CS253566B2 - Weft doser for shuttless loom - Google Patents

Description

Vynález se týká dávkovače útku pro bezčlunkový stav, který slouží k zadržování předem stanovené délky útkové nitě před jejím vnesením do prošlupu.

zejména v pneummaických stavech se začalo používat přízí s malou pevV bez<

ností v tahu, takže je nezbytné regulovat napěěí útkové nitě, protože i nepatrná změna tohoto napěěí způsobí přetržení' 'útku.

Některé běžné zadržovače útku zadržují nebo uskladnnu! útkovou nit v délce odpooídající asi dvěma třetnáám délky potřebné pro každý prohoz. Meei intervaeem volného letu, během něhož se zadržená útková nit zanáší do o^rošluož, a intervaeem odměřeného letu, během kterého se dornměuje potřebná délka útkové nitě, se nappěí útku rázem zvyšme. Proto je výhodnější vytvořit zásobu'útkové nitě v celé délce odpovídrjící délce prošlupu, aby bylo možno odtahovat útkovou nit z dávkovače při malém odporu protá navření. Dosahuje se toho například známým zařízením, kde kolem konce bubnu, přiv^ceného k zanášecí trysce, je umístěn prstenec opatřený kruhovým kartáčkem.

Na buben, který má kuželovou část a válcovou část, se ^vv^í útková nit v délce potřebné pro každý prohoz a délka zadržené útkové nitě se udržuje na konstantní hodnotě optickým snímáním ητ^^^ί útku navinutého na bubnu a otáčením bubnu podle tohoto ' údaje. V tomto dávkovači slouží kruhový kartáček jako zarážka pro útkovou nit na koncové čássi bubnu přivrácené k zanášecí trysce a zabraňuje sklouznuu! útkové nitě navinuté na bubnu.

Protože na bubnu tohoto známého dávkovače je navinuto větší množní útkové nitě než je potřebí pro jeden prohoz, nedochází během zanášení útku k rázové změně jeho napptí. Nicméně na útkovou nit neustále působí odpor proo! pohybu, poněvadž při odv^ení z bubnu se dotýká kruhového kartáčku. To má za následek ěárSe^dající nevýhody, zejména v bezčlunkovém stavu, ve kterém na útek působí slabá tažná síla, ěapoíklva v oěeшnmaickém stavu: v orřšlžož může dojt k nedoletům, k vyvození dostatečné tažné síly v útku je potřebí vyšší tlak vzduchu a dávkovač nemůže odumřít útkovou nit v спо^^! potřebném pro každý prohoz, takže musí být opatřen dalším zařízením k omezení délky prohazovaného útku.

Dále jsou známé bubnové dávkovače, kde útková nit je během prohozu zadržována postupně dvěma axiálně přesazenými zachycovacími páčkami, jejichž konce prochá^jí otvory v plášti bubnu. Páčky jsou uloženy bud uvnitř bubnu,-jehož plášE sestává z křmoře-kuUelřvých úseků a z válcového úseku nebo vně bubnu, který je tvořen konmoe-kuželovou částí a na ni navaválcovou čássi. Uložení zachycovacích páček vně bubnu je výhodné z prostorových důvodů, avšak při prohozu tohoto dávkovače se ukázalo, že útková nit klouzzjící po šikmé stěně komole-kuželové čássi se stáčí a tím se rozkrucuje nebo naopak přídavně zkrucuje, přičemž míra tohoto stáčení je různá podle druhu útku a jeho průměru, takže zákrut útku není po celé délce konstantní.

Následkem toho není pohyb útkové nitě po bubnu pravidelná a její odpor protá odtahování je při zachycení nitě přední zachycovací páčk™¹ mmení, než když je nit zachycena zadní páčkou. Pro spolehlivé zanesení útku do prošlupu je nestejný odpor proti odtahování velm. nevýhodný . může způsobit nedolet.

Vynález odstraňuje tuto nevýhodu a jeho předmětem je dávkovač útku pro bezčlunkový stav, s bubnem pro navi^uí útkové nitě před ' zavedením do zvnášeče útku, kde buben sestává z první koímne-kuželové čássi znu^ící se směrem k zvnášeči útku, z prsSencové spojené в užším koncem kornele-kuželové čássi a z čássi vyčn^vaící radiálně nad plochu prstencové čáási a ležící v osovém směru bubnu s mmzerou za komole kuželovou čássi, p^eemž buben je opatřen Гто^^ otvorů ležících v axiálním směru bubnu v nejstejné vzdáleno^i od zanášeče. útku. Podstata vynálezu spočívá v tom, že první otvor .je umístěn u rozhraní koímoe-kuželové čá^i a prstencové čássi a druhý otvor je umístěn ve vyčn^valcí čássi nebo v její blíakřsSi k zadržení předem stanovené délky útkové nitě pro každý prohoz mezi oběma otvory a prstencová část navazuje na vyčnnvající část, a je užší než první komcoe-kuželová část a než vyčnnvající čás t.

Oproti uvedeným dávkovačům má zařízení podle vynálezu ten účinek, že útková nit se přesune bez kroucení z komole kuželové čásSi bubnu na jeho prstencovou část, která leží mezieoběma otvory, zůstává na ní navinutá pod stálým napětím bez dalšího pohybu v osovém sm^ru bubnu a její odpor odvíjení je během prohozu prošlupem konstantní.

Vynález bude vysvětlen v soolViSotSi s příklady provedení znázorněnými na výkrese, kde značčí obr. 1 nárys podstatných čássí bezčlunkového stavu, opatřeného dávkovačem útku podle prvního provedení vynálezu, obr. 2 osový svislý řez dávkovačem útku z obr. 1, obr. 3 bokorys dávkovače útku z obr. 1, obr. 4 ve zvětšeném měěítku nárys bubnu dávkovače z obr. 1, obr. 5 ve zvětšeném měřítku dílčí osový řez bubnem podle druhého provedení dávkovače podle vynálezu a obr. 6 bokorys bubnu dávkovače z obr. 5.

Obr. 1 až 4 znázooňují výhodné provedení dávkovače útku v bezčlunkovém stavu. Bezčlunkový stav je opatřen prohozní tryskou £, která je nesena držákem £ upevněným na rámu £ stavu. Voodcí očko £ je upevněno na horním konci konzoly £, p^pevněné k držáku £, a leží ve sm^ru pohybu útkové nitě £ před prohozní tryskou £ tak, že je s ní souosé. Útková nit £ přicházoeící z dávkovače, který bude v dalším popsán podrobně, přichází do prohozní trysky £ vodicím očkem £ a potom se pneumaaicky prohazuje neznázorněným prošlupem.

K rámu £ bezčlunkového stavu je připevněna svislá stojina £ s nosnou sekcí 9a vodorovným ramenem £, které je přímo připevněno k r^áímu £ šrouby £. Svislá stojina £ je přrpevnřna na dolní čááti k vodorovnému ramenu £ šrouby 10 a maticemi, takže osa nosné sekce 9a splývá s osou vodícího očka £.

Jak je patrno z obr. 2, je v nosné sekci 9a uložen kuličkovými ložisky 11 otočně hřídel ££. Na zadním konci otočného hřídele 12 je upevněna řemenice ££. Neznázorněný řemen spo^je řemenici 13 na konci otočného hřídele 12 a neznázorněnou hnací řemeenii, takže otočný hřídel 12 se otáčí v časové z^v^íl^1^<^<^s:L s pracovními cykly stavu. V konkrétním případě se otočí otočný hřídel 12 čtyřikrát během každého pracovního cyklu stavu.

Na předním, konci otočného hřídele 12 je uložen volně v kuličkových ložiskách 15 nosný díl ££, který se tedy může natáčet volně vůči otočnému hřídeei 12. Na nosném dílu 16 je upevněn šrouby 17 buben ££, který tvoří součást dávkovače podle vynálezu. Na vnitřní ploše bubnu 18 je upevněn magnet 19A. Tento magnet 19A leží protii magnetu 19B, který je upevněn na konci nosného výstupku 8a upevněného na vodorovném ramení £; magnet 19B leží vně bubnu

18. Jak je patrno z obr. 1 a 2, leží magnet 19B s mezérou od pláště bubnu ££, avšak meei oběma magnety 19A, 19B působí přitažlivá síla, takže buben 18 se udržuje ve st^blní klidové poloze n^J^z^v^vs^Le na otáčení otočného hřídele 12 .

Buben 18 sestává z kommoe-kuželové 18a, která vychází od zadní strany R bubnu a jejíž průměr se postupně zmaniujn směrem k prohozní trysce 2, to , znamená od zadní strany R k přední straně F bubnu ££. Na komole kuželovou část 18a navazuje na její úzké straně prstencová část 18b, v tomto případě válcová, o takovém průměru, aby délka útkové nitě £ ovinuté čtyřikrát kolem prstencové čássi 18b odpovídala délce potřebné pro každý prohoz útkové nitě £. Prstencová část 18b má poměrně malou šířku H, jak ukazuje obr. 4. Na prstencovou část 18b navazuje svou užší stranou úzká kommoe-kuželová spojovací část 18c, jejíž průměr se postupně zvětšuje k prohozní trysce £, to znamená ve směru od zadní strany R k přední straně F bubnu ££. Na širší konec spojovací č^s^si 18c navazuje široká válcová vyčn^valcí část 18d, která má větší průměr než prstencová část 18b a tvoří spojovací částí 18c jeden kus.

Otočný hřídel 12 je opatřen v ose osovou dutinou 20 (obr. 2), která je otevřena směrem k jeho zadnímu konci a na . přední straně je vyústěna do vytahovacího otvoru 21, který je otevřen na obvodu otočného hřídele 1£. Vytahovací otvor 21 a osová dutina 20 slouží k vedení útkové nitě 6.

K obvodové ploše otočného hřídele 12 je přítužnou maticí 22 připevněno vodicí raménko

23, které navádí útkovou nit 6 na kuželovou část 18t bubnu НЗ. Vodicí raménko 23 je zahnuté, takže odpovídá tvarem komole kuželové čááti 18a bubnu 1$ a má nevolném konci vodicí otvor

24, kterým prochází útková nit j6. Útková nit £, odebíraná z neznázorněné zásoby nebo cívky, prochází nejprve vzduchovou tryskou 27 a z ní do osové dutiny 20 , odkud je vytahována vytahovacím otvorem 21. .

Vzduchová tryska 27 je upevněna na konzole 26, připevněné ke svislé stojině £, a leží před otočným hřídelem 12 tak, Že osavzduchové trysky 27 splývá t otou otočného hřídele

12. Po průchodu vodicím otvorem 24 vodícího raménka 23 se útková nit 2 naaíjí na komooekuželovou část 18a a na prstencovou část 18b bubnu 18, přčeemž je zachycena alespoň jednou zachycovací páčkou 31, 32, jež budou popsány v dalším textu. Potom prochází útková nit 2 vodicím očkem £ do prohozní trysky 2..

Jak ukazuje obr. 3, jsou na pevném hřídel 35 výkyvné uloženy dvě zachycovací páčky 31, 32, které maj na konci háček 31a, 32a. Háčky 31a, 32a jsou umístěny tak, že mohou být zasunuty každý do jednoho otvoru 22/ 34 ve stěně bubnu 22· Otvor 33 je umístěn v komole kuželové čássi 18a bubnu 18 v blízkossi přechodu do prstencové čásť.i 18b a otvor 34 je umístěn ve vyči^^v^ící čáási 18d. Zachycovací páčky 31/ 32 jsou výkyvné ve směru pohybu hodinových ruček a jejich háčky 31a, 32a se zasou^j nebo vysouv^í z otvorů 22/ 34 v předem stanovených okaimicích během pracovního cyklu stavu.

Je třeba si všimnout, že otvor 34 pro háček 32a leží daleko před otvorem 33 pro háček 3la ve směru navření útkové nitě 6 na buben 22/ to znamená za otvorem 33 ve směru odtahování útkové nitě 2 z bubnu 22· Háček 32a zachycovácí páčky 32 tedy vniká do bubnu 18 v místě, které leží ve sm^iru navvjení útkové nitě 2 na buben 1__2 značně vpředu před háčkem 31a zachycovací páčky 31.

Dávkovač podle vynálezu pracuje takto: .

Během každého pracovního cyklu stavu se otočný hřídel 12 otočí čtyřikrát; buben 22 však nemůže rotovat a je udržován v nehybné poloze v důsledku přitažlivé síly mezi oběma magnety 19A, 19B. Při rota^iL otočného hřídele 12 se otáčí i vodící raménko 23 kolem bubnu 18, takže útková nit 2 se naa^í na koím^e-kuželovou část 18a bubnu 22· Potom útková nit 6 sklouzne v důsledku svého napptí po šikmé stěně komooe-kuželové čáási 18a a přemístí se na prstencovou část 18b, přčeemž odtlačuje zááity navinuté na této prstencové čáási 18b dopředu. ” ‘

Bezprostředně před vnesením útkové nitě _ž do prošlupu během jednoho pracovního cyklu stavu se háček 31a, 32a zachycovací páčky. 31, 22 zasune do přistáného otvoru 22/ 34 bubnu 18. Útková nit 2 3^e tedy zachycena nejprve háčkem 31a zachycovací páčky 31 a potom háčkem 32a zachycovací páčky 22, přčeemž je ovinuta čtyřikrát kolem prstencové čáási 18b bubnu 18. Při dalším průběhu pracovního cyklu stavu se háček 32a zachycovací páčky 32 vysune do otvoru 34 bubnu 18; ome^ujcí síla, která tedy dosud iύsodblt na útkovou nit 2/ přestane půsoobt, takže útková nit 6 je zachycena proudem vzduchu v prohozní trysce 2, přččemž vzduch začne proudit bezprostředně před vysunutím háčku 32a z otvoru 34.

Když se během zanášení útkové nitě £ do prošlou sníží onodžOví navinuté na bubnu 22 na nulu, zůstane útková nit 2 zachycena háčkem 31a zachycovací páčky 32, čímž je prohoz skončen. Protože vodící raménko 23 se během prohozu útkové nitě 2 otáčí, útková nit 2 se neustále naa^í na ko^moe-kuželovou část 18a bubnu 18 na té straně, která leží vlevo od háčku 31a zachycovací páčky 3_1.

Na konci přírazu je útková nit 2 ovinuta přibližně dvakrát kolem ko^oe-kuželové čáási 18a bubnu 12. Potom se háček 32a zachycovací páčky 32 znovu zasune do otvoru 34 v bubnu 18, načež se háček 31a zachycovací páčky 31 vysune z otvoru 33 v bubnu 22· Útková nit 6, která byla předtím zachycena háčkem 31a, sklouzne po Šikmé ploše komole - kuželové části 18a, a posune se na prstencovou část 18b, kde je zachycena háčkem 32.

V této fázi, kdy háček 32a přejímá zachycovací funkci od háčku 31a, je možné odvinout z bubnu 18 útkovou nit £ v délce odppvídající vzdálenpsti mezi oběma háčky 31a, protože háček 32a ležd za háčkem 31a ve směru odtahování útkové nitě j5. Během přírazu, při kterém se útek vnesený do prošlupu přiráží k tkaniny, odvinuje se navinutá útková nit 6 z bubnu 18 působením napěěí, které se zvyšuje pohybem paprsku. Odvvnování útku · · bubnu 18 během podrazu brání vzrůstu napětí útkové nitě 6, takže není nebezpečí, že by se útková nit £ přetrhlaKdyž je útková nit .6 navinuta čtyřikrát kolem prstencové části 18b bubnu 18, vsune se háček 31a zachycovací páčky 31 mezi náviny útkové nitě z na komole ··kuželové části 18a a na prstencové části 18b a odádld je od sebe. Beeppostředně potom dojde ke vnesení útkové nitě .6 do prošlupu uvedeným způsobem.

Pokud jde o pohyb útkové nitě £, je ěochooětelné, že útková nit £ navinutá na komole kuželové části 18a klouže dolů po šikmé ploše kuželového tvaru a snaží se přeřítit na prstencovou část 18b, ale háček, který je zasunut do otvoru 33, brání tomuto přemídtění. Teprve potom, když háček 32a převezme funkci háčku 31a, spooivv^ící v zachycení útkové nitě 6, může veškerá útková nit £ ovinutá kolem k^i^ooe kuželové části 18a sklouznout na prstencovou část 18b. V tomto okamžiku se napětí útkové nitě £ na nepatrnou chvilku zmmnší a následkem toho má útková nit £ snahu se svinout na šikmé spojovací části 18c nebo na komole kuželové části 18a v důsledku síly, která je vyvolána bud zkroucením_r-nebo rozkroucení^m útkové nitě £, vyvolaným během klouzavého pohybu útkové nitě £ po ploše komole - · kuželové části 18a.

Tomuto svinování však brání prstencová část 18b, která leží mezi protilehlými šikmými plochami obou komoSe-kuželových částí 181b, 18c. V důsledku toho je útková nit £ stabilně zadržena na povrchu prstencové části 18b, takže odpor proti odv^ení útku během prohozu prošlupem je konstantní a útková nit £ vnesená do prošlupu má konntantní nappií.

Obr. 5 a 6 znázorňuji druhé provedení dávkovače útku podle vynálezu. Podle této varianty má buben 18 komoSe-kuželvvou část 18a a válcovou část C, která tvoří jeden kus s úzkým koncem kvmoSe-kuželové části 18a a sahá v osovém směru bubnu . 18 od kvmoSe-kuželové části •18a až k přední straně F. Buben 18 má na vnějším povrchu velký počet osových drážek 40, které jsou vzájemně rovnoběžné a jsou vytvořeny ve vhodných vzájemných vzdálenostech na obvodu bubnu .18. Jak je patrno z obr. 5, sahá každá drážka od zadní strany R až k přední straně F bubnu 18.

V každé osové drážce 40 je vložena destička 41 tak, že její dolní úsek 41a leží pod povrchem válcové části C bubnu £18, zatímco její horní úsek 41b vyčnívá nad plochu válcové části C· Horní úsek 41b má šikmou hranu E₊, která probíhá od jeho horní hrany -- k povrchu válcové části C. Tím vzniká na válcové části C mezi kOImVe-kuželovvu částí 18a a šikmou hranou -- prstencová část 18b šířky H, patrná na obr. 5 v pohledu kolmém ke svislé rovině proložené osou bubnu 18. Je zřejmé, že šikmé hrany E. a horní hrany E₂ vytvářejíí plochy analogické spojovací části 18c a íyčnnvíjící části 18d v provedení podle obr. 1 až 4.

Deetička 41 má na dolním úseku 41a závitový čep £2, který prochází protáhlým otvorem 43 ve válcové stěně bubnu 18 pod drážkou 40 a je zajištěn ve správné poloze maticí .44. V tomto provedení je možné mměšt šířku H úzké válcové části 18b posouváním destičky £1 v osové drážce 40 a jejím zajištěním ve zvolené poloze pomocí oаticl . 4 4.

Třebaže provedení podle vynálezu byla popsána v souv^sc^ti s dávkovačem útku opatřeným nehybným bubnem, je samoořejmé, že princip vynálezu lze aplikovat i na dávkovač s rotačním bubnem, kde útková nit je vedena pevným vodicím členem na rotující buben.

V dávkovači útku podle vynálezu je poloha zachycené útkové nitě na bubnu vždycky stejná a stabilní. Tím lze udržet odpor proti odvíjení útkové nitě z bubnu na konstantní hodnotě . při každém vnesení útku do prošlupu, takže prohoz útkové nitě je bez chyby.

Claims (5)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Dávkovač útku pro bezčlunkový stav, s bubnem pro ndavnutí útkové nitě před zavedením do zanášeče útku, kde buben sestává z první koímoe-kuželové čássi zužžjící se sm^jrem k zanášeěi útku, z prstencové čássi spojené s užším koncem komote-kuželové čássi a z čáási vyčnívadící radiálně nad plochu prstencové čássi a ležící v osovém sm^iru bubnu s mezerou za komooe-kuželovou čássi, přieemž buben je opatřen dvcoicí otvorU ležících v axiálním směru bubnu v nesSejné vzdálenoosi od zanášeče útku, vyznačený tím, že první otvor (33) je u^ísSěn u rozhraní komoOe-kuželové čássi (18a) a prstencové čáási (18b) a druhý otvor (34) je umístěn ve vyčn^v^ící čássi (18d) nebo v její blízkosti k zadržení předem stanovené délky útkové nitě pro každý prohoz meei oběma otvory (33,34)), a prstencová část (18b) navazuje na vyčnívající část (18d) a je užší než první konmoe-kuželová část (18a) a než vyčn^v^ící část (18d) .
2. 2. Dávkovač útku podle bodu 1, vyznačený tím, že prstencová část (18b) bubnu (18) tvoří první válcovou část, přčeemž buben (18) má šikmou spojovací část (18c) spojenou s vyčn^valcí částí (18d) a tpptužící její radiálně horní plochu s první válcovou čássi (18b), šikmá spojovací část (18c) je umístěna tak, že mmei ní a první k^^po^-kuž^lovou částí (18a) leží první válcová čásS (18^, šikmá spojovací část tvoří druhou ko^oe-kuželovou část (18c), která je spojena s první válcovou částí (18b) a je užší než první kornc^e-kuželová část (18a), druhá ktmote-kuželová čásS (18c) má z^í^ět^t^ující se prUměr ve směru od první válcové čássi (18b) a vyčnnvvjící čásS tvoří druhou válcovou část (18d), která je spojena s druhou komotekuželovou částí (18c) na jejím největším prUoěru a má větší'průměr než první válcová část (18b).
3. 3. Dávkovač útku podle bodu 1, vyznačený tím, že vyčnnvvarící část bubnu (18) je tvořena destičkami (41), které jsou upevněny na bubnu (18) a leží v jeho axiálním soCtu, přčeemž každá destička (41) .má plochou horní hranu (E₂), tvořící část vyčn^v^ící části bubnu (18),.

   a šikmou hranu (E^), tvořící součást spojovací čássi bubnu (18) a sahhaící k vnější ploše první válcové čássi (18bb.
4. 4. Dávkovač útku podle bodu 3, vyznačený Sím, že buben (18) je opatřen drážkami (40), které probíhaaí v jeho axiálním směru a v nichž jsou uloženy destičky (41]).
5. 5. Dávkovač útku podle bodu 4, vyznačený tím, že dessičky (41) jsou uloženy pohybově v osovém směru na bubnu (18).