CZ20022526A3 - Elektrochemický detekční proužek mající více reakčních zón a způsoby jeho použití - Google Patents

Abstract

Vynález poskytuje elektrochemické detekční proužky (20) a způsobyjejich použití pro detekci analytu ve fyziologickém vzorku. Detekční proužky (20) podle vynálezu mají více reakčních zón (11) vymezených pracovní a referenční elektrodou v protilehlém uspořádání, které jsou oddělené tenkou separační mezivrstvou. Každá reakční zóna (11) obsahuje reagenční kompozici, která může být v jednotlivých zónách (11) stejná nebo různá. Kromé toho může mít každá reakční zóna samostatný vstupní kanál (22) pro tekutinu, nebo dvě nebo více reakčních zón (11) mohou mít vstupní kanály (22), které jsou spojené do jednoho kanálu (22). Elektrochemické detekční proužky podle vynálezu je možné aplikovat při detekci velkého souboru různých analytů v jednotlivých zónách (11) s vyhodnocením výsledků z jednotlivých zón. proužkyjsou zvláště vhodné pro detekci fQ glukosy,

Description

Oblast techniky

Vynález je z oblasti stanovení analytů, zejména elektrochemického stanovení analytů, a ještě specifičtěji elektrochemického stanovení analytů v krvi.

Dosavadní stav techniky

Detekce analytů ve fyziologických tekutinách, například v krvi nebo v krevních derivátech, má v současné společnosti stále větší význam. Stanovení analytů je potřebné ve více aplikacích zahrnujících klinická laboratorní vyšetření, vyšetření samotným pacientem atd., kde výsledky vyšetření mají hlavní úlohu v diagnóze a při léčení různých stavů. Analyty o které se v těchto případech jedná zahrnují glukosu při léčbě diabetů, cholesterol a podobně. Reakcí na vzrůstající význam detekce analytů je vývoj různých způsobů a zařízení umožňujících uvedenou detekci jak v klinických zařízeních tak detekci samotným pacientem.

Jedním ze způsobů používaných pro detekci analytů je elektrochemické stanovení. V těchto způsobech se tekutý vodný vzorek vnese do reakční zóny v elektrochemickém článku obsahujícím dvě elektrody, tj. referenční elektrodu a pracovní elektrodu, kde uvedené elektrody mají impendanci vhodnou pro amperometrická měření. Stanovované složce se umožní přímá reakce s elektrodou nebo přímá nebo nepřímá reakce s redukčněoxidačním prostředkem vedoucí k tvorbě oxidovatelného (nebo redukovatelného) produktu v množství odpovídajícím koncentraci složky určené k analýze, tj. analytů. Obsažené množství • · . , ··· · · · · *·· ··· ·· ···· ·· ·· uvedeného oxidovatelného (nebo redukovatelného) produktu které souvisí s množstvím analytu ve zkoušeném vzorku se pak stanoví elektrochemicky.

Pro aplikační šíři analytických způsobů detekce založených na elektrochemickém stanovení stále pokračuje vývoj nových zařízení a způsobů v tomto oboru.

Relevantní literatura

U.S.patentové spisy uvedeného oboru zahrnují: 5,269,891; 5,830,170; 5,834,224; 5,972,199. Ostatní patentové spisy oboru zahrnují WO 99/49307; WO 97/18465 a GB 2 304 628. Další práce z uvedeného oboru: Dalmia a sp., Electroanalytical Cghemistry (1997) 430:205-214; Nakashima a sp., J.Chem.Soc. (1990), 12:845-847; a Palacin a sp., Chem.Mater. (1996) 8:1316-1325.

Podstata vynálezu

Vynález poskytuje elektrochemické detekční proužky a způsoby jejich použití k detekci analytu ve fyziologickém vzorku. Proužky podle vynálezu mají více reakčních zón vymezených protilehlými kovovými elektrodami oddělenými tenkou separaČní mezivrstvou. Reagenční kompozice obsažené v každé reakční zóně mohou být stejné nebo různé. Kromě toho, každá reakční zóna může mít samostatný vstupní kanál pro tekutinu, nebo dvě nebo více reakčních zón může mít vstupní kanály pro tekutinu které se spojují do jednoho kanálu. Elektrochemické detekční proužky podle vynálezu jsou vhodné pro detekci různých analytu a zejména jsou vhodné pro detekci glukosy.

Popis obrázků na připojených výkresech «

• 4« ·· ···♦

Na obr.l je znázorněné dosud známé provedení elektrochemického detekčního proužku.

Na obr.2 až obr.4 je znázorněný elektrochemický detekční proužek podle vynálezu.

Na obr.5 je znázorněné použití elektrochemického detekčního proužku podle vynálezu.

Popis specifických provedení

Vynález poskytuje elektrochemické detekční proužky a způsoby jejich použití k detekci analytu ve fyziologickém vzorku. Proužky podle vynálezu mají více reakčních zón vymezených protilehlými kovovými elektrodami oddělenými tenkou separační mezivrstvou. Reagenční kompozice obsažené v každé reakční zóně mohou být stejné nebo různé. Kromě toho, každá reakční zóna může mít samostatný vstupní kanál pro tekutinu, nebo dvě nebo více reakčních zón může mít vstupní kanály pro tekutinu které se spojují do jednoho kanálu. Elektrochemické detekční proužky podle vynálezu jsou vhodné pro detekci různých analytů a zejména jsou vhodné pro detekci glukosy.

Níže následuje podrobnější popis provedení vynálezu, ale je nutné upozornit, že vynález není omezený na tato jednotlivá provedení popsaná níže, protože tato provedení je možné v souladu s připojenými patentovými nároky dále modifikovat. Také použitou terminologii je potřebné chápat tak, že je použitá pro účel popisu jednotlivých provedení a vynález nijak neomezuje. Rozsah vynálezu je určený připojenými patentovými nároky.

V popisu vynálezu i v připojených patentových nárocích se

-¾ ··· •4 <·* rozumí, že použití jednotného čísla zahrnuje i použití množného čísla pokud ze souvislostí nevyplývá jednoznačný význam. Pokud není uvedeno jinak, všechny technické a odborné výrazy použité v tomto textu mají význam obvykle používaný v tomto oboru a známý pracovníkům v oboru.

Elektrochemické detekční proužky

Jak je uvedené ve výše uvedeném souhrnu, elektrochemické detekční proužky podle vynálezu jsou charakterizované tím, že mají více reakčních zón. Specifičtěji, elektrochemické detekční proužky podle vynálezu obsahují dvě protilehlé kovové elektrody oddělené tenkou separační mezivrstvou, kde uvedené složky vymezují více samostatných reakčních ploch nebo zón, tj. komor, obsahujících reagenční systém. Protože elektrochemické detekční proužky podle vynálezu mají více reakčních zón, obsahují nejméně 2 různé reakční zóny a v některých provedeních 3 až 5 různých reakčních zón. Počet různých reakčních zón v elektrochemických detekčních proužcích podle vynálezu je obecně v rozmezí od asi 2 do asi 25, obvykle od asi 2 do 15 a ještě obvykleji od asi 2 do 10 ve více provedeních. I když různé reakční zóny detekčních proužků mohou obecně být na detekčním proužku uspořádané každým vhodným způsobem, v mnoha provedeních jsou tyto proužky uspořádané paralelně a proximálně vzhledem k jednomu konci proužku jak je znázorněné na obr.2. Na obr.2 je znázorněný elektrochemický detekční proužek 20 mající více reakčních zón znázorněných jako kanály 22. Tím se liší od dosud známých elektrochemických detekčních proužků podle obr.l, kde znázorněný proužek má jednu reakční zónu 11.

Jak je souhrnně uvedeno výše, detekční proužky podle vynálezu obsahují pracovní elektrodu a referenční elektrodu oddělené separační mezivrstvou uspořádanou tak, že tvoří více reakčních zón nebo ploch na uvedených proužcích. Každý z výše uvedených konstrukčních prvků, tj. pracovní a referenční elektrody, separační mezivrstva a reakční plocha jsou podrobněji samostatně popsané níže.

Elektrody

Jak je uvedeno výše, elektrochemické detekční proužky podle vynálezu obsahují pracovní elektrodu a referenční elektrodu. Obecně jsou pracovní a referenční elektroda uspořádané do formy protáhlých obdélníkových proužků. Délka elektrod je obvykle v rozmezí asi 1,9 až 5,5 cm, obvykle v rozmezí asi 2 až 4,0 cm. Šířka elektrod je v rozmezí asi 0,20 až 1,0 cm, obvykle v rozmezí asi 0,31 až 0,67 cm. Tloušťka vrstvy kovu tvořícího elektrody je typicky v rozmezí asi 10 až 300 nm a obvykle v rozmezí asi 13 až 60 nm.

Pracovní a referenční elektrody jsou dále charakterizované tím, že povrchy které přiléhají k reakční ploše proužku tvoří kov, kde vhodné kovy zahrnují palladium, zlato, platinu, stříbro, iridium, směs india a oxidu cínu, nerezavějící ocel, nichrom a podobně. V mnoha provedeních se jako kov použije zlato nebo palladium. I když v podstatě je možné celou elektrodu vyrobit z kovu, obvykle se každá z elektrod připraví z inertního nosného materiálu na jehož povrchu je tenká vrstva kovové složky elektrody. V uvedených obvyklejších provedeních je tloušťka inertní nosné vrstvy obvykle v rozmezí 51 až 356 pm, obvykle asi 25 až 254 pm, zatímco tloušťka kovové vrstvy je obvykle v rozmezí asi 10 až 150 nm a obvykle asi 15 až 60 nm, např. ve formě vrstvy nanesené pokovováním rozprašováním. Jako nosnou vrstvu je možné pro uvedené elektrody použít každý vhodný inertní » 0 *

Β 0 *

Β · · * · Β0

Φ • 0 0 «·«

Β * *

Β * 0

0 0 ···· materiál, kde uvedený materiál je obvykle tuhý materiál umožňující vytvořit nosič pro strukturu elektrody a následkem toho i nosič struktury elektrochemického detekční ho proužku. Vhodné materiály které je možné použít pro nosné vrstvy zahrnují plasty například PET, PETG, polyimid, polykarbonát, polystyren, silikon, keramiku, sklo a podobně.

Pracovní a referenční elektrody popsané výše je možné připravit jakýmkoli vhodným způsobem. Typický příklad zahrnuje přípravu elektrod způsobem, kdy nejprve se nanese pokovováním rozprašováním vrstva kovu o dostatečné tloušťce na povrch inertního nosného materiálu.

Separační mezivrstva

Charakteristickým rysem elektrochemických detekčních proužků podle vynálezu je, že pracovní a referenční elektrody popsané výše jsou k sobě přiložené a jsou oddělené pouze krátkou vzdáleností takže vzniklá vzdálenost mezi pracovní a referenční elektrodou v reakční zóně nebo ploše elektrochemického detekční ho proužku je mimořádně malá. Tato minimální vzdálenost mezi pracovní a referenční elektrodou v detekčních proužcích podle vynálezu je výsledkem vložení tenké separační mezivrstvy vložené nebo navrstvené mezi pracovní a referenční elektrodu. Tloušťka uvedené separační mezivrstvy je obecně v rozmezí asi 12 až 500 pm, obvykle v rozmezí asi 50 až 153 pm.

Charakteristické pro proužky podle vynálezu je, že separační mezivrstva je nařezaná tak, že poskytuje více reakčních oblastí, kde každá reakční oblast má přinejmenším vstupní nebo zaváděcí kanál do reakční zóny a obvykle má rovněž výstupní nebo výtokový kanál· z reakční zóny, kde styk tekutiny mezi vnitřkem «

·”?

uvedené kanály zprostředkovávají reakčních zón a vnějším prostředím proužku. Zatímco separační mezivrstvy v proužcích znázorněných na obr.2 až obr.4 umožňují vznik přímých kanálů majících funkci reakční plochy i funkci vstupních a výstupních kanálů, jsou možné i jiné tvary jako je například kruhová reakční plocha s vyříznutými vstupními a výstupními otvory nebo kanály, nebo jako jsou další možná uspořádání například tvaru čtverce, trojúhelníku, obdélníku, nepravidelných tvarů reakčních ploch atd. Separační mezivrstva Separační mezivrstva může být vyrobená z jakéhokoliv vhodného materiálu, kde jako typické vhodné materiály je možné uvést PET, PETG, polyimid, polykarbonát a podobně, kde povrchy separační mezivrstvy se mohou upravit tak aby měly dobrou adhezi k povrchům odpovídajících elektrod a tím přispívaly k tvorbě struktury elektrochemického detekční ho článku. Zvláštní význam pro využití jako separační mezivrstvy mají stříhané, oboustranně adhezivní pásky.

Reakční zóna

Jak je uvedeno výše, elektrochemické detekční proužky podle vynálezu obsahují více reakčních zón nebo oblastí, které jsou vymezené pracovní elektrodou, referenční elektrodou a separační mezivrstvou, kde uvedené složky jsou popsané výše. Konkrétně pracovní a referenční elektroda vymezují horní a dolní část reakční oblasti, zatímco separační mezivrstva vymezuje stěny reakční oblasti. Objem reakční oblasti je nejméně asi 0,1 μΐ, obvykle je nejméně asi 0,3 μΐ, a ještě obvykleji je nejméně asi 0,5 μΐ, kde uvedený objem může být až 10 μΐ nebo větší. Jak je uvedené výše, každá reakční oblast obecně zahrnuje nejméně jeden vstupní kanál (zaváděcí kanál) a v mnoha provedeních má rovněž výstupní kanál (výtokový kanál). Plochy příčného ře2u vstupního a výstupního kanálu mohou být * · • * • ·

-8 · v různých rozmezích, ale musí být dostatečně velké pro zajištění efektivního vstupu nebo výstupu tekutiny z reakční oblasti a obvykle jsou tyto plochy v rozmezí asi 9.10⁵ až

5. IQ’³ cm², obvykleji v rozmezí asi 1,3.10^-3 až 2,5.10^-3 cm².

V některých provedeních vynálezu má každá reakční zóna nebo oblast vlastní oddělený vstupní a výstupní kanál. Počet různých vstupních kanálů v těchto provedeních je shodný s počtem různých reakčních oblastí na proužku. V dalších provedeních mohou být dva nebo více vstupních kanálů spojené před výstupem z proužku do jednoho kanálu tak, aby tekutina mohla být zaváděna do dvou nebo do více různých reakčních oblastí z jednoho vstupního kanálu. Jinak řečeno, jeden vstupní kanál se může větvit do dvou nebo více dalších kanálů, které pak vedou do různých reakčních zón pásku. Separační mezivrstva proužku podle vynálezu má takový tvar aby poskytovala požadovaný tvar vstupních kanálů, například samostatné nebo spojené kanály.

Každá reakční oblast obsahuje reagenční kompozici nebo systém, kde uvedený systém je nezbytný nebo žádoucí pro detekci analytu pomocí proužku. V určitých provedeních, například v proužcích pro více použití, je uvedený reagenční systém ve všech reakčních oblastech obsažených v proužku stejný. V dalších provedeních, například v případech kdy proužek je určený k současnému stanovení panelu složek nebo více různých analytů, reagenční kompozice je v různých samostatných reakčních oblastech různá. Jinak řečeno, různé reakční oblasti pásku mohou obsahovat nejméně dvě různé reagenční kompozice, přičemž počet různých reagenčních kompozic může být až tak velký jako je počet různých reakčních zón obsažených v proužku.

• •to· · toto* • · to · ·

··$ ··· *

to to

V mnoha provedeních nejméně jedna z reagenčních kompozic je redukčně-oxidační reagenční systém, kde uvedený systém poskytuje složky detegované elektrodou a proto vhodné k odvození koncentrace analytu ve fyziologickém vzorku.

Uvedený redukčně-oxidační systém obsažený v reakční oblasti obvykle obsahuje nejméně enzymovou složku (složky) a mediátor. Ve více provedeních enzymová složka (složky) redukčněoxidačního systému je enzym nebo více enzymů účastnících se na průběhu oxidace stanovovaného analytu. Jinak řečeno, enzymovou složku redukčně-oxidačního systému tvoří enzym oxidující jeden analyt nebo dva nebo více enzymů společně oxidujících stanovovaný analyt. Vhodné enzymy zahrnují oxidasy, dehydrogenasy, lipasy, kinasy, diaforasy, chinoproteiny a podobně.

Druh enzymu, který je obsažený v reakční oblasti závisí na konkrétním stanovovaném analytu pro který je proužek navržený, a typické enzymy zahrnují: glukosaoxidasu, glukosadehydrogenasu, cholesterolesterasu, cholesteroloxidasu, lipoproteinlipasu, glycerolkinasu, glycerol-3-fosfátoxidasu, laktátoxidasu, laktátdehydrogenasu, pyruvátoxidasu, alkoholoxidasu, bilirubinoxidasu, urikasu a podobně. Ve více výhodných provedeních, kde stanovovaným analytem je glukosa, enzymovou složkou redukčně-oxidačního systému je enzym oxidující glukosu, například glukosaoxidasa nebo glukosadehydrogenasa.

Druhou složku redukčně-oxidačního systému je mediátorová složka, kterou tvoří jeden nebo více mediátorů. V oboru je známých více různých mediátorů ze skupiny zahrnující: kyanoželezitan, fenazin-ethylsulfát, fenazín-methylsulfát, fenyldiamin, 1-methoxyfenazin-methylsulfát,

2,6-dimethyl-l,4-benzochinon, 2,5-dichlor-l,4-benzochinon, • · ·· · · » ·

Σ ···· ···· · . ₍ ·· · · · » ·γ₀.............

deriváty ferrocenu, komplexy osmium-bipyridyl, komplexy ruthenia a podobně. V provedeních, kde cílený stanovovaný analyt je glukosa a jako enzymové složky jsou použité glukosaoxidasa nebo glukosadehydrogenasa, je zvláště významným mediátorem kyanoželezitan. Další prostředky které mohou být obsažené v reakční oblasti zahrnují tlumivé prostředky například citrakonát, citrát, fosfát, Good pufry a podobně.

Redukčně-oxidační reagenční systém se všeobecně použije v suché formě. Množství různých složek se může být různé, přičemž množství enzymové složky je obvykle v rozmezí asi 0,1 až 10 % hmotnostních.

Způsoby použití

Vynález rovněž zahrnuje způsoby použití elektrochemických detekčních proužků podle vynálezu pro stanovení koncentrace analytu nebo souboru analytů ve fyziologickém vzorku. Pomocí detekčníchproužků podle vynálezu je možné detegovat více různých analytů, jejichž typické příklady zahrnují glukosu, cholesterol, laktát, alkohol a podobně. Ve více výhodných provedeních vynálezu se uvedené způsoby použijí ke stanovení koncentrace glukosy ve fyziologickém vzorku. I když v zásadě je možné uvedené způsoby použít ke stanovení koncentrace analytu ve více druzích různých fyziologických vzorků jako je moč, slzy, sliny a podobně, zvláště vhodné jsou uvedené způsoby pro stanovení koncentrace analytu v krvi nebo v krevních frakcích, a zejména v plné krvi.

Při aplikaci způsobů podle vynálezu je prvním krokem zavedení určitého množství fyziologického vzorku do nejméně jedné z reakčních oblastí detekční ho proužku, kde uvedený elektrochemický detekční proužek je popsaný výše. Obecně se

999 999 *· 9999 ft · · 4 «· ·· nejprve použije reakční plocha nejbližší konci proužku. Jak je znázorněné na obr.5, do zařízení pro měření elektrického signálu 27 se zavede kontakt 28 elektrochemického detekčního proužku 26 a do poslední reakční zóny 30 proužku 26 se zavede vzorek fyziologické tekutiny.

Množství fyziologického vzorku, například krve, které se zavede do reakční oblasti může být různé, ale obecně je v rozmezí asi 0,1 až 10 μΐ, obvykle v rozmezí asi 0,3 až 1,6 pl. Vzorek je možné do reakční zóny zavést jakýmkoli vhodným obvyklým způsobem, zahrnujícím nástřik vzorku do reakční oblasti nebo vsáknutí vzorku do reakční oblasti a podobně, tak jak je to vhodné.

V některých provedeních se proužek použije pro sekvenční analýzu k detekci různých analytů. V těchto provedeních se vzorek zavede do každé příslušné reakční oblasti v různém čase.

Po aplikaci vzorku do reakční zóny se provede elektrochemické stanovení s použitím pracovní a referenční elektrody. Vlastní elektrochemické měření je možné provést různým způsobem v závislosti na podstatě konkrétního stanovení a přístroje který se ve spojením s elektrochemickým detekčním proužkem použije, například v závislosti na tom zda stanovení je coulometrické, amperometrické nebo potenciometrické. Obecně se v uvedeném elektrochemickém stanovení může měřit náboj (coulometrie), proud (amperometrie) nebo potenciál (potenciometrie), obvykle v průběhu určitého období po zavedení vzorku do reakční oblasti. Způsoby provedení výše popsaných elektrochemických měření jsou dále popsané v U.S.patentech č.4,224,125; 4,545,382; a 5,226,179; a rovněž ve WO 97/18465; WO 99/49307; které jsou plně včleněné do • · · !

* · · · ! · •X* ·*· ·· ··*· tohoto textu odkazem. Pokud se současně použijí dvě nebo více reakční zóny, systém obsahuje prostředky pro elektrickou izolaci každého z různých článků.

Po detekci elektrochemického signálu generovaného v reakční zóně jak je popsané výše, se stanoví množství analytu obsaženého ve vzorku zavedeného do reakční zóny na základě vztahu mezi velikostí, elektrochemického signálu a množstvím analytu ve vzorku. Tento vztah se obvykle zjistí srovnáním změřeného elektrochemického signálu se signálem získaným pomocí série předem získaných kontrolních a standardních hodnot a kde z uvedeného srovnání se odvodí množství analytu. V mnoha provedeních se stupeň zahrnující měření elektrochemického signálu a stupeň vypočtu koncentrace analytu jak je uvedené výše provádí automaticky v zařízení navrženém pro použití ve spojení s detekčním proužkem a poskytujícím hodnotu koncentrace analytu ve vzorku aplikovaném na detekční proužek. Typické vyhodnocovací zařízení, tj. měřící zařízení, pro automatické provedení výše uvedených stupňů tak že uživatel pouze aplikuje vzorek do reakční zóny a pak odečte výslednou koncentraci analytu ze zařízení je dále popsané v související projednávané U.S.přihlášce č.09/333,793 podané 15.června 1999, která je včleněná do tohoto textu odkazem.

V případech, kdy reakční zóny proužku se použijí pro různá stanovení, tak je-li to žádoucí, každou použitou reakční plochu je možné odstranit ze zbytku proužku, například ji ze zbytku proužku po použití a před použitím další reakční oblasti z proužku odstřihnout. Tento postup je znázorněný na obr.3 a obr.4 kde jsou znázorněné řezy 25 k odstranění použitých reakčních oblastí před použitím nových reakčních oblastí.

Systémy a kity

Vynález rovněž poskytuje systémy a kity vhodné k provedení způsobů podle vynálezu. Uvedené systémy a kity obsahují přinejmenším elektrochemický detekční proužek podle vynálezu popsaný výše. Uvedené systémy a kity mohou dále obsahovat prostředky pro získání fyziologického vzorku. Například pokud fyziologickým vzorkem krev, uvedené systémy mohou dále obsahovat pro získání vzorku krve jako je lanceta, prostředky pro aplikaci lancety a podobně. Kromě toho mohou uvedené systémy a kity obsahovat kontrolní roztok, například kontrolní roztok glukosy obsahující standardizovanou koncentraci glukosy. V některých provedeních uvedené systémy a kity rovněž obsahují měřící zařízení popsané výše určeného k detekci elektrochemického signálu s použitím elektrod po aplikaci vzorku a k uvedení-detegovaného signálu do vztahu s množstvím analytu ve vzorku. Konečně, uvedené systémy a kity mohou obsahovat instrukce pro použití uvedených reagenčních detekčních proužků pro stanovení koncentrace analytu ve fyziologickém vzorku. Uvedené instrukce mohou být uvedené na jednom na více obalech, jako příbalové informace, na nádobkách obsažených v kitech a podobně.

Vynález poskytuje významná zlepšení v tom, že každý proužek umožňuje více stanovení. Vynález tak poskytuje účinnější využití proužků a snížené náklady vzhledem k sníženému odpadu. Kromě toho vynález poskytuje možnosti hodnocení panelu analytů s použitím jednoho proužku.

Předložený vynález tedy představuje významný přínos oboru.

Veškeré publikace a patenty citované ve výše uvedeném popisu vynálezu jsou včleněné do popisu vynálezu odkazem ; ; ··· ··.· ··· ·»· ·· ···· ·· ·· stejně jako kdyby bylo uvedené včlenění uvedené ve specifických, jednotlivých případech. Publikace popisované nebo citované v tomto popisu jsou zde uvedené výhradně pro jejich význaky před datem podání této přihlášky a neobsahují žádné údaje vedoucí k námitce že vynález nemůže předjímat takou publikaci následkem předchozímu vynálezu.

Ačkoliv vynález je podrobněji popsaný pro názornost a porozumění vynálezu obrázkem a příkladem, pracovníkům v oboru bude na základě předchozího popisu zřejmé, že je možné učinit určité změny a modifikace aniž by došlo k odchýlení od myšlenky vynálezu a rozsahu vynálezu podle připojených patentových nároků.

Claims (10)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Elektrochemický detekční proužek vyznačuj ící se t í m , že obsahuje:

   a) více reakčních zón vymezených pracovní a referenční elektrodou které jsou umístěné proti sobě a jsou oddělené separační mezivrstvou; a

   b) reagenční kompozici obsaženou v každé z uvedených reakčních zón.
2. 2. Elektrochemický detekční proužek podle nároku 1 vyznačující se tím, že obsahuje 2 až 25 reakčních zón.
3. 3. Elektrochemický detekční proužek podle nároku 1 nebo nároku 2vyznačující se tím, že každá reakční zóna obsahuje stejnou reagenční kompozici.
4. 4. Elektrochemický detekční proužek podle nároku 1 nebo nároku 2vyznačující se tím, že každá z nejméně dvou z uvedených reakčních zón obsahuje jinou reagenční kompozici,
5. 5. Elektrochemický detekční proužek podle kteréhokoli z předcházejících nároků vyznačující se tím, že každá z uvedených reakčních zón má svůj vlastní vstupní kanál pro tekutinu umožňující spojení mezi reakčními zónami a vnějším prostředím uvedeného detekčního článku prostřednictvím tekutiny.

   9 9 9

   9 9 9 • 99 ·· ····

   9 · • · • 9

   99· 99·

   9 9 · • 9 9

   9 9 9 9

   99 99
6. 6. Elektrochemický detekční proužek podle kteréhokoli z předcházejících nároků vyznačující se tím, že nejméně dvě z uvedených reakčních zón mají vstupní kanály které se spojují do jednoho vstupního kanálu umožňujícího spojení mezi uvedenými reakčními zónami a vnějším prostředím uvedeného detekčního proužku prostřednictvím tekutiny.
7. 7. Elektrochemický detekční proužek podle kteréhokoliv z předcházejících nároků vyznačující se tím, že uvedený proužek je umístěný v měřícím přístroji.
8. 8. Způsob stanovení koncentrace analytu ve fyziologickém vzorku vyznačující se tím, že zahrnuje:

   a) aplikaci uvedeného fyziologického vzorku na elektrochemický detekční proužek obsahující více reakčních zón vymezených pracovní a referenční elektrodou v protilehlém uspořádání které jsou oddělené separační mezivrstvou, kde každá z uvedených reakčních zón obsahuje reagenční kompozici;

   b) detekci elektrického signálu vzniklého v uvedené reakční zóně s použitím uvedených kovových elektrod; a

   c) uvedení detegovaného elektrického signálu do vztahu s obsahem analytu v uvedeném vzorku.
9. 9. Kit vhodný pro stanovení koncentrace analytu ve fyziologickém vzorku vyznačující se tím, že uvedený kit obsahuje:

   a) elektrochemický detekční proužek obsahující více reakčních zón vymezených pracovní a referenční elektrodou v protilehlém uspořádání které jsou oddělené separační

   4 · • ·· • ·4· mezivrstvou, kde každá z uvedených reakčních zón obsahuje reagenční kompozici; a

   b) nejméně jeden z:

   i) prostředků pro odběr uvedeného fyziologického vzorku; a ii) standard analytu.
10. 10. Systém pro stanovení koncentrace analytu ve fyziologickém vzorku vyznačující se tím, že uvedený systém obsahuje:

    a) elektrochemický detekční proužek obsahující více reakčních zón vymezených pracovní a referenční elektrodou v protilehlém uspořádání které jsou oddělené separační mezivrstvou, kde každá z uvedených reakčních zón obsahuje reagenční kompozici; a

    b) měřící přístroj.