CZ20033259A3 - Střelivo s dvojitým jádrem - Google Patents

Description

Oblast techniky

Předložený vynález se týká střeliva pro ruční palné zbraně, a konkrétně řečeno střel obzvláště vhodných pro velkorážní pistole a revolvery běžných ráží (souhrnně dále označovaných jako pistole).

Dosavadní stav techniky

Ve stávajícím stavu techniky existuje široký výběr velikostí nábojů použitelných pro pistole, kulovnice nebo oba typy zbraní. Mezi základní střely pro běžné pistolové střelivo patří: střela .380 Automatic (také označovaná 9 mm Kurz), střela 9 mm Luger (také označovaná 9x19 a 9 mm Parabellum), střela .40 Smith & Wesson (S&W), střela 45 Automatic (také označovaná Automatic Colt Pistol (ACP)) a střela 10 mm Automatic. Základní rozměry pistolových střel jsou uvedené v předpisu Voluntary Industry Performance Standards for Pressure and Velocity of Centerfire Pistol and Revolver Ammunition for the Use of Commercial Manufacturers «9 9 (Nepovinné prováděcí normy vztlaku a rychlosti střeliva velkorážních pistolí a revolverů pro komerční výrobce), ANSI/SAAMI Z299.3-1993 (ed. American National Standards Institute (Americký národní normalizační institut), New York, NY) . Pro uvedené účely je rovněž tak přijatelná novější střela .357 Sig.

Po řadě desetiletí používání střely .45 ACP začala americká armáda v osmdesátých letech jako standardní střelu pro armádní poboční zbraně (armádní pistole) používat plně ogivální, špičatou, celoplášťovou (FMC, a.k.a, celokovový plášť (FMJ)) střelu 9 mm Luger. Parametry nábojů M882 se střelami 9 mm Luger, které nakupuje americká armáda, jsou uvedené v United States Military standard (Armádní norma Spojených států) MIL-C-70508, obsah které se pro účely výkladu začleňuje do odvolávek v celé její šíři.

V minulosti se pistolové střely zhotovovaly buď celé z olova nebo opláštěné olovem. Zvýšený zájem o ochršnu životního prostředí však v nedávné době vedl k vývoji olova prostých alternativ.

V patentu US 5 399 187, Mravic a další, jsou popsané různé alternativy využití práškové metalurgie pro náhrady olověných střel.

V patentu US 5 500 183, Noordegraaf a další, a patentu US 6 016 754, Enlow a další, se popisuje použití střel s jádry na bázi cínu.

V mezinárodní přihlášce PCT/US 96/17664 (WO 97/20185),

Olin Corporation, Valdez a další, se uvádí ve známost řada olova prostých pistolových střel s dvojitým jádrem. Mezi

- o i

* i

! ·; «* příklady takových střel jsou uváděné střely se zadním jádrem ze slinutého materiálu měď-ferowolfram, a předním jádrem z práškového olova nebo práškového uhličitanu vápenatého.

Podstata vynálezu

Původce předloženého vynálezu navrhuje nový výrobní postup a používá ho pro výrobu nových střel. Tento postup spočívá v opatření prekurzoru pláště střely, prekurzoru prvního jádra ve formě pelety a prekurzoru druhého jádra. Prekurzory prvního a druhého jádra se zavedou do prekurzoru pláště. Prekurzor druhého jádra se dotlačuje proti prekurzoru prvního jádra za deformování tvaru prekurzoru prvního jádra tak, že prekurzor prvního jádra vyplňuje, jako první jádro, přední objem prekurzoru pláště, s relativně menším (jestli vůbec) deformováním tvaru prekurzoru druhého jádra. Nakonec se tvar zadní části prekurzoru pláště deformuje tak, že pojímá, jako druhé jádro, prekurzor druhého jádra.

Upřednostňovaná provedení jsou vytvořená jako v podstatě vhodné náhrady stávajících střel. Z důvodu docílení požadované hmotnosti při daném ogiváíním tvarovém profilu může být část zadního ogiválu střely o něco delší než u nahrazované střely a tato může být do nábojnice vsazená ve větší hloubce. Střelu v soutěžním provedení charakterizuje olověné zadní jádro a velmi lehké přední jádro (například uhličitan ve formě prásku). Střela v netoxickém provedení zahrnuje cínové přední jádro a tvrdší zadní jádro. Prekurzor prvního jádra může být vytvořený ve formě pelety, a konkrétně ve formě kulovité pelety. Prekurzor druhého jádra může být vytvořený ve formě válcové

I ♦ · * * * φ «··· · · *

·» částí s jedním nebo se dvěma vypouklými koncovými úseky.

Další charakteristické znaky, cíle a výhody předloženého vynálezu vyplynou z následujícího podrobného popisu, připojených výkresů a připojených patentových nároků.

Přehled obrázků na výkresech

Jednotlivé podrobnosti předloženého vynálezu budou v následujícím popisu blíže vysvětlené na základě jednoho nebo více příkladů jeho konkrétních provedení ve spojení s jejich znázorněním v připojených výkresech, ve kterých představuj e:

obr. 1 pistolový náboj, v částečném řezu;

znázorněný v pohledu obr. 2 střelu vhodnou pro náboj z obr. 1, v pohledu v řezu;

znázorněnou obr. 3 až 7 postupně z obr. 2, řezu;

jednotlivé znázorněné kroky výroby střely v pohledu v podélném obr. 8 druhou střelu, v podélném řezu; a znázorněnou v pohledu obr. 9 až 10 postupně z obr. 8, řezu.

jednotlivé znázorněné kroky výroby střely v pohledu v podélném

Shodné součásti jsou na b * b * « · b « · ft b <«»« b * 9 9·

I * í · • *: b b b • » I · b ««•9 99 99 jednotlivých obrázcích indikované stejnými vztahovými značkami, resp. stejným označením.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněný náboj 20 zahrnující nábojnici 22, střelu 24, výmetnou náplň 26 a zápalku 28. Uvedené nábojnice a zápalka jsou s výhodou nábojnice a zápalka standardních rozměrů a vytvořené z obvyklých materiálů jako v případě nábojů M882. Nábojnice ve znázorněném provedení je nedílně vytvořená z mosazi a symetrická kolem středové podélné osy 100, která se shoduje se středovou osou střely. Nábojnice zahrnuje stěnu 30, rozkládající se od předního konce 32 k zadnímu konci 34. Na zadním konci této stěny zahrnuje nábojnice hlavu 36. Hlava vykazuje přední povrch 38 a zadní povrch 40. Přední povrch 38 a vnitřní povrch 41 stěny 30 vymezují dutinu konfigurovanou pro přijímaní výmetné náplně 26. Dále hlava vykazuje povrchy 44 a 46 vymezující v podstatě válcové zápalkové lůžko, které se rozkládá od zadního povrchu 40 směrem dopředu. Ještě dále hlava vykazuje povrch 48 vymezující zátravku, rozkládající se ze zápalkového lůžka do dutiny. Ve znázorněném provedení jsou povrch 48 a zátravka 49 jím vymezená válcové, například pravidelného kruhového průřezu.

Zápalka 28 zahrnuje kovový kalíšek sestávající z objímky a dna uzavírajícího zadní konec této objímky, vytvořené v neděleném celku. V kalíšku zápalky je, směrem dopředu od povrchu jeho dna, obsažená s výhodou netoxická bezolovnatá zápalková slož (například na bázi dinolu). Na přední straně je zápalková slož v kalíšku zápalky překrytá »«·· ·· b · b « • · 4 ·· ·» kovadlinkou, vykazující zadní a přední povrch, a alespoň jeden, mezi těmito povrchy se rozkládající větrací otvor (průduch). Na zadní straně kovadlinky je uspořádaná papírová lamela nebo tenká fólie.

První provedení střely je koncipováno tak, že poskytuje zvýšenou přesnost a používá se například pro střelbu na cíl nebo při střeleckých soutěžích. Na obr. 2 příkladně znázorněná střela 24 v podstatě sestává z celokovového pláště 70, předního jádra 72 a zadního jádra 74. V tomto průmyslovém odvětví je velmi dobře známo, že špičaté provedení FMC střely, které se používá například ve spojení s nábojem M882, je zákonitě nepřesné. Jedním z určujících geometrických parametrů ovlivňujících přesnost střely je umístění jejího těžiště CG vzhledem k povrchu špičky střely. Přesnost střel se stabilizovanou rotací se zvyšuje se zvětšováním se vzdálenosti umístění těžiště. Jedním způsobem, který se pro zvětšení této vzdálenosti obvykle používá a jehož účelem je udržení srovnatelné hmotnosti,' je odstranění válcové části jádra (včetně materiálu pláště tuto část jádra obklopující) a přemístění hmotnosti do zadní části střely. Toto provedení se typicky označuje jako provedení s dutou špičkou. Dalším způsobem je zploštění špičky střely, v podstatě tvořící malou čelní plošku. Aerodynamický odpor střely se zvětšuje a v důsledku toho se mění umístění působiště vztlaku CP. Působiště vztlaku CP se za tohoto stavu nachází blíže k přednímu povrchu střely a ve větší vzdálenosti od těžiště CG. Větší rozpětí v umístění těžiště CG a působiště vztlaku CP znamená stabilizaci rychlejší střely vůči jakémukoliv výchozímu vybočování, v důsledku čehož bude tato střela mnohem přesněji sledovat dráhu střely vymezenou záměrným bodem zbraně.

« · * » » « a »· ** ·· « 9

999 9999 « *

První předložené provedení zvyšuje přesnost- střely posunutím těžiště CG směrem dozadu prostřednictvím nahrazení části materiálu jádra velké měrné hmotnosti, například olova, materiálem s nižší měrnou hmotností. Za tohoto stavu může být předním jádrem (špičkou) 72 například 2,5 gránu (0,16 g) uhličitanu sodného, zatímco zadním jádrem 74 může být 107,5 gránu (6,97 g) olova a pláštěm 14,0 gránu (0,91 g) mosazi. Střela je v důsledku toho, pokud je to z důvodu zachování v podstatě stejné hmotnosti žádoucí, poněkud delší, avšak s tím, že těžiště CG je v tomto provedení posunuté směrem dozadu. Například, v případě střely 9 mm FMC (124,0 gránu (8,04 g) ) použité v náboji M882 je její těžiště CG umístěné ve vzdálenosti 1,00 ráže od povrchu špičky, zatímco v případě prvního příkladného provedení je to 1,18 ráže (18% poměrné posunutí). Při zkušebním testu střelby z dvojhlavňové zbraně vykazuje náboj M882 průměrný rozptyl při 10 výstřelech 3,6 palce (91,44 mm) na 50 yardů (45,7 m) , zatímco první příkladné provedení pouze 1,9 palce (48,26 mm), což představuje 46% zlepšení. To je v souládu s předběžně odhadovaným zlepšením rozptylu, vypočteným za použití PRODÁŠ - externího balistického počítačového programu, jehož poskytovatelem je Arrow Tech Associates.

Podle příkladného způsobu výroby se plášť 70 střely nejprve vytvoří ve formě v podstatě přímé plášťové dutinky (viz obr. 3) . Tento výchozí plášťový prekurzor se vloží do lisovnice (není znázorněná) vykazující požadovaný vnější tvarový profil přední části a špičky střely, a tvaruje lisovníkem (není znázorněný) vykazujícím požadovaný vnitřní tvarový profil. Tím se prekurzor pláště vytvaruje do jeho druhé fáze (viz obr. 4). Tvarový profil vnějšího a vnitřního povrchu se při následně prováděných operacích tvarování střely s výhodou nemění. Do takto vytvarovaného předlisku «•toto ·, * to to ♦ to to f » to to toto · V · « ··« toto·» to* ·· pláště se poté vloží jádra (přesněji řečeno prekurzory jader) (víz obr. 5) . Obecně řečeno, Čím větší je rozdíl měrných hmotností dvou jader, tím větší bude ve zkompletované střele posunutí těžiště CG směrem dozadu. Upřednostňovaným materiálem předního jádra je práškový uhličitan sodný slisovaný do prekurzoru předního jádra ve formě pelety kulovitého tvaru. Použitý prášek může, z důvodu zachování integrity pelety během manipulace v počáteční fázi, zahrnovat malé množství vosku nebo dalšího pojivá. Rovněž další materiály jsou přípustné. Tyto materiály by měly s výhodou vykazovat měrnou hmotnost menší než 3,0 g/cm³. Kromě toho by měly být s výhodou relativně inertní a netoxické. Kulovitý tvar pelety se upřednostňuje proto, že její povrch 73 se bude po vložení do předlisku pláště nacházet ve styku s vnitřním povrchem 71 pláště, v důsledku čehož se bude automaticky vyrovnávat do středové osy (geometrická středová linie) a tím celkově udržovat polohu umístění těžiště CG na této ose.

Ve výchozím stavu prekurzoru zadní jádro 74 s výhodou vykazuje alespoň vypouklý přední povrch 75 a může být opatřené podobně vypouklým zadním povrchem 76. Mezi těmito dvěma povrchy se rozkládá válcový boční povrch 77. Oboustranná symetrie zadního jádra eliminuje nutnost konkrétně specifikovat a orientovat jeho přední konec vůči prekurzoru předního jádra. Poloměr R zakřivení předního povrchu se s výhodou pohybuje v rozmezí mezi poloměrem Ri prekurzoru zadního jádra (tj. poloměrem průřezu, který vykazuje zadní jádro válcového tvaru s konvexně vypouklými polokulovitými konci) a přibližně průměrem (tj. 2.Ri) prekurzoru zadního jádra. Popsaná tvarová konfigurace umožňuje vyhnout se deformování nebo poškození měkkého olověného jádra během manipulace před lisováním (například • · * 9 9 9 9

9 · 9 9 9 9 9 9 ··» «9 9 · 9 · • 999 *· 999 9999 99 99 při vkládání a během zavádění) porušování jeho hran, které by v případě použití jádra ve tvaru válce s plochými konci. Jiné poškození uvedené hrany, například srážení hrany, však může poskytovat určitý užitek.

spočívajícím v účinném bylo doprovodným jevem

Tvrdost, respektive pevnost pelety s nízkou měrnou hmotností by měla být menší než tvrdost, respektive pevnost prekurzoru zadního jádra tak, aby během lisování došlo k rozmělnění pelety zpět do její původní práškové formy a aby tak peleta po její deformaci převzala v oblasti 80 tvarový profil povrchu předního konce zadního jádra a v oblasti 81 tvarový profil vnitřního povrchu 71 ogivální špičky pláště střely (viz obr. 6) . Zkušební testy prokázaly, že kulovitá struktura uhličitanu sodného se bude rozmělňovat při působení síly asi 5 lb.f (22 N) , zatímco zadní olověné jádro se nebude deformovat až do té doby, dokud se neaplikuje síla alespoň 50 lb.f (222 N), kdy je již kulovitá struktura deformovaná tak, že vyplňuje prostor vymezený pro materiál s nízkou měrnou hmotností. Se zvětšováním se síly aplikované na zadní povrch zadního jádra se průměr zadního jádra rozšiřuje v příčném směru a vyplňuje tak vnitřní objem pláště (například při působení síly větší než 200 lb.f (890 N) } . Poté se střela vytvaruje do kuželovitého tvaru (viz obr. 7) a konečně dohotoví (viz obr. 8) za použití standardních tvarovacích nástrojů a technologických postupů.

Obecně řečeno, objem předního jádra s nízkou měrnou hmotností, který je daný právě jeho měrnou hmotností, by měl být přiměřeně takový, aby poskytoval zajištění požadovaného posunutí těžiště CG směrem dozadu. Tento objem bude typicky dobře pod 50 % vnitřního objemu pláště. Pravděpodobné je rozmezí 5 až 40 %, a přesnější rozmezí 10 až 20 %.

± v • 4 * 4 « * « • * « * «·»» t • « · · · · · 4 · «··· ·· ♦!· ··· · »·

Pro výrobu olova prosté netoxické střely 124 (viz obr. 8) je možné použít v podstatě stejný výrobní postup. Nejdůležitější příklady tak, aby poskytovaly pro požadované účely vhodnou náhradu, která může vykazovat mírně odlišnou délku zadního ogiválu, duplikují hmotnost a ogivální tvarový profil stávajících špičatých FMC střel, V jednom provedení sestává přední jádro 172 z měkkého tvárného materiálu (například materiálu s tvrdostí menší než 10 podle Brinella). Zadní jádro 174 je vhodně tvrdší než přední jádro a jeho měrná hmotnost představuje alespoň 75 % měrné hmotnosti olova. Upřednostňovanými materiály jsou: cín pro přední jádro; a nylonová pryskyřice s wolframovou výplní vykazující měrnou hmotnost 10,2 g/cm³ pro zadní jádro. Příkladný materiál dodává na trh RTP Company, Winona, Minnesota, a předpokládá se, že kromě wolframu obsahuje malé množství mědi.

Příkladná olova prostá náhrada střely náboje M882 ^ťby mohla zahrnovat přední jádro o hmotnosti 12,0 gránu (0,78 g) a zadní jádro o hmotnosti 98,0 gránu (6,35 g). Další materiály použitelné pro přední jádro by mohly zahrnovat kaučuk, silikon, sklenářský tmel a lisované inertní prášky, například takové, které se používají v soutěžních střelách. Materiály zadního jádra by mohly zahrnovat nikl, měď a lisovaný, částečně slinutý prášek na bázi železo-wolfram. Vzhledem k tomu, že přirozená povaha materiálů zadního jádra uvedených shora připouští, co se týče odolnosti proti poškození při manipulaci, o něco větší pevnost než je pevnost olova, je možné zadní jádro klidně vytvořit ve formě válečku bez vypouklých konců. Kromě toho, že je netoxická, tato střela s výhodou duplikuje průbojnost nahrazované střely s olověným jádrem. Je obzvláště žádoucí, aby střela

J.

• < · · · t « • · * · · 9 9 » » « t t · * · · · »··» ·« ♦·· ··♦# ·· »· nepronikala skrze neprůstřelný ochranný štit (vytvořený například z aramidových vláken), používaný strážci zákona, ve větším rozsahu než střela s olověným jádrem. The National Institute of Justice, U.S. Dept. Of Justice (Národní soudní institut Ministerstva spravedlnosti USA) stanovil standardy minimální jakosti provedení ochranných štítů, které jsou detailně uvedené v normě NIJ Standard 0101.04 Ballistic

Resistance of Police Body Armor (Balistická odolnost policejních ochranných štítů). Tato norma stanovuje, že Stupeň 2 jakosti ochranného štítu bude poskytovat ochranu proti každému střelivu pro krátké palné zbraně, s výjimkou střeliva 44 Magnum, které pro zajištění ochrany nositele proti poranění střelnou zbraní vyžaduje Stupeň 3A jakosti. Zkušební test provedený v souladu se shora zmiňovanou normou NIJ potvrdil, že ochranný štít se Stupněm 2 jakosti střelu náboje M882 zastaví. Avšak v případě, kdy nedělené jádro střely sestává z materiálu vykazujícího tvrdost větší než 10 podle Brinella, nebude docházet k žádné deformaci tvarového profilu špičky střely a střela bude v důsledku toho procházet skrze ochranný štít. Tato skutečnost bude rovněž překonána ochranou se Stupněm 3A jakosti. Za v podstatě stejných podmínek splnila požadavky normy NIJ i střela 124, nahrazující střelu náboje M882 s cínovou špičkou.

Obecně řečeno, objem předního jádra by měl být dostatečný pro výslovné umožnění adekvátní deformace špičky střely při dopadu tak, aby tato nepronikala skrze požadovaný stupeň jakosti ochranného štítu. Tímto objemem bude typicky objem dobře pod 50 % vnitřního objemu pláště. Pravděpodobné je rozmezí 5 až 40 %, a přesnější rozmezí 10 až 20 %.

Příkladná netoxická střela 124 se vyrábí v podstatě stejným způsobem jako soutěžní střela 24 až na to, že ± £.

* φ φ b φ φ Φ Φ φ • · · · Φ φ φ φ Φ ♦ ♦· φ·φ φφφφ φ* φ· prekurzor zadního jádra 174 je spíše válcový a při kompletování střely se nejprve dostává do styku s vnitřním povrchem pláště, a nikoli s prekurzorem předního jádra 172 (viz obr. 9) . Při aplikaci síly na zadní povrch prekurzoru zadního jádra se jeho přední povrch deformuje a při postupu směrem dopředu nejdříve kopíruje tvarový profil vnitřního povrchu pláště a poté způsobuje lisování prekurzoru předního jádra z cínu tak, že přední jádro kopíruje tvarový profil špičky pláště a přední povrch prekurzoru zadního jádra (viz obr. 10). V příkladném provedení se pro kompletní změnu tvaru cínové kulovité struktury požaduje síla 100 lb.f (445 N) a pro odpovídající rozšíření prekurzoru zadního jádra v příčném směru za účelem vyplnění vnitřního tvarového profilu pláště střely síla 500 lb.f (2224 N) . V případě, kdy je průměr výchozího prekurzoru zadního jádra příliš malý, by mohl cín v důsledku lisování postupovat směrem dozadu mezi prekurzor zadního jádra a plášť, a tím snižovat účinnost předního jádra. Zbývající kroky postupu vytváření střely (například tvarování kuželovitosti a dokončování) jsou v podstatě shodné s kroky použitými při kompletování a dokončování soutěžní střely.

V celém předcházejícím popisu jsou hodnoty daných parametrů uváděné jak v anglických jednotkách, tak jednotkách metrické soustavy, přičemž jako první je uvedená originální jednotka, a jako druhý její odpovídající převod na jednotky metrické soustavy.

Shora bylo popsáno jedno nebo několik provedení předloženého vynálezu. Musí však být, nicméně, zřejmé, že je možné, aniž by došlo k odchýlení se z podstaty a nárokovaného rozsahu předloženého vynálezu, vytvořit jeho další modifikace. Navrhované střely jsou, přestože určité φ

φ φ

• φ φ ϊ · · • Φφφ φ φ φ φ « « «φφφ ΦΦ *· popsané výhody mohou být relevantní zejména v kombinaci s určitými stávajícími rážemi střeliva a s nimi spojenými technickými specifikacemi, použitelné i pro další ráže a technické specifikace buď současné nebo budoucí. Kromě toho mohou být pro konkrétní aplikace použity další doplňkové znaky, například těsnicí lamely, opláštění a podobně. Vzhledem ke shora uvedenému všechna taková provedení spadají do nárokovaného rozsahu připojených patentových nároků.

- ±4 “ • 9 v » ···* · *

V v

Claims (22)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob výroby střely (24; 124), zahrnující: opatření prekurzoru pláště (70; 170);

   opatření prekurzoru prvního jádra (72; 172) ve formě pelety;

   zavedení pelety do prekurzoru pláště;

   opatření prekurzoru druhého jádra (74; 174);

   zavedení prekurzoru druhého jádra do prekurzoru pláště k zádi pelety;

   dotlačování prekurzoru druhého jádra proti peletě za jejího deformování tvaru tak, že tato peleta vyplňuje, jako první jádro, přední objem prekurzoru pláště, s relativně menší deformací tvaru prekurzoru druhého jádra; a deformování tvaru zadní části prekurzoru pláště tak, že pojímá, jako druhé jádro, prekurzor druhého jádra.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že přední polovina prekurzoru pláště vykazuje v podstatě konečný tvar již před zaváděním pelety.
3. 3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedené dotlačování zahrnuje alespoň dvě fáze:

   první fázi působení relativně nízké síly/tlaku, způsobující deformování tvaru pelety za v podstatě vyplnění předního objemu prekurzoru pláště, a druhou fázi působení relativně vysoké síly/tlaku, způsobující deformování tvaru prekurzoru druhého jádra za jeho rozšiřování v příčném směru a vyplnění zadního objemu prekurzoru pláště.

   * φ » φ φφφφ φ • φ φ φφ φ φ · φ φφφφ φφ φφ* φφφφ «φ φφ

   Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se použije prekurzor druhého jádra vykazující vypouklý přední povrch (75) a boční povrch (77), který je na většině délky prekurzoru druhého jádra válcový.
4. 5. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se použije prekurzor druhého jádra vykazující vypouklý přední povrch (75), válcový boční povrch (77) a vypouklý zadní povrch (76).
5. 6. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že peleta má měrnou hmotnost menší než 30 % měrné hmotnosti druhého jádra.
6. 7. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že peleta je vytvořená jako kulovitá struktura.
7. 8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že prekurzor druhého jádra (174) je vytvořený jako váleček kruhového průřezu.
8. 9. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že první a druhé jádro navzájem přiléhají.
9. 10. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že prvním jádrem (172) je v podstatě čistý cín s obsahem cínu alespoň 99,85 % hmotnostních, mezí kluzu 11,0 MPa nebo menší, a tvrdostí v rozmezí od 3 do 5 HB.
10. 11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že druhým jádrem (174) je v podstatě čistá měď.
11. 12. Způsob podle nároku 10, vyznačující

    - 10 • · · 9 • · · * 999« «9 «99 9 9 9 9 • 99 9 9 9999 9 9 9 99 99 tím, že druhým jádrem je v podstatě polymer s výplní materiálu na bázi wolframu 13. Způsob podle nároku 1, vyzna čující s e tím, že prvním jádrem (72) je v podstatě prášek s měrnou hmotností menší než 3,0.
12. 14. Způsob podle nároku 13, vyznačující se tím, že druhé jádro (74) je na bázi olova.
13. 15. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále zahrnuje zavádění střely (24; 124) do nábojnice (22) zvolené ze skupiny sestávající z .357 Magnum, .357 Sig, .38 Speciál, .40 Smith & Wesson, 9 mm Luger, a 10 mm Automatic za vytvoření náboje (20).
14. 16. Způsob podle nároku 15, vyznačující se tím, že při zavádění se střela (24; 124) do nábojnice (22) vsazuje tak, že náboj vykazuje délku 1,165-0,025 palce (29, 6-0,6 mm) .
15. 17. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že střela má průměr mezi 0,35 a 0,46 palce (8,9 a 11,7 mm).
16. 18. Střela (24), zahrnující: plášť (70);

    první jádro (72) obsažené v plášti;

    druhé jádro (74) obsažené v plášti na zádi prvního jádra, vyznačující se tím, že druhé jádro je na bázi olova a první jádro sestává z větší části z nekovového prášku.

    • · » · • ft · t * · * • · ♦ · · · ···· *· ··* ·«·· * · • · • · · «·
17. 19. Střela podle nároku 18, vyznačující se

    tím, že: první jádro (72) zahrnuje alespoň 80,0 procent hmotnostních j ednoho nebo více uhličitanů; druhé jádro (74) zahrnuje alespoň 95,0 procent hmotnostních; a plášť ( 70) zahrnuje alespoň 50,0 procent hmotnostních

    mědi.
18. 20. Střela (24) podle nároku 18, vyznačující se tím, že střelou je ogivální střela.
19. 21. Střela (24) podle nároku 18, vyznačující se tím, že střelou je střela s nedutou špičkou a celokovovým pláštěm.
20. 22. Střela podle nároku 18, vyznačující se tím, že střela má jmenovitou ráži 9 mm a hmotnost 123,5 až

    124,5 gránu (8,00 až 8,07 g) · 23. Střela (124), z ahrnuj ící: plášť (170) ; první jádro (172) obsažené v plášti; druhé jádro (174) obsažené v plášti na j ádra, vyznačující se tím, že: první jádro sestává z alespoň 50 procent cínu; a druhé jádro sestává z alespoň 50 procent wolframu. 24. Střela podle nároku 23, vyznač

    tím, že první jádro je účinně deformovatelné tak, že střela j λ,-λ,ι·, /0ΓΛΛ· p\, • 9 9

    9 9 9

    9999 ·· fe 9 9 9 9 9 • 9 9 9 9 9 *♦· 9«·· 99 99 nebude prorážet ochranný štít stupně 2 jakosti při dopadu na něj .
21. 25. Střela podle nároku 23, tím, že:

    vyznačující se první jádro (172) zahrnuje alespoň hmotnostních cínu;

    druhé jádro (174) zahrnuje alespoň hmotnostních polymeru s wolframovou výplní; a plášť (170) zahrnuje alespoň 50,0 procent

    80,0 procent

    95,0 procent hmotnostních mědi,
22. 26. Střela podle nároku 23, vyznačující se tím, že střela vykazuje hmotnost 120 až 125 gránů (7,78 až 8,10 g).