CZ110296A3 - Jacquard machine - Google Patents

Description

(57) Anotace:

Žakárový stroj obsahuje pro každou platinu (6, jeden bistabilníelement (1), například ve formě pružně deformovatelné tyče nebo listové pružiny. Na blstabllní element (1) působí i periodicky mechanické deformační napětí, které Jej v závislosti na Jeho nepatrném počá» tečním vychýlení uvede do Jedné ze dvou sta- - - -bilních,poloh.„Iniciačním, zařízením (8), které před působením mechanického deformačního^ napětí způsobí nepatrně vychýlení blstabUního elementu (1), je zajištěno, žebístabllní element (1) zaujme Jednu z, obou stabilních poloh. Ovládaný blokovací element (9) slouží k zablokování bístabllního elementu () v jedné stabilní poloze. V průběhu zablokování se platina (6), spojená s bistabllním elementem (1), neúčastní zdvihacího a spouštěcího pohybu.

------Odblokovacím- elementem „(1 l)..se. blokovaní zruší po době závislé na tkaném vzoru. Hnací zařízení platin (6) k působení mechanického deformačního napětí na bistabilní elementy (1) obsahuje napínací zařízení (31) k působeni deformačním napětím, v němž jsou bistabilní elementy (1) alespoň na jedné straně uloženy. Napínací zařízení (31) Je poháněno hnacím hřídelem (34) vykonávajícím kyvný pohyb.

01-661-96-Če PV 1102-96

Žakárový stroj

Oblast techniky

Vynález se týká žakárového stroje s platinami pro zdvihání a spouštění osnovních nití v tkacím stroji, s hnacím zařízením pro způsobování zdvihacího nebo spouštěcího pohybu platin a s volicím zařízením pro volbu určitých platin pro přidržování osnovních nití spojených.s příslušnými platinami______ ve zdvihnutém nebo spuštěném stavu.

Dosavadní stav techniky

U známých žakárových strojů se platiny pro zdvihání a spouštění osnovních nití tkacího stroje, spojeného s žakárovým strojem, podle tkaného vzoru spojují s poháněnými noži nebo se od nich odpojují. Když jsou platiny s poháněnými noži spojeny, provádějí, zdvihací nebo spouštěcí pohyb pro vytvoření ’ přóSlupu?~Přošťřědníctvím” volícího zarížení^-pro volbu platin~ se v závislosti na tkaném vzoru zvolí určité platiny, které se od poháněných nožů oddělí a zdvihacího nebo spouštěcího pohybu se nezúčastní. Stanovení střídy tkaného vzoru se provádí k

- pomocí velkého počtu zdvižných šňůr, které umožňuji' spojení si tvarovým stykem mezi platinami a osnovními nitěmi v průběhu' spouštěcího pohybu. Vždy jedna osnovní nit ve střídě tkaného vzoru je spojena s platinou prostřednictvím Zdvižné šňůry. Pro vytvoření spojení se silovým stykem v průběhu spouštěcího pohybu jsou všeobecně na koncích zdvižných šňůr protilehlých k platinám uspořádány tažné pružiny.

Použití zdvižných šňůr k ovládání zdvihacího a spouštěcího pohybu osnovních nití je nevýhodou to_z že zdvižné šňůry podléhají velkému opotřebení a výměna přetržené zdvižné šňůry při provozu tkacího stroje znamená delší dobu zastavení výroby.

Ve spise.DE-PS 22 30 486. je pro odstranění této, nevýhody navržen bezšňůrový žakárový stroj. Pro ovládání každé jednotlivé osnovní nitě je zde uspořádáno odtlačovací zařízení pro spojení platiny upravené pro každou osnovní nit se dvěma střídavě se pohybujícími zdvihacími noži. Toto odtlačovací zařízení obsahuje volicí zařízení, které podle tkaného vzoru zvolí jednotlivé platiny, které se nezúčastní zdvihacího a spouštěcího pohybu zdvihacích nožů. Platiny jsou na své spodní straně, na takzvaném dnu, vždy spojeny s nitěnkou, která je v záběru s osnovní nití určenou ke zdvižení nebo ke spuštění. Protože odtlačovací zařízení může při spolupráci se zdvihacími noži pouze zprostředkovat zdvihací pohyb osnovních nití, jsou na dolních koncích nitěnek upraveny tažné pružiny pro spouštěcí pohyb osnovních nití. Ve spise DE-PS 22 30 486 je. sice uvedena možnost ovládání jednotlivých osnovních nití tkacího Stroje a nahrazení zdvižných šňůr nitěnkami, které se nemohou přetrhnout, avšak pro spouštěcí pohyb osnovních nití ________jsou._zapotřebí._tažné „ pružiny. Tento žakárový stroj tedy představuje žakárový stroj, který pracuje,při zdvihacím.pohybu s tvarovým stykem a při spouštěcím pohybu se silovým stykem.

Ze spisu DE-AS 21 19 953 je známé zařízeni-pro vytváření prošlupu na tkalcovskýchstavech, /pracující 'bez šňůr. Pro vytvořeni zdvihacího a spouštěcího pohybu osnovních nití je pro každou osnovní nit uspořádán drátový nebo cívkový element, který je prostřednictvím nitěnky nebo tyče spojen s příslušnou osnovní nití. Drátové nebo cívkové elementy jsou uspořádány ve statickém magnetickém poli a je do nich přiváděn elektrický

----proud-;-Podle -směru-toku_elektrického proudu se drátové nebo cívkové elementy deformují nebo vychýlí bud nahoru nebo dolů.

- 3 Zdvihací nebo spouštěcí pohyb, který přitom vznikne, se prostřednictvím nitének nebo tyčí přenáší na osnovní nitě. Toto provedení je však vzhledem k potřebným velkým intenzitám proudu a magnetického pole v praxi pouze stěží realizovatelné.

Úkolem vynálezu proto je vytvořit žakárový stroj, který jak při zdvihacím, tak i při spouštěcím, pohybu pracuje s tvarovým stykem a umožní rychlé střídání polohy osnovních nití. Úkolem vynálezu dále je vytvořit způsob činnosti žakárového stroje podle vynálezu.

Podstata vynálezu

Tento úkol splňuje žakárový stroj s platinami pro zdvihání a spouštění osnovních nití v tkacím stroji, s hnacím zařízením pro způsobování zdvihacího nebo spouštěcího pohybu platin a s volicím zařízením pro volbu určitých platin pro přidržování osnovních nití spojených s příslušnými platinami ve zdvihnuté nebo spuštěné poloze, podle vynálezu, jehož podstatou je, že hnací zařízení pro každou platinu obsahuje deformovatelný element, který ji pohání s tvarovým stykem, a který vnějším mechanickým zatížením periodicky^ působícím na

-------; deformovatelný - -element—zaujme---první — stabilní polohu, která_____ odpovídá zdvižené'poloze platiny, nebo druhou stabilní polohu, --------která odpovídá spuštěné poloze platiny, přičemž volicí zařízení působí na deformovatelný element tak, že po každé

...... periodě mechanického zatížení se pro zvolené platiny nastaví určitá poloha z obou stabilních poloh a bez mechanického zatížení se nastaví neutrální poloha.

Vynález je založen na poznatku, že použití bistábilního elementu, který při působení mechanického deformačního napětí zaujme první stabilní polohu ve zdviženém stavu platiny a druhou stabilní polohu ve spuštěném stavu platiny umožní jednoduché ovládání jak zdvihacího, tak i spouštěcího pohybu platiny. Výraz platina, který se v textu používá, označuje pohybující se element, který zaručí spojení s tvarovým stykem mezi volicím zařízením pro volbu platin a ovládanou osnovní nití. Volicí zařízení přitom působí na bistabilní element tak, ' že bistabilní element s jistotou dosáhne jedné z obou poloh pro zvolenou platinu.'V této souvislosti je nutno uvést, že tvarového styku se dosáhne vzájemným. záběrem stejně tvarovaných ploch dvou elementů bez silového upnutí nějakým spojovacím prvkem, přičemž síla mezi těmito dvěma elementy se nepřenáší třením, magnetickými silami, přilnutím nebo silami vytvořenými elektrickým proudem, nýbrž pouze plochami, které se navzájem dotýkají.

Nároky 2 až 17 se týkají ' výhodných provedení žakárového stroje podle vynálezu.

‘ ' |Í

W '.r

Podle nároků 2 a 3 může být platina spojena s bistabilním „ elementem bud přímo nebo prostřednictvím zdvihacího zařízení

TŠf - nebo podobně. ™

Bistabilní element může být . s výhodou pružně ,· deformovatelný a může mít zejména tvar tyče nebo listové

------p_rugi_ny. Mechanické -deformační- napětí-přitom—může- působit na^------- —_Ttyč nebo listovou pružinu „Silovou komponentou s axiálním, respektive podélným, směrem působení. Podle nároků 8a 9 je toho možno dosáhnout přiblížením dvou úložných bodů, . .. .uspořádaných v koncové *oblasti tyče nebo listové pružiny, k sobě, například prostřednictvím excentru nebo hydraulického či pneumatického pístu.

Podle nároků 10 až 13 může být s výhodou dále upraven blokovací element, který bistabilní element blokuje v jedné jeho stabilní poloze. V průběhu doby blokování se proto zamezí ”€omu“Z zě^-by—se—přiřazená -platina—zúčastn i la „zdvihací ho_a spouštěcího pohybu. S výhodou může být dále upraven

- 5...-.

odblokovací element, který po předem stanovené blokovací době bistabilni element opět uvolní.

Dále může být podle nároků 14 až 17 upraveno iniciační zařízení, které v závislosti na příslušném ovládacím signálu provede usměrněné počáteční vychýlení bistabilního elementu, přičemž bistabilni element podle působení mechanického deformačního napětí zaujme určitou polohu z obou stabilních —poloh, jako-první polohu při' uvedení žakárového stroje do činnosti. Iniciační zařízení může být například hydraulickým, pneumatickým, elektromagnetickým nebo elektrostatickým zařízením.

Činnost žakárového stroje jako žakárového stroje pro otevřený prošlup probíhá následovně. Bistabilni elementy střídavě zaujímají přímo jednu z obou stabilních poloh a jsou v těchto polohách zablokovány. Po každém zaneseni útku tkacího stroje se zjistí, které platiny musí u příštího zanesení útku tkacího stroje podle tkaných vzorů změnit svou polohu. Změna polohy bistabilního elementu se provede odblokováním a fázově správným působením mechanického deformačního napětí, takže bistabilni elementy dosáhnou vždy své další stabilní polohy.........

Činnost žakárového stroje jako žakárového stroje pro uzavřený-prošlup probíhá následovně. Bistabilní elementy se po každém zanesení útku tkacího stroje vrátí do neutrální polohy. Podle volby platin, které mají být zdviženy nebo spuštěny, se provede příslušné počáteční vychýlení každého bistabilního elementu, takže bistabilni elementy působením mechanického deformačního napětí přejdou do určité polohy z obou stabilních poloh.

Popsaný žakárový stroj má pro každou osnovní nit tkacího stroje jeden bistabilni element, zejména pružné deformovatelnou tyč nebo pružně deformovatelnou listovou pružinu, která je prostřednictvím vždy jedné platiny spojena s přiřazenou osnovní nití se silovým a tvarovým stykem. Vnějším mechanickým deformačním napětím působícím na bistabilní element periodicky je bistabilní element veden do jedné ze svých obou stabilních poloh, přičemž přiřazená osnovní nit se spustí nebo nadzdvihne.

Podle dalšího provedení je výhodné, když mechanické deformační napětí působí na bistabilní elementy jednoduše a po vytvoření prošlupu je zaručeno bezpečné zanesení útku tkacího stroje.

Toho se dosáhne pomocí znaků nároku 21.

Pro působení mechanického deformačního napětí na bistabilní elementy je upraveno napínací zařízení, v němž jsou bistabilní elementy alespoň na jedné straně uloženy. Toto napínací zařízeni je připojeno k hnacímu hřídeli se silovým stykem, avšak nikoli s tvarovým stykem, takže napínací zařízení je hnacím hřídelem unášeno, když není v klidu. Tento klidový stav napínacího zařízení je proveden prostřednictvím aretačního zařízení, když platiny dosáhly své zdvižené nebo spuštěné polohy, aby bylo zaručeno bezpečné zanesení útku tkacího stroje“, a zejména proto, ‘aby tátoý' poloha’mohla“být udržena i pro- několik zanesení útku, když je to zapotřebí. Přitom napínací zařízení obsahuje napínací páku, která je s hnacím hřídelem spojena se silovým stykem, například pružně.

’ Nároky 22- až - 36 obsahují další výhodná -provedení žakárového stroje podle vynálezu.

Aretační zařízení může být podle nároku 22 provedeno jednoduše jako čelisřová brzda a za tím účelem může být opatřeno podle nároku 23 otočně uloženou brzdovou pákou, která působí pros t řeďn ictvím vhodných brzdových-------če-l-i stí— z otěruvzdorného materiálu s vysokým koeficientem tření, se záběrem na způsob pilových zubů nebo podobně, potřebnou brzdicí silou na vhodné části napínacího zařízení, zejména na napínací páku podle nároku 21, pro zastavení napínacího zařízení. Brzdové čelisti mohou být přitom podle nároku 24 umístěny přímo na brzdové páce nebo u ní nebo mohou být do ní zapuštěny, aby se zabránilo odstřižení. Vytvoření jako čelistová brzda je výhodné, protože při změně dráhy kmitání napínacího zařízení není zapotřebí provádět žádné dodatečné nastavení, přičemž podstatným je bezpečné přidržení v brzdicí poloze.

Brzdová páka aretačního zařízení může být podle nároku 25 s výhodou předepjata tak, že na napínací zařízení působí pro jeho uvedení do klidu dostatečná brzdová síla. To má tu výhodu, že brzdová síla působí bez dalších agregátů poháněných energií a, například při výpadku provozního napětí stroje, se napínací zařízení automaticky zastaví.

i

Pro uvolnění aretačního zařízení musí být čelistová brzda vhodným způsobem uvolnitelná. Toho je. možno dosáhnout podle nároku 22 vačkovým hřídelem nebo elektromagnetem. V uvolněném, stavu může být aretační zařízení prostřednictvím elěktromagnetů, působícího “ například .na“ brzdovou^- páku,^- podlé nároku 27 udržováno-tak dlouho, dokud nemá být provedenodalší. aretování. Elektromagnet může být rovněž vybuzen pouze krátkodobě^: za účelem ovládání, avšak . potom je nutno pro bezpečné přidržování ve volném stavu zajistit to, že, například podle nároku 28, je upraven permanentní magnet,který přidržení brzdové páky zajistí sám po „provedeném ovládání elektromagnetem.

Alternativně může být aretační zařízeni podle nároku 29 vytvořeno jednoduše jako elektromagneticky, pneumaticky nebo hydraulicky ovládané smýkadlo, které při vhodném ovládání blokuje dráhu pohybu napínacího zařízení.

Aretační zařízení, vytvořené jako čelistová brzda, může být podle nároku 30 vytvořeno s výhodou jako lomená páka, která ve své napřímené poloze uvede prostřednictvím brzdové čelisti napínací zařízení do klidu a ve své vychýlené poloze napínací zařízení uvolní. Pro zesílení brzdové síly může být dále podle nároku 31 upravena brzdová páka, přičemž rameno síly a rameno působení pákového zařízení jsou přizpůsobena brzdové síle potřebné pro zastavení napínacího zařízení.

Pro ovládání lomené páky může být podle nároku.32 na jednom konci lomené páky uspořádán hnací hřídel, který jako hnací hřídel - napínacího zařízení provádí kyvný, .pohyb tak, že lomená páka střídá své polohy mezi svou napřímenou a vychýlenou polohou.

Pro uvedení lomené páky do její napřímené polohy, a proto pro aretování napínacího zařízení, může být podle nároku 33 upraveno vhodné pridržovací zařízení. Toto přidržovaci ............................

zařízeni může být jednoduše podle nároku 34 vytvořeno jako elektromagnet, který může podle nároku 35 spolupracovat s vratným zařízením přiřazeným lomené páce. Alternativně může být lomená páka ' vytvořena tak;—že ve - své napřímené -polo ze--------------- zaskočí. Toho je možno jednoduše dosáhnout mírným vychýlením lomené páky na opačnou stranu. Pro uvolnění lomené páky, a proto pro uvolnění zastaveného napínacího zařízení, může být upraveno elektromagnetický, pneumatický,' hydraulicky nebo podobně, ovládané smýkadlo podle nároku 36.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladech provedení podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje první příklad provedení ovládání platin u žakárového stroje podle vynálezu, obr. 2 druhý příklad provedení ovládání platin u žakárového stroje podle vynálezu, obr. 3A až 3E schematicky objasnění ovládání platin podle vynálezu v různých fázích pohybu, obr. 4 kaskádové uspořádání pro zvýšení hustoty platin u žakárového stroje podle vynálezu, obr. 5 třetí příklad provedení ovládání platin u žakárového stroje podle vynálezu, .........

obr. 6 diagram závislosti zdvihu platin na čase pro objasnění způsobu činnosti žakárového stroje podle vynálezu, obr. 7 řez prvním provedením hnacího zařízení platin podle vynálezu včetně volicího zařízení platin, obr. 8 řez druhým provedením podle vynálezu, obr. 9 řez třetím provedením podle vynálezu, obr. 10 řez čtvrtým provedením podle vynálezu při použití lomené páky v napřímené poloze, obr. 11 řez čtvrtým provedením podle vynálezu při použití lbraěrié’ páky vě výchýlériě^polóžě,’ ?

obr. 12 řez pátým provedením podle vynálezu; při.použiti lomené páky v napřímeně poloze a “ * obr. 13 řez pátým provedením podle vynálezu při použití lomené páky ve vychýlené poloze.

Příklady provedeni vynálezu

Na obr. 1 je znázorněn první příklad provedení ovládání platin u žakárového stroje podle vynálezu. Je znázorněno pouze uspořádání pro jednu platinu, které však je použito pro.větší množství použitých platin. Uspořádání pro ovládání platin '

obsahuje bistabilní element 1, ve znázorněném příkladu provedení ve formě pružně deformovatelné tyče. Prostřednictvím posuvného zařízeni 2a a 2b, v daném případe hydraulického, a tyčí 3a a 3b je bistabilní element 1 zatěžován párem sil působících v axiálním sméru, takže na bistabilní element 1 působí mechanické deformační napětí. Bistabilní element 1. je k tomuto účelu otočně uložen na tyčích 3a, 3b v úložných bodech 4a, 4b. Horní stabilní poloha bistabilního elementu i je na obr. 1 znázorněna plnou čarou, zatímco dolní stabilní poloha je na obr. 1 znázorněna čárkovaně. Ve střední části pružně deformovatelného bistabilního elementu 1 je v úložném bodě 5 uložena platina 6, která je s bistabilním elementem 1 spojena s tvarovým a silovým stykem. Na spodní straně platiny 6 je provedeno očko 7 pro uložení osnovní nitě. Na spodní straně platiny 6 je vsak rovněž možné uspořádat upevňovací zařízení pro upevnění nitěnky nebo podobné, která zprostředkovává spojení mezi osnovní nití, a platinou 6.

$ ‘ ’·.§

Podle axiálního zatížení bistabilního elementu 1 ve formě .,, —

pružně def ormovatelné tyče zaujme bistabilní element 1 svou horní stabilní polohu nebo svou dolní stabilní polohu.

Která z obou stabilních poloh bude zvolena, závisí v podstatě ' ' uií· na počátečních podmínkách před působením axiálního zatížení.na 'bistabilní element 1. Pro zamýšlenou- změnu těchto počátečních— podmínek může být upraveno iniciační zařízení 8, které je v konkrétním příkladu provedení rovněž provedeno jako hydraulické zařízení. Způsob činnosti iniciačního zařízení 8 .bude popsán dále. Pro zablokování bistábilníhb“elementu 1 v jeho jedné stabilní poloze je upraven blokovací element 9,.......- který je otočně uložen na jedné tyči 3a. Na straně další tyče 3b je blokovací element 9 opatřen západkou 10, za niž další tyč 3b zaskočí po dosažení kterékoli stabilní polohy z obou stabilních poloh bistabilního elementu 1. Když se bistabilní element 1 nachází ve své horní stabilní poloze, nachází se rovněž osnovní'ηϊ£/ spojená~s ním—prostřednictvím- platiny 6,,_______ ve zdvižené poloze, zatímco osnovní nit se nachází ve spuštěné poloze tehdy, když bistabilní element 1. zaujímá svou dolní stabilní polohu. Při zablokování bistabilního elementu 1 blokovacím elementem 9 je prošlup tkacího stroje otevřen.

Je-li na základě tkaného vzoru zapotřebí, aby osnovní nit spojená s platinou 6 byla ze zdvižené polohy přemístěna do spuštěné polohy nebo naopak, skončí prostřednictvím odblokovacího elementu 11 blokování, přičemž tento odblokovací element ll je vě znázorněném příkladu provedení ve formě ovladatelného elektromagnetu. Tento elektromagnet způsobí při vybuzení nadzdvihnutí blokovacího elementu 9, takže pohyb tyčí 3a, 3b se uvolní. Elastickou deformací se pohyb bistabilního elementu 1 spolu s platinou 6 do další stabilní polohyurychlí. Kinetickou energií, kterou má bistabilní element 1 v neutrální poloze, se překoná úvrař nacházející se v této neutrální poloze, a pružně deformovatelný bistabilní element 1 se alespoň nepatrně zdeformuje ve směru k příslušné další stabilní poloze. V této fázi pohybu začne znovu působit axiální zatížení bistabilního elementu 1, vyvolané posuvným zařízením 2a, 2b, čímž se bistabilní element 1 nakonec zcela zdeformuje ták, že zaujme tuto další stabilní polohu.

Tímto průběhem ~ pohybu sě platina 6“ á osnovní' nit,“která ~ je s ní spojena, přemístí ze zdvižené do spuštěné polohy a naopak. Po dosaženínové stabilní polohy bistabilního elementu 1 zaskočí tyč 3b opět za západku 10 blokovacího elementu 9, pokud není elektromagnet tvořící odblokovací element ' 11 vybuzen. Bistabilní element 1 a platina 6 setrvají ve zdvižené nebo spuštěné poloze tak dlouho, dokud tento stav nemusí být opět v závislosti na tkaném vzoru změněn.

Iniciační zařízení 8 slouží u popsané činnosti žakárového stroje podle vynálezu jako žakárového stroje pro otevřený prošlup pouze k bezpečnému dosažení zdvižené nebo spuštěné

- 12 ~ polohy při uvedení stroje do činností a může být vypuštěno.

Při vypuštění iniciačního zařízení 8 je nutno vhodnou předběžnou deformací bistabilního elementu 1 zajistit to, že bistabilní element i zaujme při uvedení do činnosti nejprve určitou stabilní polohu z obou stabilních poloh. Pro tuto základní, neboli předběžnou, deformaci může již dostačovat tíha působící na platinu 6. A konečně je rovněž možno upustit od toho, že veškeré bistabilní elementy 1 ve formě pružně deformovatelných tyčí zaujmou při uvedení do činnosti předem stanovenou polohu tehdy, když se následovně provede prázdný ¹ cyklus bez zanesení útku tkaciho stroje, v němž se vytvoří výchozí polohy bistabilních elementů 1.

Pro zjišťování toho, zda se bistabilní element i nachází ve zdvižené nebo spuštěné poloze, může být dále uspořádáno čidlo nebo pár čidel 30a, 30b. Tato čidla 30a, 30b mohou být vytvořena například jako elektrické kontakty, avšak rovněž jako bezdotyková čidla reagující při změně nějaké veličiny, jako kapacity nebo indukčnosti. Zejména tehdy, když není iniciační zařízení 8 použito, jsou čidla 30a, 30b zvlášť™“™ výhodná, protože při uvedení tkaciho stroje do činnosti se může bezpečně zjistit, ve které z obou stabilních poloh se každý bistabilní element 1, provedený v daném příkladu jako pružně deformovatelná tyč, nachází.Poloha těch-bistabilních-- elementů 1, které še vzhledem: k následujícími zanesení útku tkaciho stroje nenacházejí v jedné stabilní poloze, se potom může v průběhu následujícího cyklu působící deformační síly změnit_na„další stabilní polohu. Rovněž po uvedení tkaciho stroje do činnosti je použití čidel 30a. 30b výhodné, protože kdykoli může být zjištěno, zda se pružně deformovatelné bistabilní elementy 1 a platiny 6 nacházejí ve stabilní poloze odpovídající tkanému vzoru. Kdyby tomu tak v důsledku provozní vady pro určitou platinu 6 nebylo, může být tato vada již v příštím cyklu odstraněna a nepokračovala by v celém tkaném

Na obr. 2 je znázorněn další přiklad provedení ovládání platin u žakárového stroje podle vynálezu. Místo pružně defonnovatelné tyče nebo pružně defonnovatelné listové pružiny sestává v tomto případě bistabilní element la, lb ve formě tyčí uspořádaných do tvaru nůžek a uložených otočně v úložných bodech 4a, 4b na tyčích 3a, 3b. Úložné body 4a, 4b se podobně jako u provedení znázorněného na obr. 1 pohybují k sobě a od. sebe prostřednictvím posuvného zařízení 2a. 2b. které je hydraulické. Uspořádání dále obsahuje stejně jako u provedení podle' obr. 1 blokovací element 9 a odblokovací element 11. Tyče bistabilního elementu la, lb uspořádané do tvaru nůžek mají horní stabilní polohu, znázorněnou na obr. 2 plnými čarami, a dolní stabilní polohu, znázorněnou na obr. 2 Po přiblížení obou úložných bodů 4a. 4b zaujme element la, lb jednu z obou stabilních poloh.

Záměrnou volbu určité stabilní polohy z obou stabilních.poloh je možno provést bud prostřednictvím iniciačního zařízení 8 ve formě hydraulického nebo ... pneumatického pístu, jak je znázorněno na obr. 1, nebo prostřednictvím dvou elektromagnetů 8a. 8b. jak je znázorněno na obr. 2. Přivede-li se do prvního elektromagnetů 8a řídicí impuls, dojde k jeho vybuzení, takže vznikne* počáteční deformace bistabilního elementu la. lb. směřující dolů, a bistabilní element la, lb po přiblížení obou úložných bodů 4a; 4b přejde do- dolní“ stabilní- polohy* Obráceněpřejde bistabilní element la, lb po přiblížení obou úložných bodů 4a, 4b do horní stabilní polohy tehdy, když se řídicí' impuls přivede do druhého elektromagnetů 8b, takže dojde k jeho vybuzení (přičemž první elektromagnet 8a není vybuzen).

čárkovaně. bistabilní

Podstatný rozdíl oproti provedení podle obr. 1 spočívá u provedení podle obr. 2 v tom, že energie pružné deformace bistabilního elementu la, lb nemůže být využita k záměně obou stabilních poloh. Může však být vhodně využita energie napnutí osnovních nití. Dále je možno průběhu pohybů popsaného podle obr. 1 dosáhnout tím, že alespoň při zdvižení platiny 6 v průběhu první pohybové fáze se úložné body 4a , 4b aktivním ovládáním posuvného zařízení 2a, 2b od sebe oddálí, přičemž po proběhnutí úvratí se úložné body 4a, 4b opét k sobě přiblíží.

Je nutno zdůraznit, že příklady provedení, znázorněné na myšlenky vynálezu jakkoli pružně deformovatelného magnetostriktivně nebo magnetického nebo počáteční deformaci, nutné vytvořeno jako obr. 1 a 2, mohou být v rámci změněny. Zejména může být část bistábilního elementu vytvořena elektrostriktivně, takže působení elektrického pole vyvolá potřebnou

Posuvné zařízení 2a, 2b nemusí být hydraulické nebo pneumatické. Periodické působení mechanického deformačního napětí na bistabilní element může být způsobeno například i prostřednictvím vhodného- hnacího zařízení nebo excentru hnaného hřídele. Zejména je však rovněž možné uspořádat jeden z úložných bodů 4a, 4b pevné, přičemž pouze druhý z úložných bodů 4b, 4a se při působení deformační síly posunuje. Rovněž je možné uložit bistabilní element v alespoň dvou bodech pevně, avšak otočně posuvně. Blokovací element 9 může alternativně odděleně a nezávisle na sobě blokovat každý z obou konců bistábilního elementu 1. Odblokovaci element 11 může být samozřejmě vytvořen rovněž klasickým způsobem jako mechanicky ovladatelný.

Podle obr. 3A až 3E bude popsána činnost žakárového stroje podle vynálezu jako žakárového. stroje pro uzavřený prošlup. Předpokládá se, že pružně deformovatelná tyč, která u - znázorněného příkladu provedení tvoři, bistabilní element 1, se po každém zanesení útku tkacího stroje vrátí do neutrální výchozí polohy, znázorněné na obr. 3A. Tato neutrální poloha bistábilního elementu 1 odpovídá zavřenému stavu prošlupu tkacího stroje, to znamená, že veškeré osnovní nitě zaujímají v tkacím stroji přibližně stejnou výškovou úroveň. Po zjištění, které osnovní nitě mají být pro příští zanesení útku tkacího stroje zdviženy, a které osnovní''nitě' má jí být15 spuštěny, se přivedou do všech iniciačních zařízení 8 příslušné řídicí signály, které jsou k dispozici pro všechna ovládací zařízení platin. Ve znázorněném příkladu provedení je iniciační zařízení 8 vytvořeno jako hydraulický nebo pneumatický píst. Iniciační zařízení 8 způsobí nepatrné počáteční vychýlení bistabilního elementu 1, jak je znázorněno na obr. 3B, ve směru k dolní stabilní poloze, nebo, jak je znázorněno na obr. 3D, ve směru k horní stabilní poloze. Deformační sila, která je k tomu. zapotřebí, může. býtminimální. Pouze je zapotřebí, aby se dalším působením mechanického deformačního napětí, které je ve znázorněném příkladu provedení vyvozeno hydraulickým nebo pneumatickým posuvným zařízením 2a, 2b, přemístil bistabilní element 1 ve formě pružně deformovatelné tyče do jedné že stabilních poloh, určené jednoznačně počátečním vychýlením.

' Úplná deformace bistabilního elementu 1 až pro dosažení jedné ze stabilních poloh je znázorněna na obr. 3C a 3E, na nichž je znázorněna dolní a horní stabilní poloha. Deformační napětí vyvozené posuvným zařízením 2a, 2b se přenáší na bistabilní element 1 prostřednictvím tyčí 3a, 3b. Po skončení působení pružného deformačního napětí se bistabilní element 1 vrátí opět do neutrální polohy, znázorněné na obr. 3A. Popsaný postup se po každém zanesení útku tkacího stroje periodicky opakuje. '^: - · ______ „Na obr. 4 je znázorněno kaskádovité uspořádáni ovládacích zařízení 13-1 až 13-5 platin 6-1 až 6-5. ..Ve směru napínání osnovních nití 12 je uspořádáno několik (ve znázorněném příkladu provedení pět) platin 6-1 až 6-5. do nichž vždy zasahují různé osnovní nitě 12. Platinám 6-1 až 6-6 přiřazená ovládací zařízení 13-1 až 13-5 jsou uspořádána nad sebou. Odstraněním Zdvižných šňůr z žakárového stroje podle vynálezu je u běžných žakárových strojů původně určený prostor pro natažení zdvižných šňůr nyní k dispozici pro ovládací zařízení

1b 13-1 až 13-5 podle vynálezu, uspořádaná nad sebou a vedle sebe. Provedení podle obr. 4 se týká provedení znázorněného na obr. 3 s ovládacími zařízeními 13-1 až 13-5. Jednotlivá ovládací zařízení I3rl až 13-5 pracují tak, jak bylo objasněno podle obr. 3A až 3E. Jednotlivá ovládací zařízení 13-1 až 13-5 však mohou být vytvořena i tak, jak bylo objasněno podle obr. 1 a 2. Jednotlivá ovládací zařízeni 13-1 až 13-5 však mohou být vytvořena i tak, jak bylo objasněno podle obr. 1 a 2, popřípadě obr. 3A až 3E.

Uspořádáním platin 6-1 až 6-5, které jsou uspořádány přesazené ve směru vychylování osnovní ch nití 12. a uspořádáním jednotlivých ovládacích zařízení 13-1 až 13-5 nad sebou je .. možno prostor, potřebný pro jediné ovládací zařízeni 13-1 až 13-5 ve směru zanášení útku tkacího stroje, to znamená kolmo ke směru napnutí osnovních nití 12, podstatně zmenšit.

Ve směru zanášení útku tkacího stroje může být uspořádání, znázorněné na obr. 4, vytvořeno opakované libovolně často přesazené, aby bylo možno ovládat každou jednotlivou osnovní nit 12. Čárkovanými čarami je znázorněna dolní stabilní poloha’* bistabilních elementů 1-1 až 1-5 a ,dolní poloha platin 6-1 až 6-5. jakož i osnovních nití 12. Když jsou veškeré osnovní nitě 12 zdviženy nebo spuštěny, je mezi nimi vytvořen prošlup 14.

Na obr. 5 je znázorněn další přiklad provedení ovládacího zařízení platiny 6 podle vynálezu. Na rozdíl od doposud znázorněných příkladů provedení není platina 6 přímo spojena s tvarovým stykem s bistabilním elementem 1, nýbrž je prostřednictvím pákového ústrojí 22, které je otočně uloženo v bodě 23. spojeno s tvarovým stykem s bistabilním elementem 1, zde rovněž ve formě pružně,deformovatelné tyče. Horní poloha platiny 6 a odpovídající poloha bistabilního elementu 1 a pákového ústrojí 22 jsou na obr. 5 znázorněny čárkovanými čarami. Rovněž, na rozdíl od doposud znázorněných příkladů proveden'í^ j e' * 'mechanické deformační— napět ípůsob i c í. _ na_„ _ bistabílní element 1, periodicky vyvozováno prostřednictvím excentru 21 nasazeného na hnaném hřídeli 20. Konec bistabilního elementu 1, odvrácený od excentru 21/ 3® upnut ; pevně. Prostřednictvím elektromagnetů 8a, 8b je možno spolehlivě zvolit vždy určitou stabilní polohu z obou stabilních poloh bistabilního elementu 1, jak již bylo popsáno podle obr. 2. Před působením excentru 21 na bistabílní element 2 se způsobí počáteční vychýleni bistabilního elementu 1 bud ve směru k horní nebo k dolní stabilní poloze. Použití pákového ústrojí 22 k tomuto účelu ve znázorněném příkladu provedení má tu výhodu, že zdvih platiny 6 nebo síla pro zdvihání a spouštění platiny 6 se může měnit.

Na obr. 6 je znázorněn graf závislosti - zdvihu platiny 6. na čase při různých způsobech činnosti žakárového stroje podle vynálezu. Předpokládá se, že po uvedeni žakárového stroje do činnosti se nejprve každá druhá platina 6 nadzdvihne a ostatní platiny 6 se spustí. Potom se zvolí ty platiny 6, které při následujícím zanesení útku tkacího stroje musí mít právě tu polohu, kterou právě zaujímají - na obr. 6 je to horní poloha. Časový průběh polohy těchto platin 6 je znázorněn čerchovanou čarou. Jiné platiny 6, které byly předtím zdviženy, se v průběhu doby mezi okamžiky t^ až t₃ spustí. V předem stanoveném časovém tolerančním rozsahu kolem okamžiku ty může ;; být provedeno zanesení útku tkacího stroje. Potom se znovu zjistí, které platiny 6 se z hlediska následujícího zanesení útku tkacího stroje nacházejí již ve správné poloze. Tyto platiny 6 setrvají v průběhu doby mezi okamžiky t₃ až t₅ ve zdvižené, respektive spuštěné, poloze,- zatímco ostatní platiny 6 změní v průběhu této doby svou polohu. Další zanesení útku tkacího stroje se provede v časovém tolerančním rozsahu kolem okamžiku t₅ atd.. Totéž platí obráceně stejnou měrou i pro platiny 6, nacházející se nejprve dole.

Na obr. 7 je znázorněn řez prvním provedením hnacího zařízení podle vynálezu pro pohon platin 6. Na obr. 7 jsou znázorněny další podstatné elementy navrženého žakárového stroje. Jak již bylo objasněno, obsahuje žakárový stroj bistabilní element 1, který je mechanicky deformovatelný, a který je ve znázorněném provedení vytvořen jako pružné deformovatelná tyč. Bistabilní element 1 však může mít i jiné provedení, například ve formě listové pružiny. Pro každou osnovní nit 12 tkacího stroje je upraven jeden takový bistabilní element 1, který je vždy spojen prostřednictvím pouze schematicky znázorněné platiny 6 a očka 7 s osnovní nití

12. Deformací bistabilního elementu 1 bud do dolní polohy la nebo do horní polohy lb se příslušná osnovní nit 12 bud spustí nebo nadzdvihne pro vytvořeni prošlupu.

Bistabilní element 1 je částí hnacího zařízení žakárového stroje pro pohon platin 6. Pro deformaci bistabilních elementů 1 obsahuje toto hnací zařízení dále napínací zařízení 31. které bude v dalším ještě blíže objasněno, pomocí něhož,je bistabilním elementům 1 udělováno pružné deformační napětí, působící v podstatě axiálně.

Žakárový stroj dále obsahuje monitorovací zařízení 30. které monitoruje dolní polohu la nebo horní polohu lb bistabilních elementů 1,· a to odděleně pro-každý- bistabilní - element 1. U provedení podle obr< 7- je toto monitorovací zařízení 30 tvořeno schematicky znázorněnými dvěma páry čidel 30a, 30a' a 30b. 30b*. například Hallových čidel, piezoelementu nebo podobně. Když se příslušný bistabilní element 1 nacházíš ve /své dolní! poloze,, znázorněné plnými čarami, nacházejí se čidla 30b a 30b¹ u sebe, takže je možno tento stav zjistit. Může být zjištěna shoda s údaji o tkaném vzoru a přezkoušena nutnost řízení. Toho je zapotřebí zejména po iniciování. Stejným způsobem se prostřednictvím čidel 30a,

30a' zjistí horní poloha.

Pro působení mechanickým deformačním napětím obsahuje napínací zařízení 31 napínací páku 32,. V napínací páce 32 jsou upraveny úložné elementy 33 k uložení bistabilních elementů 1. V napínacím zařízení 31 může být uloženo několik nebo veškeré bistabilní elementy 1, žakárového stroje, s výhodou je však pro každý bistabilní element 1. upravena zvláštní napínací páka 32. přičemž napínací páky 32 jsou nebo mohou být uspořádány přesazené vedle sebe po šířce žakárového stroje. Napínací páka 32 je spojena s hnacím hřídelem 34 se silovým stykem, avšak nikoli ’ s tvarovým stykem, a je otočné uložena na ose 39. uspořádané koncentricky s hnacím hřídelem 34.. Odpovídající spojení mezi napínací pákou 32 a hnacím hřídelem 34 je možno p provést bud jednoduchým způsobem třecím spojením nebo s

-výhodou spojovací pružinou, zejména, listovou pružinou.. Pro zmenšení tření může být provedeno prohloubení 35. Hnací hřídel

I provádí oscilační kyvný pohyb, naznačený šipkou 36, který rovněž provádí napínací páka 32., pokud není ovládáno aretační zařízeni, které ještě bude popsáno. Aby byl umožněn pohyb hnacího hřídele 34 i potom, když je napínací páka 32 prostřednictvím dále blíže popsaného aretačního zařízení v klidu, je hnací hřídel 34 ve znázorněném provedení opatřen vybráním 37., v němž je dolní konec 38 napínací páky 32 volně pohyblivý.

Hnací zařízení podle vynálezu dále obsahuje aretační • ···· září zení určené pro zastavení pohybu napínacího zařízeni 31. ve znázorněném provedení napínací páky 32, když bistabilní element 1 dosáhl bud své dolní polohy lb nebo dolní polohy lá.'

Za tím'účelem budou ještě dále popsána různá další provedení.

Provedení, znázorněné na obr. 7, obsahuje jako zvlášř jednoduché řešení smýkadlo 41 ovládané elektromagnetem 40, které ve vhodném místě blokuje dráhu pohybu napínací páky 22. Bistabilní elementy 1. přitom zůstávají ve svém napnutém stavu v polohách la, lb tak dlouho, dokud se smýkadlo 41 působením zo elektromagnetu 40 z dráhy pohybu napínací páky 32 neoddálí a napínací páka 32 je znovu uhášena hnacím hřídelem 34. Smýkadlo 41 může být samozřejmé místo elektromagneticky ovládáno rovněž pneumaticky nebo hydraulicky nebo i jiným vhodným způsobem. Pro návrat smýkadla 41 do výchozí polohy je upravena vratná pružina 42.

Na obr. 8 je zařízeni. Aretační páku 51. například aretování je k nadzdvihnutí tí znázorněno další provedení aretačního zařízeni podle obr. 8 obsahuje brzdovou uloženou otočné na ose 50. Brzdová páka 51 ~ie prostřednictvím pouze schematicky znázorněné tažné pružiny 52 předepjata tak, že prostřednictvím brzdové čelisti 53 působí na napínací páku 32 silou dostatečnou pro její zastavení. Brzdovou pákou 51 lže dosáhnout vhodného zesílení brzdové síly. Pro uvolnění napínací páky 32 po skončení zapotřebí uspořádání vhodného zařízení brzdové páky 51. 2a tím účelem je provedení podle obr. 8 opatřeno vačkovým hřídelem 54., otočným kolem osy

55. a sice synchronně s kyvným pohybem. Vačka 56 vačkového hřídele 54 nadzvedne brzdovou páku 51 pro uvolnění napínací' páky 32 do té míry, že brzdová čelist 53 se dostane mimo záběr s napínací pákou 32. Pro přidržení brzdové páky, 51 v nadzdvihnuté poloze je zapotřebí příslušného přidržovacího září ženíTotoi přidržovací“ září žení může; být'jednoduše tvořeno elektromagnetem 52, který může spolupracovat s permanentním magnetem 58, uspořádaným na protilehlé straně brzdové páky 51, pro umožnění přidržováni uvolněné nadždvihnuté brzdové páky 51 .bez vynaložení energie. · Při ovládání například vačkovým hřídelem 54 jsou proto možné dva-stavy: je-li elektromagnet 57 vybuzen, má magnetické pole stejné polování jako permanentní magnet 58, takže nedojde k přidržování, nýbrž k odpuzování, a není-li elektromagnet 57 vybuzen, přidržuje brzdovou páku 51 v otevřené poloze samotný permanentní magnet 58 bez nutnosti přívodu proudu proti vratné síle tažné pružiny 52. U zj ednodušeného“ provedení” je možno -místopermanentní-homagnetu-.

uspořádat na straně brzdové páky 51. nacházející se proti elektromagnetu 57, rovněž část s materiálem o vyšší magnetické permeabilitě. Uvolnění brzdové páky 51 od elektromagnetu 57 se provádí prostřednictvím pružné síly vyvozené tažnou pružinou 52 a/nebo ptepólováním směru toku elektrického proudu elektromagnetem 57. Je rovněž možné uspořádáni vyhovující pravidlům •'kinematického obrácení.

Pro provedení brzdové čelisti 53 je výhodným materiálem materiál s có největší otěruvzdornosti s vysokým koeficientem tření. Brzdová čelist 53 může být upevněna budf, jako je tomu u znázorněného provedení, na spodní straně brzdové páky 51 nebo však i na horní straně napínací páky 32. Je však rovněž možné upravit záběr s brzdovou čelistí 53 na způsob pilových zubů, jak je na obr. 8 schematicky naznačeno na příslušné ploše ' napínací páky 32.

Provedení, znázorněné na obr. 9, odpovídá prakticky provedení podle obr. 7. Na rozdíl od provedení podle obr. 8 jsou u provedení podle obr. 9 uspořádány za sebou dvě brzdové čelisťi 53a a 53b. Tyto brzdové čelisti 53a a 53b. vytvořené jako kulové segmenty, mohou být zatlačeny do odpovídajících prohloubení 59a, 59b. čímž je zaručena rychlá a jednoduchá' montáž .. -těchto dílů .podléhajících ./opotřebeniů/Bezpečným/L uložením- brzdových.....čelistí 53a. 53b se prakticky zabrání.

jejich ustřihnutí při provozuzářízení.

Provedení, která budou popsána podle obr. 10 až 13, se liší od výše popsaných: provedení tím, že jako další 'přovedéní · ' aretačního zařízení, vytvořeného jako čelisřová brzda, je použita lomená páka 60.

Napínací zařízení 31, znázorněné na obr.’ 10, obsahuje elementy již popsané podle obr. 7 až 9, totiž napínací páku 32. úložné elementy 33 pro bistabilní elementy 1 a hnací

- zz hřídel 34» provádějící kyvný pohyb. Funkce těchto elementů tedy již byla popsána.

Lomená páka 60 sestává z horního, elementu 60a a dolního elementu 60b. přičemž dolní element 60b může být vytvořen pružně, například jako listová pružina tvaru U. Elementy 60a,

60b jsou navzájem spojeny otočně v úložném elementu 60c. Horní element 60a je v záběru s brzdovou pákou 51 a je s ní prostřednictvím úložného elementu 61 rovněž spojen otočně. Brzdová páka 51 je otočně uložena na ose 50 a prostřednictvím ·> brzdové čelisti 53 působí na napínací páku 32 napínacího zařízení 31. Ve stavu areta£ního zařízení, znázorněném na obr. 10, s napřímenou lomenou pákou 60 (to jest labilním stavu) působí brzdová síla na napínací páku 32 přes brzdovou páku 51 a brzdovou čelist 53 tak, že napínací páka 32 se zastaví. V tomto stavu aretačniho zařízení, znázorněném na obr. 11, je naproti tomu lomená páky 60 vychýlená (to jest ve stabilním stavu) a nadzdvihne prostřednictvím brzdové páky 51 brzdovou čelist 53 do té míry, že napínací páka 32 je uvolněná. Ve volném stavu podle obr. 11 je tedy napínací páka*'' 32. jak bylo již výše popsáno, unášena hnacím hřídelem 34 a provádí výše popsaný kyvný pohyb, což je naznačeno na obr. 11 čárkovaně.

„Pro převádění lomené páky 60 z napřímeného stavu podle obr. 10 do vychýleného stavu podle obr. 11 a naopak je na dolním konci dolního elementu 60b upraven hnací hřídel 62 lomené páky 60. který provádí kyvný pohyb synchronní s kyvným pohybem hnacího hřídele 34.. Kyvným pohybem hnacího hřídele 62 lomené páky 60 se lomená páka 60 v každém případě převede ze svého vychýleného stavu podle obr. 11 do napřímeného stavu podle obr. 10. Zda má být lomená páka 60 převedena naopak z napřímeného stavu podle obr. 10 do vychýleného stavu podle obr. 11, závisí na tom, zda je aktivováno přidržovací zařízení ~ΊΌ7~P'ri~držova'čím'zařízením 70- jé-lomená páka-60-přidržována.,ve______ svém napřímeném stavu, pokud je zapotřebí zastavení napínací páky 32. Pro uvolnění napínací páky 32 se deaktivováním přidržovacího zařízení 70 lomená páka 60 uvolní, takže brzdová čelist 53 brzdové páky 51 se dostane mimo záběr s napínací pákou 32. Přidržovací zařízeni 70 musí působit na lomenou páku 60 dostatečně vysokou přidržovací silou, takže deformace dolního elementu 60_b, vytvořeného u znázorněného provedení pružně, nemůže v průběhu kyvného pohybu hnacího hřídele 62 lomenou páku 60 uvolnit.

Přidržovací zařízení 70 může být u provedení podle obr. 10 a 11 jednoduše vytvořeno jako elektromagnet 71.

Další provedení přidržovacího zařízení 70 pro přidržování lomené páky 60 je znázorněno na obr. 12 a 13. Toto další provedení podle obr. 12 a 13 je prakticky shodné s provedením podle obr. 10 a 11, takže od jeho detailního popisu může být upuštěno. Přidržování lomené páky 60 v napřímeném stavu podle obr. 12 se u tohoto dalšího provedení dosáhne tím, že lomená páka 60 je mírně vychýlena na opačnou stranu a v tomto stavu je přidržována. Toto přidržování je možno alternativně provést zaskakovacím mechanismem. Pro uvolnění lomené páky 60 je přidržovací zařízení 70 u znázorněného provedení opatřeno smýkadlem _f 73 ovládaným' elektromagnetem 72, které při svém ovládání tlačí na lomenou páku 60, čímž ji uvolní. Ovládání — - smýkadla-73-by mohlo -bvt samozřeime provedeno ste jným způsobem i pneumaticky nebo hydraulicky. Podobně jako u provedení podle obr. 8 a 9 by mohl elektromagnet 72 rovněž spolupracovat s permanentním magnetem; - -Kyvný pohyb hnacího hřídele 62 lomené páky 60 při přidržování lomené páky 60 v napřímené poloze je znázorněn na obr. 10 a 11 čárkovanými čarami. V unašeči 63 na hnacím hřídeli 62 lomené páky 60 může být uspořádán permanentní magnet 64, který dolní element 60b, který s ním spolupracuje,

- Z4 s jistotou od přidržovaciho zařízení 70 při kyvném pohybu hnacího hřídele 62 lomené páky 60 oddálí tehdy, když přidržovací zařízení 70 není aktivováno pro přidržováni lomené páky 60 v napřímeném stavu. Unašeó 63 zajištuje při kyvném pohybu přiblížení lomené páky 60 k přidržovacímu zařízení 70.

Výše popsané hnací zařízení pro pohon platin je vhodné, jak je zřejmé, především pro pohon žakárového stroje, který pracuje na principu provedení podle obr. 1 až 6. Toto hnací zařízení však může být rovněž uspořádáno oboustranně na obou ' koncích bistábilního elementu 1. Dále mohou být místo elektromagnetických součástí uspořádány i jiné ovladatelné součásti, například piezoelementy. Podstatná je přitom ovládací funkce.

Alternativně může žakárový stroj pracovat i jako žakárový stroj pro kvaziuzavřený prošlup. V tom případě nezůstanou platiny, jejichž poloha se nemusí změnit, v horní nebo dolní poloze, nýbrž se spustí nebo nadzdvihnou do té míry, dokud není zhruba dosaženo neutrální polohy bistábilního elementu.' Přitom však zůstává určitá výchylka ve směru k poloze, kterou předtím zaujímaly. Ty platiny, které mají svou polohu změnit, však překročí neutrální polohu bistábilního elementu a mají nepatrnou výchylku ve směru k další stabilní poloze bistábilního elementu. Jakmile na bistabilní element znovu působí mechanické deformační napětí, vrátí se ty platiny, které nepřekročily neutrální polohu bistábilního elementu, do předešlé polohy, zatímco ty platiny, které neutrální polohu bistábilního elementu před působením mechanického deformačního napětí překročily, se přemístí vždy do druhé polohy. Výhoda tohoto způsobu činnosti žakárového stroje' spočívá v tom, že v okamžiku t₂, t₄ atd. může být vždy dosaženo přibližné polohy uzavřeného prošlupu, což může mít význam pro kvalitu tkaného výrobku.

Claims (36)

1. P A Τ Ε Ν T C

   1. Žakárový stroj s a spouštění osnovních nití zařízením (1, 2a, 2b, 20, 21) pro způsobování zdvihacího nebo spouštěcího pohybu platin (6) a s volicím zařízením (8, 9, 11) pro volbu určitých platin (6) pro přidržování osnovních niti (12) spojených s příslušnými platinami (6) ve zdvihnuté nebo spuštěné poloze, vyznačující se tím, že hnací zařízení (1, 2a, 2b, 20, 21) pro každou platinu (6) obsahuje deformovatelný element (1), který ji pohání s tvarovým stykem, a který vnějším mechanickým zatížením periodicky působícím na deformovatelný element (1) zaujme první stabilní polohu, která odpovídá zdvižené poloze platiny (6), nebo druhou stabilní polohu, která odpovídá spuštěné poloze platiny (6), přičemž volicí zařízení (9 - 11) působí na deformovatelný element (1) tak, že po každé periodě mechanického zatížení se pro zvolené platiny (6) nastaví určitá poloha z obou stabilních poloh a bez mechanického zatížení se nastaví neutrální poloha.
2. 2. Žakárový stroj podle nároku 1,vyznačuj ící se t i m, že platiny (6) jsou přímo spojeny s přiřazenými def ormovatelnými- elementy - (-1)—a~ první stabilní poloha každého deformovatelného elementu (1) je polohou zdviženou proti druhé stabilní poloze.
3. 3. Žakárový stroj podle nároku 1 nebo ^vyznačuj ící s e t í m, že platiny (6) jsou spojeny s přiřazenými deformovatelnými elementy se silovým stykem prostřednictvím pákového ústrojí (22, 23).
4. 4. Žakárový stroj podle jednoho z nároků 1 až 3, v y značující se tím, že deformovatelný element (1) je pružně deformovatelný.
5. 5. Žakárový stroj podle nároku 4, vyznačuj ící se tím, že deformovatelný element (1) je vytvořen jako pružně deformovatelná tyč, jako pružné deformovatelná listová pružina nebo podobně.
6. 6. Žakárový stroj podle nároku 5, vyznačuj ící se t í m, že pružné deformovatelná tyč nebo- pružně deformovatelná listová pružina jsou bistabilné deformovatelné komponentou sily, nasměrovanou axiálně, neboli v podélném směru, do dvou směru kolmo k ose, popřípadě podélné ose, tyče, popřípadě listové pružiny.
7. 7. Žakárový stroj podle nároku 5 nebo 6, v y z n a čující se tím, že pružně deformovatelná tyč nebo pružně deformovatelná listová pružina jsou ve svých koncových oblastech alespoň na jedné straně uloženy a přiřazená platina (6) je spojena se silovým stykem se střední částí tyče nebo listové pružiny.
8. 8. Žakárový stroj podle nároku 7, vyznačuj ící .....- — se t í m, že tyč nebo listová pružina je ve svých koncových oblastech uložena otočné nebo výkyvné a deformace se dosáhne přiblížením obou úložných bodů (4a, 4b) k sobě.

   ř . .. .... v
9. 9. Žakárový stroj podle jednoho z nároků 1 až 8, v y značující se tím, že periodické mechanické zatížení se způsobí prostřednictvím excentru nasazeného na hnaném hřídeli nebo hydraulického nebo pneumatického pístu ovládaného periodicky pracovním tlakem.
10. 10. Žakárový stroj podle jednoho z nároků 1 až 9, v y značující se tím, že volicí zařízení platin (6) obsahuje blokovací element (9), který deformovatelný’element (1) blokuje v první a/nebo druhé stabilní poloze tak, že i po působení—raechanického-zatížení. „.zůstane. deformovatelný element

    ΪΊ ' (1) v příslušné poloze.
11. 11. Žakárový stroj podle nároku 10 a 8, vyznačující se tím, že blokovací element (9) navzájem upevňuje úložné body (4a, 4b) tyče nebo listové pružiny po vzájemném přiblížení v pevném odstupu.
12. 12. Žakárový stroj podle nároku 10 nebo 11, v y z n a čující se tím, že volicí zařízeni platin dále obsahuje odblokovací element (11), který v závislosti na řídicím signálu odblokuje blokovací element (9), a proto uvolní deformovatelný element (1).
13. 13. Žakárový stroj podle nároku 12, vyznačuj ící se tím, že odblokovací element (11) je ovladatelný elektricky, zejména prostřednictvím elektromagnetů.
14. 14. Žakárový stroj podle jednoho z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že je opatřen iniciačním zařízením (8, 8a, 8b), které v závislosti na řídicím signálu způsobí nasměrované počáteční vychýlení deformovatelného elementu (1) z jeho neutrální polohy tak, že deformovatelný element (1) po působení mechanického zatížení zaujme určitou stabilní polohu z obou stabilních poloh......... ......
15. 15. Žakárový stroj podle nároku 14, v y z n a č u jící S'e tím, že iniciační zařízení je tvořeno jedním nebo párem elektromagnetů (8a,' 8b), aby po přívodu elektrického řídicího signálu působilo komponentou síly na deformovatelný element (1) tak, že způsobí odpovídající počáteční vychýlení.
16. 16. Žakárový stroj podle nároku 14,vyznačuj ící se t í m, že iniciační zařízení (8) je tvořeno hydraulickým nebo pneumatickým pístem, který je spojen s deformovatelným elementem (1) a po přívodu pracovního tlaku nebo pracovního podtlaku způsobí počáteční vychýlení deformovatelného elementu (1).
17. 17. Žakárový stroj podle nároku 14, vyznačuj ící se t í m, že deformovatelný element (1) má alespoň v jedné dílčí části magnetostriktivní nebo elektrostriktivní vlastnosti- a počáteční- -vychýlení se- způsobí působením-----magnetického nebo elektrického pole na příslušnou část deformovatelného elementu (1).

    _u
18. 18. Žakárový stroj podle jednoho Z nároků 1 až 17, v y značující se tím, že u deformovatelného v elementu (1) jsou uspořádána čidla (30a, 30b, 30a', 30b') pro zjišťování polohy deformovatelného elementu (1).
19. 19. Žakárový stroj podle jednoho z nároků 1 až 3, v y značující se tím, že deformovatelný element je vytvořen jako bistabilné se vychylující tyče (la, lb) (obr. 2), které se vychylují působením axiálního deformačního napětí. · ..........
20. 20. Žakárový stroj podle jednoho z nároků 1 až 19, vyznačující se tím, že je upraveno několik

    - - kaskádovitě uspořádaných hnacích zařízení- (13-1,., 13-2, .13-3,. 13—4, 13-5) (obr. 4) pro ovládání několika platin (6-1, 6-2,

    6-3, 6-4, 6-5) (obr. 4) přesazených ve směru osnovních nití.
21. 21. ' Žakárový stroj podle jednoho z nároků 1 až 20, v ý značující s.ě t í m', že hnací 'zařízení- platin v žakárového stroji obsahuje napínací zařízení (31) k působení mechanickým zatížením na deformovatelné elementy (1), které jsou v napínacím zařízení (31) uloženy, hnací hřídel (34), provádějící kyvný pohyb, který je spojen s napínacím zařízením (31) se silovým stykem, avšak nikoli s tvarovým stykem,

    -------př-ičemž napínací „.zařízení______(31)___obsahuje jotočné uloženou ¢7 napínací páku (32), která je se silovým stykem spojena s hnacím hřídelem (34), a aretační zařízení (40-42, 50-59, 50-73) k zastavení napínacího zařízení (31), když platiny (6) dosáhnou své zdvižené nebo spuštěné polohy.
22. 22. Žakárový stroj podle nároku 21,vyznačuj íci se tím, že aretační zařízení (50-73) je vytvořeno jako čelistová brzda.

    - .....
23. 23. Žakárový stroj podle nároku-22, v y z n a č u j í c'i se tím, že aretační zařízení (50-73) obsahuje otočně uloženou brzdovou páku (51), která působí na jednu nebo několik brzdových čelistí (53, 53a, 53b) z otěruvzdorného materiálu s vysokým koeficientem tření, z uspořádání na způsob pilových zubů nebo podobně.
24. 24. Žakárový stroj podle nároku 23,vyznačuj íci se t í m, že brzdové čelisti (53, 53a, 53b) jsou uspořádány na brzdové páce (51) nebo jsou do ní zapuštěny.
25. 25. Žakárový stroj podle nároku 24,vyznačující se t í m, že brzdová páka (51) je zejména prostřednictvím pružiny (52) předepjata tak, že na napínací zařízení (31)

    -působí- brzdová síla dostatečná-pro jeho zastavení.- --. --;
26. 26. Žakárový stroj podle jednoho z nároků 21až -25, vy značující se tím, že aretování prováděné aretačním zařízením (50-53) je uvolnitelné prostřednictvím vačkového hřídele (54) a/nebo:elektromagnetů (57).
27. 27. Žakárový stroj podle nároku 26,vyznačuj ící se t í m, že aretační zařízení (50-53) je v uvolněném stavu prostřednictvím elektromagnetů (57) alespoň krátce přidrženo 2a účelem ovládání.
28. 28. Žakárový stroj podle nároku 27, vyznačuj ící se t í m, že aretační zařízeni (50-53) je v uvolněném stavu přidržováno prostřednictvím elektromagnetu (57), přičemž pro udržení aretačního zařízení (50-53) po ovládání v uvolněném stavu je upraven permanentní magnet (58), například na brzdové páce (51) podle nároku 27, který může přidržovat aretační zařízeni sám proti návratu do uvolněného stavu.
29. 29. Žakárový stroj podle nároku 21, v y z n se tím, že aretační zařízeni (40-42) elektromagneticky, pneumaticky, hydraulicky ovládaným smýkadlem (41), které blokuje napínacího zařízení (31).

    a č u j ící je opatřeno nebo podobně dráhu pohybu
30. 30. Žakárový stroj podle nároku 22, vyznačuj ící se tím, že aretační zařízeni (50-73) obsahuje lomenou páku (60), která ve své napřímené poloze (obr. 10, 12) zastaví prostřednictvím brzdové čelisti (53) napínací zařízení (31) a ve své vychýlené poloze (obr. 11, 13) napínací zařízení (31) uvolní.
31. 31. Žakárový stroj podle nároku 30, vyznačuj ící se t i m, že je opatřeno brzdovou pákou (51), přes kterou působí lómériá páka {60) ”ná brzdovou “čelist“ (53)T ·' ~ .........
32. 32. Žakárový stroj podle nároku 30 nebo 31, v y z n a č u j í c í se t í m, že na jednom konci lomené páky (60) je upraven hnací hřídel (62) lomené . páky (60jkterý provádí kyvný pohyb tak, že lomená páka (60) se přemísťuje mezi svou napřímenou a vychýlenou polohou.
33. 33. Žakárový stroj podle jednoho z nároků 30 až 32, vyznačující se tím, že je opatřeno přídržovacím zařízením (70), které přidržuje lomenou páku (60) v její napřímeně poloze pro zastavení napínacího zařízení (31) prostřednictvím brzdové čelisti (53).
34. 34. Žakárový stroj podle nároku 33,vyznačuj ící se tím, že přidržovací zařízení (70) je opatřeno elektromagnetem (71).
35. 35. Žakárový stroj podle nároku 34, vyznačující se tím, že elektromagnet (71) přidržovacího zařízení (70) spolupracuje s vratným zařízením, například pružinou nebo permanentním magnetem (64) upraveným na hnacím hřídeli (62) lomené páky (60).
36. 36. Žakárový stroj podle jednoho z nároků 30 až 32, v y znač u jící se tím, že lomená páka (60) je ve své napřímené poloze vychýlena na opačnou stranu (obr. 12) nebo je zaskočena, a z této polohy je uvolnitelná prostřednictvím elektromagneticky, pneumaticky nebo podobně ovládaného smýkadla (73).