Ag | Verfahren zum Erschmelzen, Läutern und Homogenisieren von Glasschmelzen |
| DE10041757C1 (de) * | 2000-08-25 | 2002-02-21 | Schott Glas | Verfahren und Vorrichtung zum Läutern von Glas |
| DE10055969C1 (de) * | 2000-11-11 | 2002-05-02 | Schott Glas | Verfahren und Vorrichtung zur Läuterung einer Glasschmelze |
| DE10116960C1 (de) * | 2001-04-05 | 2002-08-08 | Schott Glas | Unterdruck-Läuteranlage |
| US6596660B1 (en) | 2001-10-26 | 2003-07-22 | Visteon Global Technologies, Inc. | Amber-free reduced blue glass composition |
| EP1306353A1 (de) * | 2001-10-27 | 2003-05-02 | Schott Glas | Verfahren zur Herstellung von Glasprodukten durch Läutern unter Unterdruck ohne Zusatz von As2O3 bzw. Sb2O3 |
| DE10200234C1 (de) * | 2002-01-05 | 2003-04-17 | Schott Glas | Vorrichtung zum Läutern einer Glasschmelze mit einer Unterdruck-Läuterkammer |
| DE10200233C1 (de) * | 2002-01-05 | 2003-04-17 | Schott Glas | Vorrichtung zum Läutern einer Glasschmelze mit einer Unterdruck-Läuterkammer |
| DE10200232C1 (de) * | 2002-01-05 | 2003-01-23 | Schott Glas | Vorrichtung zum Läutern einer Glasschmelze in einer Unterdruck-Läuterkammer |
| DE10211183B4 (de) * | 2002-03-14 | 2005-04-28 | Schott Ag | Vorrichtung zum Läutern einer Glasschmelze mit einer Unterdruck-Läuterkammer |
| US7094716B2 (en) * | 2002-10-04 | 2006-08-22 | Automotive Components Holdings, Llc | Green glass composition |
| US8156766B2 (en) * | 2003-01-09 | 2012-04-17 | Corning Incorporated | Molten optical glass fining apparatus |
| DE10304973B4 (de) * | 2003-02-06 | 2006-08-17 | Schott Ag | Vorrichtungen, Regelvorrichtung und Regelverfahren für die Läuterung von Glas |
| US6962887B2 (en) | 2003-05-14 | 2005-11-08 | Ppg Industries Ohio, Inc. | Transparent glass having blue edge color |
| US6995102B2 (en) * | 2003-07-16 | 2006-02-07 | Visteon Global Technologies, Inc. | Infrared absorbing blue glass composition |
| DE10333869B4 (de) * | 2003-07-24 | 2008-07-03 | Schott Ag | Verfahren zum Auslegen einer Anlage zum Schmelzen und/oder Läutern von Glas |
| RU2264589C1 (ru) * | 2004-04-01 | 2005-11-20 | Институт Катализа Им. Г.К. Борескова Сибирского Отделения Российской Академии Наук | Способ и устройство для импульсной тепловой обработки сыпучих материалов |
| FR2870842B1 (fr) * | 2004-05-27 | 2007-11-02 | Saint Gobain | Procede et dispositif de fabrication du verre et produits obtenus a l'aide de ce procede |
| EP1857420A4 (en) * | 2005-03-08 | 2010-10-27 | Asahi Glass Co Ltd | CONSTRUCTION OF PLATINUM OR PLATINUM ALLOY AND GLASS MANUFACTURING APPARATUS THEREWITH |
| CN101410333A (zh) * | 2006-03-27 | 2009-04-15 | 旭硝子株式会社 | 玻璃的制造方法 |
| CN102348655B (zh) | 2009-03-09 | 2014-03-26 | 日东纺绩株式会社 | 制造玻璃纤维用的玻璃熔融装置及利用该装置的玻璃纤维制造方法 |
| KR20110130437A (ko) | 2009-03-09 | 2011-12-05 | 니토 보세키 가부시기가이샤 | 유리 섬유 제조용 유리 용융 장치, 및 유리 섬유의 제조 방법 |
| CN101786619B (zh) * | 2010-02-10 | 2012-03-28 | 黎应和 | 竖式高温连续石墨化炉 |
| US8051682B1 (en) * | 2010-06-01 | 2011-11-08 | The Boeing Company | Apparatus and method for making glass preform with nanofiber reinforcement |
| US8769992B2 (en) | 2010-06-17 | 2014-07-08 | Johns Manville | Panel-cooled submerged combustion melter geometry and methods of making molten glass |
| US9096452B2 (en) | 2010-06-17 | 2015-08-04 | Johns Manville | Methods and systems for destabilizing foam in equipment downstream of a submerged combustion melter |
| US8650914B2 (en) | 2010-09-23 | 2014-02-18 | Johns Manville | Methods and apparatus for recycling glass products using submerged combustion |
| US8875544B2 (en) | 2011-10-07 | 2014-11-04 | Johns Manville | Burner apparatus, submerged combustion melters including the burner, and methods of use |
| US10322960B2 (en) | 2010-06-17 | 2019-06-18 | Johns Manville | Controlling foam in apparatus downstream of a melter by adjustment of alkali oxide content in the melter |
| US9115017B2 (en) | 2013-01-29 | 2015-08-25 | Johns Manville | Methods and systems for monitoring glass and/or foam density as a function of vertical position within a vessel |
| US8997525B2 (en) | 2010-06-17 | 2015-04-07 | Johns Manville | Systems and methods for making foamed glass using submerged combustion |
| US8973400B2 (en) | 2010-06-17 | 2015-03-10 | Johns Manville | Methods of using a submerged combustion melter to produce glass products |
| US8707740B2 (en) | 2011-10-07 | 2014-04-29 | Johns Manville | Submerged combustion glass manufacturing systems and methods |
| US9021838B2 (en) | 2010-06-17 | 2015-05-05 | Johns Manville | Systems and methods for glass manufacturing |
| US9032760B2 (en) | 2012-07-03 | 2015-05-19 | Johns Manville | Process of using a submerged combustion melter to produce hollow glass fiber or solid glass fiber having entrained bubbles, and burners and systems to make such fibers |
| US9776903B2 (en) | 2010-06-17 | 2017-10-03 | Johns Manville | Apparatus, systems and methods for processing molten glass |
| US8707739B2 (en) | 2012-06-11 | 2014-04-29 | Johns Manville | Apparatus, systems and methods for conditioning molten glass |
| US8991215B2 (en) | 2010-06-17 | 2015-03-31 | Johns Manville | Methods and systems for controlling bubble size and bubble decay rate in foamed glass produced by a submerged combustion melter |
| US8973405B2 (en) | 2010-06-17 | 2015-03-10 | Johns Manville | Apparatus, systems and methods for reducing foaming downstream of a submerged combustion melter producing molten glass |
| US9533905B2 (en) | 2012-10-03 | 2017-01-03 | Johns Manville | Submerged combustion melters having an extended treatment zone and methods of producing molten glass |
| EP2903941A4 (en) | 2012-10-03 | 2016-06-08 | Johns Manville | METHOD AND SYSTEMS FOR DESTABILIZING FOAM IN A DEVICE HAVING BEEN SWITCHED DOWN UNDERWATER COMBUSTION FURNACE |
| US9227865B2 (en) | 2012-11-29 | 2016-01-05 | Johns Manville | Methods and systems for making well-fined glass using submerged combustion |
| CN102992582B (zh) * | 2012-12-07 | 2015-03-11 | 中国建材国际工程集团有限公司 | 一种具有独立澄清部的平板玻璃池窑结构及其调节方法 |
| US9777922B2 (en) | 2013-05-22 | 2017-10-03 | Johns Mansville | Submerged combustion burners and melters, and methods of use |
| WO2014189504A1 (en) | 2013-05-22 | 2014-11-27 | Johns Manville | Submerged combustion burners |
| WO2014189502A1 (en) | 2013-05-22 | 2014-11-27 | Johns Manville | Improved burner for submerged combustion melting |
| WO2014189506A1 (en) | 2013-05-22 | 2014-11-27 | Johns Manville | Submerged combustion burners and melters, and methods of use |
| WO2014189501A1 (en) | 2013-05-22 | 2014-11-27 | Johns Manville | Submerged combustion burners, melters, and methods of use |
| WO2014193390A1 (en) | 2013-05-30 | 2014-12-04 | Johns Manville | Submerged combustion burners with mixing improving means for glass melters |
| PL3003996T3 (pl) | 2013-05-30 | 2020-12-28 | Johns Manville | Układy do topienia szkła ze spalaniem zanurzeniowym i sposoby ich zastosowania |
| WO2015009300A1 (en) | 2013-07-18 | 2015-01-22 | Johns Manville | Fluid cooled combustion burner and method of making said burner |
| US10570045B2 (en) * | 2015-05-22 | 2020-02-25 | John Hart Miller | Glass and other material melting systems |
| US9751792B2 (en) | 2015-08-12 | 2017-09-05 | Johns Manville | Post-manufacturing processes for submerged combustion burner |
| US10041666B2 (en) | 2015-08-27 | 2018-08-07 | Johns Manville | Burner panels including dry-tip burners, submerged combustion melters, and methods |
| US10670261B2 (en) | 2015-08-27 | 2020-06-02 | Johns Manville | Burner panels, submerged combustion melters, and methods |
| US9815726B2 (en) | 2015-09-03 | 2017-11-14 | Johns Manville | Apparatus, systems, and methods for pre-heating feedstock to a melter using melter exhaust |
| US9982884B2 (en) | 2015-09-15 | 2018-05-29 | Johns Manville | Methods of melting feedstock using a submerged combustion melter |
| US10837705B2 (en) | 2015-09-16 | 2020-11-17 | Johns Manville | Change-out system for submerged combustion melting burner |
| US10081563B2 (en) | 2015-09-23 | 2018-09-25 | Johns Manville | Systems and methods for mechanically binding loose scrap |
| US10144666B2 (en) | 2015-10-20 | 2018-12-04 | Johns Manville | Processing organics and inorganics in a submerged combustion melter |
| US10246362B2 (en) | 2016-06-22 | 2019-04-02 | Johns Manville | Effective discharge of exhaust from submerged combustion melters and methods |
| US10301208B2 (en) | 2016-08-25 | 2019-05-28 | Johns Manville | Continuous flow submerged combustion melter cooling wall panels, submerged combustion melters, and methods of using same |
| US10337732B2 (en) | 2016-08-25 | 2019-07-02 | Johns Manville | Consumable tip burners, submerged combustion melters including same, and methods |
| US10196294B2 (en) | 2016-09-07 | 2019-02-05 | Johns Manville | Submerged combustion melters, wall structures or panels of same, and methods of using same |
| US10233105B2 (en) | 2016-10-14 | 2019-03-19 | Johns Manville | Submerged combustion melters and methods of feeding particulate material into such melters |
| WO2018114713A1 (en) * | 2016-12-19 | 2018-06-28 | Umicore Ag & Co.Kg | Bottom drain |
| US20240300840A1 (en) * | 2021-04-30 | 2024-09-12 | Owens-Brockway Glass Container Inc. | High Temperature and Low Pressure Fining of Submerged Combustion or Other Glass |
Family Cites Families (42)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| US805139A (en) * | 1904-06-13 | 1905-11-21 | Charles W Brown | Manufacture of glass. |
| US1598308A (en) * | 1922-11-01 | 1926-08-31 | Cole French Com Pany | Method of and apparatus for fining glass |
| US1564235A (en) * | 1923-12-05 | 1925-12-08 | Pittsburgh Plate Glass Co | Process and apparatus for melting and fining glass |
| US1928598A (en) * | 1930-01-15 | 1933-09-26 | Amco Inc | Rotary glass melting furnace |
| US2465283A (en) * | 1946-06-17 | 1949-03-22 | Glass Fibers Inc | Melting and drawing furnace |
| US2781411A (en) * | 1953-06-10 | 1957-02-12 | Jenaer Glaswerk Schott & Gen | Process and apparatus for purifying glass |
| FR1101090A (fr) * | 1953-06-11 | 1955-09-27 | Jenaer Glaswerk Schott & Gen | Affinage du verre |
| BE562033A (cs) * | 1956-11-02 | |||
| BE626966A (cs) * | 1962-01-29 | |||
| GB1103329A (en) * | 1964-09-15 | 1968-02-14 | Gen Trustee Co Ltd | Refining of silicon |
| US3338694A (en) * | 1965-02-26 | 1967-08-29 | John R Davy | Manufacture calcium aluminate optical glass |
| US3498806A (en) * | 1965-09-07 | 1970-03-03 | Owens Illinois Inc | Glass compositions and process |
| FR1485634A (fr) * | 1966-04-19 | 1967-06-23 | Boussois Souchon Neuvesel Sa | Procédé et dispositif pour la fusion du verre et l'élaboration de produits vitreux |
| FR1502663A (fr) * | 1966-05-17 | 1967-11-24 | Saint Gobain | Procédé de fabrication du verre |
| DE1652116C3 (de) * | 1967-08-03 | 1979-07-05 | Maschinenfabrik Ernst Thielenhaus, 5600 Wuppertal | Vorrichtung zum Schleifen von mit einem Anschlußzapfen versehenen Kugeln |
| NL6800695A (cs) * | 1968-01-17 | 1969-07-21 | ||
| US3689242A (en) * | 1970-02-16 | 1972-09-05 | Massachusetts Inst Technology | Method of preparing electrically and optically active vitreous and polycrystalline materials |
| US3652245A (en) * | 1970-09-22 | 1972-03-28 | Amersil Inc | Furnace for making fused quartz hollow slugs |
| US3754886A (en) * | 1971-04-02 | 1973-08-28 | Owens Illinois Inc | Method for refining molten glass |
| US3972704A (en) * | 1971-04-19 | 1976-08-03 | Sherwood Refractories, Inc. | Apparatus for making vitreous silica receptacles |
| US3674904A (en) * | 1971-05-21 | 1972-07-04 | Amersil Inc | Furnace for making fused quartz hollow slugs |
| US3854919A (en) * | 1971-07-23 | 1974-12-17 | Owens Illinois Inc | Method of forming transparent glass ceramic with compression layer |
| US3771986A (en) * | 1972-06-01 | 1973-11-13 | Ppg Industries Inc | Continuously skimming viscous glass |
| DE2263589C2 (de) * | 1972-12-27 | 1974-05-30 | Heraeus Schott Quarzschmelze Gmbh, 6450 Hanau | Verfahren zum Herstellen von Hohlzylindern, insbesondere von Rohren, aus Quarzglas und Vorrichtung zur Durchführung des Verfahrens |
| US4110097A (en) * | 1974-08-14 | 1978-08-29 | Saint-Gobain Industries | Method for the manufacture of glass |
| US4110098A (en) * | 1974-08-14 | 1978-08-29 | Saint-Gobain Industries | Molten glass refining apparatus |
| US3925052A (en) * | 1974-10-15 | 1975-12-09 | Ppg Industries Inc | Method of improving quality of flat glass formed on molten tin |
| US3951635A (en) * | 1974-11-29 | 1976-04-20 | Owens-Illinois, Inc. | Method for rapidly melting and refining glass |
| US4083711A (en) * | 1977-03-28 | 1978-04-11 | Ppg Industries, Inc. | Glass forehearth having a viscosity pump |
| US4178986A (en) * | 1978-03-31 | 1979-12-18 | General Electric Company | Furnace for directional solidification casting |
| US4195982A (en) * | 1978-12-26 | 1980-04-01 | Western Electric Company, Incorporated | Method for extruding articles |
| JPS5735129A (en) * | 1980-08-11 | 1982-02-25 | Japan Electronic Control Syst Co Ltd | Electronic control device for internal combustion engine |
| US4310342A (en) * | 1980-09-24 | 1982-01-12 | Owens-Illinois, Inc. | Method and apparatus for preheating pulverous materials at reduced pressure prior to their introduction into a melting furnace |
| US4381934A (en) * | 1981-07-30 | 1983-05-03 | Ppg Industries, Inc. | Glass batch liquefaction |
| US4519814A (en) * | 1983-07-25 | 1985-05-28 | Ppg Industries, Inc. | Two stage batch liquefaction process and apparatus |
| FR2551746B1 (fr) * | 1983-09-14 | 1986-09-05 | Saint Gobain Vitrage | Procede et dispositif pour elaboration de verre fondu, et applications de ce dispositif |
| US4496387A (en) * | 1983-10-31 | 1985-01-29 | Ppg Industries, Inc. | Transition between batch preheating and liquefying stages apparatus |
| US4529428A (en) * | 1983-11-25 | 1985-07-16 | Ppg Industries, Inc. | Method and apparatus for feeding an ablation liquefaction process |
| US4492594A (en) * | 1984-01-03 | 1985-01-08 | Ppg Industries, Inc. | Method and apparatus for liquefying material with retainer means |
| US4539034A (en) * | 1984-07-19 | 1985-09-03 | Ppg Industries, Inc. | Melting of glass with staged submerged combustion |
| US4632687A (en) * | 1985-06-25 | 1986-12-30 | Ppg Industries, Inc. | Method of melting raw materials for glass or the like using solid fuels or fuel-batch mixtures |
| US4634461A (en) * | 1985-06-25 | 1987-01-06 | Ppg Industries, Inc. | Method of melting raw materials for glass or the like with staged combustion and preheating |
-
1986
- 1986-08-07 US US06/894,143 patent/US4738938A/en not_active Expired - Lifetime
- 1986-12-04 NZ NZ218512A patent/NZ218512A/xx unknown
- 1986-12-12 CA CA000525193A patent/CA1279191C/en not_active Expired - Lifetime
- 1986-12-22 MX MX4745A patent/MX164855B/es unknown
- 1986-12-23 SK SK9848-86A patent/SK278492B6/sk unknown
- 1986-12-23 SK SK9448-86A patent/SK944886A3/sk unknown
- 1986-12-23 PH PH34658A patent/PH23536A/en unknown
- 1986-12-23 CZ CS869848A patent/CZ281146B6/cs not_active IP Right Cessation
- 1986-12-24 EP EP86118053A patent/EP0231518B1/en not_active Expired - Lifetime
- 1986-12-24 ES ES86118053T patent/ES2020933B3/es not_active Expired - Lifetime
- 1986-12-24 DE DE8686118053T patent/DE3677952D1/de not_active Expired - Lifetime
- 1986-12-29 HU HU865502A patent/HU210166B/hu not_active IP Right Cessation
- 1986-12-29 IL IL8111486A patent/IL81114A/en not_active IP Right Cessation
- 1986-12-29 BR BR8606484A patent/BR8606484A/pt unknown
- 1986-12-30 YU YU2277/86A patent/YU45398B/xx unknown
- 1986-12-30 DK DK633586A patent/DK167391B1/da active
- 1986-12-30 AR AR306362A patent/AR241011A1/es active
- 1986-12-30 CN CN86108895A patent/CN1008084B/zh not_active Expired
- 1986-12-30 AU AU67051/86A patent/AU574944B2/en not_active Ceased
- 1986-12-30 FI FI865334A patent/FI81078C/fi not_active IP Right Cessation
- 1986-12-31 PT PT84042A patent/PT84042B/pt not_active IP Right Cessation
- 1986-12-31 KR KR1019860011778A patent/KR900006206B1/ko not_active Expired
- 1986-12-31 MY MYPI86000262A patent/MY101038A/en unknown
-
1987
- 1987-01-01 EG EG02/87A patent/EG18146A/xx active
- 1987-01-02 PL PL1987263528A patent/PL154250B1/pl unknown
- 1987-01-02 IN IN02/DEL/87A patent/IN171099B/en unknown
-
1988
- 1988-02-22 AU AU12031/88A patent/AU587357B2/en not_active Ceased
-
1989
- 1989-10-17 CA CA000615529A patent/CA1275422C/en not_active Expired - Lifetime
-
1991
- 1991-03-07 GR GR91400191T patent/GR3001573T3/el unknown
- 1991-12-21 SG SG1079/91A patent/SG107991G/en unknown
Also Published As
Similar Documents
| Publication | Publication Date | Title |
|---|---|---|
| CZ281146B6 (cs) | Způsob tavení a čeření materiálu na výrobu skla a zařízení k provádění tohoto způsobu | |
| KR900005198B1 (ko) | 유리질재료의 진공정제를 위한 기포조절방법 | |
| CA1294990C (en) | Transparent infrared absorbing glass and method of making | |
| US4816056A (en) | Heating and agitating method for multi-stage melting and refining of glass | |
| CA1281190C (en) | Vacuum refining of glassy materials with controlled foaming | |
| US4780122A (en) | Vacuum refining of glass or the like with enhanced foaming | |
| CA3144523A1 (en) | Selective chemical fining of small bubbles in glass | |
| CA3139310A1 (en) | Utilization of sulfate in the fining of submerged combustion melted glass | |
| US3734701A (en) | Method for making float glass | |
| JPH0242777B2 (cs) | ||
| WO2025151425A1 (en) | Fining of submerged combustion or other glass | |
| KR900005199B1 (ko) | 유리질 물질 정제방법 |
Legal Events
| Date | Code | Title | Description |
|---|---|---|---|
| IF00 | In force as of 2000-06-30 in czech republic | ||
| MM4A | Patent lapsed due to non-payment of fee |
Effective date: 20001223 |