CZ164897A3 - Způsob získávání složky krve, například fibrinu I, odstřeďováním krve, a zařízení k jeho provádění sestávající z odstředivky s prsténcovým filtrem - Google Patents

Description

ZZpůsob získávání složkykrve, aapříklad fibrinu I, J oďstřežovánim krve, a zařízení k jeho provádění _ _n< I sestávající z odstředivky s prsténcovým filtrem == ÝI

Oblast techniky

Vynález se týká odstřeďovacího zařízení pro oddělování jedné složky, například monomeru fibrinu, z plazmy, jakož i způsobu oddělování monomeru fibrinu od krevní plazmy, kterýžto způsob spočívá v tom, že se na krevní plazmu působí alespoň jedním reakčním činidlem, které se přivádí do vhodné reakční komory obsahující plazmu, v níž se tato reakční činidla pak oddělují od vzniklého požadovaného produktu pomocí nového odstředivého filtračního zařízení a novým způsobem.

Dosavaďní stav techniky

V ervropském patentovém spise EP-592.242 se popisují způsoby a směsi pro zcela nový fibrinový materiál k použití k vytvoření fibrinového koláče pro zastavení krvácení, při nichž se na příslušné místo nanese směs zahrnující monomer fibrinu, který se zároveň s nanášením přeměňuje v polymer fibrinu. Výraz fibrin je zde definováni jako fibrin I, fibrin II a/nebo ββ fibrin.

Dále je z, US patentové přihlášky č. 155.984 znám způsob oddělování jedné složky, například monomeru fibrinu, z krve. Tento způsob oddělování složek kapaliny, obsahující několik složek různých specifických hmotností, zahrnuje vnesení krve do první komory zařízení, kterážto komora je tvořena vpodstatě axiálně symetrickou vnější a vnitřní stěnou. Krev se podrobí odstřeďováni otáčením tehoto zařízení kolem osy souměrnosti komory tak, aby se mezi složkami krve utvořilo soustředné rozhraní. Alespoň jedna ze složek krve., například plazma, se pak převede do druhé komory v tomto zařízení, výhodně zmenšením objemu první komory během probíhajícího odstřelování v tomto zařízení. V první komoře je upravena vpodstatě axiálně symetrická vnitřní stěna tak, aby bylo zajištěno, že veškerá krev je podrobena ^odstředivému otáčení potřebnému pro se/ paraci. Poloměr této vnitřní stěny je přizpůsoben požadované rychlosti otáčení.

Ve druhé komoře se od plazmy působením vhodného enzymu oddělí frakce s nezesítěným polymerem fibrinu a následně se znovu rozpustí na monomer fibrinu a zmenšením objemu druhé komory se převede přes filtr do injekční stříkačky.

Ukázalo se však, že oddělování jedné složky, například fibrinu I, od ostatních složek krve pouze pomocí filtrace v zařízení popsaného typu nevede k uspokojivým výsledkům. Příčinou toho je hlavně skutečnost, že je obtížné zajistit uspokojivé oddělení frakce obsahující fibrin I v druhé komoře, a tím se poměrně velké množství v krvi obsaženého fibrinu I ztrácí během následujícího převodu kapalné frakce z druhé komory do první komory při další fázi tohoto postupu.

Kromě toho u této dosavadní methody s monomerem fibrinu vzniká při výše popsaném působení vhodného enzymu na fibrinogen v plazmě na dně druhé komory nezesítěný polymer fibrinu v podobě husté gelové hmoty. Aby vznikl požadovaný roztok monomeru fibrinu, bylo pro opětné rozpuštění gelu zapotřebí značného množství rozpouštěcího ústojného roztoku spolu s intenzivním mícháním. To mělo za následek několik nevýhod. Jednak vyžadují výhodné methody zpracování monomeru fibrinu, například k použití jako materiálu k utěsnění výtoku krve z ran,popsanému v evropském patentu EP 592.242, koncentrované roztoky monomeru fibrinu, a velké množství rozpouštěcího ústojného roztoku potřebného k opětnému rozpuštění gelové hmoty skýtá zředěné roztoky, které úplně nevyhovují, jednak může intenzivní míchání, nutné pro rozpuštění gelové hmoty na roztok monomeru fibrinu, poškodit zařízení i samotný fibrin.

Související zároveň podávaná přihláška vynálezu Způsob a zařízení k oddělování jedné složky, jako je fibrin I, z nemocné krve se týká způsobu oddělování nezesítěného polymeru fibrinu od plazmové frakce, k němuž dochází ve válcové komoře během odstředování, při kterémžto způsobu se nezesítěný polymer fibrinu ukládá na vnější stěně komory, načež se v komoře zbylá kapalná frakce z této odstraní, a frakce s/nezesítěným polymerem fibrinu, zůstávající vpodstatě uložena na stěně komory, se rozpustí přidaným rozpouštědlem a odstředivým mícháním.

Poněvadž k působení enzymu na plazmu dochází při probíhajícím odstřelování, usazuje se vzniklý nezesítěný polymer fibrinu působením odstředivé síly v podobě tenké vrstvy gelu ulpívající na obvodové stěně komory. Zbývající plazmová kapalina zůstává po skončeném odstřelování na dně komory a lze ji odstranit jakýmkoliv vhodným způsobem. Požadovaný roztok monomeru fibrinu se pak připraví přidáním vhodného ústojného roztoku do komory s vrstvou gelu za účelem opětného rozpuštění při následném odstředivém míchání. Tato methoda je v porovnání s dřívějšími výhodnější. Před ně je opětné rozpouštění nezesítěného gelu ústojným roztokem velmi účinné, částečně následkem velkého povrchu téhož množství fibrinového gelu v porovnání s jeho hmotou vznikající při dosavadních methodách. Proto je možno gel rozpustit malým množstvím rozpouštěcího ústojného roztoku, čímž se získá koncentrovaný roztok monomeru fibrinu. Za druhé je působení odstředivého míchání na ústojný roztok v gelem potažené komoře poměrně šetrnou methodou, která nepoškozuje zařízení ani monomer fibrinu získávaný jako produkt.

Souběžný, zároveň přihlašovaný vynález rovněž zahrnuje způsob, při němž se krev vnáší, výhodně v přítomnosti antikoagulačního činidla, do první prsténcové komory v zařízení, kde prsténcová komora je tvořena vnější válcovou stěnou a vnitřní váleovou stěnou, které jsou upraveny soustředně kole společné osy, jakož i hoření a dolní stěnou, kde hoření nebo dolní stěna je tvořena tělesem pístu, přemístnitelným uvnitř první komory, kterýžto způsob dále zahrnuje otáčení tohoto zařízení kolem zmíněné společné osy pro praktocky úplné rozdělení krve na buněčnou a plazmovou frakci, načež se získaná plazmová frakce převádí působením tělesa pístu do druhé komory, vymezené vnější válcovou stěnou, která je upravena soustředně se zmíněnou společnou osou, čímž se v druhé komoře za přidávání vhodného enzymu vyloučí část nezesítěného polymeru fibrinu. Tato methoda se vyznačuje tím, že se plazmová frak ce obsahující fibrinogen podrobí působení enzymu během odstřelování, takže vzniklý nezesítěný polymer fibrinu se ukládá na vnější válcovou stěnu druhé komory, načež se kapalná frakce, shromážděná na dně druhé komory, převádí působením tělesa pístu do první komory, a že se frakce s nezesítěným polymerem fibrinu, zbývající prakticky uložená na válcové stěně druhé komory, rozpouští přidáním rozpouštědla a odstředivým mícháním. Pak je popřípadě možno enzym odstranit a takto vzniklý roztok monomeru fibrinu se odvádí do jakékoliv požadované nádoby.

Proto se aseptické podmínky pro odvádění roztoku snadno udržují, Po opětném rozpuštění monomeru fibrinu lze jej převést do jakékoliv nádoby, například do injekční stříkačky, pro další požadované použití. Před jeho převedením je možno enzym odstranit jakoukoliv vhodnou methodou.

Výše zmíněná souběžná přihláška rovněž popisuje zařízení pro oddělování složek kapaliny odstředováním otáčením kolem středové osy, kterážto zařízení zahrnuje první prsténcovou komoru, vymezenou vnější válcovou stěnou a vnitřní válcovou stěnou, které jsou obě soustředně vytvořeny kolem osy otáčení, jakož i hoření a dolní stěnou, přičemž dolní stěna je vytvořena tělesem pístu přesunovatelným v první komoře, zařízení dále zahrnuje druhou komoru spojenou s první komorou prvním kanálem, kterážto druhá komora je vymezena vnější válcovou stěnou, soustředně upravenou kolem osy otáčení, a tělesem pístu a dolní stěnou, přičemž druhá komora je uzpůsobena tak, že se při odstřelování posune pod první komoru, a zařízení rovněž zahrnuje prostředky pro přivádění krve do první komory a prostředky pro přiváděni směsi podporující oddělování, jakož i prostředky pro napojení alespoň jedné nádoby pro příjem kapaliny, přičemž tyto prostředky jsou spojeny s druhou komorou druhým kanálem. U výhodného provedení tvoří¹ pístní tyč vnitřní stěnu první komory.

Zařízení pro provádění způsobu podle této souběžné přihlášky se vyznačuje tím, že první kanál zahrnuje alespoň jeden kanál upravený mezi otvorem v hoření stěně první komory a otvorem v dolní stěně druhé komory.

Výsledekm je zařízení, které je poměrně jednoduché a které nezávisle na poloze pístu zajištuje snadný a rychlý převod příslušných frakcí z jedné komory do druhé, a zejména kapalné frakce z

- 5 druhé komory do první po oddělení frakce obsahující fibrin I.

Tento posledně zmíněný převod je vyvolán zejména tím, že se kapalina po skončeném odstřelování automaticky shromáždí na dně druhé komory, takže je možno ji posunem pístu snadno převést do první komory.

Podle vynálezu popsaného v uvedené souběžné přihlášce je obzvláště výhodné, že zmíněný alespoň jeden kanál probíhá vnitřkem vnější válcové stěny v první i druhé komoře, takže toto zařízení je možno jednoduše a snadno vyrobit.

Dále je možno vytvořit vyústění kanálu u dolní stěny druhé komory v jejím středu u prohloubení vytvořeného ve stěně tvořící dno. Tím je kapalná fáze snadno a rychle svedena přímo do vstupního otvoru kanálu. Alternativně může být každý z těchto kanálů tvořen trubkou procházející přímočaře tělesem pístu, upevněnou svými konci jednak v hoření stěně první komory, jednak v dolní stěně druhé komory, kde komunikuje s částmi kanálu, končícími v té které komoře.

Kromě toho může první a druhá komora zahrnovat při obzvláště jednoduchém, řešení společnou vnější válcovou stěnu vytvořenou vněj ším a vnitřním válcem, utěsněné do sebe zapadajícími, které mezi sebou vymezují axiálně probíhající kanál, a tyto válce mohou být zakončeny na jednom konci koncovou stěnou obsahující otvor umožňující průchod pístní tyče spojené s tělesem pístu, kteréžto těleso pístu tvoří dolní stěnu první komory a odděluje první komoru od druhé komory, přičemž zmíněný kanál probíhá mezi koncovými stěnami válců k otvoru ležícímu bezprostředně u pístní tyče.

Za použití takového zařízení a způsobu byla do druhé komory předem vnesena vhodná reakční činidla pro usnadnění oddělení a zpracování žádaných složek v krevní plazmě. Například v evropském patentovém spise EP 592.242 je uvedeno, že soustava pro zachycování biotin-avidinu může být vhodně použita pro odstraňování batro xobinu z daného roztoku. jSe třeba, aby biotin-batroxobin byl přítomen v druhé komoře, aby reagoval s fibrinogenem v plazmě a přeměnil jej v monomer fibrinu (který se ihned přemění v polymer fi- 6 brinu). Pro následné zachycení biotinylovaného batroxobinu za použití biotin-avidinové soustavy musí být avidin, který je vázán například na agarózu, přítomen: v druhé komoře. V uzavřeném automatizovaném oďstřeáovacím zařízení je třeba tato činidla vnést do tohoto zařízení před zpracováním krve. Ukázalo se, že předběžné vnesení biotinylovaného batroxobinu a avidin-agarózy do téže komory není výhodné, poněvadž vysoká afinita avidinu k biotinu, který má za úkol zachytit enzym, zabraňuje, aby s fibrinogenem nejprve reagovalo dostatečné množství enzymu, tak jak je to požadováno.

V druhé související souběžné přihlášce s názvem Odstředivka s prsténcovým filtrem se popisuje zařízení, které umožňuje snadno přemístit do reakčni komory alespoň jedno reakčni činidlo a uvolňovat tato činidla v požadovaném pořadí. Za použití zařízení typu popsaného ve výše zmíněné souběžné přihlášce je možno uvolňovat reakčni činidla, jakými jsou například enzym a směs pro zachycení enzymu, v té míře, v jaké je to požadováno. Pro dosažení tohoto cíle vynález poskytuje zařízení, které se vyznačuje tím, že v druhé komoře je upravena schránka, která obsahuje řadu oddělení pro jednotlivé směsi podporující oddělování a zahrnuje uzá·% věrové členy, které tato oddělení uzavírají a, jsouce; Ovládány, pístem, jsou. .uzpůsobeny k postupnému otevírání těchto oddělení pro uvolňování jejich obsahů.

Takováto schránka jednoduchým a snadným způsobem umožňuje přivádět látky potřebné pro oddělování fibrinu I, a je těmito látkami naplněna výhodně předem. Kromě toho dovolují takováto oddělení uniformní, předem stanovený přídavek příslušného množství.

Do jednoho oddělení se výhodně vnese batrpxobin chemicky vázaný na biotin, což zajistuje, že enzym batroxobin může být po použití snadno zachycen pomocí avidinu, který je proto umístěn do druhého oddělení, chemicky vázán na agarózu, v podobě poměrně velkých částic. Vysoká afinita biotinu k avidinu zaručuje, že se částice komplexní sloučeniny biotinylovaného batroxobinu s avidin-agarozOu pak snadno oddělí filtrací od roztoku fibrinu I. Umístění obou jme novaných látek do jejich vlastních oddělení rovněž umožňuje, je

- 7 snadno dávkovat působením pístu v požadovaný okamžik. Výše uvedené látky či směsi, t.j. hiotin-batroxohin a avidin-agaróza, mohou být použity v jakékoliv vhodné podobě, například v podobě lyofilizovaného prášku.

Podle souvisejícího, souběžně přihlašovaného vynálezu, týkajícího ae soustavy pro vnášení reagencií, je obzvláště výhodné', leo že schránka zahrnuje středový náboj,/axiálně umístěný uvnitř druhé komory, který nese tři od sebe v určité vzdálenosti upravené radiální kotouče vytvářející přepážky ve zmíněných odděleních, kteréžto kotouče mají vpodstatě stejný obvodový profil, a že uzávěrový člen· .je tvořen objímkovitě tvarovaným tělesem, posunovat e lně, avšak utěsněné obklopujícím zmíněné radiální kotouče.

Pro posun objímkovitě tvarovaného, posunovatelného tělesa může být píst opatřen podle vynálezu dolů směřujícím trubkovým lemem,spolupracujícím s objímkovitě tvarovaným tělesem na schránce tak, že postupně toto. objímkovitě tvarované těleso posunuje, čímž toto těleso postupně otevírá uvedená oddělení uvnitř schránky pro uvolnění jejich obsahu.

Podle souvisejícího, souběžného vynálezu, týkajícího se soustavy pro vnášení reagencií, může uvedená schránka být upravena v souvislosti š axiáSifia průchodem do sousední třetí komory, přičemž vnější strana objímkovitě tvarovaného tělesa schránky utěsněné přiléhá k postranní stěně axiálního průchodu alespoň po počátečním posunu tohoto tělesa, takže po konečném, pístem vyvolaném přesunutí objímkovitě tvarovaného tělesa z jeho styku s obvodem nejnižší přepážky schránky tato přepážka umožňuje volný odtok kapaliny z druhé komory do třetí komory. Tímto způsobem tvoří schránka část zařízení a napomáhá výhodně v jeho další činnosti při oddělování fibrinu I.

Tak, aby náboj schránky rovněž vytvářel integrovanou část zařízení, může zahrnovat podle vynálezu axiální průchozí kanál a být usazen na nahoru čnícím ýepu, nacházejícím se uprostřed dna nejnižší třetí komory, kterýžto kanál je ve dnu napojen pro průchod kapaliny systémem kanálů na vnější prsténcové oddělení třetí komory,

- 8 a hoření konec: náboje může být upraven tak, aby byl utěsněné napojen na axiální průchod v tělese pístu, aby tak byl napojen na nádobu pro příjem kapaliny, která je v pístu upravena,

K odstranění jednoho nebo několika činidel od roztoku získávaného jako produkt se vzniklá kapalná frakce obsahující fibrin I převádí přes filtr působením pístii do injekční stříkačky. Tím se roztok fibrinu I protlačuje filtrem, zatímco enzym a jiné látky přidané pro urychlení oddělování se zadrží na filtru. Získaný výtěžek fibrinu I však není zcela uspokojivý v porovnání s množstvím fibrinu I přítomným ve vzorku krve.

Podstata vynálezu

Je proto účelem vynálezu, nout vyššího výtěžku fibrinu I poskytnout způsob umožňující ďosáhpomocí dále popsaného zařízení.

K dosažení výše uvedeného cíle vynález poskytuje methodu, která se vyznačuje tím, že ona část kapalné frakce, která zůstává ve druhé komoře, se před převedením do nádoby pro příjem kapaliny převede do třetí komory soustředně upravené s druhými komorami, a že kapalina, nyní přítomná ve třetí komoře, je při odstřeďování nucena projít prsténcovým filtrem tak, aby vstoupila do prsténcového vnějšího oddělení, které je upraveno k připojení na nádobu pro příjem kapaliny. Takto může roztok fibrinu I procházet filtrem působením odstředivé síly, což je podstatně účinnější než filtrace působením tlaku.

Vynález se dále týká zařízení k provádění výše popsané methody. Zařízení podle vynálezu zahrnuje první prsténcovou komoru vymezenou vnější válcovou stěnou a vnitřní válcovou stěnou, kteréžto obě stěny jsou soustředně upraveny kolem osy otáčení, a hoření stěnu a dolní stěnu, přičemž hoření stěna nebo dolní stěna je tvořena tělesem pístu, přemístitelným unvenitř první komory, a zařízení dále zahrnuje druhou komoru spojenou s první komorou prvním kanálem, kterážto druhá komora je vymezena vnější válcovou stěnou soustředně upravenou kolem osy otáčení, zmíněnou dolní stěnou první komory a další dolní stěnou, kde druhá komora je uzpůsobena k umístění pod první komoru během odstřelování, přičemž seřízení rovněž zahrnuje prostředky pro přivádění krve do první komory, prostřédky pro přivádění směsí podporujících oddělování jakož i přijímači prostředky pro napojení alespoň jedné nádoby pro příjem kapaliny, kteréžto přijímací prostředky jsou spojeny s druhou komorou druhým kanálem.

Toto zařízení se podle vynálezu vyznačuje tím, že druhý kanál je spojen s druhou komorou přes třetí komoru, upravenou soustředně s druhou komorou a zahrnující průchod do druhé komory, který může být otevřen zvenku, dále že třetí komora zahrnuje vnitř ní oddělení a vnější prsténcové oddělení, přičemž tato oddělení jsou vzájemně spojena radiálně probíhajícím obvodovým průctodem, v němž je upraven prsténcový .filtr pro zabránění průtoku kapaliny obsahující nežádoucí složky používané na podporu oddělování.

Podle vynálezu může být průchod mezi druhou a třetí komorou uspořádán soustředně s oběma komorami a být uzavírán pomocí schrán ky, popsané ve výše zmíněné související souběžné patentové přihláš ce o názvu Odstředivá soustava pro dodávání reakčního činidla. Tato schránka zahrnuje středový náboj soustředně upravený ve druhé komoře, který nese řadu od sebe vzdálených radiálních kotoučů, tvořících přepážky v řadě oddělení v této schránce, kteréžto kotouče mají shodný vnější obvodový obrys, přičemž směrem ven jsou jsou tato oddělení uzavřena pomocí utěsněné přiléhajícího, posouvatelně upraveného, objímkovitě tvarovaného tělesa, jehož vnější strana je uzpůsobena k tomu, aby utěsněné přiléhala k postranní stěně axiálního průchodu, přičemž nejnižší přepážku vytvářející kotour schránky umožňuje volný průtok kapaliny z druhé komory do třetí komory axiálním, pístem vyvolaným posunem objímkovitě tvarovaného tělesa z jeho stykové polohy s obvodem nejnižší přepážky. Tím se získá snadný a jednoduchý přístup ke zmíněnému filtru pomocí schránky, které je již použito pro přivádění látek potřebných k podpoře oddělování fibrinu I uvnitř druhé komory.

Tato schránka je výhodně aktivována tělesem pístu zahrnujícím dolů směřující trubkový lem, upravený soustředně s objímkovitě tvarovaným tělesem schránky a uzpůsobený k těsnému dotyku s tímto tělesem, když je píst tlačen dolů, takže postupně ve vhodném okamžiku otevírá příslušná oddělení ve schránce a nakonec otevírá průchod pro kapalinu z druhé komory do třetí komory.

Aby se usnadnilo převádění roztoku fibrinu I do nádoby pro příjem kapaliny, jakou je například injekční stříkačka, může náboj schránky zahrnovat podle vynálezu axiální průběžný průchod a spočívat na vzhůru směřujícím cepu upraveném ve středu dna spodní třetí komory, kterýžto průběžný průchod je průtočně spojen s vnějším prsténcovým oddělením třetí komory kanálovým systémem, a hoření konec náboje může být upraven tak, aby byl utěsněné napojen na průchod v tělese pístu a tím spojen s vněm upevnitelnóu nádobou pro příjem kapaliny.

Konečně může podle vynálezu být náboj schránky upevněn k čepu ve dně třetí komory pomocí objímky, která svými konci obklopuje náboj a čep, a objímka může zahrnovat obvodovou, ven čně jící část stěny, jíž je zmíněný prsténcový filtr upevněn mezi vnějším obvodem povrchu zmíněné stěny a spodní stěnou druhé komory, takže ven čnějící část stěny objímky je umístěna ve vzdálenosti ode dna třetí komory a vytváří tím spojení mezi snějším prsténcovým odděA lením a axiálně probíhajícím kanálem, spojeným s průchozím průchodem v náboji a táhnoucím se mezi vnější stranou čepu a protilehlou vnitřní stranou objímky. Výsledné zařízení je obzvláště jednoduché .

Methody podle vynálezu se týkají zlepšených způsobů oddělování a izolování individuální složky krve nebo roztoku obsahujícího takovouto složku. Avšak popisovaná m-ethoda je vhodná pro jakýkoliv postup přizpůsobitelný bubnové odstředivce, v níž se během odstřeďování přidává k prvnímu roztoku alespoň jeden katalyzátor nebo reakční činidlo.

Jiné postupy, používané ke zpracování krve, které by mohly profitovat z této methody,' aniž by však byly na ni omezeny, zahrnují izolování kterékoliv/složky krve, jako je plazma bohatá krevními destičkami, koncentrát krevních destiček,

- II kryoprecipitováný fibrinogen, jiné bílkoviny v plazmě, jako je thrombin, fibronektin a pod.

Výhodně pochází krev od jediného dárce a obzvláště výhodně je krev oď osoby, jíž bude krevní složka aplikována.

I když zde uváděné methody jsou popisovány na příkladu získávání roztoku monomeru fibrinu, není rozsah vynálezu omezen pouze na tento případ, což odborníci jistě ocení.

Termín odstředivé míchání, jak se jej zde používá, se týká pohybu zařízení, při němž se znovurozpouštěcí ústojný roztok přivádí pro opětné rozpuštění meziproduktu, jakým je například gel nezesítěného polymeru fibrinu, ulpělý na stěnách vnější komory. Takový pohyb či odstředivé míchání zahrnuje odstředování, jímž se zajistí stav, kdy celý dostupný povrch gelu je vystaven působení znovurozpouštěcího roztoku;: výhodně zahrnuje takové odstředování, následované střídavým zastavováním a znovuzahájením otáčení v témže směru a/nebo zastavováním a opětným zahájením otáčení v opačném směru. Typické odstředivé míchání zahrnuje, avšak není na tento režim omezeno, pěti- až třicetivteřinovou, výhodně pěti- až desetivteřinovou rotaci při 2.000 až 5.000 otáčkách za minutu v opakovaných dopředných/zpětných cyklech po jakoukoliv požadovanou dobu. U methody podle vynálezu je výhodná pěti- až desetivteřinová rotace při přibližně 3.000 otáčkách za minutu v opakovaných dopřed ných/zpětných cyklech po dobu 1 až 2 minut. Jak výše uvedeno, může: být před tímto režimem zařazena poněkud déle trvající rotace, například po dobu 20 vteřin nebo delší, pro počáteční nanesení roz por.štědla.

Výraz “fibrin, jak s,e jej zde používá, se týká fibrinu I, fibrinu II nebo ββ fibrinu.

Výhodná provedení zařízení a method podle vynálezu jsou níže popsána s přihlédnutím k připojeným výkresům, na nichž obr. 1 představuje pohled na axiální řez zařízením podle vynálezu u výhodného provedení, a obr. 2 představuje druhé' výhodné provedení zařízení podle vynálezu.

Vynálezem je samostatné uzavřené automatizované zařízení schopné převést celou krev v požadované s’ožky krve, výhodně autologové složky, vhodné například k použití pro vytvoření fibrinového koláče pro zastavení krvácení.

Výhodně se systém podle vynálezu s odstředivkou obsahující prsténcový filtr používá se zařízením uvedeným ve výše zmíněných souvisejících patentových přihláškách a je proto popisován s odvoláním na toto zařízení. Je však třeba- zdůraznit, že by bylo možno jej používat v jakémkoliv zařízení s reakční komorou při požadavku odstranění jednoho nebo několika reakčních činidel.

Zařízení podle vynálezu, znázorněné na obr. 1, je vytvořeno z vpodstatě rotačně symetrických částí, což znamená, že lze toto zařízení snadno známým způsobem umístit do odstřeďovacího zařízení tak, aby se otáčelo kolem středové osy _1. Na obr. 1 zahrnuje výhodné provedení zařízení podle vynálezu vnější nádobu 2 a vnitřní nádobu 3, které do sebe zcela zapadají a všude k sobě těsně přiléhají až na to, že je mezi nimi upraven axiálně probíhající mezilehlý kanál 4. Kanál 4 je vytvořen žlábkem ve vnitřní nádobě 3.

Obě nádoby 2 a 3 vykazují hoření části 5 a &, které vymezují středový otvor 7, umožňující průchod pístní tyče 8. Kolem otvoru 7 vytvářejí obě nádoby axiálně probíhající části 9 a £0, které přiléhají těsně k duté pístní tyči 8 ve směru z vnitřku nádob. Vnější nádoba 2 přiléhá k duté pístní tyči 8 prostřednictvím krátké radiálně upravené příruby 11, opatřené vybráním 12 pro těsnící kroužek 13.

Λ

Jak je znázorněno na obr. 1, probíhá kanál 4 mezi vnější válcovou stěnou vnitřní nádoby a vnitřní stěnou vnější nádoby po celé jejich délce a podél jejich hořeních částí 5, 6 a axiálních částí 9 a 10 k otvoru bezprostředně pod těsnícím kroužkem 13 v otvoru 7. Axiální část 10 vnitřní nádoby 3, přiléhající k otvoru 7, je dimenzována tak, že kolem duté pístní tyče 8 je úzký, avšak volný průchod do vnitřku nádob 2 a £.

Vnější nádoba 2 vykazuje válcovou část stejného průměru, viz obr. 1. Směrem dolů, jak patrno z obr. 1, pokračuje tato část dolní válcovou částí 14 poněkud většího průměru přes krátkou přechodovou část 15 vytvářející komolekuželovitý vnitřní povrch 16. Vnitřní nádoba 3 končí v místě, kde přechodová část 15 vnější nádoby 2 přechází ve válcovou část 14 většího průměru. Dolní konec vnitřní nádoby 3 zahrnuje vnější povrch 17 komolekuželovitého tvaru, lícující s komolekuželovitým povrchem 16 vnitřní strany vnější nádoby 2. Bezprostředně pod dolním koncem vnitřní nádoby 3, která končí radiálním povrchem 18, jsou upraveny vnější 19 a vnitřní 20 prsténcové talíře. Tyto talíře k sobě těsně přiléhají až na to, že mezi sebou vymezují kanál 21 v axiální rovině od středového otvoru 22 směrem k vnitřní straně vnější nádoby 2, kde kanál 21 navazuje na kanál 4 mezi vnější nádobou 2 a vnitřní nádobou 3 axiálně probíhající částí 23. Kanál 21 a axiálně probíhající část 23 kanálu jsou vhodně vytvořeny žlábkem ve straně vnitřního talíře 20 přivrácené k vnějšímu talíři 19. Oba talíře 19 a 20 se svažují šikmo ke středu, takže mají vnitřní a vnější komolekuželovité povrchy (viz obr. 1), a tím směřují dolů ke středovému otvoru 22.

Z obr. 1 je rovněž patrno, že vnitřní talíř 20 vykazuje radiální povrch 24, přiléhající k protilehlému radiálnímu povrchu 18 vnitřní nádoby 3. Radiální povrch 24 vnitřního talíře 20 je opatřen vybráním 25' pro těsnící kroužek 26.

Oba talíře 19 a 20 jsou přitlačovány k radiálnímu povrchu 18 vnitřní nádoby 3 pláštěm 27, navazujícím směrem dolů na vnější nádobu. Tento pláší 27 je tvořen obvodovým objímkovitým dílem 28, uzpůsobeným, aby těsně přiléhal k vnitřní straně vnější nádoby 2, k níž je upevněn vhodným způsobem, například obvodovým žebrem 29 na vnější straně objímkovitého dílu 28, zapadajícím do příslušné obvodové drážky 30 na vnitřní straně vnější nádoby 2. Utěsněné spo jení je zabezpečeno těsnícím kroužkem 31, vloženým do obvodového vybrání na vnějším obvodu vnějšího talíře JO. Plást 27 dále zahrnuje poměrně tenkou stěnu 32 upravenou, aby tvořila spodní dno zařízení podle vynálezu v poloze znázorněné na obr, 1. Tato stěna 32 je vytvořena prakticky rovnoběžně s vnějším talířem 19 a vnitřním talířem 20 tak, že syěna 32 probíhá oď vnitřní strany objímkovitého dílu 28, přivrácena k talířům 19 a 20, směrem dolů prakticky až po úroveň spodního okraje 33 vnější nádoby 2. K vyztužení této poměrně tenké stěny 32 jsou v pravidelných odstupech upravena radiální výztužná žehrá 34, z nichž je na obr. 1 znázorněno pouze jedno. Toto žebro 34 je vytvořeno tak, že jednou svou částí leží vně stěny 32, druhou pak uvnitř stěny 32, viz obr. 1. Tato druhá část je označena vztahovou značkou 35 a je upravena tak, že přiléhá ke spodní straně vnějšího talíře 19, takže pomáhá udržovat talíře 19 a 20 spolehlivě v jejich poloze.

Mezi vnější talíř 19 a plášč 27 je vtěsnána dělící přepážka

38. Tato přepážka 36 zahrnuje středovou trubku 37, která je nasazena na čepu 38 cnějícím axiálně dovnitř, který je nedílnou součástí stěny 32 pláště 27. Trubka 37 je vytvořena tak, že tvoří nedílný celek s na svém obvodě upraveným, směrem od ní se táhnoucím talířem 39 tak, že zpočátku je tento talíř mírně nakloněn směrem dolů ke stěně 32 pláště 27, načež krátce probíhá axiálně, aby pak pokračoval prakticky rovnoběžně se stěnou 32 pláště 27. Stěna talíře 39 je na obvodu ukončena krátkým radiálním úsekem 40, spočívajícím na rameni 41 na vnitřní části 35 žebra na plášti 27. Prsténcová filtrační jednotka 42 je vtlačena mezi vnější obvodový úsek 40 stěny talíře 39 a spodní stranu vnějšího talíře 19. Tato prsténcová filtrační jednotka 42 se dotýká vpodstatě radiálně tvarovaného povrchu 43 přilehlé vnější strany vnějšího talíře 19. Zařízení a methody, při nichž $e používá takovéhoto prsténcového filtru, jsou předmětem související souběžné podávané přihlášky o názvu Odstředivka s prsténcovým filtrem .

K zabezpečení stability dělící přepážky 36 jsou mezi středo vou trubkou 37 a stěnou talíře 39 ještě upravena radiální žebra 44.

Soustava podle vynálezu pro přidávání reakčních činidel zahrnuje schránku 45, upravenou na konci středové trubky 37, který leží naproti dělící přepážce 36 pláště 27. Tato schránka je uzpůsobena k selektivnímu uvolňování reakčních činidel do druhé komory 75. Zahrnuje protáhlou část 46 trubky, která tvoří nedílný celek s radiálním diskem 47 a nese dva další radiální disky 48 a 49.

Tyto radiální disky 48 a 49 jsou vlivem tření neupevněné uloženy každý na své straně od pevného? disku 47. Tyto volné disky 48 a 49 jsou udržovány v odstupu od pevného disku 47 rameny 50 a 51, upravenými na obvodu protáhlé části 46 trubky. Všechny tři disky 47, 48 a 49 mají stejný vnější průměr a nesou na svém okraji obvodovou posouvatelnou objímku 52.

Jak je patrno z obr. 1, přiléhá dolní disk 49 k hořenímu konci trubky 37 dělící přepážky 36, čímž je určena poloha schránky 45 v axiálním směru. Tato poloha je dále určena tak, že když se posouvátelná objímka 52 schránky posune v axiálním směru, dotkne se svým dolním koncem utěsněné vnitřní hrany 53 vnějšího talíře 19 ve středovém otvoru 32 - viz obr. 1. Při této poloze objímky 52 je prostor, obklopující objímku 52 uvnitř vnitřního talíře 20, stále ještě spojen se vstupním otvorem do kanálu 21 mezi vnějším talířem 19 a vnitřním talířem 20. Axiální délka posouvatelné objímky 52 je upravena tak, že k zasunutí do vnějšího talíře 20 dochází dříve, než hoření konec (viz obr.l) objímky 52 se vysune z dotyku s pevným radiálním diskem 47 při axiálním přesunu objímky 52 směrem dolů. Vnitřní průměr objímky 52 je přizpůsoben též vnějšímu průměru axiálně probíhající části stěny talíře 39 dělící přepážky 36 tak, že pokračující posun objímky 62 směrem dolů k plášti 27 způsobí, že objímka 52 dosedne pevně na dělící přepážku 36, jakmile se odpoutá od vnějšího talíře 19.Délka axiální části dělící přepážky 36 odpovídá též axiální délce objímky 52, takže objímka 52 se v nejnižší poloze prakticky úplně vsune do dělící přepážky 36.

Jak je patrno z obr. 1, nese dutá pístní tyč 8 obvodový píst 55 uvnitř vnější nádoby 2 a vnitřní nádoby 3, který se přes těsnící kroužek 56 utěsněné dotýká vnitřní strany vnitřní nádoby _3.

i

Uvnitř duté pístní tyče je upravena Luerova spojka 57 pro nasunutí běžné injekční stříkačky 58 se zátkou 59, která působí jako píst na obsah injekční stříkačky 68. Luerova spojka 57 je vytvořena vpodstatě jako trubka určité délky, která je komolekuželovitou částí 60 spojena se^středovým otvorem 61 v pístu 56. Trubka spojky 57 je opatřena rajiálbě dovnitř sahajícím žebrovím: 62 pro vedení toku kapaliny, vytékající z injekční stříkačky 68, směrem od středové osy ke stěně trubky a tím kolem protáhlé části 46 trub16 ky do níže upravené schránky 45. Protáhlá část 46 trubky má takovou délku a takové rozměry, že se může utěsněné napojit na trubku tvořící Luerovou spojku 57 uvnitř duté pístní tyče 8, když se píst 55 nachází ve své nejdolejší poloze poblíž pláště 27. Aby se dosáhlo zmíněného utěsněného spojení, je vnitřní strana trubky Luerovy spojky 57 vytvořena s postupně se zmenšujícím průměrem na svém konci přivráceném k pístu 55.

Kolem středového otvoru 61 pístu 55 je vytvořen axiálně probíhající trubkový lem 63 tvořící s pístem 55 nedílný celek. Tento lem 63 má takový průměr a takovou délku, že příslušným pohybem pístu 55 se způsobí výše zmíněné posunutí posouvátelné objímky 52 schránky 45 do polohy, v níž se objímka 52 dotkne vnitřní hrany 53 středového otvoru 22 v obou talířích 19 a 20 a následně pak dělící přepážky 36.

Kolem dutého pístu 55 je na hoření straně uvnitř nádob 2 a 3 upraveno pružné prsténcové přírubové těsnění 64 - viz obr. 1. Toto přírubové těsnění je uzpůsobeno k tomu, aby zabránilo nežádoucímu průniku kapaliny ze vnitřku nádob 2 a 3do kanálu 4, avšak umožnilo průtok kapaliny, jestliže pohyb pístu 55 vyvolá tlak na toto

Λ ——— těsnění.

Jak je znázorněno v hoření části obr. 1, spojuje první komoru 70 s hadicí 65 otvor 66 ve vnější nádobě 2 a vnitřní nádobě 3. Toto spojení je známé a proto není podrobněji znázorněno, je však možno toto spojení v případě potřeby přerušit. Kromě toho je obvyklým způsobem upraven otvor pro únik vzduchu s vhodným filtrem; proto není ani znázorněn ani podrobněji popsán.

Z oblasti mezi dělící přepážkou 36 a pláštěm 27' a po celé cestě vzhůru vnitřkem středové trubky 37 dělící přepážky 36 a vnitř kem protáhlé části 46 trubky schránky 45 je upraven kanál 69. Tento kanál 69 umožňuje průtok kapaliny z uvedené oblasti do injekční stříkačky 58, když hoření konec trubky 46 se napojí na trubku Luerovy spojky 57 uvnitř pístní tyče 8. U nejspodnější části čepu 38 je v plášti 27 upraven kanál 66; čep 38 je vytvořen s plochým axiál ním povrchem a má vpodstatě kruhový průřez. Tím je mezi čepem a Sou sedící částí vnitřní strany trubky 37. vytvořen'prostor. Bezprostředně nad Čepem 38 je vytvořena oblast 67, kde dělící přepážka 36 má poněkud menší vnitřní průměr. Tím je umožněno uložení malého fitru 68 bezprostředně nad tuto oblast, viz obr. 1, takže kapalina musí projít tímto filtrem, dříve než vstoupí do protažené části 46 trubky schránky 45.

Zařízení podle vynálezu rovněž zahrnuje první prsténcovou komoru 70, vymezenou na vnitřní.straně dutým pístem’ 55 a ha vnější straně. Vnitřní a Vftějlí 72..· válcovou stěnou,. tvořícími vně jší nádobu 2 a vnitřní nádobu 3. Jestliže je v obvyklé používací poloze, je první prsténcová komora 70 nahoře ohraničena hoření stěnou 73 (viz obr. 1), tvořenou spodní částí 5 resp. 6 vnější nádoby 2 a vnitřní nádoby 3. Dole je prsténcová komora 70 vymezena spodní stěnou 74 tvořenou pístem 55. Druhá komora 75 je vytvořena pod pístem 55 a je vymezena toutéž vnější válcovou stěnou 72 jako první komora 70,Dole je druhá komora 75 vymezena druhou dolní stěnou 76, tvořenou vnějším talířem 19 a vnitřním talířem 20. Uprostřed vnitřku druhé komory 75 je upravena schránka 45. Pod druhou dolní stěnou 76 je upravena třetí komora 77, která je vymezena dělící přepážkou 36 a prsténcovou filtrační jednotkou 42. Tato třetí komora 77 je spojena s druhou komorou 75 průchodem, tvořeným středovým otvorem 22 ve vnějším talíři 19 a vnitřním talíři 20. Pod dělící přepážkou 36 je pak vytvořena čtvrtá komora 78, která je dole vymezena stěnou 32 pláště 27, částmi objímkovitého dílu 28 pláště 27 a spod ní stranou vnějšího talíře 19.

Jak výše uvedeno, je zařízehí podle vynálezu v první řadě vhodné pro oddělování složky, jako je monomer fibrinu, z krve, a pro tento účel se druhá komora 75, a výhodně i hoření komora 80 schránky 45, předem naplní vhodným enzymem, jako je batroxobin. Jak je uvedeno v evropském patentovém spise EP 592.242, je možno použít kteréhokoliv enzymu podobného thrombinu. Takové enzymy zahrnují samotný thrombin a jakýkoliv jiný materiál mající podobný účinek, jako je aneron, acutin, venyýme, asperaza, botropaza, crotobaza, íla/ vorxobin, gabonaza a výhodný batroxobin. Batroxobin může být chemicky vázán na biotin, což je synthetická látka umožňující, aby byl

- 18 batroxobin znáimým způsobem zachycen avidinem v sestavě avidin-agaroza. Proto je sestava avidin-agaróza umístěna v dolní komoře 81 schránky 45. Jak sestava biotin-batroxobin, tak sestava avidin-agaroza se poměrně snadno vnesou do komor 80 resp. 81 uvnitř schránky 45 předtím, než se schránka 45 vloží do zařízení podle vynálezu.

Jako poslední se do tohoto zařízení vloží injekční stříkačka, 58, která obsahuje ústojný roztok o pH 4, připravený z acetátu zředěného kyselinou octovou, který je vhodný pro přijetí fibrinu I.

Je též. možno použít jiného známého ústojného roztoku. Rozpouštčcím ústojným roztokem může být kterýkoliv kyselý ústojný roztok, výhodně ten, který má pH v rozmezí od 1 do 5. Vhodnými příklady jsou kyselina octová, kyselina jantarová, kyselina glukuronová, kyselina cysteinová, kyselina krotonová, kyselina itakonová, kyselina glutonová, kyselina mravenčí, kyselina asparágová, kyselina adipová a sole kterékoliv z těchto kyselin. Výhodné jsou kyselina jantarová, kyselina asparágová, kyselina adipová, a sole kyseliny octové, například octan sodný. Rovněž je možno provést solubilizaci při neutrálním pH pomocí chaotropního činidla. Vhodnými činidly jsou močovina, bromid sodný, hydrochlorid guanidinu, KCNS, jodid draselný a bromid draselný. Koncentrace a objemová množství takovýchto kyselých ústojných roztoků nebo takového chaotropního činidla jsou uvedeny v evropském patentovém spise EP 592.242.

Během vnášení krve nebo bezprostředně po něm se pístní tyč 8 vtlačí tak daleko do vnitřku zařízení, že se posouvatelná objímka 52 schránky 45 posune dolů v utěsněném dotyku průchodem v druhé dol ní stěně 76 do třetí komory 77. Tím se ároveň otevře přístup k sestavě biotin-batroxobin uvnitř hoření komory 80 schránky 45.

Když je zařízení připraveno k použití, vnese se běžným způsobem vzorek krse do první komory neznázorněnou jehlou a hadicí-65, přičemž je ke vzorku krve výhodně známým způsobem přidáno antikoagulační činidlo. Během vnášení krve hadicí 65 a otvorem 66 do vnitř ku první komory 70 se z komory známým způsobem odstraňuje vzduch.

Po skončeném naplnění krví se hadice 65 odstraní a otvor 66 se uzavře. Pak se zařízení s krví vloží do odstředivky, která mezi jiným napomáhá k tomu, že se jednotlivé části zařízení k sobe utěsněné přitlačí, V odstředivce se zařízení podle vynálezu otáčí kolem středové osy 1., Následkem odstřeďování se krev v první komoře 70 rozdělí na plazmovou frakci usazenou radiálně uvnitř ostatní složky krve, kterážto ostatní složka obsahuje červené a bílé krvinky. Jak je uvedeno v evropském patentovém spise EP 592.242, mohou být krevní destičky přítomny podle přání v obou frakcích tím, že se mění rychlost a délka doby odstřeďování.

Když se rozhraní mezi plazmou a zbývající složkou krve stabilizuje, t.j. když je oddělení úplné, začne se následkem vytahování pístu 55 vzhůru pístní tyčí 8 zmenšovat objem první komory 70. Tím nejprve přechází vnitřní vrstva vzduchu kanály 4 a 21 do druhé komory 75, a další pohyb pístu 55 způsobí, že do druhé komory 75 přejde též plazma. Pohyb pístu 55 se zastaví, když celá vrst va plazmy byla převedena do druhé komory 75, t.j. když rozhraní mezi plazmovou frakcí a zbývající frakcí krve dosáhlo vnitřní stěny 71 první komory 70.

Ve druhé komoře; 75 se plazmová frakce dostane do styku s enzymem batroxobinem, což má za následek, že monomer fibrinu, který ihned polymeruje na nezesítěný polymer fibrinu, se oddělí od plazmové frakce. Tento pochod probíhá za nepřetržitého odstřeďování, čímž se polymer fibrinu dokonale odstraní ze zbývající části plazmové frakce,, přičemž polymer fibrinu vzniká reakcí sestavy biotinbatroxobin a usazuje se jako viskózní vrstva na vnější válcové stě ně 72. Po skončení tohoto oddělování se odstřeďování zastaví, čímž je umožněno zbývající poměrně tekutou část plazmové frakce snadno vtlačit zpět do první komory 70, nejprve zvednutím pístu 55 k převedení vzduchu z první komory 70 do druhé komory 75 a následným za tlačením pístu 55 dolů. Toto převedení lze uskutečnit poměrně snad no a rychle dříve, než viskózní vrstva s polymerem fibrinu dosáhne otvoru do kanálu 21. Popřípadě je možno učinit jiná opatření, aby se zabránilo viskózní vrstvě dosáhnout vstupu do kanálu 21 příliš rychle, například tím, že /s,e na druhé dolní stěně 76 upraví kruh vzhůru čnějících zubů 82, jak je to na obr. 1 naznačeno přerušovanou čarou. Tento odstřeďovací/vyprazdhovací postup se může podle

- 20 potřeby opakovat, aby se od polymeru fibrinu oddělilo co nejvíce· plazmové kapaliny.

Jakmile je zbývající část plazmové frakce vypuzena z druhé komory 75, posune se posouvatelná objímka 52 schránky 45 dále dolů, takže jě umožněn přístup do dolní komory 81, Zároveň s tímto posled ně zmíněným posunem objímky 52 nebo v souvislosti s ním se zátka 59 injekční stříkačky 58 stlačí úplně dolů pomocí vřetene působícího z vnějšku, čímž se ústojný roztok o pH 4 převede do druhé komory 75.» co-ž se může provést zároveň se zahájením odstředivého míchání. Přidání ústojného roztoku o pH 4 způsobí, že s e polymer fibrinu v něm rozpustí, a přítomnost sestavy avidin-agaroza v dolní komoře 81 uvnitř schránky 45 způsobí, že se sestava biotin-batroxobin váže obvyklým způsobem na avidin. Pokračujícím posunem pístu 55 dosedne posouvatelná objímka 52 na schránce 45 na dělící přepážku 36 a oddálí se od dolní stěny 76, což způsobí, že se uvolní přístup ďo třetí komory 77. Tím může obsah druhé komory 75 volně stéci do třetí komory 77. Výhodně se opětné rozpouštění provádí při odstředivém míchání, které zahrnuje odstřeďování a řadu zastavení a opětného rozběhnutí dopředného a zpětného míchacího pohybu.

Pokračující odstřeďování má za následek, že roztok monomeru fibrinu se ve třeí komoře může oddělit přes prsténcovou filtrační jednotku 42, na níž se zachytí poměrně velké částice agarózy s k ní přes soustavu biotin-avidin vázaným batroxobinem. Když roztok monomeru fibrinu přešel působením výše zmíněného odstřeďování do nejspodnější čtvrté komory 78, odstřeďování se přeruší a roztok fibrinu I se snadno převede· do injekční stříkačky 58 opětným vytažením zátky 59 vzhůru, čímž se hoření konec protáhlé části 46 trubky napojí na trubku Luerovy spojky 57, tvořící spojení s injekční stříkačkou 58.

Tím, že se polymer fibrinu ve druhé komoře 75 oddělí od plazmové frakce béhem pokračujícího odstřeďování a že se roztok monomeru fibrinu oddělí odstřeďováním ve třetí komoře 77, je možno dosáhnout poměrně vysokého výtěžku fibrinu I ze zpracovávaného vzorku krve.

— 21

Vynález byl popsán no výhodném provedení. Je však možno provést mnoho obměn, aniž by se tím vybočilo z rámce vynálezu.

Na obr. 2 jsou znázorněny takové obměny na. druhém provedení vynálezu, které více méně odpovídá provedení vynálezu znázorněnému na obr. 1. Provedení znázorněné na obr. 2 zahrnuje první komoru 90 a druhou komoru 91, oddělené od sebe pístem 92, který zahrnuje pístní tyč 93, vymezující z vnitřku první komoru. Z vnějšku jsou obě komory vymezeny příslušnou částí trubkového členu 94, tvořícího vnější válcovou stěnu 95 obou komor 90 a 91. Nahoře je první komora 90 obražena hořeni stěnou 85, která je tvořena hořením víkem upevněným k trubkovému členu 94 pomocí kroužku 96 přišroubovaného k trubkovému členu 94. V hoření stěně 85 je vytvořen otvor pro průchod duté pístní tyče 93. Dole je druhá komora 91 ohraničena dolní stěnou 96a tvořenou obvodovou vnitřní přírubou v trubkovém členu 94. Na straně přivrácené do druhé komory 91 vykazuje trubkový člen 94 komolekuželovitý povrch 97, skloněný směrem od pístu 92 ďo středu druhé komory 91. V dolní stěně 96a je vytvořen středový průchozí otvor 98 do třetí komory 99. Třetí komora 99 je ohraničena dělící příčkou 100 a prsténcovým filtračním členem 101, vloženým mezi dolní stěnu 96a a dělící příčku 100 a vedoucím do prsténcové čtvrté komory 102. Čtvrtá komora 102 je vymezena miskovitě tvarovaným víkem 103, připevněným k trubkovému členu 94 závity.. Toto víko 103 udržuje mezilehlými žebry 103a dělící příčku 100 ve středové poloze uvnitř trubkového členu 94, přičemž zároveň přitlačuje prsténcový filtrační člen 101.

K ve středu upravenému a vzhůru čnějícímu čepu 104 je na dělící příčce 100 upevněna schránka 105. Schránka 105 je tvořena protáhlou částí 106 trubky s radiálními disky 107, 108 volně na ní nasazenými a vytvářejícími komory BB a AA pro zmíněné enzymy pomocí přesouvatelné objímky. Tyto radiální disky jsou udržovány na protáhlé části 106 trubky v požadovaných vzdálenostech od sebe výstupky upravenými na vnějším obvodu protáhlé části 106 trubky, která vykazuje ve směru zdola nahoru zmenšující se průměr.

Z hoření části první komory 90 jsou upraveny průchozí kanály 115 a 116’ na dno druhé komory 91. Tyto kanály jsou vytvořeny po celé délce nepřerušenými stěnami 117, 118 trubky, probíhají rovnoběžně s osou otáčení zařízení a jsou na koncích ukončeny v navazujících otvorech v hoření stěně 85 a dolní stěně 96a.

Spojení mezi těmito kanály, tvořenými stěnami trubky, a komorami je zajištěno vhodnými otvory a v nich umístěnými zátkami. Nepřerušené stěny 117 a 118 trubky prochá. ení otvory v pístu 92. Všude jsou upraveny těsnící kroužky, aby se zabránilo prosakování.

Uvnitř pístu 92 je uprostřed upravena spojka 120 zabezpečující spojení s injekční stříkačkoJ,‘umístěnou v duté pístní tyči 93, a s hořením koncem protáhlé části 106 trubky schránky 105.

Na spojce 120 je upraven trubkový lem 122 čnějícídolů do druhé komory 91, kterým se posunuje posouvatelná objímka- 110 na schránce 105, Jak je patrno z obr. 2, je vnější průměr objímky 110 přizpůsoben průměru středového průchozího otvoru 98 do třetí komory 99 tak, že objímka .110 jé věděna a udržována dolní stěnou 96a v jakékoliv poloze a tedy i v nejdolejší poloze, v níž se objímka 110 již nedotýká dolního, nejníže se nacházejícího radiálního disku 109 uvnitř schránky 105 a tím umožňuje průtok kapaliny z druhé komory. 91 dolů do třetí komory 99. Ze čtvrté komory 102 je upraven kanál 3.23, který prochází vzhůru středem čepu 104 na dělící příčce 100 a pokračuje vzhůru protáhlou částí 106 trubky schránky 105, takže kapalina může z něho přetéci do injekční stříkačky 121.

Zařízení na obr. 2 se používá stejným způsobem jako zařízení na obr?. 1, přičemž je samozřejmě upraveno též zařízení k napojení hadičky pro přívod krve.

a

Jednotlivé díly, tvořící součásti zařízení podle vynálezu, lze snadno vyrobit z vhodných plastických hmot lisostřikem a tato zařízení je proto možno vyrobit poměrně levně a vhodně pro výměnu.

Vynález byl v předchozím popsán s přihlédnutím k výhodným provedeníip. Způsob podle vynálezu lze však snadno; provádět v laboratoři v aseptických podmínkách pomocí nádobky, kterou lze uzavřít víkem. Plazma a enzym se/vnesou do nádobky a nezesítěný polymer fibrinu se promísením a následným odstřeďováním usadí na dně nebo stěnách nádobky, jak výše popsáno. Po odstraněni zbývající plazmové frakce se nezesítěný polymer fibrinu znovu rozpustí přidáním rozpouštědla a odstředivým mícháním,jak rovněž výše popsáno.

Příklad provedeni vynálezu

140 ml celé, ve složky nerozdělené krve a 20 ml dusičnanu sodného (USP) jakožto antikoagulačního činidla se vnese do první komory 70 výše popsaného odstřeďovacího zařízení. Tato směs se odstřeďuje 2 minuty při 6.000 ot./min., čímž se od sebe oddělí plazma a krevní buňky. Za pokračujícího odstřeďování, aby oddělování dále probíhalo, se píst zvedne za účelem převedení nejvnitřnější fáze t.j. plazmy do druhé komory 75. Převede se přibližně 60 ml plazmy. Na plazmu se působí 30 jednotkami biotinylovaného batroxobinu, který se vnese do druhé komory 75 z hoření komory SO schránky 45, jak bylo výše popsáno. Plazma a bátroxobin se mísí při nižší rychlosti otáčení, t.j. asi při 2.000 až 3.000 ot./min., a pak se odstřeďuje 9 minut při 9.000 ot./min.

Nezesítěný polymer fibrinu se vyloučí jako tenká gelová vrstva na válcových stěnách, načež se otáčení přeruší. Zbývající plazmová kapalina (sérum) se pak převede zpět do první komory 70. Následují další dvě jednominutová odstřeďování při 9.000 ot./min. k odstranění co největšího množství séra ulpívajícího v gelu. Po kaž dém z těchto jednominutových odstřeďování se oddělené sérum převede zpět do první komory 70.

Pak se přes injekční stříkačku 58 do druhé komory 75 vpraví

3,5 ml ustojného roztoku (0,2 mol) octanu sodného obsahujícího t

mmol . chloridu vápenatého, a počne se s odstředivým mícháním, spočívajícím v pětivteřinovém až desetivteřinovém otáčení rychlostí přibližně 3.000 ot./min. v jednom směru, následovaném obdobným otáčením v opačném směru. Oba tyto cykly se pak střídají po dobu celkem dvou minut pro rozpuštění gelu polymeru fibrinu a získání roztoku obsahujícího monomer fibrinu. K tomuto roztoku se z dolní komory 81 schránky 45' přidá avidin-agaroza. Po tomto přídavku následuje další odstředivé míchání spočívající v pětivteřinovém

- 24 až desetivteřinovém otáčeni rychlostí přibližně 3.000 ot./min. v jednom směru, následovaném stjnou dobu trvajícím otáčením v opáč ném směru; oba tyto cykly se střídají po dobu celkem pěti minut. Výsledný roztok obsahuje monomer fibrinu a komplex avidin-agarózy s bioton-batroxibinem.

Tento roztok se převede clo třetí komory 77 a odstřelováním sfiltruje přes prsténcový filtr Porex 20 ^um po dobu 1 minuty při rychlosti otáčení 9.000 ot./min., načež se přenese do injekční stříkačky 58, jak již výše popsáno.

Takto získaný roztok monomeru fibrinu (v tomto případě fibrinu Ij se znovu zpolymeruje na fibrinový těsnící materiál společnou aplikací s ústojným 0,75 molárním roztokem uhličitanu/hydrogenuhličitanu sodného v poměru fibrin I : ústojný roztok = 5 : 1 na místo, kde se má utěsněním rány zastavit krvácení.

Průmyslová využitelnost

Zařízení podle vynálezu, zahrnující odstředivý systém s prsténcovým filtrem, jak bylo výše popsáno, skýtá účinnou a přesnou methodu pro odstraňování jednoho nebo několika reakčních činidel z roztoku požadovaného produktu. Toto je obzvláště potřebné u uzavřených, samostatný celek tvořících automatizovaných odstředivek používaných u způsobů oddělování složek krve, u nichž je třeba vnést dvě nebo více reakčních činidel po sobě do reakční komory a tudíž je i odstranit. U zde popsaných výhodných method a zařízení k získání roztoku obsahujícího monomer fibrinu, například pro použití v novém fibrinovém utěsňovacím materiálu, představuje postupné vnášení biotinylovaného batroxobinu, následované vnišením avidin-agarózy do plazmu obsahující komory, vysoce sofistikovanou methodu přípravy takovéhoto roztoku.

Claims (6)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob získávání složky krve, například fibrinu I, _odstřeclováním krve, zahrnující vnesení krve s příměsí antikoagulačního činidla do první prsténcové komory zařízení, kde tato prsténcová komora je tvořena vnější válcovou stěnou a vnitřní válcovou stěnou, upravenými soustředně kolem společné osy, jakož i hoření stěnou a dolní stěnou, přičemž hoření stěna nebo dolní stěna je tvořena tělesem pístu přemístitelného uvnitř první komory, kterýžto způsob dále zahrnuje odstředování otáčením tohoto zařízení kolem zmíněné společné osy s následným převedením vzniklé kapalné frakce působením tělesa pístu do druhé komory, tvořené vnější válcovou stěnou upravenou soustředně kolem zmíněné společné osy, čímž se kapalná frakce, přítomná v druhé komoře, dále dělí pokračujícím odstřeďováním za přidávání vhodných směsí podporujících oddělování a za vracení nepoužitelné části do první komory, a čímž se část ka^ palné frakce zbývající ve druhé komoře převádí přes filtr do nádoby pro příjěm kapaliny,’výhodně po přidání rozpouštědla, <

   vyznač, uj ící se t í m , že se ona část kapaliny, která zbývá ve druhé komoře, před převedením do nádoby pro příjem kapaliny převede do třetí komory soustředně upravené se zmíněnými komorami, a kapalina nyní přítomná ve třetí komoře je během odstřelování nucena protékat přes prsténcový filtr di vnějšího prsténcového oddělení, upraveného pro napojení na nádobu pro příjem kapaliny.
2. 2. Zařízení pro provádění způsobu podle nároku 1, zahrnující první prsténcovou komoru vymezenou vnější válcovou stěnou a vnitřní válcovou stěnou, kteréžto obě stěny jsou vytvořeny soustředně kolem osy otáčení, a hoření stěnou a dolní stěnou, přičemž hoření stěna nebo dolní stěna je tvořena tělesem pístu posouváteIného uvnitř první komory, kteréžto zařízení dále zahrnuje druhou komoru spojenou s první komorou/prvním kanálem a vymezenou vnější válcovou stěnou soustředně upravenou kolem osy otáčení, dolní stěnou

   - 26 první komory a další dolní stěnou, přičemž tato druhá komora je uzpůsobena k umístění pod první komoru během odstřelování, a zařízení dále zahrnuje součásti pro přivádění krve do první komory a pro přivádění směsí podporujících oddělování, jakož i přijímací součásti pro napojení na alespoň jednu nádobu pro příjem kapaliny, kteréžto přijímací součásti jsou spojeny s druhou komorou druhým kanálem, vyznačující se t í m , že druhý kanál je spojen s druhou komorou přes třetí komoru, upravenou soustředně s druhou komorou a zahrnující průchod do druhé komory, který může být zvenčí otevřen, že třetí komora zahrnuje vnitřní oddělení a vnější prs téncové oddělení, kterážto oddělení jsou vzájemně spojena radiálně probíhajícím obvodovým průchodem,v němž je upraven prsténcový filtr k zabránění průtoku kapaliny obsahující nežádoucí příměsi použité k podpoře oddělování.
3. 3. Zařízení podle nároku 2, vyznačující se t í m , že průchod mezi druhou a třetí komorou je upraven soustředně vzhledem k oběma těmto komorám a je uzavřen pomocí schránky, která zahrnuje středový náboj soustředně upravený ve druhé komoře, který nese několik od sebe vzdálených radiálních disků vytvářejících přepážky v několika odděleních ve zmíněné schránce, kteréžto disky mají stejný vnější obrys, přičemž tato oddělení jsou s vnější strany uzavřena těsnícím, posouvatelné upraveným tělesem v podobě objímky, jejíž vnější strana je upravena k utěsněnému dotyku s postranní stěnou axiálního průchodu v kterékoliv poloze objímky, přičemž nejdolejší, přepážku tvořící disk schránky umožňuje volný průchod kapaliny z druhé komory do třetí komory axiálním posunem zmíněného tělesa v podobě objímky z jeho dotyku s obvodem nejdolejší přepážky, způsobeným posunem pístu.
4. 4. Zařízení podle nároku 3, vyznačující se t í m , že těleso pístu zahrnuje dolů směřující lem v podobě nátrubku, upravený soustředně s tělesem objímky schránky a uzpůsobený pro dotyk s tímto tělesem objímky při stlačení pístu dolů, takže tím postupně ve vhodných okamžicích

   - 27 otevírá zmíněná oddělení v uvedené schránce a posléze otevře otvor pro průchod kapaliny z druhé komory do třetí komory.
5. 5. Zařízení podle nároku 3 nebo 4, vyznačující se tím, že náboj schránky zahrnuje axiální průchozí kanál á jě upevněn na vzhůru čně jícím, uprostřed dna nejspodnější třetí komory upraveném čepu, přičemž tento průchozí kanál je soustavou kanálů napojen na vnější prsténcové oddělení třetí, komory, a hoření konec náboje je upraven pro utěsněné napojení na průchod v tělese pístu, aby tak byl spojen s nádobou pro příjem kapaliny upevníte lnou v tělese pístu.
6. 6. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že náboj schránky je upevněn na čepu ve dně třetí komory pomocí nátrubku, který jedním svým kon cem obklopuje náboj a druhým koncem čep, přičemž tento nátrubek zahrnuje obvodovou, vně čnějící stěnovou část, jíž je zmíněný prsténcový filtr přitlačován mezi vnější obvod povrchu této stěnové části a stěnu tvořící dno druhé komory, přičemž směrem ven čnějící stěnová část nátrubku je upravena ve vzdálenosti ode dna třetí komory a tím vytváří spojení do vnějšího prsténcového oddělení a axiálně probíhající kanál k průchozímu kanálu náboje mezi vnější stranou čepu a sousedící vnitřní stranou nátrubku.