CS205014B2 - Method of separating the magnetized particles from the fluid in which are the said particles in suspension and wet magnetic separator for executing the same - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu · oddělování magneťzovatelných částic z kapaliny, v níž jsou tyto částice v suspenzi, a zařízení pro provádění tohoto způsobu.

Jsou známa zařízení, často označovaná jako mokré magnetické oddělovače, pro rozdělování smést částic na magnetizovatelnou a . nemagnetizovatelnou frakci. V takovýchto zařízeních · se nechá suspenze obsahující směs částic procházet předem určeným pásmem, ve kterém je vytvořeno magnetické pole, a magnetizovatelné částice, dále označované jako „vlastní“ magnetizovatelné částice, jsou zachycovány ve sběracích oblastech v předem určeném pásmu.

Síla, kterou se v magnetickém poli působí na kulové částice magnetizovatelného materiálu, je dána vzorcem:

F = -

dH dx průměr D, tak i objemová magnetická suscepttbil' ta /m částic jsou malé, je zapotřebí vytvořit magnetické pole o · vysoké intenzitě nebo magnetické pole, jehož intenzita se rychle mění se vzdáleností. V mnoha známých typech magnetických · oddělovačů je tak předem určené pásmo, ve kterém se vytváří magnetické pole, vyloženo· pórovitým magnetizovatelným materiálem, který má dostatečně otevřenou strukturu pro to, aby proudu suspenze protékající tímto pásmem nebyla kladena v nežádoucí míře překážka, a přitom stále vytváří řadu sběracích míst o vysoké intemz ’ tě magnetického pole, takže se vytváří velmi nehomogenní magnetické pole. Pórovitý •magnetizovatelný materiál mohou vytvářet například: navrstvené vlnité nebo rýhované desky, vláknitý materiál, jako •ocelová vlna, drátěné pletivo· nebo svazky drátů nebo vláken; částicovitý materiál, jako koule, kuličky nebo částice nepravidelnějších tvarů, jako železné · piliny; nebo kovová pěna, jakou lze vyrábět například elektrickým pokovováním pěnové pryže impregnované uhlíkem, načež se pryž odstraní vhodným rozpouštědlem.

V případě jednoduchého mokrého· magnetického· oddělovače · za mokra, ve kterém se paramagnetická částice o poloměru R a magnetické suscepttbШte χ v kapalném pro205014 kde χπι je objemová magnetická susceptibilita materiálu,

D je průměr částice,

H je intenzita magnetického pole a dH/dx je rychlost změny magnetického pole se vzdáleností.

Z tohoto výrazu je patrno, že když jak středí o viskozitě η pohybuje rychlostí Vo vzhledem k ferromagnetickému drátu o poloměru a a úplném zmagnetizování Ms ve stejnorodém magnetickém poli o intenzitě Ho, působícím ve Směru proti směru proudění kapalného prostředí, přičemž podélná osa drátu je orientována ve směru kolmém na směr magnetického pole a na směr proudění kapalného· prostředí, je možno matematicky znázornit, · že vyhlídky, že parametrická částice bude ' zachycena drátem, vzrůstají s poměrem V_m/Vo, kde V,_n je veličina s rozměrem rychlosti a daná výrazem:

v__2 (/HoMsRSj ^m 9 (η a)

Pro zvýšení počtu vlastních magnetizovatelných částic zachycených drátem, aniž se zvýší hodnota intenzity magnetického· pole Ho je zapotřebí proto snížit hodnotu V_o Tato závislost si vyžaduje používat pro· oddělování . velkého· počtu vlastních magnetizovatelných částic o rozdílných velikostech a rozdílných magnetických suscepttbilitách komplexnějších magnetizovatelných •materiálů.

Podstatou vynálezu je způsob oddělování magnetizovatelných částic z kapaliny, v níž jsou tyto částice · v suspenzi, zahrnující vytvoření .magnetického pole v předem určeném zachycovacím pásmu, v němž je přítomen materiál vytvářený alespoň zčásti · magneti-zovatelnou látkou a kapalina, z níž se vlastní magnetizovatelné částice mají oddělovat, se nechá procházet tímto· předem určeným zachycovacím pásmem v předem určeném směru, takže vlastní . magnetizovatelné částice jsou magnetizovány a přitahovány na magnetizovatelnou látku, přičemž podle vynálezu se materiál, alespoň zčásti vytvářený magnetizovatelnou látkou, pohybuje při obklopování kapalinou předem určeným zachycovacím pásmem v předete· - určeném směru, kapalina zbavená vlastních magnetizovatelných částic se po zmagnetizování a zachycení těchto částic na magnetizovatelnou látku vypustí, magnetizovaná látka s přichycenými vlastními magnetizovatelnými částicemi se odvede z magnetického pole a za místem vypouštění kapaliny ' zbavené vlastních magnetizovatelných částic se tyto vlastní magnetizovatelné částice oddělí od magnetizovatelné látky.

Materiál alespoň zčásti vytvářený magnetizovatelnou látkou se podle dalšího znaku vynálezu pohybuje zachycovacím předem určeným pásmem spolu s cizími magnetizovatelnými částicemi o středním průměru až 500· mikronů a nejméně ' pětkrát větším, než jsou průměry vlastních magnetizovatelných částic, přičemž tyto · cizí magnetizovatelné částice se přidávají do· kapaliny před průchodem kapaliny zachycovacím; předem určeným pásmem a při průchodu kapaliny tímto pásmem se vlastní magnetizovatelné částice magnetizují a přitahují k cizím magnezizovatelným částicím, které se samy mag netují a přitahují k magnetizovatelné látce. Magnetické pole vzbudí s magnetickou indukcí od 0,1 do 0,6 tesla. Podle výhodného provedení vynálezu se kapalina a magnetizovatelná látka pohybují předem zachycovacím určeným pásmem o lineárních rychlostech, z nichž jedna je dvojnásobkem rychlosti pohybu druhé látky. Podle dalšího výhodného znaku vynálezu se cizí magnetizovatelné částice před tím, než se posouvají zachycovacím předem určeným pásmem, v kapalině míchají vytvářením otáčivého magnetického· pole. Nemagnetizovatelné částice, které se fyzikálně zachytí v materiálu vytvářeném alespoň zčásti . magnetizovatelnou látkou, se s výhodou odstraňují z kombinace sestávající z 'magnetizovatelné látky a přichycených vlastních magnetizovatelných částic v zachycovacím předem určeném pásmu.

Vynález sleduje případy, kdy se předem určeným pásmem nechává procházet buď ferromagne.tická, nebo paramagnetická látka. V případě, že látka je ferromagnetická, mohou být vlastní magnetizovatelné částice, které se mají oddělovat z kapalného prostředí, paramagnetické nebo feromagnetické. V případě, kdy látka je paramagnetická, musí však být vlastní magnetizovatelné částice, které se mají oddělovat z kapalného prostředí, feromagnetické.

Způsob podle vynálezu umožňuje, aby hodnota Vo, to· jest relativní rychlost kapaliny vzhledem k danému bodu magnetizovatelné látky, byla snížena na nízkou hodnotu nebo i nulu a v důsledku toho se zvýšil poměr Vm/V_o na maximum. Cím více se k sobě blíží hodnoty rychlosti kapaliny a magnetizovatelné látky, tím · větší je počet vlastních magnetizovatelných částic přitahovaných na magnetizovatelnou látku. Zvýší se tak vyhlídky zachycení vlastní magnetizovatelné částice dané velikosti a dané magnetické susccptibШty se potom při srovnání se stavem, kdy kapalina má vyšší relativní rychlost vzhledem k magnetizovatelné látce. Oddělování vlastních magnetizovatelných částic je proto možno provádět v magnetickém · poli o nižší intenzitě, než je zapotřebí při obvyklém postupu magnetického oddělování, nebo alternativně při dané intenzitě magnetického pole může být průtok kapalného prostředí obsahujícího vlastní magnetizovatelné částice separační komorou vyšší, než v případě obvyklého způsobu magnetického oddělování, anebo samozřejmé může být stupeň oddělení vlastních · magnetizovatelných částic z kapalného prostředí při dané intenzitě magnetického pole a daném průtoku kapalného prostředí vyšší než v obvyklých případech.

Lineární průtoková rychlost kapaliny a rychlost pohybu magnetizovatelné látky se s výhodou navzájem neliší více než dvojnásobně, jak bylo uvedeno. Samotné rychlosti, tj. lineární rychlost proudění kapaliny · i rychlost ' pohybu magnetizovatelné látky, se však mohou -pohybovat v - širokém rozmezí, například od 30 cm/min do 2000 cm/min.

Vynález se dále vztahuje na mokrý - magnetický sejparátor pro provádění shora uvedeného způsobu, zahrnující magnet pro vytváření .magnetického pole v zachycovacím předem určeném pásmu, přívod kapaliny, z níž se mají magnetizovatelné částice oddělovat, do zachycovacího předem určeného pásma, výpusť kapaliny zbavené magnetizovatelných částic, magnetizovatelnou látku pro zachycení vlastních -magnetizovatelných částic z čištěné kapaliny, a poháněči prostředek pro posun magnetizovatelné látky předem určeným pásmem, . jehož podstatou je, že podle vynálezu výpusť vyčištěné kapaliny je umístěna u výstupního konce zachycovacího předem určeného- pásma a je opatřena přepadovým hradítkem, a za výpustí je ve -směru posunu magnetizovatelné látky umístěno- oddělovací pásmo pro oddělování vlastních magnetizovatelných částic od -magnetizovatelné látky, přičemž toto -oddělovací pásmo je opatřeno výpustí pro vypouštění oddělené vlastní magnetizovatelné částice a- přičemž magnetizovatelná látka je feromagnetická látka.

Oddělované pásmo- je s výhodou opatřeno odmagnetovací ' cívkou. Taktéž může být opatřeno perforovanou postřikovači trubicí.

V případě, že magnetizovatelná látka je feromagnetická, je tato ferromagnetická látka -s výhodou částicovitá. nebo- vláknitá. Vláknitá ferromagnetická látka může být kupříkladu vytvářena pletivem z feromagnetických drátů, korozivzdornou ocelovou vlnou vytvořenou z legované oceli ve ferltickém nebo martenzitickém - stavu s -obsahem chrómu v rozmezí od 4 do 27 hmot. %, nebo· rohoží z expandovaného kovu. Cástic-ovitá feromagnetická látka může - být vytvářena z částic v podstatě kulového, válcového nebo kubického tvaru, nebo z částic nepravidelnějšího tvaru, jaké se například -získají působením obráběcího stroje na blok korozivzdorného- materiálu. Cásticovitá látka tak může být například vytvářena roztřepenými železnými pilinami nebo velmi jemně rozsekanými kousky ocelové vlny.

V závislosti na povaze použitého materiálu může být feromagnetický materiál uložen v děrovaném obalu z magnetického nebo- nemagnetického materiálu. Velikost otvorů v obalu -má být taková, aby odpor proti průchodu kapalného prostředí nebo částic v suspenzi byl malý.

V jedné formě je feromagnetický materiál řešen ve formě nekonečné smyčky. Některé z výše popsaných materiálů mohou být zpracovány na tuto formu bez použití obalu. Smyčka může být například vytvářena -ocelovým lanem, vytvořeným· z řady spletených ocelových vláken. Mnohé materiály však vyžadují použití dutého pouzdra, řešeného ve formě uzavřené -smyčky a vyplněného materiálem tak, aby tento materiál zaujal tento tvar. S výhodou je tento- materiál plněn do -obalu tak, aby - mezi materiálem a obalem nedocházelo při -pohybu tohoto obalu k relativním pohybům -obou těchto- složek.

Feromagnetický materiál ve formě -smyčky, buď opatřený obalem, nebo- nikoliv, může se- pak posouvat po dvou řemenicích, -z n^:chž jedna je - poháněna motorem. - Dráha smyčky může procházet podlouhlým žlabem, přičemž místo - vstupu smyčky do . žlabu leží u přívodu kapaliny, umístěného na jednom konci žlabu, a místo výstupu smyčky ze žlabu je u výpusti s hradítkem, umístěné ve druhé koncové části žlabu, přičemž alespoň část žlabu leží v zachycovacím předem určeném pásmu.

Podle jiného -provedení je -mokrý magnetický -separátor podle - vynálezu řešen - tak, že magnetizovatelná látka je vytvářena podlouhlým nosičem, -opatřeným magnetizovatelnými trny nebo ploutvovitými výběžky. Podlouhlý nosič má s výhodou tvar nekonečného- řetězu.

Podle výhodného provedení vynálezu prochází podlouhlý nosič v zachycovacím předem určeném pásmu - vodicí trubicí. Podél podlouhlého nosiče mohou být rozmístěny příčné členy.

Vynález je blíže -vysvětlován na- příkladech provedení v následujícím· popise s -odvoláním na připojené výkresy, ve kterých značí:

obr. 1 schematické znázornění jednoho provedení zařízení podle vynálezu -a obr. 2 schematické znázornění druhého provedení zařízení podle vynálezu.

Provedení na obr. 1 sestává z podlouhlého žlabu 1, který je - na jednom konci -opatřen vpustí pro vodnou suspenzi směsi magnetizovatelných a v podstatě nemagnetizovatelných částic a na druhém konci přepadovým hradítkem 3. Výška hradítka 3 určuje úroveň hladiny kapaliny - ve žlabu 1. Kapalina proudí -od vpusti - 2 po délce žlabu 1 přes přepadové hradítko 3 a - do sběrné nádržky 4, která je opatřena výpustí 5.

Přes řemenice 7 a 8 se posouvá nekonečná smyčka 6, - sestávající z feromagnetického prostředí vytvářeného vlnou -a nerezavějící - -ocelí, obklopenou pletivem z bronzového drátu o velikosti oka přibližně 150 mikronů, - -á mezi řemenicemi 7 a 8 - prochází kapalinou ve žlabu 1. Řemenice 7 je poháněna ve směru znázorněném šipkou 9 a například neznázorněným elektromotorem, -a nekonečná smyčka 6- je tak uváděna -do pohybu kapalinou ve žlabu 1 ve stejném- směru, jako proudí kapalina po délce tohoto žlabu. Po - obvodě řemenic 7 a 8 je uspořádána řada neznázorněných malých trnů, které zabírají -do nekonečné smyčky 6.

Pro vytváření magnetického pole v kapalině ve žlabu 1 je - zařízení opatřeno běžným elektromagnetem, obsahujícím dva podlouhlé zakřivené pólové členy 10, umístěné po jednom po - -obou stranách žlabu 1. Tyto pólové členy 10 -vytvářejí ve žlabu -1 zachyco205014 vací pásmo· A -magnetizovatelných částic. Když se smyčka 6 pohybuje žlabem 1, s výhodou rychlostí přibližně stejnou, jakou proudí kapalina ve směru délky žlabu, jsou magnetizovatelné částice v kapalině magnetizovány vytvořeným magnetickým polem a jsou přitahovány k ferromagneťickému prostředí. V podstatě - nemagnetizovatelné částice jsou taktéž mechanicky zachycovány ferromagnetickým· prostředím.

V místě, kde smyčka 6 opouští žlab 1, je umístěna '-přepážka 11, která též tvoří dno násypky 12. Násypka 12 je používána pro shromažďování v podstatě nemagnetizovatelných částic, které· jsou pouze volně přidržovány vlákny ferromagnetického prostředí. Tyto částice jsou snadno odstraňovány postřikováním -čistou vodou z postřikovači trubice 13. Voda a v podstatě nemagnetizované částice odstraněné z ferromagnetlckého prostředí spadávají do násypky 12 a jsou vypouštěny výpustí 14. Po přechodu okolo řemenice 8 -smyčka 6 -opouští oblast vlivu pólových členů 10 elektromagnetu a posouvá se mezi pólovými členy odmagnetovací cívky 15, kterou prochází střídavý proud. Amplituda střídavého proudu se mění cyklicky mezi konečnou hodnotou a nulou, aby tak hodnota magnetizace ubývala po menší a menší -hysterezní smyčce, až je zbytkový magnetizmus ve · ferromagnetickém prostředí roven nule. - Při průchodu smyčky 6 mezi pólovými členy odmagnetovací cívky 15 je smyčka 6 postřikována čistou vodou o vysokém tlaku z perforované postřikovači trubice 16 a vlastní magnetizovatelné částice jsou splachovány z ferromagnetického prostředí a shromažďovány v násypce 17 opatřené výpustí 18. Odmagnetovací cívka 15 s postřikovači trubicí 16 vymezují oddělovací pásmo B- pro · -oddělování vlastních magnetizovatelných -částic od ferromagnetického prostředí smyčky 6. V popsaném magnetickém oddělovači se vzbudí- magnetické pole s magnetickou indukcí přibližně 0,5 Tesla.

Provedení znázorněné na obr. 2 používá podlouhlý nosič 2J ve tvaru nekonečného řetězu -opatřený řadou kruhových příčných členů 21 umístěných po jeho délce, a řadu příčných ferromagnetických trnů 22, umístěných podél podlouhlého nosiče 20 mezi příčnými členy - 21. Podlouhlý nosič 20 prochází vodicí trubicí 23 vyrobenou z nemagnetizovatelného materiálu a -o průřezové ploše takové, že se touto trubicí 23 mohou příčné členy 21 těsně posouvat. Vpustí 24 je do trubice 23 přiváděna suspenze -obsahující -směs vody a - minerálních částic, které se mají od sebe -oddělovat -na- nemagnetizovatelné a magnetizovatelné částice, a cizí ferromagnetické částice o průměru v rozmezí od - 50 do 500 mikrometrů. Váha suspenze a cizích- ferromagnetických částic,, působící na příčné členy 21 podlouhlého nosiče 20, vyvolává pohyb podlouhlého nosiče 20 vodicí trubicí 23, která je v oblasti vpusti 24 umístěna v podstatě svisle, -a po dlouhlý nosič 20 se - tak při znázornění - na obr. 2 pohybuje ve -směru hodinových ručiček.

Vodicí trubice 23 má před tím, než se ohýbá v -části 25 -do tvaru U, značnou délku. Na obr. 2 je možno si povšimnout, že část trubice 23 v této -části není znázorněna. V části 25 je vodicí trubice 23 opatřena vpustí 26, kterou je možno vstřikovat další vodu a/nebo deflokulační činidlo pro minerální částice, a vyprazdňovací zátkou 27, usnadňující odstraňování jakýchkoliv pevných látek, které se mohou shromažďovat na dně části 25 vodicí trubice 23. Za částí 25, ohnutou do tvaru U, vstupuje vodicí trubice 23 do- separační magnetické komory 29, vymezující zachycovací pásmo A.

Bezprostředně před tím, než vodicí trubice 23 vstupuje do magnetické komory 29 zachycovacího pásma A, je obklopena prstencem 28 ze čtyř nebo více elektromagnetických cívek, do kterých jsou přiváděny střídavé proudy. Střídavé proudy přiváděné do těchto -cívek jsou fázovány tak, že v suspenzi ve vodicí trubici 23 vytvářejí v -místě prstence 28 otáčející se magnetické pole. Otáčející se magnetické pole uvádí do - pohybu ciizí ferromagnetické částice v suspenzi a působí důkladné -míchání suspenzí a cizími ferromagnetickými částicemi.

Podlouhlý nosič 20, nesoucí s sebou promíchávanou suspenzi a cizí ferromagnetické částice, je potom ve vodicí trubici 23 přiváděn do -separační magnetické komory 29, která je opatřena dvěma podlouhlými elektromagnetickými cívkami 39, kterých je možno použít pro vzbuzení magnetického pole s indukcí okolo 0,5 - Tesla, působící - ve směru v podstatě kolmém k podlouhlému nosiči 20. V separační magnetické komoře 29, -vymezující zachycovací pásmo A, jsou vlastní magnetizovatelné částice, přítomné ve směsi minerálních -částic, magnetizovány vytvořeným magnetickým polem a jsou přitahovány k -cizím ferromagnetickým částicím, které jsou - dále přitahovány - k ferromagnetickým trnům 22 podlouhlého nosiče 20. V i^ě^^né blízk-osti horního konce zachycovacího pásma A přetéká suspenze, nyní sestávající ze suspenze z převažující míry nemagnetizovatelných částic rozptýlených ve- vodě, přes přepadové hradítko 31 a je vypouštěna výpustí 32.

Podlouhlý nosič 20, stále procházející vodicí trubicí 23, vytahuje cizí ferromagnetické -částice -a ulpělé vlastní magnetizovatelné - částice ze separační magnetické komory 29 a z vlivu magnetického pole- zachycovacího pásma A, ohýbá se v pravém úhlu, takže je v podstatě vodorovný, a potom vstupuje do oddělovacího pásma B, kde prochází odmagnetovací cívkou 33. Do této odmagnetovací cívky 33 se přivádí -střídavý - proud -o amplitudě cyklicky se měnící mezi konečnou hodnotou a nulou, aby se -odmagnetovaly ferromagnetické trny 22 a cizí ferromagnetické částice. -Cizí ferromagnetické částice

a vlastní magnetizovatelné částice se tak uvolňují z trnů 22 a spadávají vlivem vlastní hmotnosti na stěnu vodicí trubice 23, nacházející se bezprostředně pod nimi. Příčnými členy 21 jsou pak smetávány po délce vodicí trubice 23 a do výpusti 34. Cizí ferromagnetické částice jsou oddělovány od vlastních magnetizovatelných částic pomocí síta o vhodné velikosti otvorů a vracejí se, aby se znovu smíchaly s přiváděnou suspenzí pro zpracování.

Za výpustí 34 vodicí trubice 23 končí a podlouhlý nosič 20 postupuje dále po určitou část dráhy, aniž je veden vodicí trubicí, načež do této vodicí trubice 23 opět vstupuje v místě vpusti 24. Takové uspořádání slouží к tomu, aby se snížilo tření řetězu tvořeného podlouhlým nosičem 20 s příčnými členy 21 a trny, působené kluzným dotykem mezi příčnými členy 21 a stěnou trubice 23. Je však možné zařízení konstruovat tak, že podlouhlý nosič 20 je po celé své dráze obklopen trubicí 23, která tak tvoří uzavřenou smyčku.

Jelikož cizí ferromagnetické částice jsou nuceny příčnými členy 21 podlouhlého nosiče 20 pohybovat se oblastí, ve které je vytvořeno magnetické pole, v podstatě stejnou rychlostí jako suspenze minerálních částic, je hodnota Vm/V₀ vysoká.

Tabulka I

Příklad

Suspenze obsahující 25 hmot. % kaolinového jílu ve vodě, o velikosti částic s takovým rozdělením, že 45 hmot. % tvoří částice o ekvivalentním kulovém průměru menším než 2 mikrony a 15 hmot. % tvoří částice o ekvivalentním kulovém průměru větším než 10 mikronů, dále obsahující 0,36 hmot. °/o, vztažených na hmotu suchého kaolinu, křemičitahu sodného jako deflokulačního činidla a množství uhličitanu sodného dostačující к tomu, aby zvýšilo pH na 8,5, se nechá procházet mokrým magnetickým oddělovačem, v podstatě takovým, jaký byl popsán s odvoláním na obr. 1, přičemž rychlost proudění suspenze a rychlost pohybu smyčky s ferromagnetickým prostředím se upravují tak, aby se dosáhlo různých relativních rychlostí mezi pohybem suspenze a pohybem smyčky, které se mění v širokém rozmezí. Provádějí se též pokusy s různými úrovněmi magnetické indukce. V každém pokusu se odebere vzorek získané suspenze a vzorek se vysušuje a zkouší se na odrazivost fialového světla o vlnové délce 458 nm. Výsledky jsou zaznamenány do tabulky I.

magnetická indukce relativní rychlost mezi % odrazivost světla suspenzí a pásem (cm. min^-1) o vlnové délce 458 nm

0,6	5	90,5
0,6	25	89,6
0,6	34	89,1
0,6	50	89,0
0,6	66	88,5
0,6	220	87,8
0,2	5	89,2
0,2	26	88,3
0,2	43	87,6
0,2	77	86,5
0,2	97	86,5
0,1	5	88,6
0,1	15	87,9
0,1	40	87,0
0,1	82	86,3
0,1	105	86,2

Odrazivost světla o vlnové délce 458 nm suchého kaolinu, který se uvedeným postupem zpracovává, je 84,4 a v každém případě je absolutní rychlost proudění suspenze mokrým magnetickým oddělovačem podle vynálezu 220 cm. min.^-1. Z těchto výsledků je možno pozorovat, že zlepšení jasu dosahované při vzbuzení s magnetickou indukcí 0,2 tesla a relativní rychlost 5 cm. min^-1, je srovnatelné s dosažením jasu při magnetické indukci 0,6 tesla a relativní rychlosti 34 cm. min.^-1. I když magnetická indukce poklesne při relativní rychlosti 5 cm. min.^-1 na hodnotu 0,1 tesla je zlepšení jasu srov natelné s tím, kterého se dosáhne při magnetické indukci 0,6 tesla a relativní rychlosti 66 cm. min.^-1. Magnetický oddělovač použitý při těchto pokusech tak umožňuje dosáhnout daného zlepšení jasu kaolinu odstraněním tmavě zbarvených želéznatých látek při nižší magnetické indukci, než by bylo možné při použití obvyklých imagnetických oddělovačů, s následnými úsporami na magnetech a spotřebě energie, přičemž se přesto udržuje vysoká absolutní průtoková rychlost suspenze magnetickým oddělovačem.

Claims (21)

1. pRedmEt vynalezu

   1. Způsob oddělování magnetizovatelných částic z kapaliny, , v níž jsou tyto, částice v suspenzi, 'zahrnující vytvoření magnetického pole v .předem určeném, zachycovacím pásmu, v němž je · přítomen materiál vytvářený alespoň zčásti magnetizovatelnou látkou, a, kapalina, z. níž se vlastní magnetizovatelné částice mají , oddělovat, se nechá procházet tímto předem určeným , zachycovacím , pásmem, v předem , určeném směru, takže vlastní · magnetizovatelné částice jsou magnetizovány a přitahovány na . magnetizovatelnou · látku, · vyznačený tím, že materiál alespoň . zčásti vytvářený magnetizovatelnou. látkou se pohybuje předem , určeným, zachycovacím pásmem v . předem určeném, směru obklopený kapalinou a kapalina zbavená vlastních magnetizovatelných částic se po zmagnetizování, a zachycení, těchto částic na magnetizovatelnou látku vypustí, , magnetizovaná látka s přichycenými vlastními, magnetizovatelnými částicemi , se odvede z magnetického, pole a za , místem vypouštění kapaliny zbavené vlastních magnetizovatelných částic se tyto vlastní magnetizovatelné částice oddělí od magnetizovatelcé látky.
2. 2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že materiál alespoň zčásti vytvářený magnetizovatelnou látkou se pohybuje· zachycovacím, předem určeným pásmem spolu s cizími magnetizovatelnými částicemi o středním průměru až 500 mikrometrů a nejméně pětkrát větším, než jsou průměry vlastních magcetizovatelcých částic, přičemž tyto cizí magnetizovatelné částice se přidávají do kapaliny před , průchodem kapaliny zachycovacím, předem. ' určeným pásmem a při průchodu kapaliny tímto pásmem se vlastní magcetizovatelcé. · částice .magnetizují a přitahují k cizím . magnetizovatelným částicím, které se samy· magnetují a přitahují k magcetizovatelcé látce.
3. 3. Způsob podle bodu 1 nebo 2, vyznačený tím, že se vzbudí magnetické pole s magnetickou indukcí , od 0,1 do 0,6 tesla.
4. 4. Způsob podle bodů 1, 2 nebo· 3, vyznačený tím, že kapalina a magn^tizoviatelné látka se pohybují předem zachycovacím určeným pásmem o lineárních rychlostech, z nichž jedna. . je dvojnásobkem rychlosti pohybu druhé látky.
5. 5. Způsob podle bodu 2, . vyznačený tím, že se. cizí magnetizovatelcé Částice před tím, než se· posouvají zachycovacím, . předem určeným pásmem, v kapalině - míchají vytvářením . otáčivého magnetického pole.
6. 6.. Způsob podle kteréhokoli z bodů 1 až5, vyznačený tím, že · se nemagnetizovatelné částice, které se fyzikálně zachytí, v materiálu vytvářeném alespoň zčásti . magnetizova,telnou látkou. odstraňují z kombinace sestávající z mιagcetizo·vatelcé látky a přichycených vlastních magnetizovatelných částic v zachycovacím, předem určeném pásmu.
7. 7. Mokrý magnetický separátor pro provádění způsobu podle kteréhokoli. z . bodů 1 .až 6, zahrnující magnet pro vytváření , magnetického pole v zachycovacím, předem určeném pásmu, přívod kapaliny, , ' z níž · se mají magnetizovatelné částice oddělovat, do zachycovacího předem určeného pásma, výpusť kapaliny zbavené magnetizovatelných částic, magnetizovate^u. látku pro zachycení vlastních magnetizovatelných částic z čištěné kapaliny, a poháněči prostředek pro posun magcetizovaťelné · látky předem určených pásmem, vyznačený tím, že výpusť (5,

   32) vyčištěné kapaliny je. umístěna , u , výstupního konce zachycovacího. pásma. (A) · a je opatřena přepadovým hradítkem · (3, . 31), a. za výpustí (5, 32 ) je ve směru, posunu magneťizovatelcé látky umístěno · oddělovací pásmo . (B), které je opatřeno, výpustí. (18, 34) pro vypouštění oddělené , vlastní . mag,cetizovate.lcé částice, přičemž magnetizovatelná látka je ferromagnetická látka.
8. 8. Mokrý magnetický separátor podle., bodu 7, vyznačený tím, že, oddělovací, pásmo (B) je·· opatřeno odmagnetovací. cívkou (15,

   33) .
9. 9. Mokrý magnetický separátor podle · bodu 7 nebo, 8, vyznačený tím, že oddělovací pásmo (B) je opatřeno perforovanou- postřikovači trubicí (16).
10. 10. Mokrý magnetický separátor podle bodů, 7, 8·' .nebo· 9, vyznačený tím, že magnétizovatelná ' látka je vláknitá.
11. 11. Mokrý magnetický separátor podle bodu 10, vyznačený tím, že vláknitá magnetizovatelná látka je alespoň zčásti vytvářena pletivem z feromagnetických, drátů.
12. 12. Mokrý magnetický separátor podle bodu 10, vyznačený tím, že vláknitá magnetizovatelná látka je alespoň zčásti vytvářena ocelovou vlnou odolnou proti korozi, vytvořenou z legované oceli ve ferritickém nebo martenzitickém stavu s obsahem chrómu v rozmezí od 4 do 27 hmot. %.
13. 13. Mokrý magnetický separátor podle kteréhokoli z bodů 7 až 9, vyznačený tím, že magnietizovatelná látka je ve formě částic.
14. 14. Mokrý magnetický separátor podle kteréhokoli z bodů 7 až 13, vyznačený tím,že magnetizovate^ · látka· je uložena, v děrovaném obalu.
15. 15. Mokrý· magnetický separátor podle kteréhokoli z bodů 7 až 14, vyznačený tím, že magnetizovate^ látka· je uspořádána jako ·nekonečná smyčka.
16. 16s Mokrý magnetický separátor podle bodu , 15, vyznačený tím, že smyčka· (6) magcétizovatélcé látky je uložena · na dvou řemenicích · (7, , 8), z nichž jedna je poháněnamotorem.
17. 17. Mokrý magnetický separátor podle bodu , 16, vyznačený tím, že dráha smyčky

    (.6) prochází., podlouhlým· žlabem (,1:)(,. přičemž místo· vstupu smyčky (6) do žlabu (1) leží u přívodu (2) kapaliny, umístěného na jednom konci žlabu (1), a místo výstupu smyčky (6) ze žlabu je u výpusti (5) s hradítkem (3), umístěné v druhé koncové části žlabu (1], přičemž alespoň část žlabu (1) leží v zachycovacím, předem určeném pásmu (A).
18. 18. Mokrý magnetický separátor podle bodu 7 pro provádění způsobu podle bodu 2, vyznačený tím, že magnetizovatelná látka je vytvářena podlouhlým nosičem (20), opatřeným magnetizovatelnými trny (22) nebo ploutvovitými výběžky.
19. 19. Mokrý magnetický separátor podle bodu 18, vyznačený tím, že podlouhlý nosič (20) má tvar nekonečného řetězu.
20. 20. Mokrý magnetický separátor podle kteréhokoli z bodů 7 až 9, 18 a 19, vyznačený tím, že podlouhlý nosič (20) prochází v zachycovacím, předem určeném pásmu (A) vodicí trubicí (23).
21. 21. Mokrý magnetický separátor podle kteréhokoli z bodů 7 až 9 nebo· 18 až 20, vyznačený tím, že podél podlouhlého· nosiče (20) jsou rozmístěny příčně členy (21).