CZ20001843A3 - Plošný zasklívací dílec pro ovládání propustnosti slunečního záření, a způsob jeho výroby - Google Patents

Description

Plošný zasklívací dílec pro ovládání propustnosti slunečního záření, a způsob jeho výroby

Oblast techniky

Vynález se týká plošných zasklívacích dílců pro ovládání propustnosti slunečního záření, a to zejména, avšak nikoliv výlučně, pro použití ve stavebnictví a architektuře.

Dosavadní stav techniky

Plošný zasklívací dílec pro ovládání propustnosti slunečního záření může být použit pro ovládání jedné z následujících vlastností:

a) přímá propustnost energie (DET), t.j. podíl sluneční energie, propouštěné přímo substrátem jako procentuelní podíl dopadající sluneční energie,

b) sluneční faktor (činitel slunečního záření - solar factor SF), t.j. sluneční energie, která je propouštěna substrátem (včetně energie absorbované substrátem a substrátem vysílané směrem dovnitř) jako procentuelní podíl dopadající sluneční energie,

c) propustnost světla (LT), t.j. světelný tok, propuštěný substrátem, jako procentuelní podíl dopadajícího světelného toku,

d) světelný odraz (RL), t.j. světelný tok, odrážený od substrátu jako procentuelní podíl dopadajícího světelného toku,

e) selektivita, t.j. poměr světelné propustnosti ke slunečnímu faktoru (LT/SF),

f) čistota barvy, t.j. excitační čistota (souřadnicová čistota, excitation purity), udávaná lineární stupnicí, na níž má definovaný zdroj bílého světla čistotu nula a čistá barva má čistotu 100%, přičemž čistota povlečeného substrátu se měří na straně opačné vzhledem k povlečené straně, • · · • · · • · · ·

-2g) dominantní vlnová délka (lambda_D), t.j. vrcholová vlnová délka v pásmu, vysílaném nebo odráženém substrátem.

Tyto a další vlastnosti plošných zasklívacích dílců jsou založeny na standardních definicích mezinárodní komise pro osvětlení - Commission Internationale de l'Éclairage (CIE). Pokud není uvedeno jinak, jsou zde zváděné hodnoty udávány vzhledem k normalizovanému světlu C podle CIE (které představuje průměrné denní světlo, s ekvivalentní teplotou chromatičnosti 6700°K) pro čiré, přibližně 6 mm tlusté sklo, uložené jako jednoduché zasklení. Zde uváděné barevné stupnice jsou měřené na Hunterově stupnici.

Plošný zasklívací dílec, způsobilý ovládání propustnosti slunečního záření, obvykle sestává ze skleněného substrátu, nesoucího sluneční filtr. Jeden konkrétní známý typ slunečního filtru sestává z následujících vrstev (s uložením v následujícím pořadím):

1) vrstva oxidu kovu o tloušťce 200 až 400 Á,

2) vrstva odrážející infračervené záření o tloušťce 50 až 200 Á,

3) bariérová vrstva,

4) vrstva oxidu kovu nebo oxidů kovů o tloušťce 400 až 800 Á, 5) vrstva odrážející infračervené záření o tloušťce 50 až 200 Á,

6) bariérová vrstva,

7) vrstva oxidu kovu nebo oxidů kovů o tloušťce 200 až 400 Á.

Tloušťky jednotlivých vrstev mohou být měněny v širokém měřítku a výše uvedené hodnoty pouze udávají obecný velikostní řád.

-3• · ···· ·· · · • · · · · · · • ···· · · · · • · ······

V tomto souvrství jsou kovové vrstvy, odrážející infračervené záření, v typickém případě tvořeny stříbrem nebo slitinou stříbra. Jejich hlavní funkcí ve filtru je odrážet sluneční energii v infračervené části spektra, při současném propouštění významné části dopadajícího viditelného světla.

Vrstvy oxidů kovů mohou být například oxid cínu, oxid zinku, oxid titanu, oxid vizmutu, oxid tantalu, oxid india nebo jejich směsi. Jejich role ve filtru spočívá ve snižování množství viditelného světla, odráženého vrstvami stříbra, pro zajišťování fyzické ochrany vrstev stříbra a pro zabraňování oxidace vrstev stříbra, když jsou vystaveny ovzduší. Tyto vrstvy jsou v podstatě neabsorpční.

Hlavní funkcí každé bariérové vrstvy je zabraňovat nežádoucí oxidaci bezprostředně pod ní ležící vrstvy stříbra, zejména když nad ní ležící vrstva oxidu kovu je nanášena magnetronovým rozprašováním kovového terče v oxidační atmosféře. Mohou být zcela vypuštěny, jestliže výrobní proces je takový, že vrstvy stříbra nejsou degradovány během výroby filtru. Bariérové vrstvy jsou udržovány co možná nejtenčí, takže nemají žádný účinek nebo mají jen zanedbatelný účinek na vlastnosti skla z hlediska ovládání propustnosti slunečního záření. Bariérové vrstvy jsou v typickém případě vytvořeny z kovu, částečně oxidovaného kovu nebo z oxidu kovu.

Tam, kde je bariérová vrstva vytvořena například z kovu, nanášeného rozprašováním, a na ní ležící dielektrikum je oxid kovu, nanášený rozprašováním, je potom kovová vrstva oxidována skrz většinu její tloušťky, když se nad ní ležící oxid kovu nanáší, takže dochází k chránění vrstvy stříbra proti oxidaci a vytváří se přídavná dielektrická

-4• · ·· ···· ··

vrstva. Jako kovové materiály pro bariérovou vrstvu se tak obvykle používají titan, niob, nikl, chrom a zinek. U vrstvy stříbra, ležící pod oxidovým povlakem, může zůstat tlouštka možná 1 Á nebo 2 Á neoxidovaného kovu. V každém případě je tlouštka a míra oxidace bariérové vrstvy ovládána tak, že zbytková absorpce bariérové vrstvy ve viditelné části spektra je menší než 2% a s výhodou menší než 1%.

Bariérové vrstvy mohou splývat s na nich ležícími dielektrickými vrstvami. Například je bariérová vrstva z titanu, naneseného v kovové formě, a na ní ležící bariérová vrstva je oxid titanu, nanášený rozprašováním titanového terče v oxidační atmosféře, načež se bariéra v podstatě oxiduje během nanášení antireflexní vrstvy. V tomto případě nemusí být mezi bariérovou vrstvou a antireflexní vrstvou zjevně rozpoznatelná hranice. Totéž platí, jestliže je například bariérová vrstva rozprašovaná vrstva oxidu titaničitého nebo vrstva podstechiometrického oxidu titaničitého s antireflexní vrstvou oxidu titaničitého nebo je-li bariérová vrstva kovový zinek s nad ním ležící antireflexní vrstvou oxidu zinečnatého.

Pro určité případy použití, zejména pro použití v architektuře, kde se používají relativně velké plochy zasklení, je žádoucí vytvořit zasklívací dílce, obvykle dvouskla, které přenášejí významný podíl viditelného světla (pro zajištění dobré vnitřní viditelnosti při přirozeném světle), zatímco brání průchodu velké části dopadající sluneční energie (za účelem zabraňování přehřívání vnitřního prostoru). Například je žádoucí, aby v některých případech použití zasklívací tabule měly propustnost světla okolo 66% a přímou propustnost energie 38% nebo méně. Taková zasklívací tabule • ·

-5může být osazena v dvojitém zasklívacím dílci pro zajištění propustnosti světla okolo 60% a činitele slunečního záření okolo 30%. Takové zasklívací dílce s vysokou selektivitou, která je větší než okolo 1,7 a s výhodou větší než okolo 1,8, jsou považovány jako zvláštní druh zasklívacích dílců zajištujících ovládání propustnosti slunečního záření.

Kromě ovlivňování přímé propustnosti energie a propustnosti světla zasklívacího dílce musí sluneční filtr poskytovat zasklení esteticky přijatelnou barvu a musí být ekonomicky realizovatelný v průmyslovém měřítku. Řada zasklívacích dílců, zajištujících ovládání propustnosti slunečního záření, jsou vyráběny magnetronovým rozprašováním slunečního filtru na skleněném substrátu. Vývoj nového povlékacího zařízení vyžaduje značné investice. Významnou výhodou je způsobilost vyrábět nový při použití stávajícího zařízení s minimální obměnou a při použití jediného výrobního zařízení.

Výše popsaná struktura filtru může být použita pro výrobu zasklívacího dílce, majícího propustnost světla okolo 70% a přímou propustnost energie větší než 40%. Přesné vlastnosti mohou být obměňovány měněním tlouštky a/nebo povahy vrstev.

Zvětšováním tlouštky vrstev stříbra obecně dochází ke zvyšování podílu dopadajícího záření, která je odrážen filtrem, čímž dochází ke snižování hodnot TL a DET. Zvětšování tloušfky každé z vrstev stříbra do té míry, že se dosáhne přímá propustnost sluneční energie pod přibližně 40%, má však za následek, že se vzhled skla stane spíše nežádoucím způsobem kovový než v podstatě neutrální. Z tohoto důvodu

-6·« ···· » ·· • · · • · · • · · • · · » · · používá výše popsaná konstrukce spíše dvě vrstvy stříbra, uložené se vzájemným odstupem, než jedinou tlustou vrstvu stříbra.

Alternativní obměna může spočívat v tom, že se přidá třetí stříbrná vrstva, odrážející infračervené záření, s nad ní ležící bariérovou vrstvou a vrstvou oxidu kovu pro vytvoření výše popsané struktury s dvojitou vrstvou stříbra. To však vede k potřebám značných změn stávajících povlékacích zařízení a/nebo ke značnému prodlužování dob procesu a tím i zvyšování nákladů výroby takového filtru.

Podstata vynálezu

Vynález navrhuje plošný dílec, obsahující zasklívací substrát a povlak pro ovládání propustnosti slunečního záření, přičemž plošný dílec má propustnost světla nižší než 70%, přímou propustnost energie nižší než 40% a dominantní vlnovou délku v odrazu nižší než 510 nm, přičemž povlak pro ovládání propustnosti slunečního záření obsahuje, směrem od substrátu, alespoň

- první antireflexní vrstvu,

- první odrazivou vrstvu, odrážející infračervené záření,

- první bariérovou vrstvu,

- druhou antireflexní vrstvu,

- druhou odrazivou vrstvu, odrážející infračervené záření,

- druhou bariérovou vrstvu, a

- třetí antireflexní vrstvu, jehož podstatou je, že povlak pro ovládání propustnosti slunečního záření obsahuje nejméně jednu přídavnou vrstvu absorbující světlo, umístěnou v odstupu od každé z bariérových vrstev.

• 9

-7• * » « ··

Substrát je s výhodou sklo a povlak pro ovládání propustnosti slunečního záření může být ukládán přímo na substrát, s výhodou rozprašováním, které je magneticky podporované. Pokud není uvedeno jinak, může být nad a/nebo pod a/nebo mezi definovanými vrstvami jedna nebo více přídavných vrstev.

Povaha a tloušťky vrstev, vytvářejících povlak pro ovládání propustnosti slunečního záření, mohou být zvoleny pro získání jedné nebo více z následujících vlastností:

a) kombinace relativně nízké propustnosti sluneční energie a relativně nízkého odrazu viditelného světla,

b) v podstatě neutrální barvy v odrazu a v prostupu s hodnotami čistoty barvy okolo 1%,

c) dobré úhlové stability.

Úhlová stabilita, t.j. v podstatě konstantní odrážená barva bez ohledu na úhel, pod nímž je zasklívací plošný dílec pozorován, je zvlášť žádoucí při použití v architektuře, kde se používají velké zasklívací plochy, může být zlepšena použitím přídavné absorpční vrstvy podle vynálezu, zejména když tato vrstva leží přímo pod odrazivou vrstvou, odrážející infračervené záření.

Plošný zasklívací dílec podle vynálezu může mít selektivitu vyšší než okolo 1,7, s výhodou větší než 1,8.

Vynález může být použit pro získání plošného zasklívacího dílce, který je v podstatě neutrální v odrazu, přičemž v tomto případě může být čistota barvy nižší než 10%, nebo plošného zasklívacího dílce, který je modrý nebo modravý v odrazu. V každém případě se tím zajišťuje získání plos·· ·♦ • · · · • · · · • · · · · • ·· · • · · • · ·

·♦ ·· ného zasklívacího dílce, který je esteticky přijatelný, zejména pro použití v architektuře. Dominantní vlnová délka v odrazu je s výhodou nižší než 510 nm a je s výhodou vyšší než 465 nm.

Povlak pro ovládání propustnosti slunečního záření má podle možného provedení vynálezu ne více než dvě odrazivé vrstvy odrážející sluneční záření, umístěné ve vzájemném odstupu .

Každá z antireflexních vrstev může podle dalšího znaku vynálezu obsahovat nejméně jednu vrstvu oxidu kovu

Přídavná vrstva, absorbující světlo, může být podle dalšího znaku vynálezu uložena v povlaku pro ovládání propustnosti slunečního světla tak, že leží přímo pod jednou z odrazivých vrstev, odrážejících infračervené záření. Může být přitom uložena buď pod druhou odrazivou vrstvou, odrážející infračervené záření, nebo pod první odrazivou vrstvou, odrážející infračervené záření.

Podle dalšího znaku vynálezu vyvolává přídavná vrstva, absorbující světlo, redukci propustnosti světla plošného dílce o nejméně 4% a snížení přímé propustnosti energie o nejméně 3%.

Ukládání odrazivé vrstvy, odrážející infračervené záření, může být usnadňováno jejím ukládáním na přídavnou absorpční vrstvu, zejména když je tato přídavná vrstva z kovu nebo slitiny kovů.

Přídavná vrstva absorbující světlo může být titan

-9• 9 ►

9999 99 99 • 9 9 9 9 9 9 • 9999 9 99 ·

9 999 ♦ 9 · v metalické (kovové) formě. Titanové terče se běžně používají ve stávajících povlékacích zařízeních, zejména pro nanášení titanových bariérových vrstev. Použití titanu jako přídavné vrstvy absorbující světlo může poskytovat žádoucí vlastnosti pro tuto vrstvu při současném zjednodušování výrobního procesu. Alternativně může přídavná vrstva absorbující světlo obsahovat alespoň jeden materiál, zvolený ze skupiny, sestávající z cínu v metalické formě, ohromu v metalické formě, slitiny niklu a chrómu v metalické formě, nerezavějící oceli v metalické formě, nitridu, nitridu nerezavějící oceli, nitridu titanu, nitridu zirkonia a karbidu.

Antireflexní vrstvy mohou obsahovat například oxid zinečnatý, oxid cínu, oxidu titanu a směsný oxid nerezavějící oceli. Zvláštní výhoda směsného oxidu nerezavějící oceli, který může být použit pro zvýšení selektivity povlaku, je jeho lehká absorpce v modré části viditelného spektra. Lidské oko není zvlášt citlivé na tuto část spektra, takže absorpce záření v této části spektra snižuje přímou propustnost energie více, než snižuje propustnost světla.

Vhodná míra absorpce může být dosažena tím, že přídavná vrstva, absorbující světlo, má geometrickou tlouštku alespoň 5 nm. Přídavná absorpční vrstva může mít geometrickou tlouštku alespoň 10 nm.

Jedna nebo více antireflexních vrstev mohou obsahovat jednotlivé vrstvy jednoho nebo více oxidů, například první vrstvu oxidu cínu a druhou na ní ležící vrstvu oxidu zinečnatého, první vrstvu oxidu zinečnatého a druhou na ní ležící vrstvou oxidu cínu, první vrstvou oxidu zinečnatého, druhou na ní ležící vrstvou oxidu cínu a třetí na ní ležící vrstvu

-10♦ · ···· • 9 9

99 9 9

9 9 9

9 9

9· 9 99

9 · « · · • · 9

9 9 oxidu zinečnatého. Taková uspořádání zvyšují odolnost povlaku proti oděru.

Do povlaku pro ovládání propustnosti slunečního světla může být vřazena jedna nebo nebo více přídavných vrstev. Například může být použit přídavný vrchní povlak, odolný proti oděru, z oxidu křemičitého nebo oxidu titanu. Alternativně nebo přídavně může být uložena podkladní vrstva, například vrstva oxidu křemičitého, přímo na povrchu substrátu a/nebo pod jednu nebo více odrazivých vrstev, odrážejících infračervené záření.

Podle dalšího znaku vynálezu vykazuje plošný dílec pro ovládání propustnosti slunečního záření propustnost světla nižší než 67%, s výhodou 64% nebo i 58%, a přímou propustnost energie nižší než 39%, s výhodou 37% nebo i 34%.

Vynález dále navrhuje násobný zasklívací dílec, obsahující výše uvedený plošný dílec pro ovládání propustnosti slunečního světla, kombinovaný s nejméně jedním dalším plošným zasklívacím dílcem. Dále vynález navrhuje vrstvený zasklívací dílcem obsahující výše uvedený plošný dílec pro ovládání propustnosti slunečního záření, kombinovaný s nejméně jedním dalším plošným zasklívacím dílcem.

Tyto násobné zasklívací dílce mají podle dalšího znaku vynálezu propustnost světla nižší než 62%, s výhodou 58% nebo i 53%, a sluneční faktor nižší než 32%, s výhodou 30% nebo i 28%.

Vynález dále navrhuje způsob výroby plošného dílce pro ovládání propustnosti slunečního záření, přičemž skleně·· 99

-11»· ·· * · · « ·« * · ··* t · · · · · · • · · · · · ··· ·· ·* ··· · ·> *

9 9 9

9 9 9

9 9 9 ný plošný dílec má propustnost světla nižší než 70%, přímou propustnost energie nižší než 40% a dominantní vlnovou délku v odrazu nižší než 510 nm, přičemž se na zasklívacím substrátu vytvoří povlak pro ovládání propustnosti slunečního záření, obsahující alespoň následující vrstvy

- první antireflexní vrstvu,

- první odrazivou vrstvu, odrážející infračervené záření,

- první bariérovou vrstvu,

- druhou antireflexní vrstvu,

- druhou odrazivou vrstvu, odrážející infračervené záření,

- druhou bariérovou vrstvu, a

- třetí antireflexní vrstvu, přičemž povlak pro ovládání propustnosti slunečního záření obsahuje nejméně jednu přídavnou vrstvu absorbující světlo, umístěnou v odstupu od každé z bariérových vrstev.

Toto řešení dovoluje získat soubor nových a zvlášt žádoucích optických vlastností, založených na obvykle používané obecné struktuře slunečního filtru. Tento znak vynálezu umožňuje dosáhnout takové vlastnosti s malou nebo vůbec žádnou úpravou obvyklého výrobního zařízení.

Příklady provedení vynálezu

Vynález bude dále blíže vysvětlen a demonstrován na příkladech provedení, neomezujících jeho rozsah.

PŘÍKLAD 1

Plošný dílec, zajištující ovládání propustnosti slunečního záření, a vyrobený magnetronovým rozprašováním, má následující vrstvy, ležící postupně na sobě na 6 mm tlustém skleněném substrátu:

- první antireflexní vrstva oxidu zinečnatého, mající tlouš• 9 • · · 9 » · · · » 9 9 9 9 9

9 9 9 9

-12ťku přibližně 349 Á a nanesená rozprašováním zinkového terče v oxidační atmosféře,

- první stříbrná odrazivá vrstva odrážející infračervené záření, mající tloušťku přibližně 93 Á, nanesená rozprašováním stříbrného terče v inertní argonové atmosféře,

- první bariérová vrstva, nanesená rozprašováním v tloušťce přibližně 30 Á, z titanu v kovové formě, získaná z titanového terče v inertní argonové atmosféře, která byla v podstatě celá následně oxidována během nanášení na ní ležící antireflexní vrstvy tak, že zbytková absorpce této vrstvy je menší než přibližně 1%,

- druhá antireflexní vrstva oxidu zinečnatého, mající tloušťku přibližně 849 Á, nanesená rozprašováním zinkového terče v oxidační atmosféře,

- absorpční vrstva titanu v kovové formě, mající tloušťku okolo 12 Á, nanesená rozprašováním titanového terče v inertní argonové atmosféře,

- druhá stříbrná odrazivá vrstva, odrážející infračervené záření, mající tloušťku přibližně 170 Á, nanášená rozprašováním stříbrného terče v inertní argonové atmosféře,

- druhá bariérová vrstva, nanesená rozprašováním v tloušťce okolo 35 Á, z titanu v kovové formě, vytvořená z titanového terče v inertní argonové atmosféře, přičemž v podstatě celá tato vrstva je následně oxidována během nanášení na ní ležící antireflexní vrstvy, takže zbytková absorpce této vrstvy je menší než okolo 1%, a

- třetí antireflexní vrstva oxidu zinečnatého, mající tloušťku přibližně 308 Á, nanesená rozprašováním zinkového terče v oxidační atmosféře.

Vlastnosti tohoto plošného zasklívacího dílce jsou:

propustnost světla 65%

-13přímá propustnost energie 38% odraz viditelného světla 9,5% souřadnice barvy v odrazu a*=l,l b*=-12,7 dominantní vlnová délka v odrazu 476 nm čistota barvy v odrazu 21% dominantní vlnová délka v prostupu 509 nm čistota barvy v prostupu 1,9%

Lepené dvousklo, obsahující plošný zasklívací dílec (tabuli) z příkladu 1, umístěné v odstupu 15 mm od tabule čirého skla tloušťky 6 mm, má následující vlastnosti:

propustnost světla přímá propustnost energie odraz viditelného světla souřadnice barvy v odrazu dominantní vlnová délka v odrazu čistota barvy v odrazu

59%

31%

13% a*=-0,3

477 nm 18% b*=-ll dominantní vlnová délka v prostupu 521 nm čistota barvy v prostupu 1,7%

Podle obvyklé praxe je filtr pro ovládání propustnosti slunečního záření uložen v poloze 2 dvouskla, t.j. na vnitřní straně vnější tabule (aby byl chráněn proti oděru a účinkům atmosféry). Stejně tak je tomu i v dalších následujících a níže uvedených příkladech.

Zasklívací dílec z tohoto příkladu má v odrazu příjemný modrý vzhled.

PŘÍKLAD 2

Pro srovnání se příklad 2 týká plošného zasklívacího dílce, zajištujícího ovládání propustnosti slunečního záření, který

netvoří součást vynálezu a který sestává z plošného zasklívacího dílce, zajištujícího ovládání propustnosti slunečního záření z příkladu 1, s vypuštěním absorpční titanové vrstvy.

Vlastnosti tohoto plošného zasklívacího dílce jsou: propustnost světla 73,5% přímá propustnost energie 43,5% odraz viditelného světla 10,7% souřadnice barvy v odrazu a*=0,3 b*=-8,5 dominantní vlnová délka v odrazu 478 nm čistota barvy v odrazu 15% dominantní vlnová délka v prostupu 545 nm čistota barvy v prostupu 6,5%

Lepené dvousklo, obsahující plošný zasklívací dílec (tabuli) z příkladu 2, umístěné v odstupu 15 mm od tabule čirého skla tloušťky 6 mm, má následující vlastnosti: propustnost světla přímá propustnost energie odraz viditelného světla souřadnice barvy v odrazu dominantní vlnová délka v odrazu čistota barvy v odrazu dominantní vlnová délka v prostupu čistota barvy v prostupu

65%

35%

15% a =-1,1 480 nm 12%

545 nm 2,7% b*=-7

Propustnost světla a sluneční faktor dvouskla, používající plošný zasklívací dílec z příkladu 2, jsou vyšší než hodnoty z příkladu 1. Zasklívací dílec z příkladu 2 je kromě toho v prostupu nežádoucím způsobem žlutý.

-15···· · · · ···· • ·· · · ··· · · * * • · · · · · · · · ·· ·

9 9 9 9 9 9 9 9 9

9 99 99 9·· ·· 9 9

PŘÍKLAD 3

Vyrobil se plošný dílec, zajištující ovládání propustnosti slunečního záření, a to magnetronovým rozprašováním, přičemž dílec má následující vrstvy, ležící postupně na sobě na 6 mm tlustém skleněném substrátu:

- první antireflexní vrstva, obsahující vrstvu oxidu zinečnatého, mající tlouštku přibližně 197 Á, nanesenou rozprašováním zinkového terče v oxidační atmosféře, vrstvu směsného oxidu nerezavějící oceli, mající tlouštku přibližně 25 Á nanesenou postupně rozprašováním terče z nerezavějící oceli v oxidační atmosféře, a vrstvu oxidu zinečnatého, mající tlouštku přibližně 58 Á, nanesenou následným rozprašováním zinkového terče v oxidační atmosféře,

- první stříbrná odrazivá vrstva odrážející infračervené záření, mající tlouštku přibližně 157 Á, nanesená rozprašováním stříbrného terče v inertní argonové atmosféře,

- první bariérová vrstva, nanesená rozprašováním v tlouštce přibližně 30 Á, z titanu v kovové formě, získaná z titanového terče v inertní argonové atmosféře, která byla v podstatě celá následně oxidována během nanášení na ní ležící antireflexní vrstvy tak, že zbytková absorpce této vrstvy je menší než přibližně 1%,

- druhá antireflexní vrstva oxidu zinečnatého, mající tlouštku přibližně 825 Á, nanesená rozprašováním zinkového terče v oxidační atmosféře,

- absorpční vrstva titanu v kovové formě, mající tlouštku okolo 13 Á, nanesená rozprašováním titanového terče v inertní argonové atmosféře,

- druhá stříbrná odrazivá vrstva, odrážející infračervené záření, mající tlouštku přibližně 130 Á, nanášená rozprašováním stříbrného terče v inertní argonové atmosféře,

- druhá bariérová vrstva, nanesená rozprašováním v tlouštce

-16• · ···· ·· · · • « · · · · · • · · · · · ·· · • · · · · · · · ·· okolo 30 Á, z titanu v kovové formě, vytvořená z titanového terče v inertní argonové atmosféře, přičemž v podstatě celá tato vrstva je následně oxidována během nanášení na ní ležící antireflexní vrstvy, takže zbytková absorpce této vrstvy a méně než okolo 1%, a

- třetí antireflexní vrstva oxidu zinečnatého, mající tloušťku přibližně 309 Á, nanesená rozprašováním zinkového terče v oxidační atmosféře.

Vlastnosti tohoto plošného zasklívacího dílce jsou: propustnost světla 62% přímá propustnost odraz viditelného souřadnice barvy dominantní vlnová čistota barvy v odrazu 3,7% dominantní vlnová délka v prostupu 512 nm čistota barvy v prostupu 3% energie světla v odrazu délka v odrazu

35%

12% a*=0,0 b*=-2,2

477 nm

Lepené dvousklo, obsahující plošný zasklívací dílec (tabuli) z příkladu 3, umístěné v odstupu 15 mm od tabule čirého skla tloušťky 6 mm, má následující vlastnosti:

propustnost světla přímá propustnost energie odraz viditelného světla souřadnice barvy v odrazu dominantní vlnová délka v odrazu čistota barvy v odrazu dominantní vlnová délka v prostupu čistota barvy v prostupu

56%

28%

15% a*=-l b =-2,6

482 nm 5,3% 518 nm 1,6%

Příklad 3 ukazuje zasklení, které má obzvláště žádou-17·· ···4 » · · » · · · · • · · · • · · · • · · · · • · · · ·· · · cí propustnost světla a sluneční faktor pro oblast použití, která je v podstatě neutrální jak v odrazu, tak i v prostupu.

PŘÍKLAD 4

Vyrobil se plošný dílec, zajišťující ovládání propustnosti slunečního záření, a to magnetronovým rozprašováním, přičemž vyrobený dílec má následující vrstvy, ležící postupně na sobě na 6 mm tlustém skleněném substrátu:

- první antireflexní vrstva oxidu zinečnatého, mající tloušťku přibližně 321 Á, nanesenou rozprašováním zinkového terče v oxidační atmosféře,

- absorpční vrstva kovového titanu, mající tloušťku přibližně 30 Á, nanesená rozprašováním titanového terče v inertní argonové atmosféře,

- první stříbrná odrazivá vrstva, odrážející infračervené záření, mající tloušťku přibližně 157 Á, nanesená rozprašováním stříbrného terče v inertní argonové atmosféře,

- první bariérová vrstva, nanesená rozprašováním v tloušťce přibližně 30 Á, z titanu v kovové formě, získaná z titanového terče v inertní argonové atmosféře, která byla v podstatě celá následně oxidována během nanášení na ní ležící antireflexní vrstvy tak, že zbytková absorpce této bariérové vrstvy je menší než přibližně 1%,

- druhá antireflexní vrstva oxidu zinečnatého, mající tloušťku přibližně 780 Á, nanesená rozprašováním zinkového terče v oxidační atmosféře,

- druhá stříbrná odrazivá vrstva, odrážející infračervené záření, mající tloušťku přibližně 158 Á, nanášená rozprašováním stříbrného terče v inertní argonové atmosféře,

- druhá bariérová vrstva, nanesená rozprašováním v tloušťce okolo 30 Á, z titanu v kovové formě, vytvořená z titanového ·· « • · • · terče v inertní argonové atmosféře, přičemž v podstatě celá tato vrstva je následně oxidována během nanášení na ní ležící antireflexní vrstvy, takže zbytková absorpce této vrstvy a méně než okolo 1%, a

- třetí antireflexní vrstva oxidu zinečnatého, mající tloušťku přibližně 330 Á, nanesená rozprašováním zinkového terče v oxidační atmosféře.

Vlastnosti tohoto plošného zasklívacího dílce jsou:

propustnost světla 56% přímá propustnost energie 32% odraz viditelného světla 11% souřadnice barvy v odrazu a*=0,0 b*=-4 dominantní vlnová délka v odrazu 477 nm čistota barvy v odrazu 7% dominantní vlnová délka v prostupu 485 nm čistota barvy v prostupu 6%

Lepené dvousklo, obsahující plošný zasklívací dílec (tabuli) z příkladu 3, umístěné v odstupu 15 mm od tabule čirého skla tloušťky 6 mm, má následující vlastnosti: propustnost světla přímá propustnost energie odraz viditelného světla souřadnice barvy v odrazu dominantní vlnová délka v odrazu čistota barvy v odrazu dominantní vlnová délka v prostupu čistota barvy v prostupu

51%

26%

13% a =-0,8 b =-4,5 480 nm 8%

487 nm 6%

Claims (18)

1. Plošný dílec pro ovládání propustnosti slunečního záření, obsahující zasklívací substrát a povlak pro ovládání propustnosti slunečního záření, přičemž plošný dílec má propustnost světla nižší než 70%, přímou propustnost energie nižší než 40% a dominantní vlnovou délku v odrazu nižší než 510 nm, přičemž povlak pro ovládání propustnosti slunečního záření obsahuje, ve směru od substrátu, alespoň

- první antireflexní vrstvu,

- první odrazivou vrstvu, odrážející infračervené záření,

- první bariérovou vrstvu,

- druhou antireflexní vrstvu,

- druhou odrazivou vrstvu, odrážející infračervené záření,

- druhou bariérovou vrstvu, a

- třetí antireflexní vrstvu, vyznačený tím, že povlak pro ovládání propustnosti slunečního záření obsahuje nejméně jednu přídavnou vrstvu absorbující světlo, umístěnou v odstupu od každé z bariérových vrstev.

2. Plošný dílec pro ovládání propustnosti slunečního záření podle nároku 1, vyznačený tím, že vykazuje propustnost světla nižší než 67% a přímou propustnost energie nižší než 39%.

3. Plošný dílec pro ovládání propustnosti slunečního záření podle nároku 1, vyznačený tím, že vykazuje propustnost světla nižší než 64% a přímou propustnost energie nižší než 37%.

4. Plošný dílec pro ovládání propustnosti slunečního ··

9 9 9

9 9 9

9 9 · • · 9

-20·· #* · · · · • · · · · « tt 9 · · ·· « • ··· φ · · · • · · ·· ·· ··· záření podle nároku 1, vyznačený tím, že vykazuje propustnost světla nižší než 58% a přímou propustnost energie nižší než 34%.

5. Plošný dílec pro ovládání propustnosti slunečního záření podle kteréhokoli z nároků 1 až 4, vyznačený tím, že přídavná vrstva absorbující světlo obsahuje titan v metalické formě.

6. Plošný dílec pro ovládání propustnosti slunečního záření podle kteréhokoli z nároků 1 až 5, vyznačený tím, že přídavná vrstva absorbující světlo má geometrickou tloušbku nejméně 5 Á.

7. Plošný dílec pro ovládání propustnosti slunečního záření podle kteréhokoli z nároků 1 až 6, vyznačený tím, že přídavná vrstva, absorbující světlo, je uložena v povlaku pro ovládání propustnosti slunečního světla tak, že leží přímo pod jednou z odrazivých vrstev, odrážejících infračervené záření.

8. Plošný dílec pro ovládání propustnosti slunečního záření podle nároku 7, vyznačený tím, že přídavná vrstva, absorbující světlo, je uložena v povlaku pro ovládání propustnosti slunečního světla tak, že leží pod druhou odrazivou vrstvou, odrážející infračervené záření.

9. Plošný dílec pro ovládání propustnosti slunečního záření podle nároku 7, vyznačený tím, že přídavná vrstva, absorbující světlo, je uložena v povlaku pro ovládání propustnosti slunečního světla tak, že leží pod první odrazivou vrstvou, odrážející infračervené záření.

-21«· *♦ ···· *· ·· «· · · ♦ · · » ♦ • · · · · · · 9 9 9 ·

9 9 9 9 9 9 9 9 9 9

999 99 99 999 ·· 99

10. Plošný dílec pro ovládání propustnosti slunečního záření podle kteréhokoli z nároků 1 až 9, vyznačený tím, že přídavná vrstva, absorbující světlo, vyvolává redukci propustnosti světla plošného dílce o nejméně 4% a snížení přímé propustnosti energie o nejméně 3%.

11. Plošný dílec pro ovládání propustnosti slunečního záření podle kteréhokoli z nároků 1 až 10, vyznačený tím, že povlak pro ovládání propustnosti slunečního záření má ne více než dvě odrazivé vrstvy odrážející sluneční záření, umístěné ve vzájemném odstupu.

12. Plošný dílec pro ovládání propustnosti slunečního záření podle kteréhokoli z nároků 1 až 11, vyznačený tím, že každá z antireflexních vrstev obsahuje nejméně jednu vrstvu oxidu kovu nebo oxidu kovů.

13. Násobný zasklívací dílec, obsahující plošný dílec pro ovládání propustnosti slunečního záření podle kteréhokoli z nároků 1 až 12, kombinovaný s nejméně jedním dalším plošným zasklívacím dílcem.

14. Vrstvený zasklívací dílec, obsahující plošný dílec pro ovládání propustnosti slunečního záření podle kteréhokoli z nároků 1 až 12, kombinovaný s nejméně jedním dalším plošným zasklívacím dílcem.

15. Zasklívací dílec podle nároku 13 nebo 14, vyznačený tím, že má propustnost světla nižší než 62% a sluneční faktor nižší než 32%.

-22« ·« ·· 9999 ·· ···· · * · · · 9 9 • 99 9 9 999 9 9 9 9 • · 9 · 9 9 999 99 9

16. Zasklívací dílec podle nároku 13 nebo 14, vyznačený tím, že má propustnost světla nižší než 58% a sluneční faktor nižší než 30%.

17. Zasklívací dílec podle nároku 13 nebo 14, vyznačený tím, že má propustnost světla nižší než 53% a sluneční faktor nižší než 28%.

18. Způsob výroby plošného dílce pro ovládání propustnosti slunečního záření, přičemž skleněný plošný dílec má propustnost světla nižší než 70%, přímou propustnost energie nižší než 40% a dominantní vlnovou délku v odrazu nižší než 510 nm, přičemž se na zasklívacím substrátu vytvoří povlak pro ovládání propustnosti slunečního záření, obsahující sled alespoň následujících vrstev

- první antireflexní vrstvu,

- první odrazivou vrstvu, odrážející infračervené záření,

- první bariérovou vrstvu,

- druhou antireflexní vrstvu,

- druhou odrazivou vrstvu, odrážející infračervené záření,

- druhou bariérovou vrstvu, a

- třetí antireflexní vrstvu, přičemž povlak pro ovládání propustnosti slunečního záření obsahuje nejméně jednu přídavnou vrstvu absorbující světlo, umístěnou v odstupu od každé z bariérových vrstev.