CS236878B2

CS236878B2 - Fungicide agent and processing of active components

Info

Publication number: CS236878B2
Application number: CS833337A
Authority: CS
Inventors: Bernd Janssen; Norbert Meyer; Ernst-Heinrich Pommer; Eberhard Ammermann
Original assignee: Basf Ag
Priority date: 1982-05-14
Filing date: 1983-05-12
Publication date: 1985-05-15
Also published as: NO160440C; FI79106C; FI79106B; NO160440B; DE3218130A1; US4464381A; DK162994C; DK162994B; CA1205379A; IE55893B1; HU193489B; KR900001419B1; NO831720L; KR840004742A; DK214983D0; FI831591A0; IE831101L; DD209720A5; FI831591L; DK214983A

Description

Vynález popisuje nové azolylmethyloxirany, způsob jejich výroby, jakož i fungicidní prostředky obsahující tyto sloučeniny jako účinné látky.

Je již známo používání azolylderivátů, například azolylmethylkarbinolů nebo azolylmethylketonů (viz DE-OS č. 24 31 407 a francouzský patentní spis č. 22 49 616) jako fungicidů. Účinek těchto látek však není uspokojivý.

Nyní bylo zjištěno, že azolylmethyloxirany obecného vzorce I z? /η В-СН-С-СН^^,

Λ <ll ve kterém každý ze symbolů A a B, které mohou být stejné nebo rozdílné, znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, naftylovou skupinu, bifenylovou skupinu nebo fenylovou skupinu, přičemž fenylový zbytek může být substituován halogenem, nitroskupinou, alkylovou, alkoxylovou nebo halogenalkylovou skupinou obsahující vždy 1 až 4 atomy uhlíku, fenoxyskupinou nebo fenylsulfonylovou skupinou a

Z představuje skupinu CH nebo atom dusíku, a jejich pro rostliny snášitelné adiční soli s kyselinami a kovové komplexy mají dobrou fungicidní účinnost.

Nové sloučeniny obecného vzorce I obsahují chirální centra a obecně se získávají ve formě racemátů nebo jako směsi diastereomerů erythro-, jakož i threo-forem.

Erythro- a threodiastereomery je možno v případě těchto nových sloučenin dělit například na základě rozdílů v rozpustnosti nebo sloupcovou chromatografií, a izolovat v čisté formě. Z takovýchto jednotných diastereomerních párů je možno známými metodami získat jednotné enantiomery. Vynález zahrnuje jak tyto enantiomery tak jejich směsi (racemáty). Jako fungicidní prostředky je možno používat jak jednotné diastereomery, popřípadě enantiomery, tak i jejich směsi.

Jednotlivé symboly А а В znamenají například methylovou, ethylovou, propylovou, isopropylovou, butylovou, sek.butylovou, isobutylovou, terč.butylovou, 1-naftylovou, 2-naftylovou, p-bifenylovou, fenylovou, 2-chlorfenylovou, 3-chlorfenylovou, 4-chlorfenylovou, 4-fluorfenylovou, 4-bromfenylovou,

2.4- dichlorfenylovou, 3,4-dichlorfenyIovou,

3.5- dichlorfenylovou, 3-chlor-4-methylfenylovou, 2-methoxyfenylovou, 3-methoxyfenylo vou, 2,4-dimethoxyfenylovou, 3,4-dimethoxyfenylovou, 4-methoxyfenylovou, 4-ethoxyfenylovou, 4-terc.butoxyfenylovou. 4-methylfenylovou, 4-ethylfenylovou, 4-isopropylfenylovou, 4-terc.butylfenylovou, 4-fenoxyfenylovou, 3-fenoxyfenylovou, 3-nitrofenylovou, 4-nitrofenylovou, 3-trifluormethylfenylovou, 4-trifluormethylfenylovou a 4-fenylsulfonylfenylovou skupinu.

Adičními solemi s kyselinami jsou například hydrochloridy, bromidy, sulfáty, nitráty, fosfáty, oxaláty nebo dodecylbenzensulfonáty. Účinnost soli zakládá kationt, takže aniont lze volit libovolně. Výhodné jsou nefytotoxické anionty. Shora zmíněné soli se připravují reakcí azolylmethyloxiranů s odpovídajícími kyselinami.

Kovovými komplexy jsou sloučeniny odpovídající obecnému vzorci VIII

( Vlil) ve kterém

А, В а X mají shora uvedený význam,

M představuje kov, například měď, zinek, cín, mangan, železo, kobalt nebo nikl,

W znamená aniont anorganické kyseliny, například kyseliny chlorovodíkové, kyseliny sírové, kyseliny fosforečné nebo kyseliny bromovodíkové a n а к jsou čísla o hodnotě 1, 2, 3 nebo 4.

Tyto komplexy se získávají reakcí azolylmethyloxiranů s příslušnými solemi kovů.

Nové fungicidně účinné sloučeniny obecného vzorce I je možno vyrobit tak, že se oxiran obecného vzorce II

A

L-CtijC-CH-B ^Z\/

O (II) ve kterém

А а В mají shora uvedený význam a

L představuje nukleofilně substituovatelnou odštěpitelnou skupinu, jako brom, chlor, methylsulfonyloxyskupinu nebo 4-methylfenylsulfonyloxyskupinu, nechá reagovat s azolem obecného vzorce III

ve kterém

Z má shora uvedený význam a

Me znamená atom vodíku nebo s výhodou atom kovu, jako sodíku nebo draslíku.

Reakce se popřípadě provádí v přítomnosti rozpouštědla nebo ředidla, popřípadě za přídavku anorganické nebo organické báze a popřípadě za přídavku urychlovače reakce při teplotě mezi —10 a 120 °C. К výhodným rozpouštědlům nebo ředidlům náležejí ketony, jako aceton, methylethylketon nebo cyklohexanon, nitrily, jako acetonitril, estery, jako ethylacetát, ethery, jako diethylether, tetrahydrofuran nebo dioxan, sulfoxidy, jako dimethylsulfoxid, amidy, jako dimethylformamid, dimethylacetamid nebo N-methylpyrrolidon, dále sulfolan nebo příslušné směsi těchto rozpouštědel.

Vhodnými bázemi, které je popřípadě možno používat při této reakci jako činidla vázající kyselinu, jsou například hydroxidy alkalických kovů, jako hydroxid lithný, sodný nebo draselný, uhličitany alkalických kovů, jako uhličitan sodný či draselný, nebo hydrogenuhličitan sodný či draselný, nadbytek 1,2,4-triazolu, pyridinu nebo 4-dimethylaminopyridinu. Je však možno používat i jiné obvyklé báze.

Jako urychlovače reakce přicházejí s výhodou v úvahu halogenidy kovů, jako jodid sodný nebo jodid draselný, kvartérní amoniové soli, jako tetrabutylamoniumchlorid, -bromid nebo -jodid, benzyltriethylamomumchlorid nebo -bromid, nebo crown-ethery, jako 12-crown-4, 15-crown-5, 18-crown-6, dibenzo-18-crown-6 nebo dicyklohexano-18-crown-6.

Reakce se obecně provádí při teplotě mezi —10 a 120 °C, bez tlaku nebo za tlaku, kontinuálně nebo diskontinuálně.

Výchozí látky obecného vzorce II jsou nové.

Tyto sloučeniny se připravují epoxidací olefinů obecného vzorce IX

A

L—CH2—C = CH—В (IX)

Obecný způsob syntézy oxiranů z olefinů je známý (viz například Dittus v Houben-Weyl-Můller, Methoden der organischen Chemie, Georg Thieme Verlag, Stuttgart, 1959, sv. VI, 3, str. 385 a další).

Podle podmínek uvedených v této práci nebo podle příslušně obměněných podmínek se olefiny obecného vzorce IX oxidují peroxykarboxylovými kyselinami, jako kyselinou perbenzoovou, 3-chlorperbenzoovou, 4-nitroperbenzoovou, monoperftalovou, peroctovou, perpropionovou, permaleinovou, monoperjantarovou, perpelargonovou nebo trifluorperoctovou v inertních rozpouštědlech, s výhodou v chlorovaných uhlovodících, například v methylenchloridu, chloroformu, tetrachlormethanu či dichlorethanu, ale popřípadě i v kyselině octové, ethylacetátu, acetonu nebo dimethylformamidu, popřípadě v přítomnosti pufru, jako octanu sodného, uhličitanu sodného, hydrogenuhličitanu sodného nebo monohydrogenfosforečnanu sodného. Pracuje se mezi 10 a 100 °C a reakce se popřípadě katalyzuje jodem, wolframem sodným nebo světlem. K oxidaci se hodí rovněž alkalické roztoky peroxidu vodíku (zhruba 30%) v methanolu, ethanolu, acetonu nebo acetonitrilu při teplotě 25 až 30 °C, jakož i alkylhydroperoxidy, například terc.butylhydroperoxid, za přídavku katalyzátoru, například wolframu sodného, perwolframové kysePny, karbonylu molybdenu nebo vanadylacetylacetonátu. Shora uvedená oxidační činidla lze zčásti rovněž připravit in sítu.

Sloučeiťny obecného· vzorce IX jsou z převážné části nové. Tyto látky se získají tak, že se olefiny obecného vzorce X . A

HsC—C = CH—Β (X) principiálně známými metodami halogenují nebo oxidují v allylové poloze. Vhodnými halogenačními činidly jsou N-chlor- nebo N-bromsukcinimid v halogenovaných uhlovodících, jako v tetrachlormethanu, trichlorethanu nebo methylenchloridu, přičemž se pracuje při teplotě mezi 20 a 100 °C. K oxidaci v allylové poloze se používají perestery, jako terc.butylester perbenzoové kyseliny nebo terc.butylester peroctové kyseliny v přítomnosti soli těžkého kovu, jako například chloridu měďného nebo bromidu měďného. Pracuje se v inertních rozpouštědlech při teplotě mezi 10 a 100 °C.

Zčásti ještě neznámé sloučeniny obecného vzorce X je možno připravit příslušnými obecně známými postupy syntézy olefinů (Houben-Weyl-Muller, Methoden der organ'schen Chemie, Georg Thieme Verlag, Stuttgart, 1972, sv. V, lb).

Takto získané sloučeniny obecného vzorce I se izolují obvyklými metodami, popřípadě se vyčistí a popřípadě se podrobí reakci s kyselinami (nebo solemi kovů) za vzniku solí (nebo komplexů s · kovy).

Přípravu nových sloučenin podle vynálezu a výchozích látek objasňují následující příklady a předpisy, jimiž se však rozsah vynálezu v žádném směru neomezuje.

Předpis 1

Do roztoku 229 g Ž^-c^hi^Hl^idjenzyltTifenylfosfoniumchloridu v 800 ml suchého methanolu se při teplotě 10 °C vnese 63,6 g terc.butoxidu draselného ve 300 ml suchého methanolu a po půl hodině se přidá 77,2 gramů 4-chloracetofenonu. Reakční roztok se 3 hodiny zahřívá k varu pod zpětným chladičem, pak se vyloučená sůl při teplotě místnosti odfiltruje a filtrát se odpaří ve vakuu. Digerováním zbytku s petroletherem (50 až 70 °C) se odstraní trifenylfosinoxid a roztok se odpaří ve vakuu.

Zbytek se vyjme 1 litrem tetrachlormetha nu a vaří se pod zpětným chladičem s 81,7 g N-bromsukcinimidu a 4 g 2,2‘-azobisisobutyron ' trilu. Po ukončení reakce se sukcinimid odfiltruje, filtrát se odpaří ve vakuu a zbytek se překrystaluje z methanolu. Získá · se 73,4 gramů (38,8%) Z-l-(2,4-dichlorfenyl)-2-(4-chlorfenyl)-3-brompro-l-enu o teplotě tání 128 °C.

Předpis 2

K 14,6 g hořčíkových hoblin ve 400 ml suchého diethyletheru se za varu přikape 118 g 2,4-dichlorbenzylchloridu. Po ukončení reakce se přidá 77,3 g 4-chioracetofenonu ve 400 ml suchého diethyletheru, reakční směs se rozloží vodným roztokem chloridu amonného, organická fáze se oddělí, promyje se do neutrální reakce a vysuší se síranem sodným. Po odpaření ve vakuu se zbytek vyjme 1 litrem toluenu a spolu se 4 g 4-methylbenzeusulfonové kyseliny se zahřívá k varu pod zpětným chladičem opatřeným odlučovačem vody. Po skončené dehydrataci se toluenová fáze promyje roztokem uhličitanu sodného a vodou, vysuší se síranem sodným a rozpouštědlo se odpaří. Zbytek poskytne po krystalizaci z methanolu 107 g (81,9 %) E-l- (2,4-dichlorfenyl j -2- (4-chlorfenyl) prop-1-enu o teplotě tání 84 až 85 °C.

Předpis 3

104 g E-l-( 2,4-<dichlorfenyl)-2- (4-chlorfenyl )prop-l-enu se spolu s 62,3 g N-bromsukcinimidu a 5 g 2,2‘-azobisisobutyronitrilu v 1 litru tetrachlormethanu zahřívá k varu pod zpětným chladičem, pak se vyloučený sukcinimid odfiltruje a filtrát se odpaří ve vakuu.

Po zpracování zbytku methanolem se získá

91,5 g (69,4%) Z-l-(2,4-dichlorfenyl)-2-(4-chlorfenyl)-3-bromprop-l-^e.nu o teplotě tání 128°C.

P r e d p i s 4 .

58,9 g Z-l-( 2,4-dichlorfenyl )-2- ( 4-chlorfenyl )-3-bromprop-l-enu se spolu s 52,3 g 3-chlorperbenzoové kyseliny v 590 ml chloroformu zahřívá k varu pod zpětným chladičem. Po ukončení reakce se chloroformová fáze promytím roztokem hydrogenuhličitanu sodného a vodou zbaví kyselých podílů, vysuší se síranem sodným a odpaří se ve vakuu. Ze zbytku se za použití methanolu získají dvě krystalické frakce, a to

4.1 41,3 g (70,2%) 2-brommethyl-2-(4-chlorfenyl)-3- (2,4--dichlorfeny 1) oxiranu (isomer A) o teplotě tání 98 až 99 °C a

4.2 12 g (20,4%) 2-brommethyl-2-(4-chlorfenyl ] -3- (2,4-dic Morfeny!) oxiranu (isomer B) o teplotě tání 93 až 95 °C.

Příklad 1

К tavenině sestávající z 15,6 g imidazolu s 1,37 g methoxidu sodného, z níž byl uvolněný methanol předem oddestilován, se pří teplotě 100 °C přikape roztok 10 g 2-brommethyl-2- (4-chlorf enyl) -3- (2,4-dichlorf enyl) oxiranu (isomer A) v 50 ml N,N-dimethylforrnamidu. Po 8 hodinách se reakční roztok vylije do vody a extrahuje se ethylacetátem. Organická fáze se promyje vodou, vysuší se síranem sodným a odpaří se ve vakuu. Odparek se chromatografuje na sloupci silikagelu za použití směsi methylenchloridu a methanolu (100:2) jako elučního činidla. Vyčištěné frakce se odpaří a zbytek se krystaluje z diisopropyletheru. Získá se 4,6 g (47,5 °/o) 2-(lH-imidazol-l-ylmethyl)-2-[4-chlorfenyl)-3- (2,4-dichlorfenyl) oxiranu (isomer A) o teplotě 102 až 103 °C (sloučenina 1).

Příklad 2

6,2 g imidazolu a 1,3 g natriumhydridu (50% disperze v minerálním oleji) se disperguje v 50 ml Ν,Ν-dimethylformamidu а к této disperzi se při teplotě místnosti (20 °C) přidá roztok 12 g 2-brommethyl-2-(4-chlorf eny 1) -3- (2,4-dichlorf enyloxiranu (isomer

В) a 5 g jodidu draselného v 50 ml Ν,Ν-dimethylformamidu. Po 8 hodinách se reakční roztok vylije do vody a extrahuje se ethylacetátem. Organická fáze se promyje vodou, vysuší se síranem sodným a rozpouštědlo se odpaří ve vakuu.

Zbytek poskytne po překrystalování z diisopropyletheru 9,4 g (82,5 %) 2-(lH-imidazol-l-yl-methyl) -2- (4-chlorf eny 1) -3- (2,4-dichlorfenyl)oxiranu o teplotě tání 109 °C. (sloučenina 2).

Příklad 3

20,9 g 1,2,4-triazolu a 4,4 g natriumhydridu (50% disperze v minerálním oleji) se disperguje ve 150 ml Ν,Ν-dimethylformamidu a к této disperzi se při teplotě místnosti přidá roztok 39,2 g 2-brommethyl-2-(4-chlorfenyl)-3-(2,4-dichlorfenyl)oxiranu (isomer A) a 16,6 g jodidu draselného ve 150 ml Ν,Ν-dimethylformamidu. Po 8 hodinách se reakční směs zpracuje jako v příkladu 2. Po překrystalování z diisopropyletheru se získá 31 g (81,9 %) 2-(l,2,4-triazol-l-ylmethyl)-2-(4-chlorfenyl )-3-( 2,4-dichlorfenyl)oxiranu (isomer A) o teplotě tání 119°C (sloučenina 3).

Analogickým způsobem se získají sloučeniny uvedené v následující tabulce, které jsou charakterizovány svými teplotami tání. Struktura těchto látek byla potvrzena ⁴H-NMR, popřípadě ¹³C-NMR spektroskopií.

Ty sloučeniny, pro které nejsou uvedeny žádné fyzikální údaje, je možno vyrobit stejným způsobem jako skutečně připravené látky, přičemž je možno očekávat, že tyto sloučeniny budou mít v důsledku své analogické konstituce obdobné účinky jako blíže analyzované látky.

236676 οωεοχ]θίΛ^ωωΗθωσο^σ:^^ωΝΗοωοο·4σ)σι^ωΝΗθωοοχΐσ:υι^ωΐΌΗθίθοο\ΐσ:υι^ωΝ)Ηθωοο^®σι^ω\)Ρ příklad číslo

А	в	Z	diastereo-	teplota tání
			mer
4-С1-СбН1	2,4-С12-СбНз	СН	А	102 až 103
4-С1-СбШ	2,5-С12-СзНз	СН	В	109
4-С1-С6Н1	2,4-С12-СбНз	N	А	119
4-Вг-СбН4	СбНэ	СН	А	152 až 153
4-Вг-СбН4	СбНб	СН	А X 1/2 СиС12	198 — 200
4-Вг~СбНд	4-С1-СбШ	СН	А	143 — 144
СбН5	2,4-С12-СбНз	СН	А	103
4-Вг-СбШ	2,4-С12-СзНз	СН	А	107 — 108
2,4-С1г-СбНз	4-С1-СбШ	СН	А	135
4-С1-С6Н4	СбН5	СН	. А	138
4-Br-CsH4	2,4-C12-CsH₂	N	А	133 až 134
СНз	2,4-С12-СбНз	СН	В	113 — 117,5
СНз	2,4-С12-СбНз	СН	А	98—104
С (СНз)з	4-С1-СбН4	N	А	79—80
С(СНз)з	4-С1-СбН4	СН	А X НС1	214—216
С(СНз)з	СбНб	N	А X НС1	148
С(СНз)з	СбНб	СН	А	75
С(СНз)з	2,4-С1г-СбНз	N	А	124
С(СНз)з	2.4-С12-СбНз	СН	А	95
4-С1-С6Н4	4-С(СНз)з-СбН4	СН	В	160 — 162
4-С1-С6Н4	4-С(СНз)з-СбН4	N	А	176 — 177
2,4-С1г-СбНз	4-С(СНз)з-СеН4	СН	А	132 — 134
СНз	2,4-С12-СбНз	N	А	105 — 108
СНз	2,4-С12-СбНз	N	В	80 — 85
СНз	2,4-С12-СбНз	N	А : В ~ 1 : 1	70 — 81
4-С(СНз)з-СбН4	4-С1-С6Н4	СН	А	100 — 152
4-С(СНз)з-СбН4	4-С1-С6Н4	N	А	105 — 107
4-С(СНз)з-СбН4	2,4-С12-СбНз	СН	А	101 — 113
4-С(СНз)з-СбН1	2,4-С12-СбНз	N	А	108 — 111
4-С1-СбШ	3-ОСНз-СбН4	СН	А X НС1	173
4-С1-С6Н4	3-ОСНЗ-С6Н4	N	А	77
СбНб	2,4-С1г-СбНз	N	А	159 — 161
4-С1-С6Н4	3-CF3-C6H4	СН	А	101 — 104
4-С1-С6Н4	3-CF3-C6H4	N	А	107 — 109
СбНб	3-CF3-C6H4	СН	А	77 — 78,5
СзН5	3-CF3-C6H4	N	А X НС1	131 — 132
С3Н5	СбНб	СН	А	108 — 110
4-С1-С6Н4	4-F-C6H4	СН	А	130 — 132
СбНб	4-С1-С6Н4	СН	А	105 — 106
CSH5	СбНб	N	А	116 — 118
CsH5	4-С1-С6Н4	N	А	114 — 115
4-С1-С8Ш	СбНб	N	А	106 — 110
4СбН5-СбН4	4-С1-С6Н4	N	А	163 — 165
4-Вг-СбШ	СбНб	N	А	115 — 120
4-Вг-СбШ	4-С1-С6Н4	N	А	115 — 120
4-С1-С6Н4	4-F-C6H4	N	А	112 — 117
4-С1-С6Н4	4-В1’-СбН4	N	А	115 — 119
4-С1-СбШ	4-Вг-СбН4	, СН	А	114 — 116
4-С1-СбН4	4-ВГ-С6Н4	СН	В	179 — 131
2,4-С1г-СаНз	4-Вг-СбН4	СН	А	135 — 139
4-С1-СбНб	4-F-C6H4	N	В	219 — 223
4-С1-СеНб	4-Вг-СбН4	N	В	210 — 213
2,4-012-СбНз	4-Вг-СбН4	N	А	108 — 110
2,4-С12-СвНз	СбНб	СН	А	pryskyřice
2,5-С12-СбНз	СбНб	СН	В	118 — 121
2,4-С1г-СбНз	СбН5	N	А	pryskyřice
2,4-С12-СбНз	СбНб	N	В	pryskyřice
4- (SO2-C6H5) -СбН4	4-С1-С6Н4	СН	А	193 — 195
4-(SO2-C5H5)-CeH4	4-С1-С6Н4	СН	В	204 — 205
4-(SO2-CoH5)-C6H4	4-С1-С6Н4	N	А	132 - 135

9	B	10
příklad číslo	A	Z	diasteieomer	teplota tání (°С)
61	4-(SCb-C6H5)-CeH4	4-С1-С6Н4	N	B	175 —	177
62	2,4-C12-CííII5	4-С1-С6Н4	N	A
63	4-C6H5-C6H4	4-С1-С6Н4	CPI
64	2-C1-CsH4	4-С1-С6Н4	СН
65	2-Cl-CeHd	4-С1-С6Н4	N
66	4-C1-C6H4	3-С1-С6Н4	СН
67	4-C1-C6H4	3-С1-С6Н4	N
68	C6H5	3,4-С12-СбН3	СН
69	CsHs	3,4-С12-С6Н3	N
70	3.5-C12-C6H3	4-С1-С6Н4	СН
71	3,5-С12-СбН3	4-С1-С6Н4	N
72	2-OCH3-C6H4	2,4-СЬСвНз	СН
73	2-OCH3-C6H4	2.4-С12-С6Н3	N
74	3,4-(О-СН2-О)-СбН3	4-B1'-CgH4	СН
75	3,4-(О-СН2-О)-СеН3	4-Вг-СбН4	N
76	4-О-С(СНз)з-СбН4	2,4-С12-С6Н3	СН
77	4-О-С(СН 3)3-CsH4	2.4С12-С6Н3	N
78	4-СН.3-С6Н4	СбН5	СН
79	4-СН3-С6Н4	С6Н5	N
80	4-(O-CeH5)-CeH4	4-Вг-С₆Н4	СН
81	4-(О-СбНз)-СбН4\|	4-Br-CsH4	N
82	CeHs	4-NO2-C6H4	СН
83	CeHs	4-NO2-C6H4	N
84	2-С10Н7	2,4-CI2-C6H3	СН	A	135
85	2-С10Н7	2.4С12-С6Н3	N	A	151
86	4-С1-С6Н4	1-С10Н7	СН
87	4-С1-С6Н4	I-C10H7	N
88	4-С1-С6Н4	4-С1-С6Н4	СН	A	115 —	120
89	4-С1-С6Н4	4-С1-С6Н4	N	A	105 —	108
90	2-С10Н7	4-С1-С6Н4	СН	A	140
91	2-С10Н7	4-С1-С6Н4	N	A	107
92	3.4-С12-С6Н3	4-С1-С6Н4	N	A	130 —	134
93	2,4-С12-СбН3	4-С(СНз)з-СвН4	СН	B	142 —	143

Sloučeniny podle vynálezu a jejich soli a kovové komplexy se vyznačují účinností proti široké paletě fytopatogenních hub, zejména z třídy Ascomycetes a Basidiomycetes. Popisované sloučeniny jsou zčásti systemicky účinné a lze je používat jako listové a půdní fungicidy. Dále je lze používat i k ochraně materiálů.

Zvlášť zajímavá je použitelnost fungicidně účinných sloučenin k potírání četných hub na různých kulturních rostlinách nebo: jejich semenech.

Kulturními rostlinami se v této souvislosti míní zejména pšenice, žito, ječmen, oves, rýže, kukuřice, bavnlník, sója, kávovník, banánovník, podzemnice olejná, cukrová třina, ovocné a okrasné rostliny v zahradní architektuře, jakož i zelenina, jako okurky, fazole, boby a tykvovité.

Popisované nové sloučeniny jsou zvlášť vhodné k boji proti následujícím chorobám rostlin:

Erysiphe graminis (padlí travní) na obilninách

Erysiphe . cichoracearum (padlí řepné) na tykvovitých

Podosphaera leucotricha (padlí jabloňové) na jabloních

Uncinula necator (padlí révové) na révě vinné

Erysiphe polygoni (padlí rdesnové) na fazolích a bobech

Sphaerotheca pannosa (padlí) na růžícli druhy Puccinia (rez) na obilovinách Rhizoetonia solani (kořenomorka bramborová) na bavníku druhy Helminthosporium (helminthosporióza) na obilovinách druhy Ustilago (prašná sněť) na obilovinách a třtině cukrové

Rhynchosporium secale (rhynchosporiová skvrnitost) na obilovinách

Venturia inaequalis (strupovitost jabloní)

Botrytis cinerea (plíseň šedá) na jahodách a révě vinné

Septoria nodorum (braničnatka plevová] na obilovinách.

Sloučeniny podle vynálezu se aplikují tak, že se rostliny účinnými látkami postříkají nebo popráší, nebo že se účinnými látkami ošetří semena rostlin. Aplikace se provádí před nebo po·· infikaci rostlin nebo semen houbou.

Za použití prostředků podle vynálezu je možno potírát následující houby způsobující nežádoucí zbarvení dřeva a nátěrů, trouchnivění a rozpad dřeva:

Aureobasidium pullulans,

Sclerophoma pityophila,

Ceratocystis spec., Paecilomyces variotil,

Hormiscium spec., Stemphylium spec.,

Fhoma violacea,

Cladosporium herbářům,

Trichoderma vlride,

Chaetomium globosum,

Humicola grisea,

Merulius lacrimans, Coniphora puteana, Lentinus lepideus, Lenzites trabea,

Trametes versicolor,

Stereum hirsutum,

Fomes annosus.

Účinné látky podle vynálezu je možno převádět na obvyklé prostředky, jako na roztoky, emulze, suspenze, popraše, práškové prostředky, pasty a granuláty. Aplikační formy se zcela řídí účely použití, v každém případě však mají zajistit jemné a rovnoměrné rozptýlení účinné látky. Tyto prostředky se připravují známým způsobem, například smísením účinné látky s rozpouštědly nebo/a nosnými látkami, popřípadě za použití emulgátoru a dispergátorů, přičemž v případě použití vody jako ředidla je možno používat jako pomocná rozpouštědla také organická rozpouštědla. Jako nosné a pomocné látky přicházejí přitom v úvahu hlavně: rozpouštědla, jako aromáty, (například xylen nebo· benzen], chlorované aromáty (například chlorbenzeny], parafiny (například ropné frakce), alkoholy (například methanol nebo butanol), aminy (například ethanolamin), dimethylformamid a voda; nosné látky,'· jako přírodní kamenné moučky (například kaoliny, aluininy, mastek nebo křída) a syntetické kamenné moučky (např. vysoce disperzní kyselina křemičitá nebo křemičitany); emulgátory, jako neionogenní a anionické emulgátory (například polyoxyethylenethery mastných alkoholů, alkylsulfonáty a arylsulfonáty) a dispergátory, jako lignin, sulfitové odpadní louhy a methylcelulóza.

Koncentráty obecně obsahují mezi 0,1 a. 95 % hmot, účinné látky, s výhodou 0,5 až 90 % hmot, účinné látky.

Spotřeby účinných látek se, v závislosti na druhu požadovaného· účinku, pohybují mezi 0,1 a 3 kg nebo více účinné látky na hektar.

Při použití účinných látek k ochraně materiálů, například jako fungicidy pro· nátěrové barvy a měkčený polyvinylchlorid, se spotřeby pohybují od 0,05 do· 5 % (hmotnostní procenta) účinné látky, vztaženo na celkovou hmotnost konzervovaných barev, popřípadě mikrobicidně upraveného polyvinylchloridu. Nové účinné látky je možno k ochraně dřeva používat ve formě prostředků, jako roztoků, emulzí, past a olejových disperzí. Tyto prostředky obecně obsahují mezi 0,1 a 95 % hmotnostními účinné látky, s výhodou od 0,25 do 50 % účinné látky. Spotřeba se, v závislo-sti na druhu žádaného· účinku, pohybuje od 0,5 do 8 g účinné látky na každý m² ošetřovaného· povrchu dřeva, popřípadě od 50 do 4000 g účinné látky na m³ · dřeva. Nátěrové hmoty obsahují 1,5 až 2 % hmotnostní účinné látky. K ochraně dřevěných materiálů se účinné látky používají ve formě emulze nebo se přimíchávají k pojidlu v množství od 2 do 6 % hmotnostních.

Aplikace účinných látek se provádí natíráním, postřikem, poléváním, namáčením, tlakovou impregnací nebo difuzními metodami.

Koncentráty, popřípadě z nich připravené aplikovatelné prostředky, jako · roztoky, · emulze, suspenze, prášky, popraše, pasty nebo granuláty, se aplikují známým způsobem, například postřikem, zamlžováním, poprašováním, mořením nebo zálivkou.

Jako příklady výše zmíněných prostředků se uvádějí následující preparáty:

I. 90 dílů hmotnostních sloučeniny · z příkladu 5 se smísí s 10 díly hmotnostními N-methyl-a-pyrrolidonu, čímž se získá roztok, který je vhodný k aplikaci ve formě co nejmenších kapiček.

II. 10 dílů hmotnostních sloučeniny z příkladu 7 se rozpustí ve směsi, která sestává z 90 dílů hmotnostních xylenu, 6 · dílů hmotnostních adičního· produktu 8 až 10 ml · ethylencx · du na 1 ·mol N-monoethanolamidu kyseliny olejové, 2 dílů hmotnostních vápenaté soli kyseliny dodecylbenzensulfonové a 2 dílů hmotnostních adičního produktu 40 ml ethylenoxidu na 1 mol ricinového · oleje. Vylitím a jemným rozptýlením roztoku · ve vodě se získá vodná disperze.

III. 20 dílů hmotnostních sloučeniny z příkladu 8 se rozpustí ve směsi, která sestává ze 60 dílů · hmotnostních cyklohexanonu, 30 dílů hmotnostních isobutanolu, 10 dílů hmotnostních adičního produktu 40 mol ethylenoxidu na 1 mol ricinového oleje. Vylitím a jemným rozptýlením roztoku ve vodě se získá vodná disperze.

IV. 20 dílů hmotnostních sloučeniny z příkladu 10 se rozpustí ve směsi, která sestává z 25 hmotnostních dílů cyklohexanonu, 65 dílů hmotnostních frakce minerálního oleje o teplotě varu 210 až 280 °C a 10 dílů hmotnostních adičního produktu 40 mol ethylenoxidu na 1 mol ricinového oleje. Vylitím a jemným rozptýlením roztoku ve vodě se získá vodná disperze.

V. 80 dílů hmotnostních účinné látky z příkladu 14 se dobře promísí se 3 díly hmotnostními sodné soli kyseliny diisobutylnaftalen-a-sulfenové, 10 díly hmotnostními sodné soli kyseliny ligninsulfonové z odpadních sulfitových louhů a 7 díly hmotnostními práškovitého silikagelu a získaná směs se rozemele v kladivovém mlýnu. Jemným rozptýlením směsi ve vodě se získá postřiková suspenze.

VI. 3 díly hmotnostní sloučeniny z příkladu 15 se důkladně promísí s 97 díly hmotnostními jemně rozmělněného kaolinu. Tímto způsobem se získá popraš, která obsahuje 3 % hmotnostní účinné látky.

VII. 30 dílů hmotnostních sloučeniny z příkladu 16 se důkladně smísí se směsí 92 dílů hmotnostních práškovitého silikagelu a 8 dílů hmotnostních parafinového oleje, který byl nastříkán na povrch tohoto silikagelu. Tímto způsobem se získá účinný přípravek s dobrou přilnavostí.

VIII. 40 dílů hmotnostních účinné látky z příkladu 18 se důkladně promísí s 10 díly sodné soli kondenzačního produktu fenolsulfonové kyseliny, močoviny a formaldehydu, 2 díly silikagelu a 48 díly vody, čímž se získá stabilní vodná disperze.

IX. 20 dílů účinné látky z příkladu 40 se důkladně promísí s 2 díly vápenaté soli dodecylbenzensulfonové kyseliny, 8 díly polyglykoletheru mastného alkoholu, 2 díly sodné soli kondenzačního produktu fenolsulfonové kyseliny, močoviny a formaldehydu, a 68 díly parafinické frakce minerálního oleje, čímž se získá stabilní olejová disperze.

X. К přípravě olejovitého prostředku к ochraně dřeva, obsahujícího 1 % účinné látk, se nejprve 1 díl hmotnostní účinné látky z příkladu 42 rozpustí za mírného záhřevu v 55 dílech benzinové frakce bohaté na aromáty, pak se přidá 10 dílů alkydové pryskyřice a prostředek se při teplotě místnosti doplní benzinem do 100 dílů.

Odpovídajícím způsobem se připraví olejové prostředky к ochraně dřeva, obsahující 0,25 až 5 % hmotnostních účinné látky.

К přípravě vodoodpudivých impregnačních nátěrů je možno olejové prostředky к ochraně dřeva doplnit přísadou látek odpuzujících vodu. Vhodnými látkami jsou například stea rát zinečnatý, stearát hlinitý a vosky. Dále je možno к těmto, prostředkům přidávat anorganické nebo organické pigmenty к docílení barevných efektů.

К ochraně dřeva před napadením houbami se na každý m² povrchu dřeva nanáší 50 až 200 ml shora uvedeného olejovitého prostředku к ochraně dřeva, přičemž tato aplikace se obecně provádí natíráním, postřikem nebo namáčením.

Účinné látky mohou být ve shora uvedených aplikačních formách obsaženy rovněž spolu s jinými účinnými látkami, jako například s herbicidy, insekticidy, regulátory růstu a fungicidy, nebo je lze také mísit s hnojivý a v této formě aplikovat. Při smísení s fungicidy se přitom v četných případech docílí rozšíření spektra účinnosti.

Následující přehled fungicidů, s nimiž je možno sloučeniny podle vynálezu kombinovat, blíže ilustruje tyto kombinační možnosti, v žádném případě je však nikterak neomezuje.

, Fungicidy, s nimiž je možno kombinovat sloučeniny podle vynálezu, jsou například síra, dithiokarbamáty a jejich deriváty, jako dimethyldithiokarbamát železitý, dimethyldithiokarbamát zinečnatý, ethylendiamin-bis-dithiokarbamát manganatozinečnatý, ethylen-bis-dithiokarbamát zinečnatý, tetramethylthiuramidsulfid, amoniakální komplex N,N‘-ethylen-bis-dithiokarbamátu zinečnatého a

N,N‘-polyethylen-bis- (thiokarbamoyl ] -disulfidu,

N,N‘-propylen-bis-dithiokarbamát zinečnatý, amoniakální komplex N,N‘-propylen-bis-dithiokarbamátu zinečnatého a

N,N‘-polypropylen-bis- (thiokarbamoyl) -disulfidu;

nitroderiváty, jako dinitro- (1-methylheptyl) f enylkr otonát,

2-sek.butyl-4,6-dinitrofenyl-3,3-dimethylakrylát,

2-sek.butyl-4,6-dinitrofenyl-isopropylkarbonát;

heterocyklické sloučeniny, jako

N-('l,l,2,2-tetrachlorethylthio)t^et^r^c^h^j^^i'oftalimid,

N-trichlormethylthio-tetrahydroftaiimid,

2-heptadecyl-2-imidazolin-acetát,

2.4- dichlor-6- (o-chloranilino) -s-triazin,

0,0'-diethyIftalimidofosfonothionát,

5-amino-l- [bis- ( dimethylamino ) f osf myl ] -3-fenyl-l,2,4-triazol,

2,3- dikyan-l,4-ditbiaanthrachmon,

2-thio-l,3-dithio>[ 4,5-b ] chinoxalin, methylester l-butylkarbamoyl-2-benzimidazolkarbamové kyseliny,

4- (2-chiorfenylhydrazono) -3-methyl-5-isoxazolon, pyridin-2-thiol-l-oxid,

8-hydroxychinolin nebo jeho mědnatá sůl,

2.3- dihydro-5-karboxanilido-6-methyl-l,4-oxathiin-4,4-dioxid,

2.3- dihydro-5-kaxaoxani-ido-e-me-hyl-1,4-oxathiin,

2- [ 2-f uryl ) kenzimi2azyl, .

piperazm-l,4-2idl-kis-[ 1- (2,2,2-tгichlyrethyl)fyrmamid j,

2- (4-thiazolyl) benzimidazol,

5- butyl-2-dimethylaminy-4-hydroxy-6-methylpyrimidin, bis- (p-chlorf enyl) -3-pyridrnmethanol,

1,2-bis- (3-ethoxykarbooyl-2-thiour eido ) benzen,

1,2-bis- ( 3-methoxykaгkondl-2-thiyurei2o )benzen;

a různé další fungicidy, jako dodecylguanidinacetát,

3- [ 3- (3,!^-^cd^i^^mH^^hyl'2 -h^í^droxy _c:y Iklohťexyl )-2-hydr oxethyl ] glutarimid, hexachlorbenzen,

N-dichlorfluoгmethylthio-N,N‘-2imethdl-N-fenyldiamid kyseliny sírové,

2.5- 2imethdlfuhan-3-karbyχanilid, anilid 2-methdlbeozyyvé kyseliny, anilid 2-jy2keozoové kyseliny,

1- (3,4-d ic Шотп Hino) -1-f ormylamino-

-2,2,2-trrchloreth.an,

2,6- dimethyl-N-tridecylmorfolrn a jeho soli, 2,6tdimethyl-N-cyklododecylmoгfolin a jeho soli,

D^-methyl-N- (2,6-dimiBthylf enyl )tN-2-tuгyloylalaninát, methylester D,L·N-t2,6-dimethylfeodl)-N- (2‘-mi^thox:^<^(^(^1tyl) anilinu,

2iisyprypylester 5-nitroisofra.lové kyseliny,

1- (l‘,2^í,4‘ttriazyi.ί‘-dl j -1- (4‘-chlorfenoxy )-

-3,3-dimethdlbutan-2t01o,

1- (l‘,2^ζ,4‘ttгazyl-Γ-dl )-1-( 4‘-chlorf enoxy) -3,3-dimethylburaot2tyl,

N- (2,6-dimethylfenyl) -N-chlOracetyl-D,L-2-aminobutyгolaktyn,

N- (n-propyl) -N- (2,4,6--r ichlorf elooxyethyl) -N‘-imi2azaldlmočoviloa,

N-cyklohexdl-N-methyχdami2 2,5-dimethylfurao-3-kahboxdlové kyseliny,

2,4,5-trrmethylfuгant3-kaгboxaniIi2,

5-methyl-5-vinyl-3- (3,5-dichlo rfeny 1) -2,4-diyχ(У-l,3-yχazo·И2m,

5-methoxymethylt5-methyl-3- ( B^-dic-lorfeoyl)-2,4-2iУχy-l,3-yχazoИ2in,

N- (3- enyl) t2-methdlpropdl ] -cis-2,6-dimethdlformylio,

N-fyrmyl-N-moгfУlm-2,2,2-tгichlУherhylacetal,

1-(2-( 2,4-dich.lorf enyl) -4-tt^'hdl-l,3clioxolallt t2-yl-methdl[-2H-l,2,4ttriazol,

1-(2-( 2,4-dichlorf enyl) -4-n-phУpdl-

-l,3tdioxolao-2-dlmethyl ] -lH-l,2,4-triazol, organické sloučeniny cínu, jako thikutdlcínyχid a trikutylcínkenzoát, methylenbist-iiokyanát, alkyl-dimethdltbenzylamoniumchlyгid, acerylpyri2iniumchloгid, chlorované fenoly, jako tetra a pentachlorfenol, dmitril tetrachlorisoftalové kyseliny, anilid 2-halogenbenzoové kyseliny,

N-cyklohexyl-N-^i^thoxy-2,í^-c^i]^(^1^]hylfuran^-3-karboxamid,

N,N-dimethyl-N‘-f enyl- [ N-f luormethylthio) sulfonamid,

N-fenyl-N,N‘-dimethyl-N‘-fluordichlormethyl-thiosulfonyldiamid, methylester benzimidazol-2-karbamové kyseliny,

2-ihiokyanomethyl-ihiobenzoihiazol, naftenát mědi, měďnatý derivát 6-hydroxychinolinu, alkalické a kovové soli N^hydroxy-N-ctklohexyldihzeniumΌxidu.

Při níže popsaných pokusech byly jako srovnávací látky používány následující známé účinné sloučeniny:

A 1- (2,4-dichlorf enyl )-2-( 1i midazo ly y) ethan-l-cl (francouzský patentní spis č. 22 49 616) a

B ^^-dichlorf enyl )-1,2,4-triazoi-Z-yl-methylketon (DE-OS č. 24 31 407).

Pokus 1

Účinnost proti padlí pšeničnému

Listy klíčních rostlin pšenice .(druh „Jubilar“), pěstovaných v květináčích, se postříkají vodnými suspenzemi obsahujícími v sušině 80 % (hmotnostní %) účinné látky a 20 % emulgátoru, a po oschnutí povlaku naneseného. postřikem se popráší sporami (oidiemi) Erysiphe graminis var. tritici (padlí pšeničné). Pokusné rostliny se pak uchovávají ve skleníku při teplotě 20 až 22 °C a při 75 až 80% relativní vlhkosti vzduchu. Po 7 dnech se vyhodnotí vývoj padlí.

Z výsledků pokusu vyplývá, že například sloučeniny z příkladů 1, 28, 31, 32, 33, 34, '35, 36, 42, 44 a 46 při aplikaci v 0,025%, 0,006% a 0,0015% postřikové suspenzi mají lepší fungicidní účinek (například 100% účinek) než účinná látka A nebo B (například 90% účinek).

Pokus 2

Účinnost proti rzi pšeničné

Listy klíčních rostlin pšenice (druh „Jubilar⁴), pěstovaných v květináčích, se popráší sporami houby Puccinia recondita (rez pšeničná). Květináče se pak 24 hodiny uchovávají při teplotě 20 až 22 °C v komoře s vysokou vlhkostí vzduchu (90 až 95 %). Během této doby spory vyklíčí a jejich klíčky pro niknou do. tkaniva listů. Infikované rostliny se pak až do. orosení postříkají vodnými postřikovými suspenzemi obsahujícími v sušině 80 . % účinné látky a 20 % emulgátoru. Po oschnutí povlaku naneseného postřikem se pokusné rostliny umístí ' do skleníku s teplotou 20 až 22 °C a 65 až 70 % relativní vlhkostí vzduchu. Po 8 dnech se vyhodnotí napadení listů rzí.

Z výsledků pokusu vyplývá, že sloučeniny z příkladů 3, 4, 6, 10, 11, 30, 31, 32, 33, 34, 38, 41, 42, 43, 44 a 46 při aplikaci v 0,025%, 0,006% a 0,0015% postřikové suspenzi mají lepší fungicidní účinek (například 100% účinek) než účinná látka A nebo B (například 50% účinek).

Pokus 3

Účinnost proti padlí na okurkách

Listy klíčních rostlin pšenice (druh „Chinesische Schlange“), pěstovaný v květináčích, se v době, kdy se rostliny nacházejí ve stadiu dvou listů, postříkají suspenzí spor Erysiphe cic-orace-arum (padlí čekankové)· Zhruba po 20 hodinách se pak pokusné rostliny do orosení postříkají vodnou postřikovou suspenzí obsahující v sušině 80 % účinné látky a 20 % emulgátoru. Po oschnutí povlaku naneseného' postřikem se rostliny umístí do skleníku s teplotou 20 až 22 °C a relativní vlhkostí vzduchu 70 až 80 %. K stanovení účinnosti nových sloučenin podle vynálezu se po 21 dnu vyhodnotí rozsah vývoje houby.

Z výsledků pokusu vyplývá, že například sloučeniny z příkladů 1, 4, 6,10, 11,12,14,15,

18, 19, 28, 31, 32, 33, 34, 36, 38, 40, 41, 42 43, 44 a 45 při aplikaci ve formě 0,025% postřikové suspenze vykazují dobrou fungicidní účinnost (například 100% účinek).

Pokus 4

Účinnost proti plísni šedé na paprikách

Klíční rostliny papriky (druh „Neusiedler Ideál Elitě“) se po dobrém vyvinutí 4 ' až 5 listů až do orosení postříkají vodnými suspenzemi obsahujícími v sušině 80 % účinné látky a 20 % emulgátoru. Po oschnutí povlaku naneseného postřikem se rostliny postříkají suspenzí kodidií . houby Botrytis cinerea (plíseň šedá)) a . přemístí se do komory s teplotou 22 až 24 %C a vysokou vlhkostí vzduchu. Po 5 dnech se na neošetřených kontrolních rostlinách vyvine choroba tak silně, že vzniklé listové nekrosy pokryjí převážnou část listů.

Z výsledků pokusu . vyplývá, že . například sloučeniny z příkladů 1, 3, 4, 6, 10, 11, 12,

19, 30, 31, 32, 33, 35, 36, 37, 38, 39, 40, 42, 44 a 46 při aplikaci ve formě 0,05% postřikové suspenze mají lepší fungicidní účinnost (například 87% účinek) než účinné látky A a B . (například 70% účinek).

Pokus 5

Pokus 6

Kruhové výřezy filtračního papíru o průměru 13 mm a tloušťce 1 mm se impregnují vždy 0,2 ml roztoku obsahujícího 200 ppm účinné látky (200 dílů účinné látky na každý milión dílů roztoku). Tyto kruhové výřezy se pak položí na agarové živné prostředí s 2 % sladového výluhu, předložené v Petriho miskách. Toto prostředí bylo předem odděleně naočkováno sporami houby Pullularia pullulans, způsobující zbarvování dřeva. Misky se 3 dny kultivují při teplotě 22 až 24 °C. Po této době je houba v kontrolních miskách velmi dobře vyvinuta.

Fungicidní účinnost testované účinné látky se vyhodnocuje na základě velikosti prstenců prostých houby (inhibiční prstence), které vzniknou okolo kruhových výřezů filtračního papíru. Vyhodnocování se provádí za pomoci následující stupnice:

— žádný inhibiční prstenec (žádná fungicidní účinnost) malý inhibiční prstenec 2 mm (malá fungicidní účinnost)

4-+ středně velký inhibiční prstenec 2 až 6 mm (dobrá fungicidní účinnost) —|—|—|- velký inhibiční prstenec 6 mm (velmi dobrá fungicidní účinnost).

Testované účinné látky se rozpustí ,v acetonu a v množství 40 ppm se vnesou do zkapalněného agaru s 5 % sladového· výluhu. Agar se rozlije do· Petriho misek a po ztuhnutí se agarové plotny s obsahem fungicidu centrálně naočkují myceliem hub Coniophora puteana a Trametes versicolor, způsobujících rozpad dřeva, houby Chaetomium globosum způsobující trouchnivění a skvrny na kmenech stromů, jakož i sporami houby Trichoderma viride (zelená plíseň).

Misky · se 5 dnů kultivují při teplotě 25 °C, načež se vyhodnotí vývoj kolonií hub na živné půdě v porovnání s kontrolním pokusem (živná půda bez přídavku účinné látky).

Vyhodnocování se provádí za pomoci následující stupnice:

= žádný růst houby (mycelium zničeno) = mírný růst houby (povrch agaru porostlý do jedné třetiny) = střední růst houby (povrch agaru porostlý do dvou třetin) — nepotlačený růst houby (porostlý celý povrch agaru)

Dosažené výsledky jsou uvedeny v následující tabulce

Dosažené výsledky jsou shrnuty do následujícího přehledu:

účinná látka č.

účinnost proti Pullularia pullulans kontrola +++ +++ +++ účinná látka číslo

Coniophora puteana účinnost proti

Trametes Chaeoomium versicolor globosum

Trichoderma viride

100

140

150

221

230

420

440

450

460

480

490

0 kontrola (bez účinné látky)5

Claims

PŘEDMĚT vynalezu

1. Fungicidní prostředek, vyznačující se tím, že jako účinnou látku obsahuje azolylmethyloxiran obecného vzorce I /I

B-CH-C-CH,-N

I

A (I) ve kterém každý ze symbolů A a B, které mohou být stejné nebo rozdílné, znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, naftylovou skupinu, bifenylovou skupinu nebo fenylovou skupinu, přičemž fenylový zbytek může být substituován halogenem, nitroskupinou, alkylovou, alkoxylovou nebo halogenalkylovou skupinou obsahující vždy 1 až 4 atomy uhlíku, fenoxyskupinou nebo · fenylsulfonylovou skupinou a

Z představuje skupinu CH nebo atom dusíku, nebo: jeho· pro rostliny snášitelnou adiční sůl s kyselinou nebo jeho kovový komplex, a pevnou nebo kapalnou inertní přísadu.
2. Způsob výroby účinných látek obecného vzorce I podle bodu 1 a jejich pro rostliny snášitelných adičních solí s kyselinami a kovových komplexů, vyznačující se tím, že se oxiran · obecného· vzorce II

L-CH£C-CH-6 ^Z/ o

(II) ve kterém

A a B mají shora uvedený význam a

L představuje nukleofilně substituovatelnou odštěpitelnou skupinu, nechá reagovat se sloučeninou obecného vzorce III p²A-Me.

N=7 (III) ve kterém

Z má shora uvedený význam a

Me představuje atom vodíku nebo atom kovu, v inertním rozpouštědle, přičemž v případě, že Me znamená atom vodíku, provádí se reakce v přítomnosti báze, a takto získané sloučeniny se· popřípadě převedou na své pro rostliny snášitelné adiční soli s kyselinami nebo· kovové komplexy.