CZ20003120A3 - Disubstituované thiazolové sloučeniny, farmaceutický přípravek obsahující tyto sloučeniny - Google Patents

Abstract

Nové 1,2,4-thiadiazolové sloučeniny, které jsou účinné jako inhibitory enzymů závislých na cysteinové aktivitě a zvláště na cysteinových proteasách. Tyto sloučeniny jsou užitečné při léčení akné inhibici transglutaminasy, obvyklého nachlazení inhibici proteasy lidského rhinoviru 3C a zánětlivého onemocnění kloubů inhibicéí kathepsinů. Jedná se o 3,5- disubstituované 1,2,4-thiadiazoly obecného vzorce I, v němž Z znamená skupinu obsahující atom dusíku s rozpoznávací sekvencí pro enzym a Y znamená substituent, který je v souladu s reaktivitou inhibitoru na thiolovou skupinu enzymu závislého na cysteinové aktivitě. Skupina Y může také sloužit pro rozpoznávání.

Description

Disubstituované thiazolové sloučeniny, farmaceutický přípravek obsahující tyto sloučeniny

- —..... r~ *'

Oblast ^echnikv

Tento vynález se týká nových sloučenin a jejich farmaceuticky přijatelných adičních solí s kyselinami a adičních solí s bázemi pro použití při léčení akné, obvyklého nachlazení^ a zánětlivého onemocnění kloubů inhibici cysteinových proteas a enzymů závislých na cysteinové aktivitě. Zvláště se týká nových «,'·** , . ,' . . ...

•J _± sloučenin, které jsou farmaceuticky užitečné, způsobů ~iej ich_______ ί výroby, prostředků a použití při léčení různých onemocnění inhibicí cysteinových proteas a enzymů závislých na cysteinové aktivitě.

Dosavadní stav techniky

Transglutaminasa, proteasa rhinoviru 3C, kalpain, enzym konvertující interleukin beta a kathepsin B jsou příklady enzymů závislých na cysteinové aktivitě, které jsou zahrnuty v progresi různých poruch a/nebo onemocnění, jako je akné, obvyklé nachlazení a artritida. Tyto enzymy obsahují ve své chemické struktuře cysteinové zbytky. Předpokládá se, že thiolová skupina cysteinového zbytku v enzymu působí jako nukleofil a způsobuje hydrolýzú substrátu, což umožňuje progresi poruchy a/nebo onemocnění. Byly proto dělány pokusy vyvinout činidla zachycující thiol, aby se inhibovala katalytická aktivita takových enzymů a aby se tak zabránilo progresi onemocnění. Hagiwara popsal použití 1,2,4-thiadiazolinů jako inhibitorů alkoholdehydrogenasy, enzymu závislého na cysteinové aktivitě.

USA patent č. 5 618 792 popisuje některé 3-substituované oxadiazolové a 3-substituované thiadiazolové peptidy, které jsou inhibitory serinové proteasy. USA patent č. 4 207 090 popisuje aminoesterové deriváty 3-trihalogenmethyl-[l,2,4]thiadiazolů jako pesticidy. USA patent 5 677 302 popisuje použití l,2,4-thiadiazol[4,5-a]benzimidazolů a imidazo[l,2-d]-l,2,42

-thiadiazolů jako inihibitorů enzymu H^/K^-ATPasy, která je známa také jako protonová pumpa, dalším enzymu závislém na cysteinové aktivitě. Kondenzované thiadiazolové deriváty, které mají sulfonyliminovou skupinu, byly popsány v USA patentu č.

550 138 jako inhibitory kathepsinu B. Různé peptidylové inhibitory cysteinovýeh proteas byly souhrnně popsány v Protein Profile 1995, 2(14), 1587 až 1591. Naneštěstí většina tohoto úsilí byla z velké části promarněna reaktivitou potenciálních inhibitorů s jinými nukleofily, jako jsou alkoholy a aminy, které jsou ve fysiologických systémech hojně zastupeny.

Vyvinutí sloučenin, které vykazují selektivní reaktivitu vůči thiolové skupině cysteinu enzymového zbytku závislého na cysteinové aktivitě, bude v této oblasti představovat velkou výhodu.

Podstata vynálezu

Předmětem předloženého vynálezu je získat nové farmaceutické sloučeniny a prostředek obsahující tyto sloučeniny> které jsou účinné jako inhibitory enzymu závislého na cysteinové aktivitě a jsou tudíž užitečné při léčení poruch a/nebo onemocnění způsobených aktivitou těchto enzymů, zvláště pak lidské transglutaminasy, proteasy rhinoviru 3C a kathepsinu C.

Dalším předmětem tohoto vynálezu je získat způsob syntézy těchto sloučenin.

Podle předloženého vynálezu se tedy získávají sloučeniny následujícího obecného vzorce I

nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli, za předpokladu, že Y neznamená trifluormethylovou nebo trichlormethylovou skupinu, • · ·· · · • · · · · · ·· · · ·

v němž:

Z je vybrána ze:

a) skupiny obecného vzorce -A-W, v němž A znamená aminokyselinový zbytek nebo peptid ob sáhující dva až tři aminokyselinové zbytky nebo jejich isoster ní formu a W znamená skupinu vzorce -N(R^X)₂ nebo -OR¹, kde R¹ znamená nezávisle atom vodíku, nižší alkylovou skupinu, nižší alkenylovou skupinu nebo nižší alkinylovou skupinu, v nichž ne nasycená vazba je o alespoň jeden atom uhlíku vzdálena od ato_ mu dusíku nebo atomu kyslíku,____________—------b) skupiny obecného vzorce -X-A-W, v němž X znamená raménko vybrané ze skupin vzorce -NH-C a -NH-C-CH a A a W znamenají jak shora uvedeno, a

II I ’ o o

c) skupiny obecného vzorce -N-A-R ,

I

R¹ v němž R znamená atom vodíku, nižší alkanoylovou skupinu, nižší cykloalkylkarbonylovou skupinu, nižší alkoxykarbonylovou skupinu, nižší arylalkyloxykarbonylovou skupinu nebo chránící skupinu na atomu dusíku a R¹ a A znamenají jak shora uvedeno, s tím, že ve skupinách ad a) a ad b) N-konec A je buď pří mo napojen nebo je připojen prostřednictvím shora uvedeného ra ménka X na atom uhlíku C5 1,2,4-thiadiazolového kruhu a ve sku *

pině ad c) karboxylový konec A je přímo napojen na atom dusíku 5-amino-l,2,4-thiadiazolu, a Y je vybrána z:

1) nižší alkoxyskupiny, nižší cykloalkoxyskupiny, nižší arylalkoxyskupiny, heterocyklooxyskupiny a nižší heterocykloalkoxyskupiny, v nichž alkylový nebo arylový kruh je popřípadě • · « · 0 • · 4 substituován jedním až dvěma substituenty vybranými z aminové skupiny, alkoxyskupinuy, hydroxylové skupiny, atomu halogenu, aminové skupiny, alkylaminové skupiny a dialkylaminové skupiny,

2) nižší alkylové skupiny, nižší cykloalkylové skupiny, nižší heterocykloalkylové skupiny, heterocyklické skupiny, arylové skupiny, nižší arylalkylové skupiny, nižší arylalkenylové skupiny a nižší heterocykloalkenylové skupiny, v nichž alkylový nebo arylový kruh je popřípadě substituován jedním až dvěma substituenty vybranými z aminové skupiny, alkoxyskupiny, hydro____xyloyé skupiny,,„atomu-halogenu.,—aminové- skupiny-, alkylaminové skupiny a dialkylaminové skupiny,

3) nižší alkoxykarbonylově skupiny a karboxylové skupiny,

4) ketonové skupiny obecného vzorce

O

II

R² - C - , v němž R² znamená nižší alkylovou skupinu, nižší cyklo alkylovou skupinu, nižší heterocykloalkylovou skupinu, heterocyklickou skupinu, arylovou skupinu nebo nižší arylalkylovou skupinu, v nichž alkylový nebo aromatický kruh je popřípadě substituován jedním až dvěma substituenty vybranými z aminové skupiny, alkoxyskupiny, hydroxylové skupiny, atomu halogenu, aminové skupiny, alkylaminové skupiny a dialkylaminové skupiny,

5) karbamoylové skupiny obecného vzorce

H

I

R² - N - C - ,

II

M 0 kde R² znamená jak shora uvedeno,

6) aminové skupiny, nižší alkylaminové skupiny a nižší dialkylaminové skupiny, v · • ·

¢.

<5

7) amidové skupiny obecného vzorce

II

R² - C - N - ,

H kde R² znamená jak shora uvedeno,

8) skupiny obecného vzorce

- N - A - R

------—i——~—,---------R¹ v němž A znamená jak shora uvedeno a karboxylový konec A je přímo napojen na atom dusíku 3-amino-l,2,4-thiadiazolu a R a R^x znamenají jak shora uvedeno,

9) alkoholu obecného vzorce

OH

I

R² - C - ,

I

H kde R² znamená jak shora uvedeno,

10) sulfonu obecného vzorce

O

II

R² - S - ,

II o

kde R² znamená jak shora uvedeno,

11) sulfoxidu obecného vzorce

R² - S - ,

II φ · • φ kde R² znamená jak shora uvedeno,

12) sulfonamidu obecného vzorce

O

II

R² - S - N -,

II 1

OH kde R² znamená jak shora uvedeno, _ 13) nižší alkylthio-skupiny-,—nižši-ar-ylalkylthioskupiny—a-— arylthioskupiny,

14) skupiny obecného vzorce

- CH - A - W - , v němž A znamená jak shora uvedeno, N-konec A je přímo napojen na methylenovou skupinu a W znamená jak shora uvedeno, a

15) skupiny obecného vzorce

- CH - NR³R⁴ , v němž R³ a R⁴ nezávisle znamenají alkylovou skupinu, aralkylovou skupinu, heterocyklickou skupinu nebo heterocykloalkylovou skupinu, a R³ a R⁴, jestliže se vezmou společně, tvoří s atomem dusíku pětičlenný nebo šestičlenný kruh vybraný ze skupiny sestávající z piperidinylového, pyrrolidinylového a piperazinylového kruhu s polohou N-4 piperazinu popřípadě substituovanou pyridylovou skupinou, heterocyklickou skupinou, alkylovou skupinou, aralkylovou skupinou a arylovou skupinou.

Stručný odkaz na výkresy

Obrázek 1 je grafickou representací chemické interakce mezi sloučeninami obecného vzorce I podle předloženého vynálezu a N-acetylcysteinem.

Obrázek 2 je grafickou representací snížení degradace indukované IL-2 nově syntetizovaného proteoglykanu sloučeninou obecného vzorce I.

·« ·*·· » · · • ··· • ·

Popis výhodných provedení

Jednou skupinou výhodných sloučenin podle vynálezu jsou sloučeniny odpovídající následujícímu obecnému vzorci II

A (II), nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli, v němž A, W a Y znamenají jak shora uvedeno.

Druhou skupinou výhodných sloučenin podle předloženého vy nálezu jsou sloučeniny obecného vzorce ÍII

(III), nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli, v němž X, A, W a Y znamenají jak shora uvedeno.

Další skupinou výhodných sloučenin podle předloženého vynálezu jsou sloučeniny obecného vzorce IV

nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli, v němž A, R, a Y znamenají jak shora uvedeno.

I když mechanismus působení všech těchto sloučenin nebyl potvrzen, předpokládá se, že 3,5-disubstituované 1,2,4-thiadiazoly podle předloženého vynálezu reagují s cysteinovým zbytkem enzymu za vzniku disulfidové vazby, čímž inhibují aktivitu to8 ·· 0 0*0 0 0 0 · ··' ·· • 00 0000 0000

0000 0 0 00 0 00 0 0 0 0 0 00 000 00 0

0 0000 0 0 00 0000 000 '00 0· 00 00 hoto enzymu. S-N vazba v 3,5-disubstituovaných 1,2,4-thiadiazolech podle předloženého vynálezu má vysoký energetický obsah, který alespoň zčásti pochází od nevazebného odpuzování elektronů mezi d orbitaly atomu síry a p orbitaly atomu dusíku. 3,5-Disubstituované 1,2,4-thiadiazoly jsou tedy pravděpodobně citlivé na nukleofilní atak. Štěpení vazby S-N 1,2,4-thiadiazolů redukčními činidly bylo popsáno před více než čtyřiceti lety (Gordeler: Chem. Ber. 1954, 87, 57.). Zdá se, že thiolové skupiny enzymů závislých na cysteinu působí jako redukční činidla (nukleofily), čímž se chemicky modifikují s výslednou inhibici enzymové aktivity._________

Skupina Z 1,2,4-thiadiazolinů na atomu uhlíku v poloze 5 může být navržena tak, aby inkorporovala rozpoznávací sekvenci specifickou pro aktivní místo daného enzymu závislého na cysteinové aktivitě a skupina Y na atomu uhlíku v poloze 3 může být navržena tak, aby byla slučitelná s reaktivitou 5-substituovaných 1,2,4-thiadiazolů vůči enzymu aktivací přilehlých vazeb.

Reaktivita sloučenin podle předloženého vynálezu vůči enzymům závislým na cysteinové aktivitě může být vyhodnocována jejich reaktivitou s N-acetylcysteinem. Obrázek 1 ilustruje reakci mezi sloučeninami obecného vzorce I podle předloženého vynálezu a N-acetylcysteinem. První stupeň tvoří disulfidovou sloučeninu štěpením S-N vazby 1,2,4-thiadiazolů. Disulfid obecného vzorce IX reaguje s druhým thiolem za vzniku sloučeniny obencého vzorce X.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou takové sloučeniny, které mají postranní řetězce aminokyseliny nebo peptidového zbytku. Postranní řetězce mohou být napojeny na uhlík l,2,4-thiadiazolu v poloze 3 nebo 5. Použití aminokyselinových nebo peptidových zbytků jako vedlejších řetězců v monocyklických sloučeninách používaných podle předloženého vynálezu, zvláště tehdy, když jsou napojeny na jádro v poloze 5, umožňuje selekci příslušné skupiny, která má vazebnou afinitu na enzym,

·· ·« • · · 9 • · · · • · · 9 ·♦ 99 který má být touto sloučeninou inhibován. Dále pak tato vazebná afinita inhibitoru může být upravena tak, že se váže na enzym v těsné blízkosti aktivního místa cysteinového zbytku se kterým nakonec vytvoří disulfidovou vazbu.

Přítomnost příslušné zvolené skupiny vázající enzym nebo rozpoznávající enzym jako postranní řetězec na sloučenině v poloze vzdálené od skupiny -S-N=C- umožňuje, aby sloučenina vyhledávala a vázala se na zvolený enzym, aby se zvýšil chemický atak thiolové skupiny tohoto enzymu. Díky přítomnosti rozpoznávací postranní skupiny jsou sloučeniny této povahy wsoce se-— lektivní při jejich ataku na specifický zvolený enzym a jsou mnohem méně reaktivní vůči ostatním thiolům, se kterými se mohou setkat v biologickém systému.

Výhodné sloučeniny obecného vzorce II podle tohoho vynálezu jsou takové sloučeniny, v nichž A znamená glycylovou, leucyl-prolylovou a isoleucyl-prolylovou skupinu, W znamená skupinu -NH₂ nebo -OH a Y znamená nižší alkylovou skupinu (methylovou) , nižší alkoxyskupinu (methoxyskupinu, butoxyskupinu), nižší arylovou skupinu (fenylovou), cinnamylovou skupinu, lH-indol-3-yl-methylovou skupinu, skupinu -CH₂-NR³R⁴, kde R³ a R⁴ znamenají jak shora uvedeno, a skupinu -CH₂-A-W-, kde A a W znamenají jak shora uvedeno.

Výhodné sloučeniny obecného vzorce III podle tohoho vynálezu jsou takové sloučeniny, v nichž A znamená leucylovou, leucyl-prolylovou a isoleucyl-prolylovou skupinu a Z a Y znamenají jak shora uvedeno. Zvláště výhodnými sloučeninami obecného vzorce III jsou ty sloučeniny, v nichž Y znamená nižší alkoxyskupinu.

Výhodné sloučeniny obecného vzorce IV podle tohoho vynálezu jsou takové sloučeniny, v nichž A znamená fenylalanylovou nebo glycylovou skupinu, R_x znamená atom vodíku a R znamená jak shora uvedeno.

ν» fr « · « · · * * frfrfr frfrfr • frfrfr · · · · fr fr « • · fr frfr frfr

Výhodné sloučeniny podle předloženého vynálezu vykazují specifičnost na příslušný enzym závislý na cysteinové aktivitě a jsou tedy nereaktivní vůči jiným potenciálním nukleofilům, jako jsou alkoholy nebo aminy.

Pojem nižší, jak je zde používán, jak je aplikován například jako nižší alkylová skupina, znamená skupinu s l až 8 atomy uhlíku.

Pojem arylová skupina, samotná nebo v kombinaci, znamená fenylovou nebo naftylovou skupinu, která popřípadě nese jeden__ nebo více substituentů vybraných z alkylové skupiny, alkoxyskupiny, atomu halogenu, hydroxylové skupiny, aminové skupiny a podobných, jako je fenýlová, p-tolylová, 4-methoxy-fenylová,

4-(terc.butoxy)fenýlová, 4-fluorfenylová, 4-chlorfenýlová, 4-hydroxyfenylová, 1-naftylová, 2-naftylová a podobné skupiny.

Pojem arylalkoxykarbonylová skupina, samotná nebo v kombinaci, znamená skupinu obecného vzorce -C(0)-0-arylalkylová skupina, ve které pojem arylalkylová skupina znamená jak bylo shora uvedeno. Příkladem arylalkoxykarbonylové skupiny je benzyloxykarbonylová skupina.

Pojem arylalkylová skupina znaméná takovou alkylovou skupinu, ve které je jeden atom vodíku nahražen arylovou skupinou, jako je benzylová, fenylethylová a podobné skupiny.

Pojem arylalkenylová skupina znamená takovou alkenylovou skupinu, ve které je jeden atom vodíku nahražen arylovou skupinou, jako je 3-fenylallylová, 2-fenylallylová, 1-fenylallylová a podobné skupiny.

Pojem cykloalkylkarbonylová skupina znamená acylovou skupinu odvozenou od monocyklické nebo můstkované cykloalkankarboxylové kyseliny, jako cyklopropankarbonylová, cyklohexankarbonylová, adamantankarbonylová a podobné skupiny, nebo od monocyklické cykloalkankarboxylové kyseliny, která je popřípadě ··

4« 94»· • 4 • 4 44 ·· ·· ·· • 4 * 9 · 4» 4 • 4 · · · *4 4

44 444 4# ·

44 4 · 4 444

44 44 *4 substituována, například alkylaminovou skupinou, s přikondenzovaným benzenovým kruhem, jako je 1,2,3,4-tetrahydro-2-naftoylová a 2-acetamido-l,2,3,4-tetrahydro-2-naftoylová skupina.

Pojem arylalkanoylová skupina znamená acylovou skupinu odvozenou od arylovou skupinou substituované alkankarboxylové kyseliny, jako je fenyalacetylová, 3-fenylpropionylová, hydrocinnamoylová, 4-fenylbutyrylová, 2-naftyl-acetylová, 4-chlorhydrocinnamoylová, 4-aminohydrocinnamoylová, 4-methoxyhydrocinnamoylová a podobné skupiny.

Pojem aroylová skupina znamená acylovou skupinu odvozenou od aromatické karboxylové kyseliny. Mezi příklady těchto skupin patří aromatická karboxylová kyselina, popřípadě substituovaná benzoová nebo naftoová kyselina, jako je benzoylová, 4-chlorbenzoylová, 4-karboxybenzoylová, 4-(benzyloxykarbonyl)benZoylová, 1-naftoylová, 2-naftoylová, 6-karboxy-2-naftoylová, 6-[(benzyloxy)formamido]-2-naftoylová a podobné skupiny.

Pojem ^heterocyklická skupina, jak je zde používán, vyjma toho, kde je to uvedeno, znamená stabilní 5- až 7-členný mono nebo bicyklický nebo stabilní 7- až 10-členný bicyklický heterocyklický kruh, který je buď nasycený nebo nenasycený a který sestává z atomů uhlíku a z jednoho až tří heteroatomů vybraných ze skupiny sestávající z atomu dusíku, kyslíku a síry, při čemž heteroatomy dusíku a síry mohou být popřípadě oxidovány, atom dusíku může být popřípadě kvarternizován, a zahrnují jakoukoliv bicyklickou skupinu, v níž je jakýkoliv ze shora uvedených heterocykl ických kruhů napojen na benzenový kruh. Heterocyklický kruh může být napojen na jakýkoliv heteroatom nebo atom uhlíku, což vede k vytvoření stabilní struktury. Mezi příklady těchto heterocyklických prvků, obecně známých jako heterocyklická skupina, patří piperidinylová, piperazinylová, 2-oxopiperazinylová, 2-oxopiperazinylová, 2-oxopiperidinylová, 2-oxopyrrolidinylová, 2-oxoazepinylová, azepinylová, pyrrolylová, 4-piperidonylová, pyrrolidinylová, pyrazolylová, parazolidinylová, imidazolylová, imidazolinylová, imidazolidinylová, pyridylová, «9 »··· • 9 9 • ř ·'* • · • · · · • · »

9« <«·· · · • ** • 9 9 ·

99

9 · 9 »9 99 pyrazinylová, pyrimidinylová, pyridazinylová, oxazolidonylová, isoxazolylová, isoxazolidinylová, morfolinylová, thiazolylová, thiazolidinylová, isothiazolylová, chinuklidinylová, isothiazolidinylová, indolylová, chinolylová, isochinolylová, benzimidazolylová, thiadiazolylová, benzopyranylová, benzothiazolylová, benzoxazolylová, furylová, tetrahydrofurylová, tetrahydropyranylová, thienylová, benzothienylová, tetrahydrochinolinylová (např. 1,2,3,4-tetrahydro-2-chinolinylová skupina atd.),

1,2,3,4-tetrahydro-isochinolinylová (např. 1,2,3,4-tetrahydro-1-oxo-isochinolinylová skupina atd.), chinoxalinylová, beta-karbolinylová, 2-benzofurankarbonvlová a thiamorfolinylová--skupina, thiamorfolinylsulfoxidová, thiamorfolinylsulfon, oxadiazolylová skupina a podobně. Heterocyklus může být substituován jedním nebo více atomy uhlíku nebo heteroatomem, který vede k vytvoření stabilní struktury.

Aminokyselinový zbytek znamená jakoukoliv přirozeně se vyskytující alfa-, beta- a gama-aminokarboxylovou kyselinu včetně jejich D a L optických isomerů, jejich racemických směsí a N-nižších alkyl- a N-fenyl-nižších alkyl-derivátů těchto aminokyselin. Aminokyselinové zbytky jsou buď navázány atomem dusíku aminokyseliny nebo karboxylovým atomem uhlíku aminokyseliny. Mezi přirozeně se vyskytující aminokyseliny, které mohou být zahrnuty do předloženého vynálezu, patří alanin, arginin, asparagin, kyselina aspartová, cystein, cystin, kyselina glutamová, glutamin, glycin, histidin, isoleucin, leucin, lysin, methionin, ornithin, fenylalanin, prolin, serin, threonin, thyroxin, tryptofan, tyrosin, valin, beta-alanin a gama-aminomáselná kyselina. Mezi výhodné aminokyselinové zbytky patří prolin, lysin, leucin, fenylalanin, tyrosin, isoleucin, alanin, gama-aminomáselná kyselina, valin, glycin a fenylglycin.

Mezi aminokyselinové zbytky dále patří obecně známé syntetické nepřirozené aminokyseliny a jakékoliv logicky navržené peptidomimetikum, v nichž se berou v úvahu prvky aminokyselinového zbytku vázající atom vodíku. Mezi syntetické nepřírodní aminokyseliny patří takové aminokyseliny, jako je 4-hy·· • · « • tttt droxy-prolin, O-benzylthreonin, 4-cyklohexylprolin, 3,4,5-trimethylprolin, 3,4-dimethylprolin, 4,5-dimethylprolin, 4-chlorfenylalanin, oktahydroindol-2-karboxylová kyselina, oktahydro-isochinolin-3-karboxylová kyselina, piperidinyl-2-karboxylová kyselina, piperazinyl-2-karboxylová kyselina, 4-fenylprolin,

3-fenylprolin, 4-cyklohexylprolin, 3-cyklohexylprolin, 4-aminoprolin, oktahydro-cyklopentan[b]pyrrol-2-karboxylová kyselina, staton, statin, norstatinové deriváty, 4-amino-3-hydroxy-5-fenyl-pentanová kyselina, 4-amino-3-oxo-5-fenyl-pentanová kyselina, 3-amino-2-hydroxy-4-fenylbutanová kyselina, 2,2-difluorstatin, cyklohexylalanin a následující aminokyseliny;_____

HN

COOH

v nichž a znamená číslo 1 nebo 2 a R znamená atom vodíku, alkýlovou skupinu, hydroxylovou skupinu nebo alkoxykarbonylaminovou skupinu.

Representativní příklady logicky navržených peptidomimetik jsou ilustrovány níže:

·· ··

,. ·, · « • · · • · · · « · · • · ·« ···· ···

kde R_fa, a R_d nezávisle znamenají atom vodíku a alkylovou skupinu.

o

Alfa-aminokyseliny, kromě glycinu, obsahují alespoň jeden asymetrický atom uhlíku. Důsledkem toho je, že jsou opticky aktivní, existují buď v D nebo L formě nebo jako racemická směs. Některé sloučeniny podle předloženého vynálezu se tedy mohou připravovat v opticky aktivní formě nebo jako racemické směsi___ sloučenin nárokovaných v tomto vynálezu.

Peptidový zbytek obsahuje peptidovou vazbu, která se může vytvořit mezi karbonylovou funkcí aminokyseliny a jinou aminosloučeninou, kterou může být buď jiná aminokyselina nebo amin. Sloučenina podle předloženého vynálezu může být v isosterní formě, např. -CH^NH- (redukovaná), -COCH^- (keto), -CH(OH)CH₂(hydroxy), -CH(NH )CH - (amino) a -CH CH - nebo -CH CH CH (uhlovodík). S výhodou sloučenina podle předloženého vynálezu nemá žádnou peptidickou karbamoylovou skupinu v isosterní formě. Jestliže má peptidické karbamoylové skupiny v isosterní formě, má v isosterní formě jednu nebo dvě, s výhodou jednu peptidovou vazbu.

Peptidový zbytek obsahuje aminokyselinové zbytky s výhodou v jejich přirozené konfiguraci. Jestliže existují aminokyseliny v nepřirozené konfiguraci, výhodnou je pouze jedna taková aminokyselina v nepřirozené konfiguraci. Mezi aminokyselinové zbytky, jako se zde používají, patří takové aminokyselinové zbytky, jako je oktahydroindol-2-karboxylová kyselina a hydroxyprolin.

Pojem R, jestliže se na něj odkazuje jako na N-chránící skupinu”, znamená chránící skupinu aminové skupiny. Příklady chránících skupin R jsou například popsány v Protective Groups in Organic Synthesis, Τ. V. Greene, J. Wiley & Sons, NY • · ··

4· (1981), Ο 219 až 287. Patří sem, ale bez omezení na ně, acylová skupina, jako je acetylová, methoxysukcinylová, hydroxysukcinylová nebo benzoylová skupina, popřípadě substituovaná na fenylovém kruhu například p-methoxykarbonylovou skupinou, p-methoxyskupinou nebo p-nitroskupinou, alkoxykarbonylová skupina, jako je terč.butoxykarbonylová skupina, arylmethoxykarbonylová skupina, jako je 9-fluorenylmethoxykarbonylová nebo benzyloxykarbonylová skupina, popřípadě substituovaná na fenylové» kruhu p-methoxyskupinou, p-nitroskupinou, atomem chloru v p-poloze nebo m-fenylovou skupinou, arylmethylová skupina, jako je benzylová skupina, popřípadě substituovaná na aromatickém kruhu_ p-methoxyskupinou, p-nitroskupinou nebo atomem chloru v para-poloze, nebo arylsulfonylová skupina, jako je fenylsulfonylová skupina, popřípadě substituovaná p-methylovou skupinou nebo p-methoxylovou skupinou, nebo naftoylsulfonylová skupina, popřípadě substituovaná na aromatickém kruhu například aminovou nebo dialkylaminovou skupinou.

Pojem aryloxyalkanoylová skupina” znamená acylovou skupí nu vzorce aryl-O-alkanoylová skupina a pojem heterocyklooxykarbonylová skupina” znamená acylovou skupinu odvozenou od heterocyklo-O-CO-skupiny, v níž heterocylická skupina znamená jak shora uvedeno.

Pojem heterocykloalkanoylová skupina” znamená acylovou skupinu odvozenou od heterocyklickou skupinou substituované alkankarboxylové kyseliny, kde heterocykiická skupina znamená jak shora uvedeno.

Pojem heterocykloalkoxykarbonylová skupina znamená acy lovou skupinu odvozenou od heterocyklickou skupinou substituované alkyl-O-CO-skupiny, kde heterocykiická skupina znamená jak shora uvedeno.

Pojem aminoalkanoylová skupina” znamená acylovou skupinu odvozenou od aminovou skupinou substituované alkankarboxylové kyseliny, kde aminová skupina může znamenat primární, sekundář17 ní nebo terciární aminovou skupinu obsahující substituenty vybrané z atomu vodíku, alkylové, arylové, arylalkylové, cykloalkylové a cykloalkylalkylové skupiny a podobně.

Případný nebo případně znamená, že následně popsaná událost nebo okolnosti mohou nebo nemusí nastat a že tento popis zahrnuje ty případy, kdy uvedená událost nebo okolnost nastane, i případ, kdy nenastane. Například fenylová skupina ... popřípadě substituovaná znamená, že fenylová skupina může nebo nemusí být substituována a že tento popis zahrnuje jak nesubstituovanou fenylovou skupinu tak fenylovou skupinu, která je— substituována.

Některé sloučeniny podle vynálezu mají chirální centra a existují jako optické antipody. Tento vynález popsaný a nárokovaný zde zahrnuje každý z jednotlivých enantiomerů stejně jako jejich racemické modifikace a racemickou směs.

Farmaceuticky přijatelné, netoxické soli znamená farmaceuticky přijatelné soli sloučenin podle tohoto vynálezu, které si zachovávají biologickou aktivitu rodičovských sloučenin a nejsou biologicky nebo jinak nežádoucí (např. tyto soli jsou stabilní). Ze sloučenin podle tohoto vynálezu se mohou vyrobit soli dvou typů: 1) soli anorganických a organických bází ze sloučenin obecných vzorců I, II, lil a IV, které mají funkční skupinu karboxylové kyseliny, a 2) adiční soli s kyselinami se mohou vytvořit na aminové funkční skupině mnoha sloučenin podle tohoto vynálezu.

Mezi farmaceuticky přijatelné soli odvozené od anorganických bází patří sodné, draselné, lithné, amonné, vápenaté, hořečnaté, železnaté, zinečnaté, měďnaté, manganaté, hlinité, železité, manganité a podobné soli. Zvláště výhodné jsou amonné, draselné, sodné, vápenaté a hořečnaté soli. Mezi farmaceuticky přijatelné, netoxické soli odvozené od organických bází patří soli primárních, sekundárních a terciárních aminů, substituovaných aminů zahrnujících přirozeně se vyskytující aminy, cyklic18

kých aminů a bazických ionexových pryskyřic. Mezi příklady těchto solí patří například isopropylamin, trimethylamin, diethylamin, triethylamin, tripropylamin, ethanolamin, 2-dimethylaminoethanol, tromethamin, dicyklohexamin, lysin, arginin, histidin, kafein, prokain, hydrabramin, cholin, betain, ethylendiamin, glukosamin, methylglukamin, theobromin, puriny, piperazin, piperidin, N-ethylpiperidin, polyaminové pryskyřice a podobné. Zvláště výhodnými organickými netoxickými bázemi jsou isopropylamin, diethylamin, ethanolamin, piperidin, tromethamin, dicyklohexylamin, cholin a kafein.

Farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinami se vyrábějí s takovými anorganickými kyselinami, jako jsou halogenovodíkové kyseliny, kyselina sírová, kyselina dusičná, kyselina fosforečná a podobné, a takovými organickými kyselinami, jako je kyselina octová, kyselina propionová, kyselina glykolová, kyselina pyrohroznová, kyselina šťavelová, kyselina jablečná, kyselina malonová, kyselina jantarová, kyselina maleinová, kyselina fumarová, kyselina vinná, kyselina citrónová, kyselina benzoová, kyselina skořicová, kyselina mandlová, kyselina methansul fonová, kyselina ethansulfonová, kyselina p-toluensulfonová, kyselina salicylová a podobné.

Pojem živočichové se týká lidí stejně jako jiných živočišných druhů, zvláště savců (např. psů, koček, koní, skotu, prasat atd.), plazů, ryb, hmyzu a červů.

Specifické, nejvýhodnější sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou následující:

2-(3-methoxy)-[1,2,4]thiadiazol-5-ylamino)-acetamid,

2-(3-butoxy)-[1,2,4]thiadiazol-5-ylamino)-acetamid,

2-[3-(3-fenylallyl)-[1,2,4]thiadiazol-5-ylamino]-acetamid,

2-[3-(lH-indol-3ylmethyl)-[1,2,4]thiadiazol-5-ylamino])-acetamid,

N-(3-methoxy)-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-prolin, ··· · φ · • φ

2-(3-butoxy)-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-prolin,

Ν-(3-fenyl)-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-prolin,

Ν-(3-methyl)-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-prolin,

Ν-(3-methoxy)-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-isoleucyl-L-prolin, methylester Ν,Ν'-{3-methylen-[1,2,4]thiadiazol-5-yl}-di-{L-leu cyl-L-prolinu}, který má následující chemický vzorec

{3-[4-(2-pyridyl)piperazinyImethyl]-1,2,4-thiadiazol-5-yl}-leucyl-prolin, který má následující chemický vzorec

5-{3-methoxy-1,2,4-thiadiazolyl}karbamoyl-leucyl-isoamylamid, 5-{3-methoxy-1,2,4-thiadiazolyl}karbamoyl-isoleucyl-isoamylamid, {3-methoxy-[1,2,4]-thiadiazol-5-yl}karbamoyl-L-leucyl-L-prolin,

3-methoxy-5-karbobenzyloxy-fenylalaninamido-[1,2,4]-thiadiazol, 3,5-di(N-karbobenzyloxy-L-fenylalaninamido)-[1,2,4]thiadiazol, který má následující chemický vzorec

Ph oArm η jo ‘Ph

Předložený vynález poskytuje syntetické způsoby pro výrobu sloučenin podle vynálezu. Výběr způsobu závisí většinou na zvolené skupině Z a Y, což jsou substituenty na atomech uhlíku v poloze 3 a 5 konečné sloučeniny.

Sloučeniny obecného vzorce II se vyrábějí reakcí sloučeniny obecného vzorce 3 s primárním nebo sekundárním aminem. Příklady těchto aminů jsou 2-pyridylpiperazin a methylester leucyl-prolinu. Tento způsob je vhodný pro sloučeniny, v nichž Y znamená nižší alkylovou skupinu, nižší alkoxyskupinu, heterocyklickou skupinu, 1-halogenalkylovou skupinu, arylovou skupinu a dialkylaminovou skupinu:

Tato reakce se normálně provádí v inertním rozpouštědle, jako je N,N-dimethylformamid, tetrahydrofuran, dichlormethan, acetonitril a dimethylsulfoxid v přítomnosti nebo nepřítomnosti báze, jako je 1 až 3 moly triethylaminu na mol sloučeniny obecného vzorce 3. Tato rozpouštědla se mohou používat samostatně nebo v kombinaci v jakémkoliv poměru podle potřeby. Reakční teplotu lze vybrat z rozmezí od 0 °C do 150 °C, s výhodou od asi 10 do 65 °C. Reakční doba je normálně asi 1 až 50 hodin, s výhodou 1 až 8 hodin. Množství používaného aminu je 1 až 3 moly na mol sloučeniny obecného vzorce 3.

·'·

Sloučeniny obecného vzorce 3 se mohou vyrábět zreagováním odpovídajícího amidinového derivátu s perchlormethylmerkaptanem ve dvoufázové směsi dichlormethanu a hydroxidu sodného při 0 až 25 °C po dobu 2 až 6 hodin.

Mezi preparativní způsoby sloučeniny obecného vzorce 1 patři způsoby, které jsou popsány v USA patentu 3 324 141, J. Org. Chem. 1962, 27, 2589, a Chem. Ber. 1957, 90, 182.

Sloučeniny obecného vzorce III, v nichž raménko X znamená ______ skupinu -NH-CQ-CH^, se vyráb.ě-ji_N-alkylaci—sloučeniny—obecného— vzorce 4 aminem:

Tyto sloučeniny se isolují konvenčními způsoby. Sloučeniny obecného vzorce 4 se dále připravují zreagováním sloučeniny obecného vzorce 5 s bromácetylbromidem v inertním rozpouštědle, jako je methylenchlorid nebo tetrahydrofuran, v přítomnosti báze, jako je triethylamin. Sloučeniny obecného vzorce 5 se vyrábějí z amidinu obecného vzorce 1 působením thiokyanátu draselného (KSCN) v přítomnosti báze, jako je hydroxid sodný, v inertním rozpouštědle, jako je aceton a voda.

Sloučeniny obecného vzorce III, v nichž raménko X znamená skupinu -NH-CO-, se vyrábějí reakcí sloučeniny obecného vzorce 5 se sloučeninou obecného vzorce H-A-W v přítomnosti 1,1-karbonyldiimidazolu v inertním rozpouštědle, jako je THF nebo DMF.

·· ··*· • 0

000

vyrábějí peptidovou konN-chráněnou aminokyseliSloučeniny obecného vzorce IV se denzací sloučeniny obecného vzorce 5 s nou nebo N-chráněnou peptidovou karboxylovou kyselinou obecného vzorce R-A-OH použitím konvenčního peptidového kondenzačního činidla, jako je 1,1-karbonyldiimidazol nebo difenylfosforylazid v inertním rozpouštědle, jako je dimethylformamid nebo tetrahydrofuran :

Sloučeniny obecného vzorce R-A-OH jsou obvykle komerčně dostupné od Sigma-Aldrich Inc., například karbobenzyloxy-L-fenylalánin, karbobenzyloxy-L-fenylalanyl-L-alanin (R-Α'-ΟΗ jako N-chráněná aminokyselina), N-terc.Boc-3-amino-2-hydroxy-5-methyl-hexanová kyselina (R-Α'-ΟΗ jako chráněný dipeptid s peptidovou vazbou v karbamoylové formě), N-terc.Boc-3-amino-2-hydroxy-4-fenylmáselná kyselina (R-Α'-ΟΗ jako N-chráněný peptid v isosterní formě). Jestliže nejsou komerčně dostupné, mohou se tyto sloučeniny vyrábět podle způsobu popsaného v Synthetic Peptides 1970, 1, George R. Pettita, Van Nostrand Reinhold.

Při alternativním způsobu výroby sloučenin obecného vzorce IVA v rozsahu tohoto vynálezu se sloučenina obecného vzorce 6 nechá zreagovat s N-chráněnou aminokyselinou nebo peptidovou kyselinou obecného vzorce R-A-OH použitím konvenčního reakčního činidla pro peptidovou kondenzaci, jako je 1,1-karbonyldiimidazol nebo difenylfosforylazid v inertním rozpouštědle, jako je dimethylformamid nebo tetrahydrofuran:

IV_A *

'♦ · « · · · · · ·

Příprava pseudopeptidů v rozsahu předloženého vynálezu zahrnuje použití di-chlor-derivátu obecného vzorce 7 jako výchozího materiálu. Aminy obecného vzorce H-A-W reagují se sloučeninou obecného vzorce 7 v přítomnosti katalyzátoru fázového přenosu, jako je tetra-N-butylamoniumbromid, v inertním rozpouštědle, jako je dimethylformamid, za teploty místnosti během 20 až 30 hodin. Získá se tak sloučenina obecného vzorce 8. Tato reakce závisí na teplotě. Při zvýšené teplotě, s výhodou při 70 až 90 °C, se tvoří disubstituovaný produkt, sloučenina obecného vzorce II_A· Sloučenina obecného vzorce 8 také reaguje ___s jinými aminy, jako je sloučenina obecného vzorce H-A-W nebo_

R³R⁴NH. Získají se tak sloučeniny obecného vzorce II_A, respektive II .

H-A-W

H-A-W.

R3R4NH

W.

HA

Některé sloučeniny podle tohoto vynálezu se mohou převádět na jejich odpovídající farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinami, pokud je přítomen bazický aminový atom dusíku. Tyto sloučeniny se mohou převádět z formy volné báze na adiční soli s různými kyselinami zreagovánínm se stechiometrickým nadbytkem příslušné organické nebo anorganické kyseliny, jako je například kyselina fosforečná, pyrohroznová, chlorovodíková nebo sírová a podobných. Typicky se volná báze rozpustí v polárním organickém rozpouštědle, jako je p-dioxan nebo dimethoxyethan, a přidá se k němu kyselina. Teplota se udržuje mezi 0 °C a 50 °C. Výsledná adiční sůl s kyselinou se spontánně vysráží nebo se může z roztoku vysrážet méně polárním rozpouštědlem. Tyto adiční soli s kyselinou se mohou rozkládat na odpovídající volnou bázi zreagováním se stechiometrickým množstvím vhodné báze, t ♦ ·

ta typicky v příasi 0 °C a 50 #· '< ·« jako je uhličitan draselný nebo hydroxid sodný, tomnosti vodného rozpouštědla a za teploty mezi °c. Forma volná báze se isoluje konvenčními způsoby, jako je extrakce organickým rozpouštědlem. Adiční soli sloučenin podle předloženého vynálezu s kyselinou sě mohou vzájemně zaměňovat využitím různých rozpustností solí, těkavostí nebo kyselosti kyselin nebo zreagováním s příslušně naplněnou ionexovou pryskyřicí. Vzájemná výměna se může například uskutečnit reakcí soli sloučenin obecného vzorce I s nepatrným stechiometrickým nadbytkem kyseliny s nižším pKa než má kyselinová složka výchozi soli. To se provádí-zaYbeplot-mezi-asi—O-^C-a—teplotouvaru používaného rozpouštědla.

Pro léčení onemocnění a/nebo poruch zde shora uvedených se sloučeniny podle předloženého vynálezu mohou používat orálně nebo parenterálně v přípravcích obsahujících konvenční netoxické farmaceuticky přijatelné nosiče, adjuvans a ředidla. Pojem parenterální, jak je zde používán, zahrnuje subkutánní injekci a infuzní techniky. Vedle léčení teplokrevných živočichů, jako jsou myši, krysy, koně, skot, ovce, psi, kočky atd., jsou sloučeniny podle vynálezu účinné při léčení lidí.

U prostředků mezi konvenční netoxické pevné nosiče, které se mohou použít, patří například mannitol, laktosa, škrob, stearát hořečnatý, sodná sůl sacharinu, talek, celulosa, glukosa, sacharosa, uhličitan hořečnatý a podobné, všechny farmaceutické čistoty. Účinná sloučenina, jak je shora uvedena, se může připravovat jako kapalné farmaceuticky podávatelné prostředky například mícháním, rozpouštěním, dispergováním atd. shora uvedených účinných sloučenin a případně farmaceutických adjuvans v nosiči, jako je například voda, solný roztok, vodná dextrosa, glycerol, ethanol a podobné, takže se vytvoří roztok nebo suspenze. Jestliže je to žádoucí, farmaceutický prostředek, který má být podáván, může obsahovat také menší množství netoxických pomocných látek, jako jsou smáčecí nebo emulgační činidla a podobně, například octan sodný, monolaurát sorbitanu, triethanolaminacetát sodný, oleát triethanolaminu atd. Skutečné způsoby

4' ··

4 4 • 9 4444

4 • ♦·♦ v 44 ♦> 4' 4 • 4 ··

4 4 4 ·4 4 • 4 4 4 *4 ·4· 444 44 44 výroby těchto dávkových forem jsou známy nebo budou zřejmé odborníkům z oblasti techniky: například viz Remington's Pharmaceutical Sciences, Mack Publishing Company, Easton, Pa., 15. vydání, 1975. Složení přípravku, který se má podávat, bude v každém případě obsahovat účinné sloučeniny v takovém množství, které je účinné pro zmírnění příznaků u subjektu, který je léčen.

Farmaceutické prostředky obsahující účinnou složku mohou existovat ve formě vhodné pro orální používání, například jako jt.ablet_y.,__sáčkyL,—pastilky.,vodné nebo olejové suspenze, disper— govatelné prášky nebo granule, emulze, tvrdé a měkké tobolky, sirupy nebo elixíry. Prostředky, které jsou zamýšleny pro orální použití, se mohou vyrábět jakýmkoliv známým způsobem v oblasti techniky výroby farmaceutických prostředků. Tyto prostředky obsahují jedno nebo více činidel ze skupiny sestávající ze sladících činidel, ochucovacích činidel, barvících činidel a ochranných činidel, aby se získaly farmaceuticky elegantní a chutné přípravky.

Tablety obsahují účinnou složku ve směsi s netoxickými farmaceuticky přijatelnými excipiens, které jsou vhodné pro výrobu tablet. Excipiens mohou znamenat například inertní ředidla, jako je fosforečnan vápenatý nebo fosforečnan sodný, granulační a dezintegrační činidla, například kukuřičný škrob nebo kyselinu alginovou, vazebná činidla, například škrob, želatinu nebo arabskou gumu, a mazací činidla, například stearát hořečnatý, kyselinu stearovou nebo talek. Tablety mohou být potaženy známými způsoby, aby došlo ke zpoždění dezintegrace a absorpce v gastrointestinálním traktu a aby se tím dosáhlo trvalého působení po dlouhou dobu.

Přípravky pro orální použití mohou existovat také jako to bolky z tvrdé želatiny, v nichž jsou účinné složky smíchány s inertním pevným ředidlem, například fosforečnanem vápenatým nebo kaolinem, nebo jako tobolky z měkké želatiny, v nichž je účinná složka smíchána s vodou nebo olejovým mediem, například

4444 '9 4 4

444 ’ • 4

4

4» 44

4 · 4

4 4 4

4 4 4 * 4 4 4 *4 44

44

4 4 4 ‘9 4 4 4

4 9 4 '9 4 9

4 9' 4 podzemnicovým olejem, kapalným parafinem nebo olivovým olejem.

Vodné supenze obsahují účinné materiály ve směsi s excipi ens vhodným pro výrobu vodných suspenzí. Těmito excipiens jsou suspendační činidla, například sodná sůl karboxymethylcelulosy, methylcelulosa, hydroxypropylmethylcelulosa, alginát sodný, polyvinylpyrrolidon, pryskyřice a arabská guma? dispergační nebo smáčecí činidla mohou znamenat přirozeně se vyskytující fosfát, například lecithin, kondenzační produkty alkenoxidu s mastnými kyselinami, například polyoxyethylenstearát, kondenzační produkty ethylenoxidu s alifatickými alkoholy„J5^dlouhým-ř-etězcem_f— například heptadecyl-enoxycetanol, nebo kondenzační produkty ethylenoxidu s částečnými estery odvozenými od mastných kyselin a anhydridů hexitolu, například monooleát polyethylensorbitanu. Vodné suspenze mohou obsahovat také jedno nebo víc ochranných činidel, například ethyl-, propyl-, p-hydroxy-benzoát, jedno nebo více barvících činidel, jako je sacharosa nebo sacharin. Olejové suspenze mohou být připraveny suspendováním účinné složky v rostlinném oleji, například arašídovém oleji, olivovém oleji, sezamovém oleji nebo kokosovém oleji, nebo v minerálním oleji, jako je kapalný parafin. Olejové suspenze mohou obsahovat zahušťovací činidlo, například včelí vosk, tvrdý parafin nebo cetylalkohol. Sladící činidla, jako jsou shora uvedená sladící činidla, a ochucovací činidla se mohou přidávat pro získání chutného orálního přípravku. Tyto prostředky se mohou chránit přidáním antioxidačního činidla, jako je kyselina askorbová.

Dispergovatelné prášky a granule, které jsou vhodné pro výroby vodné suspenze přidáním vody, poskytují účinnou složku ve směsi s dispergačním nebo smáčecím činidlem, suspendačním činidlem a jedním nebo více ochrannými činidly. Příklady vhodných dispergačních nebo smáčecích činidel a suspendačních činidel jsou ty, které byly již shora uvedeny. Mohou být přítomny také další přísady, například sladící, ochucovací a barvící činidla.

44

94 «

4 4 a

9 9 ι '4 · I

4 · ·

4

4

4·' 4444

4 ♦ ·444

44'

4' 4'

4 4 4

4' 4 '4 4 '·4

Farmaceutický prostředek podle vynálezu může existovat také ve formě emulzí oleje ve vodě. Olejová fáze může znamenat rostlinný olej, například olivový olej nebo arašídový olej, nebo minerální olej, například kapalný parafin, nebo jejich směsi. Vhodnými emulgačními činidly mohou být přirozeně se vyskytující fosfáty, estery odvozené od mastných kyselin a anhydridů hexitolu, například monooleát sorbitanu, a kondenzační produkty uvedeného částečného esteru s ethylenoxidem, například monooleát polyoxyethylensorbitanu. Emulze může obsahovat také sladící a ochucovací činidla.

Sirupy a elixíry se mohou připravovat spolu se sladícími činidly, například glycerolem, propylenglykolem, sorbitolem nebo sacharosou. Takové prostředky mohou obsahovat také uklidňující činidla, ochranná, ochucovací a barvící činidla. Farmaceutické prostředky se mohou připravovat podle znalostí z oblasti techniky použitím vhodných dispergačních nebo smáčecích činidel a suspendačních činidel, která byla shora uvedena. Sterilní injektovatelný přípravek může znamenat také sterilní injektovatelný roztok nebo suspenzi v netoxickém parenterálně přijatelném ředidle nebo rozpouštědle, například jako roztok v 1,3-butandiolu. Mezi přijatelná ředidla a rozpouštědla, která se mohou používat, patří voda, Ringerův roztok a isotonický roztok chloridu sodného. Jako rozpouštědlo nebo jako suspendační medium se konvenčně používají ztužené oleje. Pro tento účel se může použít jakákoliv směs ztuženého oleje včetně syntetických mono- nebo di-glyceridů. V injektovatelných přípravcích se dále používají mastné kyseliny, jako je kyselina olejová.

Parenterální podávání znamená obecně podávání injekcí, buď subkutánně, intramuskulárně nebo intravenózně. Injektovatelné přípravky se mohou vyrábět v konvenčních formách, buď jako kapalné roztoky nebo suspenze v kapalině před podáním injekcí, nebo jako emulze. Vhodnými excipiens jsou například voda, solný roztok, dextrosa, glycerol, ethanol nebo podobná. Navíc, jestliže je to žádoucí, farmaceutické prostředky, které se mají podávat, mohou obsahovat také menší množství netoxické pomocné

99 99, . 99

9 9 9 9 9 9 9 i-9 9 9 9 · 9 9

9 9 9 9 9 9 9 9

9 ‘9 9 9 *'» · 9 '99 99 99 ·· 9999 (9 ♦ · · 9 9 9 ·

9 látky, jako jsou smáčecí nebo emulgační činidla, činidla pufrující pH a podobně, jako je například octan sodný, monolaurát sorbitanu, oleát triethanolaminu atd.

Množství účinné složky, které se může kombinovat s mateři ály nosiče, aby se vyrobila jednotková dávková forma, bude velmi záviset na hostiteli, který je léčen. Příslušný způsob podávání lidem může znamenat 0,5 mg až 5 mg účinné složky spolu s příslušným a vhodným množstvím materiálu nosiče, které se může pohybovat v rozmezí od asi 5 do asi 95 % hmotn. z celkového množství prostředku. Jednotkové dávkové formybudouobvykle obsahovat mezi asi 1 mg a asi 500 mg účinné složky.

Tomu je však třeba rozumět tak, že specifické množství dávky pro příslušného pacienta bude záviset na rozmanitých faktorech, mezi které patří aktivita použité specifické sloučeniny, věk, tělesná hmotnost, celkové zdraví, pohlaví, dieta, doba podávání, kombinace léčiv a intenzita příslušného onemocnění, které se léčí.

Tento vynález je dále popsán a ilustrován následujícími specifickými příklady.

Příklady provedeni vynálezu

Příklad 1

A) Výroba amidinů, sloučenin obecného vzorce I

Vybrané amidiny pocházely z komerčních zdrojů (Aldrich a/nebo Lancaster). Ty, které nebyly komerčně dostupné, byly vyrobeny podle následujících postupů [Sandler S. R. a Káro W. v Organic Functional Group Preparations, druhé vydání, Academie Press, Inc., Toronto, díl II, kapitola 7, 1986, a díl III, kapitola 6, 1989, a odkazy tam uvedené; MacLeod A. M. a spol.:

J. Med. Chem. 1990, 33, 2052 až 2059.].

'44 94 ‘4 4 4 9 '4 '· -4 4 '4 4 4 '4 <4 4 4

9 44

4 4 4

4' 9' 9 4

4 4.4

4 4 9 4

4' 4 4 4

4 '4 4 ·44· '9 4 *

9(4 44

B. Výroba hydrochloridu 2-(3-chlorfenyl)-2-(tetrahydropyran-1-yloxy)acetamidinu

K roztoku hydrogensiřičitanu sodného (27,66 g, 0,266 molu) ve vodě (120 ml) se přidá 3-chlorbenzaldehyd (25,0 g, 0,178 molu). Po 20 minutách míchání se přikape roztok kyanidu sodného (12,4 g, 0,2525 molu) ve vodě (80 ml). Přidá se ethylacetát (50 ml) a výsledná směs se míchá další 3 hodiny. Organická vrstva se oddělí, promyje se solným roztokem, vysuší (síranem sodným), zfiltruje a odpaří se dosucha. Zbytek se rozpustí v dichlormethanu £200 ml) a ochladí se v ledu. Postupně se potom„přidá„di=hydropyran (20,62 g, 0,2451 molu) a pyridinium-p-toluensulfonát (6,5 g, 25,9 mmolu). Směs se míchá 16 hodin za teploty místnosti. Organická vrstva se postupně promyje vodou (50 ml), 5% roztokem hydrogensiřičitanu sodného (2 x 50 ml) a solným roztokem (50 ml). Organická frakce se vysuší (síranem sodným), zfiltruje a odpaří se. Získá se tak olej. Vyčistěním chromatografii na koloně silikagelu, eluce směsí hexanu s ethylacetátem (95:5) se získá 31,5 g (70 %) 2-(3-chlorfenyl)-2-[(tetrahydropyran-l-yloxy)]acetonitrilu (směs diasteroisomerů) jako čirý olej, který byl znečištěn méně než 5 % 3-chlorbenzaldehydu. ¹H NMR spektrum (CDC1₃, $): 7,30 až 7,60 (m, 4H, Ar-H), 5,59 (s, 0,3 H, α-H) a 5,41 (s, 0,7 Η, α-Η), 5,12 (t, J = 2,9 Hz, 0,3 H,

OCHO) a 4,77 (t, J = 2,9 Hz, 0,7 H, OCHO), 3,60 až 4,05 (m, 2H, CH_zO), 1,50 až 2,06 (m, 6H, 3 CH^). Malé kousky sodíku (192 mg,

7,9 mmolu) byly přidávány k bezvodému ethanolu (200 ml) pod přetlakem dusíku za teploty místnosti. Po tom, co se všechen sodík rozpustí, se k reakční směsi přidá čistý 2-(3-chlorfenyl)-2-[(tetrahydropyran-2-yloxy)]acetonitril (19,54 g, 77,6 mmolu), obsahy baňky se opláchnou ethanolem (20 ml) a přidají se k reakční směsi. Postup reakce lze sledovat pomocí TLC použitím směsi hexanu s ethylacetátem (1:1) jako rozpouštědlového systému. Po 16 hodinách míchání se reakční směs ochladí na asi -40 °C (suchý led - methanol - voda) a rychle se přidá ethanolický roztok amoniaku (77,6 ml 2M roztoku, 0,1552 molu) s následujícím přidáním pevného chloridu amonného (4,02 g, 75,15 mmolu). Reakční směs se nechá ohřát na teplotu místnosti přes

999 · · ·· 4 9 4 4

9 9* · · 4 4 4 44 4

4 4 9 4 4 4 4 4 4 >94 4 444 4 4 '♦· 4 9 44 noc. Pak se reakční směs zfiltruje přes vrstvu celitu. Filtrát se isoluje a odpaří se dosucha a potom ve vysokém vakuu, takže poskytne hydrochlorid 2-(3-chlorfenyl)-2-(tetrahydropyran-l-yloxy)acetamidinu (23 g) jako bílou pěnu v téměř kvantitativním výtěžku. ’Η NMR spektrum (CDC1₃, δ) spektrum; 9,00 až 9,80 (široký signál, 1 H, NH), 8,00 až 8,80 (široký signál, 1 H,

NH), 7,30 až 7,64 (m, 3 H, Ar-H), 5,58 (s, 0,4 H, α-H) a 5,75 (s, 0,6 H, ci-H) , 4,84 (t, J = 3,3 Hz, 0,4 H, OCHO) a 4,57 (t,

J = 3,3 Hz, 0,6 H, OCHO), 3,41 až 3,83 (m, 2 H, CH_O), 2,20 až 2,60 (široký signál, 1 H, NH), 1,46 až 1,86 (m, 6 H, 3 CH₂).

C.

Podobným způsobem se vyrobí hydrochloridová sůl 2-pyridyl-(2-tetrahydropyran-2-yloxy)acetamidinu jako oranžová pěna (surový výtěžek 96,0 %). ^XH NMR spektrum (CDC1₃, 5) spektrum; 9,00 až 9,80 (široký signál, 1 H, NH), 8,00 až 8,80 (široký signál,

H, NH), 8,56 až 8,61 (d, J = 4,4 Hz, 1 H, py-H), 7,28 až 7,84 (m, 3H), 5,75 (S, 0,4 H, α-H) a 5,67 (s, 0,6 Η, α-Η), 4,93 (t,

J = 2,5 HZ, 0,4 H, OCHO) a 4,71 (t, J = 2,5 Hz, 0,6 H, OCHO), 3,49 až 3,93 (m, 2 H, CH^O) , 1,53 až 1,92 (m, 6 H, 3 CH.J.

Příklad 2

A. Výroba 5-chlor-3-methoxy-[1,2,4]thiadazolu

K ledem ochlazené směsi hydrochloridu O-methylisomočoviny (11,06 g, 0,1 molu) v chloroformu (150 ml) se po kapkách přidá během 45 minut roztok perchlormethylmerkaptanu (11,0 ml, 0,1 molu) v chloroformu (50 ml). Potom se přikape studený roztok hydroxidu sodného (16 g, 0,4 molu ve 30 ml vody), při čemž se reakční teplota udržuje pod 5 °C. Průběh reakce se sleduje TLC, eluce směsí hexanu s ethylacetátem (9:1). Po 3 hodinách za teploty místnosti se oddělí organická vrstva, vysuší se (síranem sodným), zfiltruje a ve vakuu se zahustí. Vyčištěním chromatografií na koloně silikagelu, eluce gradientem směsi hexanu s ethylacetátem (100:0, 95:5, potom 9:1) se získá 5-chlor-3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol (6,01 g, 39,9 %) jako světlý žlutý o31 ·» »»·« ·* ·· ··, .,'·· ;φ 9 9 · · · · * · · ··· «· '· ·.· > · · · • ·,·:* * · · · » ·· ·· • · · Φ · · · ’· · · ····<· '·· '·· 19 9 99 lej. ^ΧΗ NMR spektrum (CDC1₃, δ): 4,02 (s, OMe spektrum (CDC1₃, δ): 173,56 (C3), 169,68 (C5) hmotnostní spektrum (APCI) (m/z): 151,1 (M* +

H); ^X3C NMR 57,07 (OMe);

1), 108,0, 94,0,

73,0, 58,0.

B.

Podobným způsobem se vyrobí následující sloučeniny:

3-butoxy-5-chlor-[1,2,4]thiadiazol, světlý žlutý olej, výtěžek

50,9 %. ³ H NMR spektrum (CDC1₃, δ): 4,35 (t, J = 6,6 Hz, 2 H,

1,75 (m. 2 H,_ CH_J.,_4.4._(m.,__2_H.,_CH_J , 0,93 (tJ = -7-, 1Hz, 3 H, CH₃); ^X3C NMR spektrum (CDC1₃, δ): 173,27 (C3), 169,37 (C5), 70,17 (Cl·), 30,70 (C2'), 18,96 (C3'), 13,67 (C4·),

N-(5-chlor-[1,2,4]thiadiazol-3-yl)-acetamid nebo 3-acetamido-5-chlor-[1,2,4]thiadiazol, stáním světležlutá pevná látka, výtěžek 34,8 %. ^XH NMR spektrum (CDC13, δ): 2,50 (s, Me); ^l3C NMR spektrum (CDC13, δ): 173,97 (C3), 171,86 (CO), 164,07 (05), 22,54 (CH_a) a

3-(5-chlor-[1,2,4]thiadiazol-3-ylmethyl)-ΙΗ-indol nebo 5-chlor-3-{lH-indol-3-yl-methyl)-l,2,4-thiadiazol, světlehnědá pevná látka, výtěžek 28 %. ^XH NMR spektrum (CDC13, δ): 8,29 (široký s, 1 H, NH), 7,68 (d, J = 7,8 Hz, CHNH), 7,11 až 7,33 (m, 4 H, Ar-H), 4,48 (s, 2 H, CH^); ¹³C NMR spektrum (CDC13, δ): 175,50 (C3), 173,00 (C5), 136,31, 127,13, 123,19, 122,26, 119,70, 119,05, 111,41, 110,55, 29,97 (CH₃); hmotnostní spektrum (m/z):

249,7 (M-), 130,1, 117,1.

Příklad 3

A. Výroba 5-chlor-3-[3-chlorfenyl-l-(tetrahydropyran-2-yloxy)methyl]-[1,2,4]thiadiazolu

K ledem ochlazenému roztoku hydrochloridu 2-(3-chlorfenyl )-2-(tetrahydropyran-2-yloxy)acetamidinu (12,0 g, 39,51 mmolu) v dichlormethanu (20 ml) a hydroxidu sodném (9,49 g, 0,237

494« (4 4 4

4 99

4

·.....* • 4 94

4 4« • '· »4 ,4 4 44

4>4 4 • 4 4 4 • 4 4 '9

4*4 4

4 44 molu, rozpuštěný v 60 ml vody) se přidá roztok perchlormethylmerkaptanu (9,18 g, 49,46 mmolu) v dichlormethanu (50 ml) během 35 minut. Reakční směs se míchá za teploty ledu další 1 hodinu. Organická vrstva se isoluje, vysuší (síranem sodným), zfiltruje a ve vakuu se zahustí. Vyčištění chromatografií na koloně silikagelu, elce směsí hexanu s ethylacetátem (94:6) poskytne titulní sloučeninu jako světležlutý olej (8,4 g, 61,5 % hmotn.). ^XH NMR spektrum (CDC1₃, 6): 7,56 (d, J = 6,9 Hz, 1 H, Ar-H), 7,39 až 7,44 (m, 1 H, Ar-H), 7,28 až 7,32 (m, 2 H, Ar-H), 6,08 a 6,03 (s, každý 0,5 Η, α-Η), 4,84 a 4,72 (t, J = 3,1 Hz, každý

0,5 H, OCHO), 3,49 až 3,92 (m, 2 H, OCH„), 1,55 až 1,94 (m, 6__

H, 3 CH_z).

B.

Podobným způsobem byly vyrobeny následující sloučeniny:

3-[(5-chlor-[1,2,4]thiadiazol-3-yl)-(tetrahydropyran-2-yloxy)methyl]-pyridin, hnědý olej, výtěžek 28,7 % (směs diastereoisomerů). ^XH NMR spektrum (CDC1₃, á): 8,55 a 8,52 (d, J =4,5 Hz, 0,67 H a 0,33 H), 7,69 až 7,81 (m, 2 Η), 7,18 až 7,28 (m, 1 Η),

6,20 a 6,15 (S, 0,33 H a 0,67 H, ArCHO), 4,81 až 4,87 (m, 1 H,

OCHO), 3,84 až 3,90 (m, 1 H, OCH), 3,44 až 3,54 (m, 1 H, OCH), 1,90 až 1,96 (m, 1 Η), 1,75 až 1,80 (m, 2 Η), 1,51 až 1,60 (m,

3H); hmotnostní spektrum m/z: 312>1 (M^-1 + 1), 228, 210, 85, a

5-chlor-3-chlormethyl-[l,2,4]thiadiazol, hnědý olej, výtěžek

83,6 %. ^XH NMR spektrum (CDC13, 6): 4,70 (s). ^X3C NMR spektrum (CDC13, 6): 174,33 (C3), 170,56 (C5), 40,17 (CH_O).

Příklad 4

Výroba 2-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-ylamino)-acetamidu

K suspenzi hydrochloridu glycinamidu (0,55 g, 5 mmolů) v DMF (10 ml) se přidá triethylamin (1,7 ml, 12 mmolů). Výsledná směs se míchá 15 minut za teploty místnosti. Ta se přidá k roztoku 5-chlor-3-methoxy-[1,2,4Jthiadiazolů (0,38 g, 2,5 mmolu, vyrobeného podle postupu Goerdelera J. a spol.: Chem. Ber.

-·0 *·

9 9 8

8 8 9

8 9 8 • » 0 · *0 »·

9989 <· 9 9 a ι··· ί 9 0 · • 8

1955, 88, 843) v DMF (15 ml). Potom se přidá tetrabutylamoniumbromid (50 mg) a výsledná suspenze se zahřívá 1,5 hodiny na 80 až 85 °C. Po ochlazení na teplotu místnosti se reakční směs zředí vodou a ethylacetátem. Organická vrstva se isoluje, promyje se solným roztokem, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, solným roztokem, vysuší (síranem sodným), zfiltruje a ve vakuu se zahustí. Vyčištění chromatografii na koloně silikagelu, eluce směsí dichlormethanu s methanolem (95:5 a 9:1) poskytne 2=(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-ylamino)-acetamid (75 mg, 16 %) jako bílou pevnou látku. ^XH NMR spektrum (MeOD, ¢): 4,03 (s, 2 H, NCH.), 3,94 (s, 3 H, OMe);¹³CNMR spektrum fMeOD ¢): 182,0, 173,3, 170,0, 56,7 (MeO), 47,9; hmotnostní spektrum (m/z): 189 (M⁺ +1), 172, 144, 87.

Příklad 5

A. Výroba methylesterů (3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-ylamino)-octové kyseliny nebo methylesterů N-{3-methoxy-[1,2,4]-thiadiazol-5-yl)-glycinu

Podobným způsobem, jako je to popsáno v příkladu 4, se k suspenzi hydrochloridu methylesterů glycinu (0,63 g, 5 mmolů) v DMF (10 ml) přidá triethylamin (1,7 ml, 12 mmolů). Výsledná směs se míchá 15 minut za teploty místnosti. Ta se přidá k roztoku 5-chlor-3-methoxy-[l,2,4]thiadiazolu (0,38 g, 2,5 mmolu) v DMF (15 ml). Potom se přidá tetrabutylamoniumbromid (50 mg) a výsledná suspenze se zahřívá 1,5 hodiny na 80 až 85 °c. Po ochlazení na teplotu místnosti se reakční směs zpracuje jako obvykle. Produkt se vyčistí chromatografii na koloně silikagelu, eluce směsí hexanu s ethylacetátem (6:4). Získá se tak methylester (3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-ylamino)-octové kyseliny (310 mg, 60,1 %) jako bílá pevná látka. ^XH NMR spektrum (CDC13, ¢): 7,20 (široký s, 1 H, NH), 4,12 (široký s, 2 H, NCHJ, 3,91 (s, 3 H, OMe), 3,74 (s, 3 H, OMe); ^X3C NMR spektrum (CDCla, ¢): 182,5 (C3), 170,0 (C=0), 168,1 (C5), 56,2 (OMe),

52,6 (OMe), 46,1 (CH^).

9 «9 </99· :♦ 9 9 ··· ·

9 «««> 999 •

*9 99 • 9 9 • 9 9 • 9 9 9 »9

9· 99

Β.

Podobným postupem, jako je popsáno v příkladu 5A, se vyro bí následující sloučeniny;

methylester (3-butoxy-[1,2,4]thiadizol-5-ylaminio)-octové kyseliny nebo methylester N-{3-butoxy-[1,2,4]-thiadiazol-5-yl]-glycinu, stáním téměř bílá pevná látka, výtěžek 65 %. ^XH NMR spektrum (CDC1₃, δ): 6,98 (široký s, 1 H, NH), 4,29 (t, J = 5,0 Hz, 2 H, OCH₂), 4,18 (široký s, 2 H, NCH*), 3,80 (s, 3 H, OMe), 1,75 (m, 2 H, OCH₂CH₂), 1,46 (m, 2 H, CH₂CH₂), 0,94 (t, J = 7,1 ___Hz, 3 H, CH,); ¹³C NMR spektruitlXCDCl-____6-) :—182.1—f-G3) ,1-70^0— (C=0), 167,8 (C5), 69,0 (0CH₂), 52,7 (OMe), 46,1 (NCH.J, 30,9, 19,0, 13,7, methylester [3-(3-fenyl-allyl)-[1,2,4]thiadiazol-5-ylamino]-octové kyseliny nebo methylester N-{3-cinnamyl-[1,2,4]-thiadiazol-5-yl]-glycinu, téměř bílá pevná látka, výtěžek 68 %. ^XH NMR spektrum (CDC13, 6): 7,18 až 7,40 (m, 6 H, Ar-H a NH), 6,42 až 6,55 (m, 2 H, HC=CH), 4,12 (Široký S, 2 H, NCH2), 3,75 (s, 3 H, OMe), 3,66 (d, J = 6,0 Hz, 2 H, C=CCH2); ¹³C NMR spektrum (CDC13, δ): 183,6 (C3), 172,0 (C5), 170,0 (C=O), 137,2, 132,3,

128.5 (C-ortho), 127,3, 126,3 (C-meta), 125,2, 52,6 (OMe), 46,7 (NCH₂), 36,8 (C=CCH₂), methylester [3-(lH-indol-3-ylmethyl)-[1,2,4]thiadiazol-5-ylamino]-octové kyseliny nebo methylester N-{3-(lH-indol-3-ylmethyl)-[l,2,4]-thiadiazol-5-yl]-glycinu, světlehnědá pevná látka, výtěžek 71,4 %. ^XH NMR spektrum (CDC13, δ, rotamery); 8,36 (široký S, 1 H, NH), 7,72 a 7,64 (d, J = 7,7 Hz, 0,25 H a 0,75 H, C=CH), 6,93 až 7,28 (m, 5 H, Ar-H a NH), 4,22 a 4,19 (s, 0,6 H a 1,4 H, In-CH2), 3,87 (s, 2 H, NCH2), 3,71 (s, 3 H, OMe); ¹³ NMR spektrum (CDC13, δ): 183,6 (C3), 172,0 (C5), 169,8 (C=0),

136,3, 127,3, 123,0, 121,9, 119,3, 111,4, 111,3, 52,6 (OMe),

46.5 (NCH₂), 29,7 (InCH₂), a methylester {3-[l-fenyl-l-(tetrahydropyran-2-yloxy)-methyl]-[1,2,4]thiadiazol-5-ylamino}-octové kyseliny nebo methylester ·· • · · · • · · · ·· »· ···♦ ί· · ·' • ··· • ·

9 9 9

99 • · · · ·· ··

N-{3-[1-fenyl-1-(tetrahydropyran-2-yloxy)-methyl] - [ 1,2,4 ]-thiadiazol-5-yl]-glycinu, bezbarvý olej, výtěžek 89 %. ^XH NMR spektrum (CDCl_s, S, diastereoisomery): 7,45 až 7,55 (m, 2 H, Ar-H), 7,23 až 7,40 (m, 3 H, Ar-H), 7,00 a 6,65 (široký s, 0,5 H a 0,5 H, NH), 5,91 a 5,87 (s, 0,5 H a 0,5 H, aH), 4,85 (t, 0,5 H a 0,5 H, OCHO), 4,06 (s, 2 H, NCH₂), 3,78 (s, 3 H, OMe),

3,52 až 4,05 (m, 2 H, OCH₂), 1,56 až 1,92 (m, 6 H, 3 CH₂).

C.

Jestliže se postupuje podobným způsobem, jako je popsáno v přikladu 5A, vyrobí se následující sloučeniny:________________ methylester methylester methylester methylester methylester methylester methylester methylester

N-{3-methoxy-[1,2,4]-thiadiazol-5-yl}-leucinu,

N-{3-methoxy-[1,2,4]-thiadiazol-5-yl}-isoleucinu,

N-{3-methoxy-[1,2,4]-thiadiazol-5-yl}-alaninU,

N-{3-methoxy-[1,2,4]-thiadiazol-5-yl}-prolinu,

N-{3-methoxy-[1,2,4]-thiadiazol-5-yl}-fenylalaninu, N-(3-methoxy-[1,2,4]-thiadiazol-5-yl}-tyrosinu N-{3-methoxy-[1,2,4]-thiadiazol-5-yl}-šeřinu a N-{3-methoxy-[1,2,4]-thiadiazol-5-yl}-threoninu.

D.

Výroba methylesteru N-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-prolinu

K suspenzi hydrochloridu methylesteru L-prolinu (331 mg, mmoly) v DMF (15 ml) se přidá triethylamin (0,56 ml, 4 mmoly)· Výsledná směs se míchá 10 minut za teploty místnosti. Potom se přikape roztok 5-chlor-3-methoxy-[l,2,4]thiadiazolu (151 mg, 1 mmol) v DMF (5 ml). Výsledná reakční směs se míchá 16 za teploty místnosti. Směs se zředí vodou a ethylacetátem. Organická vrstva se isoluje, promyje se solným roztokem, vysuší (síranem sodným), žfiltruje a ve vakuu se zahustí. Vyčištěním chromatografií na sloupci silikagelu, eluce směsí hexanu s ethylacetátem (1:1) se získá methylester N-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-prolinu (210 mg, 86,4 %) jako světležlutý olej. ^XH NMR spektrum (CDC1₃, δ): 4,50 (m, 1 H, CHCO₂), 3,96 (s, • · φφ • φ φφφ

Η, OMe), 3,75 (S, 3 Η, OMe), 3,55 (m, 1 Η, NCHpro), 3,40 (m,

Η, NCHpro), 2,11 až 2,35 (m, 4 H, 2 CH₂pro).

Příklad 6

A. Výroba 2-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-ylamino)-acetamidu nebo β-Ν-(3-methoxy-[1,2,4]-thiadiazol-5-yl)-glycinamidu

Ester (101 mg, 0,5 mmolu) se míchá s vodným amoniakem (0,5 ml 28 až 30% roztoku) 30 minut. Přidá se acetonitril (15 ml) a těkavé materiály se ve vakuu odstraní. Zbytek se vyčisti_____ chromatografií na sloupci silikagelu, eluce směsí dichlormethanu s methanolem (9:1). Získá se tak 2-(3-methoxy-[1,2,4Jthiadiazol-5-ylamino)-acetamid (92 mg, 98 %) jako bílá pevná látka.

B.

Podobným způsobem, jako je popsáno v příkladu 6A, se vyrobí následující sloučeniny:

2-(3-butoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-ylamino)-acetamid nebo β-Ν-(3-butoxy-[l,2,4]-thiadiazol-5-yl}-glycinamid, bílá pevná látka, výtěžek 95,7 %, t.t. 148,5 až 149,5 °C. ^XH NMR spektrum (DMSO, δ): 8,51 (široký s, l H, NH), 7,51 (široký s, 1 H, NH), 7,14 (široký s, 1 H, NH), 4,18 (t, J = 6,6 Hz, 2 H, OCH/, 3,88 (široký d, J = 2,8 Hz, 2 H, NCH2), 1,63 (m, 2 H, OCH2CH2), 1,38 (m, 2 H, CH2CH2), 0,90 (t, J = 7,2 Hz, 3 H, CH3) ; ^X3C NMR spektrum (DMSO, 5): 181,6 (C3), 169,9 (C=0), 167,1 (C5), 67,9 (OCH2), 46,8 (NCH₂), 30,5, 18,6, 13,6; hmotnostní spektrum (m/z): 231 (M* + 1), 253, 231, 202, 175, 99, 83, 61,

2-[3-(3-fenylallyl)-[1,2,4]thiadiazol-5-ylamino]-acetamid nebo B-N-{3-cinnamyl-[l,2,4]-thiadiazol-5-yl}-glycinamid, bílá pevná látka, výtěžek 85 %, t.t. 150,0 až 152,5 °C. ^XH NMR spektrum (MeOD, δ): 7,37 až 7,39 (m, 2 H, Ar-H), 7,27 až 7,31 (m, 2 H, Ar-H), 7,18 až 7,22 (m, 1 H, Ar-H), 6,42 až 6,55 (m, 2 H,

HC=CH), 4,09 (s, 2 H, NCH_z), 3,59 (d, J = 6,2 Hz, 2 H, C=CCH₂); hmotnostní spektrum (m/z): 275 (M~*· + 1), 258, 230, 189, 152, i·

117, 91,

2-[3-(lH-indol-3-ylmethyl)-[1,2,4]thiadiazol-5-ylamino]-acetamid nebo β-Ν-{3-3-(lH-indol-3-ylmethyl)-[1,2,4]-thiadiazol-5-yl]-glycinamid, téměř bílá pevná látka, výtěžek 94,0 %, t.t. 200,0 až 200,5 °C. ¹H NMR spektrum (DMSO, 5): 8,46 (t, J = 5,4 Hz, 1 H, NH), 7,58 (d, J = 7,9 Hz, 1 Η), 7,53 (široký s, 1 H,

NH), 7,35 (d, J - 8,1 Hz, 1 Η), 7,20 (široký s, 1 Η), 7,07 (t,

J = 7,3 Hz, 1 Η), 6,97 (t, J = 7,5 Hz, 1 Η), 4,04 (s, 2 H, In-CH₂), 3,94 (d, J = 5,4 Hz, 2 H, NCH₂); ^X3C NMR spektrum (DMSO,,6): 182,l? (C3), 171,7 (C5) __ 170,2 . (C=0) , 136,2, :127,2,--123,4, 120,9, 118,9, 118,3, 111,, 110,5, 47,3 (NCH₂), 29,3 (InCH₂); hmotnostní spektrum (m/z): 288 (M'¹' + 1), 271, 243, 184, 155, 130, a

2—{3—[fenyl-(tetrahydropyran-2-yloxy)-methyl]-[1,2,4]thiadiazol-5-ylamino}-acetamid nebo β-Ν-{3-[fenyl-(tetrahydropyran-2-yloxy)-methyl] - [ 1,2,4 ]-thiadiazol-5-yl}-glycinamid, bílá pevná látka, výtěžek 80,2 %, t.t. 147,5 až 148,5 °c. ^XH NMR spektrum (CDC1₃, δ (diastéreoisomery)): 7,50 až 7,52 (m, 3 H, Ar-H),

7,28	až 7,38 (m,	2 Ή, Ar-H),	6,82	a 6,68 (široký	t, 0,	5 H a 0,5
H, NHCH^), 6,08 a 5,98 (široký s,	0,5 H a 0,5 H,	NH),	5,92 a
5,87	(s, 0,5 H a	0,5 Η, αΗ),	5,68	(široký s, 1 H	, NH),	4,86 a
4,65	(t, J = 3,7	Hz, 0,5 H a	0,5 ]	H, OCHO), 3,99	(t, J	= 6,5 Hz,
2 H,	NCH2), 3,52	až 4,05 (m,	2 H,	OCH2), 1,52 až	1,80	(rn, 6 H,
3 CH 2	,)·

C.

Podobným způsobem, jako je popsáno v příkladu 6A, se vyrobí následující sloučeniny:

β-Ν-{3-butoxy-[1,2,43-thiadiazol-5-y1}-alaninamid, β-Ν-{3-butoxy-[1,2,4]-thiadiazol-5-yl}-fenylalaninamid, β-Ν-{3-butoxy-[1,2,4]-thiadiazol-5-yl}-leucinamid, β-Ν-{3-butoxy-[1,2,4]-thiadiazol-5-yl}-isoleucinamid a β-Ν-{3-butoxy-[1,2,4]-thiadiazol-5-yl}-tyrosinamid.

• · • · · ·

Příklad 7

A. Výroba methylesteru N-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-prolinu

Roztok hydrochloridu methylesteru N-L-leucyl-L-prolinu (5,6 g, 20 mmolů, vyrobený postupem podle Jonese J. B. a spol.: J. Med. Chem. 1995, 38, 3078) a triethylaminu (5,6 ml, 40 mmolů) v DMF (60 ml) se míchá 15 minut za teploty místnosti. Potom se přidá roztok 5-chlor-3-methoxy-[1,2,4Jthiadiazolu (1,51 g, _ mmolů) v DMF(10 ml) a tetrabutylamoniumbromid (150 mg). Výsledná směs se míchá 24 hodin za teploty místnosti. Reakční směs se nalije do vody a extrahuje se ethylacetátem. Organická vrstva se promyje nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, solným roztokem, vysuší se (síranem sodným), zfiltruje a ve vakuu sa zahustí. Vyčištěním chromatografií na sloupci silikagelu, eluce směsí hexanu s ethylacetátem (7:3 a 6:4) se získá methylester N-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-prolinu (1,92 g, 53,9 %) jako téměř bílá pěna. ^XH NMR spektrum (CDC1₃, 5): 7,10 (d, J = 8,5 Hz, 1 H, NHCH), 4,74 (m, 1 H,

NHCH), 4,57 (dd, J = 8,6 a 4,6 Hz, 1 H, CHCO^), 3,92 (s, 3 H, OMe), 3,85 (m, 1 Η), 3,69 (s, 3 H, OMe), 3,62 (m, 1 Η), 2,17 až 2,23 (m, 1 Η), 1,95 až 2,07 (m, 4 Η) , 1,77 až 1,82 (m, 1 Η) ,

1,59 až 1,66 (m, 1 H), 0,97 (d, J = 6,5 Hz, 3 H, Me), 0,94 (d,

J = 6,7 Hz, 3 H, Me); hmotnostní spektrum (m/z): 357 (M⁴ + 1), 228, 200, 130, 101, 70.

B.

Podobným způsobem se vyrobí následující sloučeniny:

methylester N-(3-butoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-prolinu, světležlutý olej, výtěžek 20,3 %. ^XH NMR spektrum (CDC1₃, 6): 7,25 (d, J = 8,8 Hz, 1 H, NHCH), 4,75 (m, 1 H, NHCH), 4,58 (dd, J = 8,6 a 4,6 Hz, 1 H, CHCO^), 4,23 (t, J =

6,8 Hz, 2 H, OCH₂), 3,92 (m, 1 Η), 3,61 až 3,72 (m, 1 Η), 3,69 (s, 3 H, OMe), 2,20 až 2,25 (m, 1 H), 1,98 až 2,06 (m, 3 Η), 1,63 až 1,82 (m, 5 H), 1,39 až 1,45 (m, 2 Η), 0,90 až 0,97 (m, • ·

H, 3 Me) , methylester N-(3-fenyl-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-prolinu, bílá pevná látka, výtěžek 85 %, t.t. 154,0 až 154,5 °C.

NMR spektrum (CDC1₃, δ): 8,14 až 8,16 (m, 2 H, Ar-H), 7,83 (d, J = 8,7 Hz, 1 H, NHCH), 7,40 až 7,42 (m, 3 H, Ar-H), 5,02 (m, 1 H, NHCH), 4,68 (dd, J = 8,6 a 4,6 Hz, 1H, CHCO₂), 4,09 až

4,14 (m, 1 H), 3,77 až 3,82 (m, 1H), 3,76 (s, 3 H, OMe), 1,72 až 2,29 (m, 7 H), 1,09 (d, J = 6,5 Hz, 3 H, Me), 0,98 (d, J =

6,6 Hz, 3 H, Me) a methylester N-(3-methyl-[l,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-prolinu, bílá pevná látka, výtěžek 30 %, t.t. 88 až 89 °C. ^XH NMR spektrum (CDC1₃, δ): 7,80 (d, J = 8,6 Hz, 1 H, NHCH), 4,68 (m, 1 H, NHCH), 4,58 (dd, J = 8,6 a 4,6 Hz, 1 H, CHCO^), 3,94 až 3,98 (m, 1 H), 3,62 až 3,68 (m, 1 H), 3,68 (s, 3 H, OMe), 2,31 (s, 3 H, Me), 2,07 až 2,22 (m, 1 Η), 1,96 až 2,07 (m, 3 H), 1,69 až 1,79 (m, 4 Η), 0,96 (d, J = 6,6 Hz, 3 H, Me), 0,94 (d, J = 6,7 Hz, 3 H, Me).

C.

Jestliže se postupuje podobným způsobem, jako je popsáno v příkladu 7A, vyrobí se následující sloučeniny:

methylester N-(3-methoxy-(1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-oktahydro-(3aS,6aS)-cyklopentan[b]pyrrol-2(S)-karboxylové kyseliny, methylester N-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-{4-terc.butoxykarbonyl}piperazin-2(R nebo S)-karboxylové kyseliny, methylester N-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-dekahydro-(4aS,8aS)-isochinolin-3(S)-karboxylové kyseliny, methylester N-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-oktahydroindol-2-karboxylové kyseliny, methylester N-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-indolin-2-karboxylové kyseliny, methylester N-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-isoleucyl-L• · ··

-oktahydroindol-2-karboxylové kyseliny a methylester N-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-isoleucyl-L-oktahydro-(3aS,6aS)-cyklopentan[b]pyrrol-2(S)-karboxylové kyseliny.

Příklad 8

Výroba methylesteru N-(3-chlormethyl-[l,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-prolinu __________ Roztok hydrochloridu methylesteru N-L-leucyl-L-prolinu (2,22 g, 8 mmolů) a triethylaminu (2,8 ml, 20 mmolů) v DMF (50 ml) se míchá 15 minut za teploty místnosti. Potom se přidá roztok 3-chlormethyl-5-chlor-[l,2,4]thiadiazolu (0,34 g, 2 mmoly) v DMF (10 ml) a tetrabutylamoniumbromid (100 mg). Výsledná směs se míchá 24 hodin za teploty místnosti. Reakční směs se nalije do vody a extrahuje se ethylacetátem. Organická vrstva se promyje nasyceným roztokem chloridu amonného, solným roztokem, vysuší se (síranem sodným), zfiltruje a ve vakuu sa zahustí. Vyčištěním chromatografii na sloupci silikagelu, eluce směsí hexanu s ethylacetátem (7:3, 6:4 a 1:1) se získá methylester N-(3-chlormethyl-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-prolinu jako bílá pěna, 0,49 g, výtěžek: 65,3 %. ^ΧΗ NMR spektrum (CDC1₃, 5): 7,56 (d, J = 8,2 HZ, 1 H, NHCH), 4,78 (m, 1 H, NHCH), 4,60 (dd, J = 8,5 a 4,6 Hz, 1 H, CHCO^), 4,46 (s, 2 H, CH₂C1), 4,09 (m,

H), 3,69 až 3,73 (m, 1 Η), 3,74 (s, 3 H, OMe), 2,25 až 2,30 (m, 1 H), 1,68 až 2,11 (m, 6 H), 0,99 až 1,03 (2 d, 6 H, 2 Me); hmotnostní spektrum (m/z): 375 (M* + 1), 357, 305, 246, 218, 162, 150 a 130.

Příklad 9

Výroba methylesteru N-{3-[l-[4-(2-pyridyl)piperazinyl]-methyl]-[1,2,4]thiadiazol-5-yl]-L-leucyl-L-prolinu

Směs methylesteru N-(3-chlormethyl-[l,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-prolinu (0,45 g, 1,2 mmolu), l-(2-pyridyl)pipe·· (i41 ί»' razinu (0,62 ml, 4 mmoly), triethylaminu (1,2 ml, 8 mmolů) a tetrabutylamoniumbromidu (100 mg) v DMF (20 ml) se míchá 24 hodin za teploty místnosti. Reakční směs se zředí vodou a ethylacetátem. Organická vrstva se isoluje, promyje se vodou, vysuší se (síranem sodným), zfiltruje a ve vakuu se zahustí. Získá se tak světležlutý olej. Vyčištění chromatografií na sloupci silikagelu, eluce směsí 5 % methanolu v dichlormethanu se získá methylester N-{3-[l-[4-(2-pyridyl)piperazinyl]-methyl]- [1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-prolinu jako bílá pěna (0,55 g, 91,7 %). Ή NMR spektrum (CDC1₃, á): 8,19 (m, 1 Η) , 7,48 až 7,52 (m,1 Η), 7,14 (Široký m, 1 H, NH), 6,64 až6,67 (m, 2 H), 4,67 (m, 1 H, CHCO), 4,57 (dd, J = 8,4 a 4,6 Hz, 1

H, CHCO₂), 3,92 (m, 1 H, NCHpro), 3,62 až 3,78 (m, 10 H, OMe, NCHpro, N=CCH₂, 2 NCH₂), 2,83 (m, 4 H, 2 NCHJ, 1,62 až 2,30 (m 6 H, 2 CH₂pro a CH₂), 0,90 až 1,03 (2 d, J = 6,5 a 6,6 Hz, 7 H,

Me a 1 CH); hmotnostní spektrum (m/z): 502 (M* + 1), 459,

408, 382, 300, 253, 225, 176, 147, 121, 95.

Příklad 10

Výroba methylesteru N,N'-{3-methylen-[1,2,4]thiadiazol-5-yl}di-(L-leucyl-L-prolinu)

Roztok hydrochloridu methylesteru N-L-leucyl-L-prolinu (2,22 g, 8 mmolů) a triethylaminu (2,8 ml, 20 mmolů) v DMF (50 ml) se míchá 15 minut za teploty místnosti. Potom se přidá roztok 3-chlormethyl-5-chlor-[l,2,4]thiadiazolu (0,34 g, 2 mmoly) v DMF (10 ml) a tetrabutylamoniumbromid (100 mg). Výsledná směs se zahřívá 19 hodin na 75 až 78 °C. Reakční směs se zředí vodou a extrahuje se ethylacetátem. Organická vrstva se promyje vodou, vysuší (síranem sodným), zfiltruje a ve vakuu sa zahustí na hnědou pevnou látku. Vyčištění chromatografií na sloupci silikagelu, eluce směsí dichlormethanu s ethylacetátem (1:1) a potom dichlormethanem s methanolem (95:5) se získá methylester Ν, N ’-{3-methylen-[1,2,4]thiadiazol-5-yl}di-(L-leucy1-L-prolinu) jako světležlutá polopevná látka (0,43 g, 37,1 %).

^XH NMR spektrum (CDC1₃, 6): 6,83 (d, J = 6,8 Hz, IH, SCNH),

4,78 (m, 1 H, CHCO), 4,61 (dd, J = 8,7 a 4,8 Hz, 1 H, CHCO),

4,59 (m, 1 H, CHCO), 4,42 (dd, J=8,3a4,lHz, ÍH, CHCO₂),

3,73 (s, 3 H, OMe), 3,71 (s, 3 H, OMe), 3,68 (m, 2 H, N=CCH₂)

3,38 až 3,70 (m, 5 H, 2 NCH₂pro a NH), 1,38 až 2,40 (m, 12 H,

CH₂ a 2 CH₂), 0,85 až 1,05 (4 d, J = 6,5, 6,7, 6,7 a 6,4 Hz, 14 H, 4 Me a 2 CH); hmotnostní spektrum (m/z): 581 (M* +1), 549, 452, 424, 392, 295, 267, 211, 130.

Příklad 11

A. Výroba N-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-prolinu

K ledem ochlazenému roztoku methylesteru N-(3-methoxy-[l,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-prolinu (0,68 g, 1,91 mmolu) v methanolu (10 ml) se přidá IN roztok hydroxidu sodného (2,4 ml, 2,4 mmolu). Výsledná směs se míchá 3 hodiny v ledu, potom 16 hodin za teploty místnosti. Těkavé materiály se odstraní ve vakuu a zbytek se rozpustí ve vodě (10 ml) a promyje se ethylacetátem. Vodná vrstva se isoluje, okyselí se IN roztokem HCl (pH asi 5,6) a objemná bílá sraženina se oddělí.

Směs se extrahuje ethylacetátem (6 x 25 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší (síranem sodným), zfiltrují a zahustí se na světležlutou pěnu. Rozetřením s diethyletherem se získá Ň-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-prolin jako bílá pevná látka (0,58 g, 89 %), t.t.jpění při 78 °C a taje při 89,0 až 92,0 °C. ^ΧΗ NMR spektrum (CDC1₃, 6): 7,65 (široký s, 1 H, NHCH), 4,70 (Široký t, 1 H, NHCH), 4,49 (t, J = 5,3 Hz, 1 H, CHCO₂), 3,97 (s, 3 H, OMe), 3,56 až 3,58 (m, 2 Η), 2,03 až 2,21 (m, 3 H), 1,60 až 1,76 (m, 2 H), 0,76 až 0,99 (m, 1 Η), 0,99 (d, J = 6,5 Hz, 3 H, Me), 0,96 (d, J = 6,2 Hz, 3 H, Me); hmotnostní spektrum (m/z): 343 (M* +1), 228, 200, 102, 83.

B.

Podobným způsobem se vyrobí následující sloučeniny:

N-(3-butoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-prolin, bílá ·· ··· ·

6·ι £·

r.

Ί» pevná látka (výtěžek 95,8 %), t.t.: pění při 78 °C a taje při 110,0 až 113,0 °C. ^XH NMR spektrum (CDC1₃, δ): 7,90 (široký s,

H, NHCH), 4,50 až 4,70 (m, 1 H, NHCH), 4,45 (dd, J = 7,1 a

3,4 HZ, 1 H, CHC0₂), 4,26 (t, J = 6,7 Hz, 2H, OCH^), 3,92 (m,

H), 3,53 až 3,61 (m, 1 Η), 1,85 až 2,35 (m, 5 Η), 1,67 až 1,76 (m, 3 H), 1,55 až 1,62 (m, 1 Η), 1,39 až 1,48 (m, 2 Η),

0,85 až 0,97 (m, 10 H, 3 Me a 1 CH); hmotnostní spektrum (m/z): 385 (M* + 1), 329, 270, 242, 214, 116, 70,

N-(3-fenyl-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-prolin, bílá pevná látka ( výtěžek 91,8 _%.)., t. t.: ._pění_ při 112 °C a ta j e při— 136,0 až 138,0 °C. ^XH NMR spektrum (CDC1₃, 5): 8,08 až 8,12 (m,

H, Ar-H), 7,58 (široký s, 1 H, NHCH), 7,38 až 7,42 (m, 3 H, Ar-H), 4,90 (m, 1 H, NHCH), 4,53 (m, 1 H, CHCO₂), 4,09 až 4,14 (m, 1 H), 3,52 až 3,62 (m, 1 Η), 2,00 až 2,32 (m, 4 Η), 1,75 až 1,95 (m, 2 H), 1,55 až 1,64 (m, 1 Η), 1,04 (d, J = 5,9 Hz,

H, Me), 0,99 (d, J = 6,0 Hz, 3 H, Me), 0,85 až 0,92 (m, 1 H) ; hmotnostní spektrum (m/z): 389 (M* +1), 333, 274, 246, 190,

116, 70,

N-(3-methyl-[l,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-prolin, bílá pevná látka (výtěžek 80 %), t.t.: pění při 81 °C a taje při 112 až 115 °C. ^XH NMR spektrum (CDC1₃, 5): 7,30 (široký s, 1 H, NHCH), 4,42 až 4,60 (m, 1 H, NHCH), 3,80 až 4,00 (m, 1 H,

CHCO₂), 3,54 až 3,65 (m, 1 Η), 2,37 (s, 3 H, Me), 2,07 až 2,42 (m, 5 H), 1,50 až 1,90 (m, 4 Η), 0,96 až 1,10 (m, 6 H, 2 Me), 0,80 až 0,95 (m, 1 H); hmotnostní spektrum (m/z): 327 (M* + 1), 271, 184, 116, 70,

N-{3-[1-(4-(2-pyridyl)piperazin-l-yl)-methyl]-(1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-prolin, světležlutá pevná látka (výtěžek

70,7 %), t.t. 163,5 až 166,0 °C. ^XH NMR spektrum (CDCl₃, δ):

8,21 (m, IH), 7,46 až 7,49 (m, 1 Η), 6,60 až 6,65 (m, 2 Η) ,

4,20 až 4,70 (m, 2 H, CHCO a CHCO₂), 3,80 (m, 1 H, NCHpro),

3,40 až 3,75 (m, 7H, NCHpro, N=CCH₂, 2 NCH₂), 2,72 (m, 4 H, 2 NCH₂), 1,60 až 2,05 (m, 6 H, 2 CH₂pro a CH₂), 0,90 až 1,03 (2 d, J = 5,5 a 5,7 Hz, 7 H, 2 Me a 1 CH); hmotnostní spektrum (m/z):

• φ • ··· ·· ·Φ ► φ φ ♦ ν 'Φ · 9 » · · ·

488 (Μ- + 1), 442, 368, 345, 297, 253, 225, 176, 147, 121, a

Ν,Ν'-{3-methylen-[1,2,4]thiadiazol-5-yl}-di-{L-leucyl-L-prolin}, světležlutá pevná látka (84,2 %), t.t. °C. ¹

NMR spektrum (CDC1₃, 5): 6,83 (d, J = 6,8 Hz, 1 H, SCNH), 4,78 (m, 1 H, CHCO), 4,61 (dd, J= 8,7 a 4,8 Hz, 1 H, CHCO^), 4,59 (m, 1 H, CHCO), 4,42 (dd, J = 8,3 a 4,1 Hz, 1 H, CHCO₂), 3,68 (m, 2 H, N=CCH₂), 3,38 až 3,70 (m, 5 H, 2 NCH₂pro a NH), 1,38 až 2,40 (m, 12 H, 4 CH₂pro a 2 CH₂), 0,85 až 1,05 (4 d, J = 6, 6,7, 6,7 a 6,4 Hz, 14 H, 4 Me a 2 CH); hmotnostní spektrum (m/z): 553 (M* + 1).

C.

Jestliže se postupuje podobným způsobem, vyrobí se násle dující sloučeniny:

N-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-oktahydro-(3aS,6aS)-cyklopentan[b]pyrrol-2(S)-karboxylová kyselina,

N-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-{4-terc.butoxykarbonyl }piperazin-2(R nebo S)-karboxylová kyselina,

Ň-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-dekahydro-(4aS,8aS)-isochinolin-3(S)-karboxylová kyselina,

N-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-oktahydroindol-2-karboxylová kyselina,

N-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-indolin-2-karboxylová kyselina,

N-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-isoleucyl-L-oktahydroindol-2-karboxylová kyselina a

N-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-isoleucyl-L-oktahydro-(3aS,6aS)-cyklopentan[b]pyrrol-2(S)-karboxylová kyselina.

Příklad 12

A. Výroba methylesteru N-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-isoleucyl-L-prolinu

K roztoku hydrochloridu methylesteru N-L-isoleucyl-L-pro

χ ,.9·' linu (5,58 g, 20 mmolů, vyrobený podle postupu popsaného Jonesem J. B. a spol.: J. Med. Chem. 1995, 38, 3078) v DMF (50 ml) se přidá triethylamin (5,6 ml, 40 mmolů), tetrabutylamoniumbromid (0,4 g) a 5-chlor-3-methoxy-l,2,4-thiadiazol (1,51 g, 10 mmolů). Výsledná směs se míchá 16 hodin za teploty místnosti. Reakční směs se zředí vodou a ethylacetátem. Organická vrstva se isoluje, vysuší se (síranem sodným), zfiltruje a ve vakuu se zahusti. Vyčištěním zbytku chromatografii na sloupci silikagelu, eluce směsí hexanu s ethylacetátem (7:3 a 6:4), se získá titulní sloučenina jako světležlutý olej. Rozetřením s hexanem a filtrací se získá methylester N-(3-methoxy-[l,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-isoleucyl-L-prolinu (3,1 g, 87,1 %) jako bílá pevná látka. T.t. 129 až 130 °C. ^XH NMR spektrum (CDC1₃, δ): 7,90 (d, J = 9,2 Hz, 1 H, NHCH), 4,61 až 4,65 (m, 2 H, NHCH a CHCO₂), 3,96 až 4,00 (m, 1 H), 3,92 (s, 3 H, OMe), 3,69 až 3,72 (m, 1 H), 3,72 (s, 3 H, OMe), 2,21 až 2,24 (m, 1 Η), 1,82 až 2,05 (m, 4 H), 1,62 až 1,66 (m, 1 Η), 1,18 až 1,24 (m, 1 Η), 1,03 (d, J = 6,8 Hz, 3 H, Me), 0,88 (t, J = 7,2 Hz, 3 H, Me).

B.

Podobným způsobem se vyrobí methylester N-[3-(l-fenyl-l-tetrahydropyran-2-yloxy)methyl-[1,2,4]thiadiazol-5-yl]-L-isoleucyl-L-prolinu jako bílá pěna ve výtěžku 54,7 %. ^XH NMR spektrum (CDC1₃, δ): 7,46 až 7,50 (m, 2 Η), 7,26 až 7,36 (m, 4 H, Ar-H a NH), 5,79 až 5,85 (m, 1 Η, αΗ) , 4,48 až 4,95 (m, 1

H, OCHO), 4,38 až 4,51 (m, 2 Η), 3,81 až 4,02 (m, 2 Η), 3,74 (S, 3 H, OMe), 3,60 až 3,70 (m, 1 Η), 3,45 až 3,55 (m, 1 Η),

I, 45 až 2,10 (m, 12 H), 1,04 (d, J = 6,6 Hz, 3 H, Me), 0,90 (t, J = 7,3 Hz, 3 Η, Me).

Příklad 13

Výroba N-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-isoleucyl-L-prolinu

Podobným způsobem, jako je popsáno v příkladu 18A, bazickým zmýdelněním methylesteru N-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5·· ··

»·

-yl)-L-isoleucyl-L-prolinu a následujícím okyselením se získá N-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-isoleucyl-L-prolin (výtěžek 93,3 %) jako bílá pevná látka. T.t.: pění při 85 °C a taje při 112 až 114 °C. ^XH NMR spektrum (CDC1₃, 6): 7,40 až 7,90 (široký signál, 1 H, NHCH), 4,50 až 4,60 (m, 2 H, NHCH a CHCOJ, 3,90 až 4,10 (m, 1 Η) , 3,96 (s, 3 H, OMe), 3,69 až 3,72 (m, 1 H), 1,82 až 2,25 (m, 4 Η) , 1,62 až 1,75 (m, 1 Η), 1,15 až 1,32 (m, 1 H), 1,02 (d, J = 6,7 Hz, 3 H, Me), 0,88 (t, J =

6,6 Hz, 3 H, Me); hmotnostní spektrum (m/z): 343 (M* + 1), 287, 228, 200, 116, 70.

Příklad 14

A. Výroba methylesterů N-[3-(1-fenyl-1-hydroxyJmethyl-[1,2,4]thiadiazol-5-yl]-L-isoleucyl-L-prolinu

Roztok N-[3-(1-fenyl-1-(tetrahydropyran-2-yloxy)Jmethyl-[1,2,4]thiadiazol-5-yl]-L-isoleucyl-L-prolinu (0,9 g, 1,74 mmolu) v methanolu (5 ml) a 3N HCI (10 ml) se 5 minut míchá za teploty místnosti. Methanol se zčásti oddestiluje za sníženého tlaku. Reakční směs se zředí ethylacetátem a zalkalizuje se 3N roztokem hydroxidu sodného (pH asi 10). Organická vrstva se oddělí, promyje se vodou, vysuší (síranem sodným), zfiltruje a ve vakuu se zahustí. Tento materiál se vyčistí chromatografii na sloupci silikagelu, eluce směsí ethylacetátu s hexanem (60: :40). Získá se tak titulní sloučenina (0,72 g, 95,6 %) jako bílá pěna (výtěžek 95,6 %). ^XH NMR spektrum (CDC1₃, δ): 7,28 až 7,46 (m, 6 H, 5 Ar-H a NH), 5,75 až 5,85 (m, 1 Η, αΗ), 4,40 až

4,60 (m, 2 H), 3,58 až 3,95 (m, 3 Η), 3,72 (s, 3 H, OMe), 1,85 až 2,20 (m, 4 H), 1,62 až 1,82 (m, 2 H), 1,14 až 1,32 (m, 1 Η),

1,04 (d, J = 3,6 HZ, 3 H, Me), 0,91 (t, J = 7,0 Hz, 3 H, Me).

B.

Podobným způsobem se vyrobí následující sloučeniny:

N- [ 3- (1-fenyl-1—hydroxy)methyl-[1,2,4]thiadiazol-5-yl]-L-isoleucyl-L-prolin jako bílá pevná látka ve výtěžku 76 %. T.t.:

·· «... »·>{·· .•‘./‘, • i I.. ι I⁴..· : ·. :

pění při 100 °C a taje při 163 až 166 °C. ^XH NMR spektrum (CDC1₃, δ): 7,79 (široký signál, 1 H, NH), 7,38 až 7,48 (m, 2 H), 7,26 až 7,36 (m, 3 H, Ar-H), 5,69 až 5,74 (m, 1 Η, αΗ),

3,50 až 4,50 (m, 3 Η), 1,80 až 2,20 (m, 6 Η), 1,60 až 1,780 (m,

H), 1,10 až 1,30 (m, 1 H), 0,91 (d, J = 5,7 Hz, 3 H, Me),

0,87 (t, J = 7,5 Hz, 3 H, Me); hmotnostní spektrum (m/z): 419 (M- + 1), 401, 349, 304, 242, 218, 163, 107, 83.

Příklad 15

A, Výroba methylesteru N-[3-benzoyl-[1,2,4]thiadiazol-5-yl]-L-isoleucyl-L-prolinu

K ledem ochlazené suspenzi sloučeniny z příkladu 14A (0,65 g, 1,25 mmolu) v acetonu (10 ml) se přikape během asi 10 minut roztok oxidu chromového (0,15 g, 1,5 mmolu) rozpuštěný ve vodě (10 ml) a koncentrované kyselině sírové (0,13 ml). Výsledná směs se nechá ohřát na teplotu místnosti a míchá se 16 hodin. Reakční směs se zředí ethylacetátem (100 ml) a potom se zalkalizuje (pH asi 10) přidáním 3N roztoku hydroxidu sodného. Organická vrstva se oddělí, promyje se vodou, vysuší (síranem sodným), žfiltruje a ve vakuu se zahustí. Vyčištěním chromatografií na sloupci silikagelu, gradientová eluce směsí ethylacetátu s hexanem (4:6 a 6:4), poskytne titulní sloučeninu (0,63 g, 92,3 %) jako bezbarvý olej. ^XH NMR spektrum (CDC1₃, δ): 8,16 (d, J = 7,5 Hz, 2 H), 8,08 (d, J = 8,4 Hz, 1 H, NH), 7,59 (t, J = 7,2 HZ, 1 H), 7,44 (t, J = 7,6 Hz, 2H), 4,62 až 4,66 (m, 2 Η), 4,30 až 4,32 (m, 1 H), 3,76 (s, 3 H, OMe), 3,75 až 3,80 (m, 1 Η),

2,24 až 2,30 (m, 1 H), 1,95 až 2,10 (m, 5 Η), 1,76 až 1,78 (m,

H), 1,28 až 1,34 (m, 1 Η), 1,13 (d, J = 6,6 Hz, 3 H, Me),

0,96 (t, J = 7,4 Hz, 3 H, Me).

B.

Podobným způsobem se vyrobí následující sloučeniny:

2-(3-benzoyl-[1,2,4]thiadiazol-5-ylamino)-acetamid nebo β-Ν-{3-benzoyl-1,2,4-thiadiazol-5-yl}-glycinamid jako bílá pevná lát·· ···♦ • · ·

4*4

44 '* * .

*4 44 ♦ 4 • '4 4 %

44 ka ve výtěžku 46,2 %. T.t. 227 až 228 °C. ^XH NMR spektrum (DMSO δ): 8,84 (široký signál, 1 H, NH), 8,03 až 8,05 (m, 2 Η), 7,69 (t, J = 6,8 Hz, 1 H, NHCH₂), 7,54 až 7,57 (m, 3 Η), 7,19 (široký signál, 1 H, NH), 4,02 (d, J = 5,3 Hz, 2 H, NCH₃); hmotnostní spektrum (m/z): 263 (M^1- + 1), 246, 218, 185, 158, 140, 195.

Příklad 16

Výroba N-[3-benzoyl-[1,2,4]thiadiazol-5-yl]-L-isoleucyl-L-prolinu _ _ ___________________

Jestliže se postupuje podobným způsobem, jako je popsáno v příkladu 11, zmýdelnění esteru z příkladu 15A po okyselení poskytlo N-[3-benzoyl-[1,2,4]thiadiazol-5-yl]-L-isoleucyl-L-prolin jako bílou pevnou látku. T.t.: pění při 103 °C a taje při 132 až 134 °C. ^XH NMR spektrum (CDC1₃, δ): 8,15 (široký s,

H, NH), 8,13 (d, J = 7,6 Hz, 2 Η), 7,55 (t, J = 7,0 Hz, 1H), 7,42 (t, J = 7,8 Hz, 2H), 4,58 až 4,62 (m, 1 Η), 4,55 (dd, J = 7,6 á 4,0 Hz, 1 H), 4,18 až 4,22 (m, 1 Η), 3,58 až 3,63 (m,

H), 1,92 až 2,2 (m, 6 H), 1,65 až 1,75 (m, 1 Η), 1,21 až 1,30 (m, 1 H), 0,98 (d, J = 6,8 Hz, 3 H, Me), 0,90 (t, J = 7,4 Hz,

H, Me); hmotnostní spektrum (m/z): 417 (M* + l), 371, 302, 274, 206, 116, 70.

Příklad 17

Výroba methylesteru {3-methoxy-[1,2,4]-thiadiazol-5-ylJkarbamoyl-L-leucin-L-prolinu

K 5-amino-3-methoxy-[1,2,4]thiadiazolů (1,31 g, 10 mmolů) v dichlormethanu (15 ml) se za teploty místnosti přidá 1,1'-karbonyldiimidazol, (CDI, 1,78 g, 11 mmolů). Následuje přidání triethylaminu (2,1 ml, 15 mmolů). Výsledná směs se míchá 2,5 hodiny pod dusíkem. Těkavé materiály se odstraní ve vakuu a zbytek se rozpustí v DMF (20 ml). Posledně uvedený roztok se pak přidá k roztoku hydrochloridu methylesteru L-leucin-L-pro49

4* «4 44 • 4' 4 ·♦·

4

4' 4 í'4 4 4 4

4 4 4

44 · '4 4 linu (4,18 g, 15 mmolů) a triethylaminu (2,1 ml, 15,1 mmolu) v DMF (25 ml). Výsledná směs se zahřívá 2 hodiny na 120 °C a potom se nechá ochladit na teplotu místnosti. Těkavé materiály se ve vakuu odstraní a zbytek se zředí ethylacetátem (250 ml) a vodou (100 ml). Vodná vrstva se extrahuje ethylacetátem (2 x 100 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší (síranem sodným), zfiltrují a ve vakuu se zahustí. Vyčištění chromatografií na sloupci silikagelu, eluce směsí hexanu s ethylacetátem (1:1 a 2:3) poskytne methylester {3-methoxy-[1,2,4]-thiadiazol-5-yl}karbamoyl-L-leucin-L-prolinu jako světležlutou pěnu (3,2 g,

76,6 %), t.t. 88 až 90 °C. ^XH NMR spektrum (CDCl_a, δ): 12,75 (s, 1 H, NH), 6,70 (d, J = 12,0 Hz, 1 H, NH), 4,79 až 4,87 (m, 1 H, NCHpro), 4,54 až 4,59 (dd, J = 11,8 a 6,0 Hz, 1 H, NCH),

4,12 2,26 a CH) (COJ 47,0 (S, 3 H, OMe), 3,64 až 3,90 (m (m, 6 H, 3 CH₂), 0,94 až 1,12 . ¹³C NMR spektrum (CDCl_a, δ): , 165,9 (C5), 153,7 (NHC=0NH), (CH₂), 42,0 (CH₂), 20,0 (CH₂), , 2 H, NCH₂pro), 1,56 až (2 d, J - 9,7 Hz, 7 H, 2 CH₃ 178,3 (C3), 172,3, 171,1

22,0; hmotnostní spektrum (m/z): 400 (M'

58,8, 56,6, 24,8 (CH₂),

52,2, 49,8, 24,5, 23,2, + 1), 326, 271, 243,

209, 158, 130, 87.

Příklad 18

Výroba {3-methoxy-[l,2,4]thiadiazol-5-yl}karbamoyl-L-leucin-L-prolinu

Podobným způsobem, jako je uvedeno v příkladu 18, se bazicky zmýdelní methylester 3-methoxy-5-(N-L-leucin-L-prolin)karbamoyl-[1,2,4]-thiadiazolu IN roztokem hydroxidu sodného. Následuje okyselení IN roztokem HCI. Získá se {3-methoxy-[1,2,4]-thiadiazol-5-yl}karbamoyl-L-leucin-L-prolin jako bílá pevná látka (55 %). T.t. 209 až 211 °C. ^XH NMR spektrum (MeOD, δ): 4,64 až 4,67 (dd, J = 8,1 a 2,3 Hz, 1H, NCH), 4,44 až 4,45 (m, 1H, NCHpro), 3,94 (s, 3 H, OMe), 3,60 až 3,86 (m, 2 H, NCH₂pro), 1,54 až 2,27 (m, 6 H, 3 CHJ, 0,94 až 1,01 (2 d, J =

6,4 Hz, 7 H, 2 CH₂ a CH); hmotnostní spektrum (m/z): 386 (M*“ + 1), 271, 229, 158, 116, 86.

• φ φ φ φ φ ··

ΦΦ φ φ φ • φφ

φ φ 'φ φ « •·Φ Φ*

Příklad 19

Výroba 3-methoxy-5-(N-karbobenzyloxy-L-fenylalanyl-L-alaninamido)-[1,2,4]thiadiazolu

K roztoku 5-amino-3-methoxy-[1,2,4]thiadiazolu (0,37 g,

2,8 mmolu) a N-karbobenzvloxy-L-fenylalanyl-L-alaninu (N-Cbz-Phe-Ala-OH, 1,0 g, 2,7 mmolu) v DMF (25 ml) se přidá 1,3-dicyklohexylkarbodiimid (DCC, 0,56 g, 2,7 mmolu). Po 30 minutách míchání se přidá hydrát 1-hydroxybenzotriazolu (HOBT, 0,36 g,

2,7 mmolu) a výsledná směs se míchá 20 hodin za teploty místnosti. Těkavé materiály se ve vakuu odstraní. Zbytek se vyčistí chromatografii na koloně silikagelu, eluce směsí dichlormethanu s methanolem (96:4). Získá se tak titulní sloučenina jako bílá pevná látka (1,2 g). Další vyčištění krystalizací a chromatograf ií na silikagelu poskytlo 3-methoxy-5-(N-karbobenzyloxy-L-fenylalanyl-L-alaninamido)-[l,2,4]thiadiazol (0,87 g, výtěžek 67 %). T.t. 161 až 162 °C. ^XH NMR spektrum (CDCl^, 5): 7,14 až 7,38 (m, 12 H, 10 Ar-H a 2 NH), 5,92 (široký s, 1 H, NH), 5,06 (S, 2 H, OCH₂), 4,38 (m, 1 H, CHCH^Ar), 4,00 (m, ÍH, CHCH₃), 3,97 (s, 3 H, OMe), 3,00 až 3,08 (m, 2H, CHCH_Ar), 1,34 (d, J = 8,9 Hz, 3 H, Me); hmotnostní spektrum (m/z): 484 (M⁺ + 1), 416, 361, 316, 285, 185, 132, 75. Posledně uvedená sloučenina byla vyrobena také použitím difenylfosforylazidu a triethylaminu místo DCC/HOBT ve výtěžku 27,7 %.

Příklad 20

Výroba 3-methoxy-5-(N-karbobenzyloxy-L-fenylalaninamido)[1,2,4]thiadiazolu

K ledem ochlazenému roztoku 5-amino-3-methoxy-[1,2,4]thia diazolu (1,31 g, 10 mmolů) a N-karbobenzyloxy-L-fenylalaninu (Cbz-L-phe-OH, 2,99 g, 10 mmolů) v DMF (100 ml) se přidá 1,3-dicyklohexylkarbodiimid (2,06 g, 10 mmolů) následovaný přidáním hydrátu 1-hydroxybenzotriazolu (1,35 g, 10 mmmolů). Výsledná směs se míchá 16 hodin za teploty místnosti. Tato směs se

4 4944 '·'*'♦

4' ,♦*»· 444

zředí ethylacetátem (250 ml) a vodou (200 ml). Organická vrstva se oddělí a postupně se promyje IN roztokem HCl (15 ml), vodou, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a vodou. Organická vrstva se vysuší (síranem sodným), zfiltruje a ve vakuu se zahusti. Vyčištění chromatografii na sloupci silikagelu, eluce směsí hexanu s ethylacetátem (3:1), poskytlo 3-methoxy-5-(N-karbobenzyloxy-L-fenylalaninamido)-[l,2,4]thiadiazol jako bezbarvý olej. Krystalizaci z etheru a hexanu se získá produkt jako bílá pevná látka (1,1 g, 26,7 %). ^XH NMR spektrum (CDC1₃, δ): 12,50 (s, 1 H, NH), 7,06 až 7,35 (m, 10 H, Ar-H), 6,02 (široký d, J = 7,6 Hz, 1 H, NH), 5,19 až 5,22 (m, 1- H, CH),

5,11 (s, 2 H, OCH_a), 4,05 (s, 3 H, OMe), 3,11 až 3,20 (m, 2 H, CHCH^Ar); hmotnostní spektrum (m/z): 413 (M~*· + 1), 369, 222,

210, 132, 91.

Příklad 21

Výroba 3,5-di-(N-karbobenzyloxy-L-fenylalaninamido)-(1,2-,4]thiadiazolu K ledem ochlazenému roztoku 3,5-diamino-[l,2,4]thiadiazolu (1,16 g, 10 mmolů), který byl vyroben podle postupu popsaného Kurzerem F.: J. Chem. Soc. 1955, 1), a N-karbobenzyloxy-L-fenylalaninu (Cbz-L-phe-OH, 4,98 g, 20 mmolů) v DMF (100 ml) se přidá 1,3-dicyklohexylkarbodiimid (4,12 g, 20 mmolů) následovaný přidáním hydrátu 1-hydroxybenzotriazolu (2,70 g, 20 mmolů) . Výsledná směs se míchá 16 hodin za teploty místnosti. Tato směs se zředí ethylacetátem a vodou. Organická vrstva se isoluje a postupně se promyje roztokem IN HCl, solným roztokem, nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a solným roztokem. Organická vrstva se vysuší (síranem sodným), zfiltruje a ve vakuu se zahustí. Získá se světležlutá pevná látka. Vyčištění chromatografii na sloupci silikagelu, eluce směsí hexanu s ethylacetátem (7:3 a 6:4), poskytlo 3,5-di-(N-karbobenzyloxy-L-fenylalaninamido)-(1,2,4]thiadiazol jako bílou pevnou látku. Rekrystalizací z ethylacetátu a hexanu se získá produkt jako bílá pevná látka (3,5 g, 51,5 %). T.t. 192 až 194 °C. ^XH NMR *· ·*·· . »«.. ·· ·· ζ··_ ι· > · · '»· » » »» ;

·>· · '· 9'9 · 4 ι· '4

9 4 '4 4 4 4 4 4 · · 4 « . 9 9 4 · 9 4 4 · 4 '9444 444 ·· '44 ·· ·· spektrum (CDC1₃, δ): 13,3 (s, 1 Η, ΝΗ), 11,1 (s, 1 Η, ΝΗ) , 7,95 (d, J = 7,5 Hz, 1 Η, NHCH), 7,68 (d, J = 8,4 Hz, 1 Η, NHCH),

7,19 až 7,39 (m, 20 Η, Ar-H), 4,98 (s, 4 Η, 2 OCHJ, 4,58 až 4,64 (m, 2 Η, 2 CHCH₂), 3,03 až 3,12 (m, 2 H, PhCH₂CH), 2,77 až 2,92 (m, 2 H, PhCH₂CH); hmotnostní spektrum (m/z): 679,5 (M+ + 1), 635, 591, 488, 445, 398, 354, 297, 210, 117.

Příklad 22

Výroba 5-bromacetamido-5-methoxy-[1,2,4]thiadiazolu

K ledem ochlazenému roztoku 5-amino-5-methoxy-[1,2,4]thiadiazolu (1,31 g, 10 mmolů) v THF (25 ml) se přidá triethylamin (2,22 g, 11 mmolů); následuje přikapání bromacetylbromidu (1,52 g, 15 mmolů). Výsledná směs se míchá 16 hodin za teploty místnosti. Tato směs se zředí vodou (25 ml) a ethylacetátem (50 ml). Vodná vrstva se extrahuje ethylacetátem (3 x 50 ml). Spojené organické vrstvy se vysuší (síranem sodným), zfiltrují a v.e vakuu.se zahustí. Vyčištění- eh-rsma-tsgra-fií na-sloupci silikagelu, gradientově eluce směsí dichlormethanu s methanolem (98:2, 97:3 a 96:4), poskytla 3-methoxy-5-bromacetamido-[l,2,4]thiadiazol jako bílou pevnou látku (1,26 g, 50 %). T.t. 198 až 199 °C. ^XH NMR spektrum (CDC13, 6): 13,10 (široký s, 1 H, NH), 4,28 (s, 2 H, CH2), 4,11 (s, 3 H, OMe); ¹³C NMR spektrum (CDC13, δ): 176,8 (C3), 166,9 (C5), 166,6 (C=0), 56,9 (OMe),

25,9 (CH₂).

B. Podobně, jestliže se použije chloracetylchlorid, se získá

5-chloracetamido-3-methoxy-[l,2,4]thiadiazol jako bílá pevná látka (52 %). T.t. 207 až 208 °C. ^XH NMR spektrum (CDC1₃, δ): 12,04 (široký s, 1 H, NH), 4,45 (s, 2 H, CH₂), 4,11 (s, 3 H,

OMe) .

φ« ·Μ· • φ φ • φφφ • · • φ φφ φφ 'φ · φ φ • φ φφ

Φ φ Φ

Φ Φ Φ Φ ·· Φ'Φ

ΦΦ Φ'Φ

Φ' · Φ · φ 'Φ'Φ Ιφ φ 'φφ φ φ φ * φ

Φ'· φφ

Příklad 23

Výroba methylesteru Ν-{ [ (3-methoxy-l,2,4-thiadiazol-5-yl)karbamoyl]methyl}-L-leucyl-L-prolinu

K roztoku 5-bromacetamido-3-methoxy-[l,2,4]thiadiazolu (0,76 g, 3 mmoly) a methylesteru L-leucin-L-prolinu (0,97 g, mmoly) se přidá pevná jodid sodný (45 mg, 0,3 mmolu), tetrabutylamoniumbromid (97 mg, 0,3 mmolu) a triethylamin (0,7 ml, mmolů). Výsledná směs se míchá 3 hodiny, potom se zředí solným roztokem a extrahuje se ethylacetátem. Organická vrstva se promyje nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, solným roztokem, vysuší se (síranem sodným), zfiltruje a ve vakuu se zahustí. Vyčištění chromatografií na sloupci silikagelu, eluce směsí hexanu s ethylacetátem (1:1) následovaná eluci směsí dichlormethanu s methanolem (96:4), poskytlo methylester N-{[(3-methoxy-1,2,4-thiadiazol-5-yl)karbamoyl]methyl}-L-leucyl-L-prolinu jako téměř bílou pevnou látku (1,09 g, 88 %). T.t. 154 až 155 °C. Hmotnostní spektrum (m/z): 414 (M¹ + 1), 382, 340, 257, 199, 130, 75.

Příklad 24

Výroba N-{[(3-methoxy-l,2,4-thiadiazol-5-yl)karbamoyl]methyl)-L-leucyl-L-prolinu

Bázické zmýdelnění methylesteru N-{[(3-methoxy-l,2,4-thiadiazol-5-yl)karbamoyl]methyl}-L-leucyl-L-prolinu IN roztokem hydroxidu sodného následované okyselením IN roztokem HCI podobně jako v příkladu 3h (B) poskytlo methylester N-{[(3-methoxy-1,2,4-thiadiazol-5-yl)karbamoyl]methyl}-L-leucyl-L-prolinu (výtěžek 80 %). T.t. 195 až 197 °C za rozkladu. ^ΊΗ NMR spektrum (MeOD, 5): 4,63 (d, J = 16,9 Hz, 1 H, COCH_a), 4,41 (široký dd,

H, CHCO_H), 4,17 (d, J = 17,1 Hz, 1 H, COCH_J, 4,05 (m, IH, CHCH_J, 4,00 (s, 3 H, OMe), 3,48 až 3,70 (m, 2 H, CH₂pro), 1,72 až 2,40 (m, 6 H, 3 CH_z), 0,92 až 1,03 (m, 7 H, 2 CH₃ + CH). Hmotnostní spektrum (m/z): 400 (M* + 1).

• · » · • 9 « ·

9 99 «9 · · *

9 9 '· (9 9 »* ι:

• 99· ·

• ί · «►··· ··· (·

Příklad 25

A. Výroba adiční soli sloučeniny obecného vzorce I s kyselinou

Ledem ochlazenou suspenzí β-Ν-{3-(α-hydroxybenzyl)-1,2,4-thiadiazol-5-yl)-glycinamidu (60 mg, 0,22 mmolu) v methanolu (10 ml) se asi 2 minuty probublává plynný HCl. Vznikne světležlutý roztok. Objem reakční směsi se sníží na asi 2 ml na rotačním odpařováku a přidá se diethylether. Objemná žlutá sraženina hydrochloridové soli se isoluje odfiltrováním a suší se 3 hodiny ve vakuu při 50 °C. Získá se tak hydrochloridová sůl 2-[3-(1-hydroxy-l-fenylmethyl)-[1,2,4]thiadiazol-5-ylamino)-acetamidu nebo hydrochloridová sůl fi-N-{3-(a-hydroxybenzyl)-1,2,4-thiadiazol-5-yl)-glycinamidu jako bílá pevná látka (67 mg, 99,1 %). ^XH NMR spektrum (MeOD, 6): 7,47 až 7,51 (m, 2 Η), 7,30 až 7,40 (m, 3 Η), 5,81 (s, 1 Η, αΗ) , 4,19 (s, 2 H, NCH₂).

B.

Podobným způsobem sei vyrobí následující sloučeniny^ hydrochloridová sůl 2-[3-(3-fenylallyl)-[l,2,4]thiadiazol-5-ylamino)-acetamidu nebo hydrochloridová sůl fi-N-{3-cinnamyl-l,2,4-thiadiazol-5-yl)-glycinamidu, bílá pevná látka, výtěžek 99 %, t.t. 209,0 až 210,5 °C za rozkladu, hydrochloridová sůl 2-[3-(l-hydroxy-l-fenylmethyl)-[l,2,4]thiadiazol-5-ylamino)-acetamidu nebo hydrochloridová sůl β-N-{3-(α-hydroxybenzyl)-1,2,4-thiadiazol-5-yl}-glycinamidu, bílá pevná látka, výtěžek 99,1 %. ^XH NMR spektrum (MeOD, 6): 7,47 až 7,51 (m, 2 H), 7,30 až 7,40 (m, 3 Η), 5,81 (s, 1 H, αΗ), 4,19 (s, 2 H, NCH₂), hydrochloridová sůl 2-(3-butoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-ylamino)-acetamidu nebo hydrochloridová sůl 6-N-(3-butoxy-l,2,4-thiadiazol-5-yl)-glycinamidu, bílá pevná látka, výtěžek 86,5 %, t.t.: pění při 124 °C a taje 178 až 190 °C za rozkladu, a hydrochloridová sůl 2-[3-(lH-indol-3-ylmethyl)-(1,2,4]thiadiazol-5-ylamino)-acetamidu, bílá pevná látka, výtěžek 97,8 %, t.t.: pění při 125 °C a taje 209,0 až 210,5 °C za rozkladu.

Příklad 26

Inhibice proteasy lidského rhinoviru (3C P) sloučeninami obecného vzorce I

Proteasa lidského rhinoviru (3Cp) byla rozpuštěna v 50mM fosforečnanu draselném, pH 7,5, 0,25mM EDTA, 10% glycerol, v množství 0,13 mg/ml. Celkový testovaný objem byl 500 mikrolitrů. Testy byly prováděny za teploty místnosti (RT), která byla 23 °C. Testovací pufr obsahoval 50mM Tris/HCl, pH 7,0, lmM EDTA, lOOmM NaCl a 0,005mM DTT. Substrát lidského rhinoviru 3Cp (3CpS: Bachem M-2075, Abz-Glu-Thr-Leu-Phe-Gln-Gly-Pro-Val-p-nitro-Phe-NH₂) byl rozpuštěn v 80mM NaHC0₃, 15% DMSO. Všechny inhibitory byly rozpuštěny v DMSO na 20mM koncentraci. Všechny inhibitory byly rozpuštěny Jbayjrirn^fednč -před -jejich testování . Enzym 3Cp byl přidán k testovacímu pufru v množství 0,007 mg/ml nebo v 0,3mikroM koncentraci. Tato směs byla inkubována 10 až 15 minut za teploty místnosti. Reakce začala přidáním 3Cp v množství 0,03 mM. Když byly testovány inhibitory, byly přidávány bezprostředně po přidání 3Cp. Fluorescence byla odečítána v jednovteřinových intervalech po dobu 600 vteřin. Data byla uložena na disk, vyvolána jako textový filé a převedena na hodnoty dF vzhledem k času. Tato data byla pak přenesena do programu MacCurveFit a upravena pro lineární rovnici y = mx + b, kde y = dF, x = doba a m - rychlost (dF/s). R2 > 0,97. V = o

rychlost v ustáleném stavu (dF/s) bez inhibitorů, V_A = rychlost v ustáleném stavu (dF/s) s inhibitorem. % inhibice = 1 - V /V .

N-[3-methoxy-l,2,4-thiadiazol-5-yl]-glycinamid, IC_eo = 62 μΜ.

•φ φφ φ φ φ Φ φ · * φ φ φ φ φ Φ φ Φ Φ φ φ φ ΦΦ¹

ΦΦ φφφφ • 99· * · • Φ • ΦΦΦ .♦··

ΦΦ ΦΦ • Φ « · « Φφ· » Φ · φ

Φ Φ Φ Φ φ φ · e

Příklad 27

Inhibice kathepsinu Β 1,2,4-thiazolidy. Enzymové testy a kinetická měření

Podmínky pro shora uvedené pokusy lze nalézt v následujících odkazech: Menard R. a spol.: 30 Biochemistry 1990, 29,

6706 až 6713; Fox a spol.: Biochemistry 1992, 31, 12571 až 12576, Cannona E. a spol.: Biochemistry 1996, 35, 8149 až 8157. Typický pokus spočíval ve vybrání takové koncentrace inhibitoru, aby maximální inhibice bylo dosaženo za méně než dvě hodiny, sledováním kompletní progresní křivky (tj. fluorescence vzhledem k času) a analyzováním dat. Analýza poskytla dva parametry: % inhibice, jakmile byl jednou dosažen stabilní stav, a rychlostní konstantu, která představuje rychlost, při které je tohoto stabilního stavu dosaženo. Enzymová aktivita se typicky snižuje s časem, dokud se nedosáhne maximální úroveň inhibice (tj, stabilní stav), při kterém enzymová aktivita zůstává konstantní. Jelikož za stabilního stavu by ještě mohly být detekovány významné hladiny aktivity (tj. inhibice není úplná), data byla upravena pro rovnici (1), která se normálně používá pro pomalu se vázající reversibilní inhibitory.

[P] = v .t + {(v - v ).[l-e^_,c ])/k (1) ^J θ ' d_ o' ofos obs ⁹ % inhibice - (l.-v_±/v_o).100 (2)

V této rovnici [P] znamená koncentraci produktu (získanou odečtením fluorescence), k_ofc>s znamená rychlostní konstantu prvního řádu pro dosažení stabilního stavu, νθ je počáteční rychlost, která odpovídá rychlosti v nepřítomnosti inibibitoru a ^v± je rychlost inhibovaného enzymu ve stabilním stavu. Procento inhibice bylo získáno použitím rovnice (2), kde pro νθ byla použita rychlost měřená v nepřítomnosti inhibitoru. Příklad jednoduchého mechanismu pro tento postup je uveden níže:

k

Ε + I El k

00

0 0 0

0 0 « ·0 0

0 0 0

0 0 ·· i·»· ·· ··

0’ 0 0 0 > ί

000« » · ·* 0 · 0 4 * ·

0 · * ·♦ <000 000 00 00

Pro tento mechanismus by hodnota k_otos stanovená experimen tálně měla odpovídat k = k [inh] + k obs on off

Hodnota k závisí na koncentraci inhibitoru. Často je of f ^J k mnohem oomaleiší než k [inh] a k /[inh] se může používat jako aproximace k_on- Tento přístup je použit v této studii. Výsledky jsou uvedeny níže:

3-methoxy-6-(karbobenzyloxy-L-fenylalanyl-L-alaninamido)-1,2,4-thiadiazol, 65% inhibice při 400 mM, k_Qtos/[inh] = 38 M^-X.s^-X,

N-[3-methoxy-{1,2,4)-thiadiazol-5-yl]-(L-leucyl-L-prolin), 85% inhibice při 60 mM, k_otos/[inh] = 170 M^-X.s^-X.

Příklad 28

Inhibice transglutaminasy sloučeninami obecného vzorce I (enzymový test)

Transglutaminasová aktivita se měří kolorimetrickým hydro xamátovým způsobem (J. Biol. Chem. 1971, 246, 1093.). Testované sloučeniny byly rozpuštěny v methanolu a přidány k pufrovanému roztoku vyčištěné transglutaminasy tak, aby se získala konečná koncentrace 0,1 mM (10% methanol). Po jedné hodině inkubace se roztok testuje na zbytkovou aktivitu použitím standardního testu aktivity. 3-Methoxy-5-(karbobenzyloxy-L-fenylalanyl-L-alaninamido)-l,2,4-thiadiazol úplně inhibuje enzym při 100 μΜ.

Příklad 29 u

Výroba farmaceuticky přijatelné soli

Roztok tris(hydroxymethyl)methylaminu (61 mg, 0,5 mmolu) ve 2 ml vody se přikape k roztoku N-{(3-methoxy)-[1,2,4]thiadiazol-5-yl}-L-leucyl-L-prolinu (171 mg, 0,5 mmolu) v 10 ml *· ···· • β • ··* • fr 99 e β e · • · frfr • · · · fr ·.· · ·· *· frfr frfr • · · fr fr ·· * fr · · fr • frfr · ·· frfr methanolu. Výsledný čirý roztok se míchá 1 hodinu za teploty místnosti. Těkavé materiály se ve vakuu odstraní. Zbylá bílá pěna se suší 16 hodin ve vakuu za teploty místnosti (225 mg, výtěžek 97,1 %). T.t.: pění při 49 °C a taje při 127 až 128 °C. ^XH NMR spektrum (MeOD, 6): 4,80 (m, 1 H, CHN), 4,30 (m, 1 H, CHCO₂), 3,93 (s, 2 H), 3,91 (s, 2 Η), 3,90 (s, 2 Η), 3,62 (s,

H, OMe), 3,50 až 3,60, (m, 2 Η), 2,00 až 2,20 (m, 3 Η), 1,60 až 1,85 (m, 3 H), 0,94 až 1,05 (m, 7 H, 2 Me a 2 CH).

Příklad 30

Účinek tris(hydroxymethyl)methylaminové soli N-{(3-methoxy)-[l,2,4]-thiadiazol-5-yl}-L-leucyl-L-prolinu (Apo501) na degradaci proteoglykanu indukovanou IL-1

Způsobem in vivo byl sledován vliv Apo501 na IL-1 (interleukin) indukovanou degradaci proteoglykanu chrupavky kloubu z normálního telecího kloubu. Chrupavka kloubu z distálních kloubů přední končetiny telat starých 6 měsíců byla asepticky nařezána na plátky. Kloub nevykazoval klinické známky skeletálního onemocnění. Chrupavka byla vyříznuta sterilním biseptickým dirkovačem na průměr 3,5 mm se srovatelnou tloušťkou. Sestava vyražených chrupavek byla promyta a inkubována ve 20 ml Hamova media F12 s 5 % (hmotn.) FBS a 3 % hmotn. antibiotik 72 hodin při 37 °C pro isolaci.

Isolované explantáty byly promyty a nahraženy čerstvým me diem. Bylo přidáno 20 μΐ (10 gCi/ml) [^3SS]síranu sodného a explantáty chrupavky byly inkubovány 72 hodiny při 37 °C na radioaktivně označených proteoglykanech. Explantáty byly řádně promyty (pětkrát), aby se odstranil volný radioisotop, a inkubovány v mediu F-12 (3 % Ab) bez sera přes noc. Explantáty byly pak inkubovány ve čtvero provedení v čerstvých mediích bez sera, které obsahovaly různé koncentrace Apo-501 (ÍO^-7, 10^_s, 10^-s a 10⁴) po dobu 24 hodin. Další den byla každá chrupavka promyta a přenesena do jamky desky s 24 jamkami, ke kterým byl přidán 1 ml čerstvě připraveného media (bez sera, 3 % Ab), které obsa··

9 9

9 9 9

9 9 9 • 9 99 huje odpovídající koncentrace Apo-501, a 50 ng IL-β. Explantáty byly inkubovány 72 hodiny při 37 °C. Rozsah degradace proteoglykanu v každé chrupavce ošetřené různými koncentracemi Apo501 byl stanoven měřením radioaktivity [^3SS]sulfát-glykoaminoglykanů průtokovou scintilační sondou. Vzorek 100 μΐ media byl přidán k 5 ml scintilační směsi (scintilační kokteil Ready Safe, Beckmann) a byly spočteny scintilace. Degradace proteoglykanu byla vyjádřena jako radioaktivně označené glykosaminoglykany uvolněné do media (počet impulsů za minutu na ml) na suchou hmotnost (mg) chrupavky.

Jak je uvedeno na obr. 2, ApoSOl vykazovala inhibiční účinek na degradaci proteoglykanu indukovanou IL-1. ApoSOl vedla k významnému snížení (60%) degradace nově syntetizovaného proteoglykanu (p = 0,023) indukovnaého IL-1 (50 ng/ml) v množství 1.10^-6 M.

Claims (40)

PATENTOVÉ .:»· ··· ·· »» ·· ·· i/ pv Pm-pitv NÁROKY

1) nižší alkoxyskupiny, nižší cykloalkoxyskupiny, nižší arylalkoxyskupiny, heterocyklooxyskupiny a nižší heterocykloalkoxyskupiny, v nichž alkylový nebo arylový kruh je popřípadě substituován jedním až dvěma substituenty vybranými z aminové skupiny, alkoxyskupiny, hydroxylové skupiny, atomu halogenu, aminové skupiny, alkylaminové skupiny a dialkylaminové skupiny, í?

1) nižší alkoxyskupiny, nižší cykloalkoxyskupiny, nižší arylalkoxyskupiny, heterocyklooxyskupiny a nižší heterocykloaIkoxyskupiny, v nichž alkylový nebo arylový kruh je popřípadě substituován jedním až dvěma substituenty vybranými z aminové skupiny, alkoxyskupiny, hydroxylové skupiny, atomu halogenu, aminové skupiny, alkylaminové skupiny a dialkylaminové skupiny,

1) nižší alkoxyskupiny, nižší cykloalkoxyskupiny, nižší arylalkoxyskupiny, heterocyklooxyskupiny a nižší heterocykloalkoxyskupiny, v nichž alkylový nebo arylový kruh je popřípadě substituován jedním až dvěma substituenty vybranými z aminové skupiny, alkoxyskupiny, hydroxylové skupiny, atomu halogenu, aminové skupiny, alkylaminové skupiny a dialkylaminové skupiny,

1) nižší alkoxyskupiny, nižší cykloalkoxyskupiny, nižší arylalkoxyskupiny, heterocyklooxyskupiny a nižší heterocykloalkoxyskupiny, v nichž alkylový nebo arylový kruh je popřípadě substituován jedním až dvěma substituenty vybranými z aminové skupiny, alkoxyskupiny, hydroxylové skupiny, atomu halogenu, aminové skupiny, alkylaminové skupiny a dialkylaminové skupiny,

1. 3,5-Disubstituované 1,2,4-thiazolové sloučeniny obecného vzorce I nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli, v němž:

Z je vybrána ze:

a) skupiny obecného vzorce -A-W, v němž A znamená aminokyselinový zbytek nebo peptid obsahující dva až tři aminokyselinové zbytky nebo jejich isosterní formu a W znamená skupinu vzorce -N(R¹)₂ nebo -OR¹, kde R¹ znamená nezávisle atom vodíku, nižší alkylovou skupinu, nižší alkenylovou skupinu nebo nižší alkinylovou skupinu, v nichž nenasycená vazba znamená je o alespoň jeden atom uhlíku vzdálena od atomu dusíku nebo atomu kyslíku,

b) skupiny obecného vzorce -X-A-W, v němž X znamená raménko vybrané ze skupin vzorce -NH-C a -NH-C-CH a A a W znamenají jak shora uvedeno, a

II II ² o o

c) skupiny obecného vzorce -N-A-R ,

I

R¹ v němž R znamená atom vodíku, nižší alkanoylovou skupinu, nižší cykloalkylkarbonylovou skupinu, nižší alkoxykarbonylovou skupinu, nižší arylalkyloxykarbonylovou skupinu nebo chránící skupinu na atomu dusíku a R¹ a A znamenají jak shora uvedeno, • · · ·

I · · »· ·« s tím, že ve skupinách ad a) a ad b) N-konec A je buď přímo napojen nebo je napojen prostřednictvím shora uvedeného raménka X na atom uhlíku C5 1,2,4-thiadizolového kruhu a ve skupině ad c) karboxylový konec A je přímo napojen na atom dusíku 5-amino-l,2,4-thiadiazolu, a Y je vybrána z:

2) nižší alkylové skupiny, nižší cykloalkylové skupiny, nižší heterocykloalkylové skupiny, heterocyklické skupiny, arylové skupiny, nižší arylalkylové skupiny, nižší arylalkenylové skupiny a nižší heterocykloalkenylové skupiny, v nichž alkylový nebo arylový kruh je popřípadě substituován jedním až dvěma substituenty vybranými z aminové skupiny, alkoxyskupiny, hydroxylové skupiny, atomu halogenu, aminové skupiny, alkylaminové skupiny a dialkylaminové skupiny,

2) nižší alkylové skupiny, nižší cykloalkylové skupiny, nižší heterocykloalkylové skupiny, heterocyklické skupiny, arylové skupiny, nižší arylalkylové skupiny, nižší arylalkenylové skupiny a nižší heterocykloalkenylové skupiny, v nichž alkylový nebo arylový kruh je popřípadě substituován jedním až dvěma substituenty vybranými z aminové skupiny, alkoxyskupiny, hydroxylové skupiny, atomu halogenu, aminové skupiny, alkylaminové skupiny a dialkylaminové skupiny,

2) nižší alkylové skupiny, nižší cykloalkylové skupiny, nižší heterocykloalkylové skupiny, heterocyklické skupiny, arylové skupiny, nižší arylalkylové skupiny, nižší arylalkenylové skupiny a nižší heterocykloalkenylové skupiny, v nichž alkylový nebo arylový kruh je popřípadě substituován jedním až dvěma substituenty vybranými z aminové skupiny, alkoxyskupiny, hydroír • · ·· xylové skupiny, atomu halogenu, aminové skupiny, alkylaminové skupiny a dialkylaminové skupiny,

2. 3,5-Disubstituované 1,2,4-thiadiazolové sloučeniny obecného vzorce II nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli, v němž A znamená aminokyselinový zbytek nebo peptid obsahující dva až tři aminokyselinové zbytky s N-koncem A přímo napojeným na atom uhlíku C5 1,2,4-thiadiazolového kruhu nebo jeho isosterní formu a W znamená skupinu obecného vzorce -N(R^X)₂ nebo -OR¹, kde R^x znamená nezávisle atom vodíku, nižší alkylovou skupinu, nižší alkenylovou skupinu nebo nižší alkinylovou skupinu, v nichž nenasycená vazba je o alespoň jeden atom uhlíku vzdálena od atomu dusíku nebo atomu kyslíku, a Y je vybrána z:

2) nižší alkylové skupiny, nižší cykloalkylové skupiny, nižší heterocykloalkylové skupiny, heterocyklické skupiny, arylové skupiny, nižší arylalkylová skupiny, nižší arylalkenylové skupiny a nižší heterocykloalkenylové skupiny, v nichž alkylový nebo ařylový kruh je popřípadě substituován jedním až dvěma substituenty vybranými z aminové skupiny, alkoxyskupiny, hydroxylové skupiny, atomu halogenu, aminové skupiny, alkylaminové skupiny a dialkylaminové skupiny,

3) nižší alkoxykarbonylové skupiny a karboxylové skupiny, • «φ· · ·' * · ···· · ··· ·· > « (· · *· • »· · «»· ·' · · :· ·· · ···· ···

3) nižší alkoxykarbonylově skupiny a karboxylové skupiny,

3. 3,5-Disubstituované 1,2,4-thiadiazolové sloučeniny obecného vzorce III

Y (III) , nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli, v němž A znamená aminokyselinový zbytek nebo peptid obsahující dva až tři aminokyselinové zbytky s N-koncem A napojeným prostřednictvím raménka X na atom uhlíku C5 1,2,4-thiadiazolového kruhu nebo jejich isosterní formu, X znamená raménko vybrané ze skupin vzorce

-NH-C a -NH-C-CH , W znamená skupinu il I! ² • 49 · ··*

44 ř » ·· vzorce -N(R^X)₂ nebo -0R^{v * * * * x} s tím, že R^x znamená nezávisle atom vodíku, nižší alkylovou skupinu, nižší alkenylovou skupinu nebo nižší alkinylovou skupinu, v nichž nenasycená vazba je alespoň o jeden atom uhlíku vzdálena od atomu dusíku nebo atomu kyslíku, a Y je vybrána z:

3) nižší alkoxykarbonylové skupiny a karboxylové skupiny,

3) nižší alkóxykarbonylové skupiny a karboxylové skupiny,

4» nároku 1 nebo 2, v nichž A znamená buď leucyl-propylovou nebo isoleucyl-prolylovou skupinu, W znamená skupinu -OH a Y znamená jak uvedeno v nároku 1.

4) ketonové skupiny obecného vzorce

II

R² - C - , v němž R² znamená nižší alkylovou skupinu, nižší cykloalkylovou skupinu, nižší heterocykloalkylovou skupinu, heterocyklickou skupinu, arylovou skupinu nebo nižší arylalkylovou skupinu, v nichž alkylový nebo aromatický kruh je popřípadě substituován jedním až dvěma substituenty vybranými z aminové skupiny, alkoxyskupiny, hydroxylové skupiny, atomu halogenu, aminové skupiny, alkylaminové skupiny a dialkylaminové skupiny,

4. 3,5-Disubstituované 1,2,4-thiadiazolové sloučeniny obecného vzorce IV (IV) , nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli, v němž A znamená aminokyselinový zbytek nebo peptid obsahující dva až tři aminokyselinové zbytky, karboxylový konec A je přímo napojen na atom dusíku 5-atainové skupiny 1,2,4-thiadiazolového kruhu, R a R¹ znamenají jak shora uvedeno v nároku 1 a Y je vybrána z:

4) ketonové skupiny obecného vzorce

O

II

R² - C - , v němž R² znamená nižší alkylovou skupinu, nižší cykloalkylovou skupinu, nižší heterocykloalkylovou skupinu, heterocyklickou skupinu, arylovou skupinu nebo nižší arylalkylovou skupinu, v nichž alkylový nebo aromatický kruh je popřípadě substituován jedním až dvěma substituenty vybranými z aminové skupiny, alkoxyskupiny, hydroxylové skupiny, atomu halogenu, aminové skupiny, alkylaminové skupiny a dialkylaminové skupiny, φ ·' φ· · φ · φ φφ» φφ φ· « φ φ -·

4) ketonové skupiny obecného vzorce

II

R² - C - , v němž R² znamená nižší alkylovou skupinu, nižší cyklo alkylovou skupinu, nižší heterocykloalkylovou skupinu, heterocyklickou skupinu, arylovou skupinu nebo nižší arylalkylovou skupinu, v nichž alkylový nebo aromatický kruh je popřípadě substituován jedním až dvěma substituenty vybranými z aminové skupiny, alkoxyskupiny, hydroxylové skupiny, atomu halogenu, aminové skupiny, alkylaminové skupiny a dialkylaminové skupiny

5j karbamoylové skupiny obecného vzorce H

I

R² - N - C - ,

H o

kde R² znamená jak shora uvedeno,

4) ketonové skupiny obecného vzorce

O li r₂ - c - , v němž R² znamená nižší alkylovou skupinu, nižší cykloalkylovou skupinu, nižší heterocykloalkylovou skupinu, heterocyklickou skupinu, arylovou skupinu nebo nižší arylalkylovou skupinu, v nichž alkylový nebo aromatický kruh je popřípadě substituován jedním až dvěma substituenty vybranými z aminové skupiny, alkoxyskupiny, hydroxylové skupiny, atomu halogenu, aminové skupiny, alkylaminové skupiny a dialkylaminové skupiny,

5. 3,5-Disubstituované 1,2,4-thiadiazolové sloučeniny podle nároku 1 nebo 2, v nichž A znamená glycylovou skupinu, W znamená skupinu -NH₂ a Y znamená jak uvedeno v nároku 1.

5) karbamoylové skupiny obecného vzorce

H

I

R² - N - C - ,

II o

kde R² znamená jak shora uvedeno,

5) karbamoylové skupiny obecného vzorce Η _R2 _ Ν - C - ,

II

Ο kde R² znamená jak shora uvedeno,

5) karbamoylové skupiny obecného vzorce

H

I

R² - N - C - ,

II ó

kde R² znamená jak shora uvedeno,

6. Sloučenina podle nároku 5, v němž Y znamená methoxyskupinu, kterou je N-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-ylamino)-acetamid .

6) aminové skupiny, nižší alkylaminové skupiny a nižší dialkylaminové skupiny,

6) aminové skupiny, nižší alkylaminové skupiny a nižší di alkylaminové skupiny,

6) aminové skupiny, nižší alkylaminové skupiny a nižší di alkylaminové skupiny,

6) aminové skupiny, nižší alkylaminové skupiny a nižší di alkylaminové skupiny,

7. Sloučenina podle nároku 5, v němž Y znamená butoxylovou skupinu, kterou je N-(3-butoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-ylamino)-acetamid.

7) amidové skupiny obecného vzorce

O

II

R² - C - N - ,

I

H kde R² znamená jak shora uvedeno,

7) amidové skupiny obecného vzorce

II

R² - C - N - , kde R² znamená jak shora uvedeno,

7) amidové skupiny obecného vzorce

O

II

R² - C - N - ,

I

H kde R² znamená jak shora uvedeno,

7) amidové skupiny obecného vzorce

II

R² - C - N - ,

I

H kde R² znamená jak shora uvedeno,

8. Sloučenina podle nároku 5, v němž Y znamená cinnamylovou skupinu, kterou je N-(3-fenylallyl-[1,2,4]thiadiazol-5-ylamino)-acetamid.

8) skupiny obecného vzorce

- N - A - R

I >

R¹ v němž A znamená jak shora uvedeno a karboxylový konec A je φφ ·* ·« ···» » · • φφφ φ

φ φ

»φφφ φφ·

C Φ Φ φ φφ • « · φ φ · φφ přímo napojen na atom dusíku 3-amino-l,2,4-thiadiazolu a R a R^x znamenají jak shora uvedeno,

8) skupiny obecného vzorce

- N - A - R

I

R¹ v němž A znamená jak shora uvedeno a karboxylový konec A je přímo napojen na atom dusíku 3-amino-l,2,4-thiadiazolu a R a R^{v * * * * x} znamenají jak shora uvedeno,

8) skupiny obecného vzorce ee ««·· • · · '

- N

I

R^x v němž A znamená jak shora uvedeno a karboxylový konec A je přímo napojen na atom dusíku 3-amino-l,2,4-thiadiazolu a R a R^x znamenají jak shora uvedeno,

8) skupiny obecného vzorce

- N - A - R

I ^f

R¹ v němž A znamená jak shora uvedeno a karboxylový konec A je přímo napojen na atom dusíku 3-amino-l,2,4-thiadiazolu a R a R¹ znamenají jak shora uvedeno,

9 4 9 9 fc 9 4 « fc · « ^- fc * · » ··

9. Sloučenina podle nároku 5, v němž Y znamená l-H-indol-3-ylmethylovou skupinu, kterou je N-{3-(lH-indol-3-ylmethyl)-[1,2,4]thiadiazol-5-ylamino}-acetamid.

9) alkoholu obecného vzorce

OH

R² - C - , kde R² znamená jak shora uvedeno,

9) alkoholu obecného vzorce

OH

R² - C - ,

I

H kde R² znamená jak shora uvedeno,

9) alkoholu obecného vzorce

OH

I

R² - C - ,

H kde R² znamená jak shora uvedeno,

9) alkoholu obecného vzorce f OH

I

R² - C - , ^ς I

H kde R² znamená jak shora uvedeno,

10. 3,5-Disubstituované 1,2,4-thiadiazolové sloučeniny podle

4999 e e • ··· »» φφ « · · · < · $*

10) sulfonu obecného vzorce

O

II

R² - S - ,

II o

kde R² znamená jak shora uvedeno,

10) sulfonu obecného vzorce tt· tt · tt • ·· • · ·· ·· •tt tttttt· •' · · tt ··· • · · tt · o

II

R² - S - ,

II o

kde R² znamená jak shora uvedeno,

10) sulfonu obecného vzorce

O

II

R² - S - ,

II o

kde R² znamená jak shora uvedeno,

10) sulfonu obecného vzorce • · o

II

R² - S - , II o kde R² znamená jak shora uvedeno,

11. Sloučeniny podle nároku 10, v nichž A znamená leucyl-prolylovou skupinu, W znamená skupinu -OH a Y znamená jak uvedeno v nároku 1.

11) sulfoxidu obecného vzorce

R² - S - ,

II o

kde R² znamená jak shora uvedeno,

11) sulfoxidu obecného vzorce

R² - S - ,

II o

kde R² znamená jak shora uvedeno,

11) sulfoxidu obecného vzorce

R² - S - ,

II o

kde R² znamená jak shora uvedeno,

11) sulfoxidu obecného vzorce

R² - S - , II o kde R² znamená jak shora uvedeno,

12. Sloučeniny podle nároku 10, v nichž A znamená isoléucyl-prolylovou skupinu, W znamená skupinu -OH a Y znamená jak uvedeno v nároku 1.

12) sulfonamidu obecného vzorce

R² - S - N -,

II I

O H kde R² znamená jak shora uvedeno,

12) sulfonamidu obecného vzorce

O

II

R² - S - N -,

II I o H kde R² znamená jak shora uvedeno,

12) sulfonamidu obecného vzorce

O

II

R² - S - N -,

II I

O H kde R² znamená jak shora uvedeno

12) sulfonamidu obecného vzorce

O

II

R² - S - N -,

II I

O H kde R² znamená jak shora uvedeno,

13. Sloučenina podle nároku 11, v němž Y znamená methoxyskupinu, kterou je N-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-prolin.

13) nižší alkylthioskupiny, nižší arylalkylthioskupiny a arylthioskupiny, «V <··· « 4 • 444

N konec A je přímo napojen jak shora uvedeno, a

I 4 4 «

44 ·♦

13) nižší alkylthioskupiny, nižší árylalkylthioskupiny a arylthioskupiny,

13) nižší alkylthioskupiny, nižší arylalkylthioskupiny a arylthioskupiny,

13) nižší alkylthioskupiny, nižší arylalkylthioskupiny a arylthioskupiny >

14. Sloučenina podle nároku 11, v němž Y znamená butoxyskupinu, kterou je N-(3-butoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-prolin.

14) skupiny obecného vzorce

- CH - A - W - , v němž A znamená jak shora uvedeno, na methylenovou skupinu a W znamená

14) skupiny obecného vzorce

- CH - A - W - , v němž A znamená jak shora uvedeno, N-konec A je přímo napojen na methylenovou skupinu a W znamená jak shora uvedeno, a

14) skupiny obecného vzorce

- CH - A - W - , v němž A znamená jak shora uvedeno, N-konec A je přímo napojen na methylenovou skupinu a W znamená jak shora uvedeno, a

14) skupiny obecného vzorce

- CH - A - W - , v němž A znamená jak shora uvedeno, N-konec A je přímo napojen na methylenovou skupinu a W znamená jak shora uvedeno, a

15. Sloučenina podle nároku 11, v němž Y znamená methylovou skupinu, kterou je N-(3-methyl-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-prolin.

15) skupiny obecného vzorce

- CH_z - NR³R⁴ , v němž R³ a R⁴ nezávisle znamenají alkylovou skupinu, aralkylovou skupinu, heterocyklickou skupinu nebo heterocykloalkylovou skupinu, a R³ a R⁴, jestliže se vezmou společně, tvoří s atomem dusíku pětičlenný nebo šestičlenný kruh vybraný ze skupiny sestávající z piperidinylového, pyrrolidinylového a piperazinylového kruhu s polohou N-4 piperazinu popřípadě substituovanou pyridylovou skupinou, heterocyklickou skupinou, alkylovou skupinou, aralkylovou skupinou a arylovou skupinou.

15) skupiny obecného vzorce

- CH - NR³R⁴ , v němž R³ a R⁴ nezávisle znamenají alkylovou skupinu, aralkylovou skupinu, heterocyklickou skupinu nebo heterocykloalkylovou skupinu, a R³ a R⁴, jestliže se vezmou společně, tvoří s atomem dusíku pětičlenný nebo šestičlenný kruh vybraný ze skupiny sestávající z piperidinylového, pyrrolidinylového a piperazinylo·· 9 9 »'· • 9 9 • 9 9« 9 9 '9 9' • · '9 9 .9 9 »··· ··· vého kruhu s polohou N-4 piperazinu popřípadě substituovanou pyridylovou skupinou, heterocyklickou skupinou, alkylovou skupinou, aralkylovou skupinou a arylovou skupinou.

15) skupiny obecného vzorce

- CH - NR³R⁴ , v němž R³ a R⁴ nezávisle znamenají alkylovou skupinu, aralkylovou skupinu, heterocyklickou skupinu nebo heterocykloalkylovou skupinu, a R³ a R⁴, jestliže se vezmou společně, tvoří s atomem dusíku pětičlenný nebo šestičlenný kruh vybraný ze skupiny sestávající z piperidinylového, pyrrolidinylového a piperazinylového kruhu s polohou N-4 piperazinu popřípadě substituovanou pyridylovou skupinou, heterocyklickou skupinou, alkylovou skupinou, aralkylovou Skupinou a arylovou skupinou.

15) skupiny obecného vzorce

- CH - NR³R⁴ , v němž R³ a R⁴ nezávisle znamenají alkylovou skupinu, aralkylovou skupinu, heterocyklickou skupinu nebo heterocykloalkylovou skupinu, a R³ a R⁴, jestliže se vezmou společně, tvoří s atomem dusíku pětičlenný nebo šestičlenný kruh vybraný ze skupiny sestávající z piperidinylového, pyrrolidinylového a piperazinylo• ··· vého kruhu s polohou N-4 piperazinu popřípadě substituovanou pyridylovou skupinou, heterocyklickou skupinou, alkylovou skupinou, aralkylovou skupinou a arylovou skupinou.

16. Sloučenina podle nároku 11, v němž Y znamená fenylovou skupinu, kterou je N-(3-fenyl-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-leucyl-L-prolin.

17. Sloučenina podle nároku 12, v němž Y znamená methoxyskupinu, kterou je N-(3-methoxy-[1,2,4]thiadiazol-5-yl)-L-isoleucyl-L-prolin .

18. Sloučenina podle nároku 10, kterou je N,N‘-{3-methylen-[1,2,4]thiadiazol-5-yl}-di-{L-leucyl-L-prolin},

19. Sloučenina podle nároku 10, kterou je {3-[4-(2-pyridyl)piperazinylmethyl]-1,2,4-thiadiazol-5-yl}-leucyl-prolin.

eě «,««· *·. ,·*, • · ··· · ί-·*-* ·····< • · · v · <

···· ··· *· ·· ·« ·· • · * · • · · · • · · · • · · · «· ··

20. Sloučenina podle nároku 10, kterou je methylester N,N'-{3 -methylen-[1,2,4]thiadiazol-5-yl}-di-{L-leucyl-L-prolinu}.

21. Sloučeniny podle nároku 1 nebo 3, v nichž X znamená skupí nu -NH-C- a A, W a Y znamenají jak uvedeno v nároku 1.

II o

22. Sloučeniny podle nároku 1 nebo 3, v nichž X znamená skupí nu -NH-C-CH a A, W a Y znamenají jak uvedeno v nároku 1.

II o

23. Sloučeniny podle nároku 21, v němž A znamená leucylovou skupinu a W a Y znamenají jak uvedeno v nároku 1.

24. Sloučeniny podle nároku 23, v němž W znamená NH-isoamylovou skupinu a Y znamená jak uvedeno v nároku 1.

25. Sloučenina podle nároku 24, v němž Y znamená methoxyskupinu, kterou je 5-{3-methoxy-l,2,4-thiadiazolyl}karbamoyl-isoleucyl-isoamylamid.

26. Sloučeniny podle nároku 22, v němž A znamená leucyl-prolylovou skupinu a W a Y znamenají jak uvedeno v nároku 1.

27. Sloučenina podle nároku 26, v němž W znamená skupinu OH a Y znamená jak uvedeno v nároku 1.

28. Sloučenina podle nároku 27, v němž W znamená methoxyskupinu, kterou je N-{(3-methoxy-[1,2,4]-thiadiazol-5-yl)karbamoylmethyl}-L-leucin-L-prolin.

29. Sloučeniny podle nároku l nebo 4, v nichž A znamená fenylalanylovou skupinu, R^x znamená atom vodíku, R znamená karbobenzyloxyskupinu a Y znamená jak uvedeno v nároku 1.

30. Sloučenina podle nároku 29, v němž Y znamená methoxysku» · · · · • · • ··· • Μ pinu, kterou je 5-(N-karbobenzyloxy-L-fenylalaninamido)-3-methoxy- [1,2,4]thiadiazol.

31. Sloučenina podle nároku 29, v němž Y znamená karbobenzyloxyfenylalaninamidovou skupinu, kterou je N,N’-[3,5-di-(N-karbobenzyloxy-L-fenylalaninamido)}-[1,2,4]thiadiazol.

32. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje sloučeninu podle nároku 1 nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl spolu s jejím farmaceuticky přijatelným ředidlem nebo nosičem.

i *6

33. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje sloučeninu podle nároku 2 nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl spolu s jejím farmaceuticky přijatelným ředidlem nebo nosičem.

34. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje sloučeninu podle nároku 3 nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl spolu s jejím farmaceuticky přijatelným ředidlem nebo nosičem.

35. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje sloučeninu podle nároku 4 nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl spolu s jejím farmaceuticky přijatelným ředidlem nebo nosičem.

36. Způsob léčení savce s onemocněním nebo poruchou, při čemž uvedené onemocnění nebo porucha se zlepší inhibováním alespoň enzymu závislého na cysteinové aktivitě, vyznačuj í4 c í se t i m, že zahrnuje podávání účinného množství slou čeniny podle nároku 1 nebo její farmaceuticky přijatelné soli.

37. Způsob léčení savce s onemocněním nebo poruchou, při čemž uvedené onemocnění nebo porucha se zlepší inhibováním alespoň enzymu závislého na cysteinové aktivitě, vyznačující se t í m, že zahrnuje podávání účinného množství slou • · • · ceniny podle nároku 2 nebo její farmaceuticky přijatelné soli.

38. Způsob léčeni savce s onemocněním nebo poruchou, při čemž uvedené onemocnění nebo porucha se zlepší inhibováním alespoň enzymu závislého na cysteinové aktivitě, vyznačující se t í m, že zahrnuje podávání účinného množství slou čeniny podle nároku 3 nebo její farmaceuticky přijatelné soli.

39. Způsob léčení savce s onemocněním nebo poruchou, při čemž uvedené onemocnění nebo porucha se zlepší inhibováním alespoň enzymu závislého na cysteinové aktivitě, vyznačující se t í m, že zahrnuje podávání účinného množství slou čeniny podle nároku 4 nebo její farmaceuticky přijatelné soli.

40. s e Způsob podle nároků 36 tím, že poruchou je 41. Způsob podle nároků 36 s e tím, že onemocněním 42. Způsob podle nároků 36 s e tím, že onemocněním

až 39, vyznačující akné.

až 39, vyznačující je obvyklé nachlazení.

až 39, vyznačující je zánětlivé onemocnění kloubů.