František Tůma

Cílem předkládané metodologické studie je pojednat o etnometodologické konverzační analýze jako o metodě uplatnitelné ve výzkumu interakce ve třídě. Studie nastiňuje stav teoretické a metodologické reflexe v této oblasti pedagogického výzkumu (část 1), vymezuje pozici konverzační analýzy a pojednává o intersubjektivitě v interakci, k jejímuž hlubšímu pochopení může konverzační analýza přispět (část 2). Studie dále pojednává o východiscích konverzační analýzy, ze kterých jsou odvozeny principy a postupy při transkribování a analýze dat (část 3). Tyto principy a postupy jsou na vybraných datových ukázkách názorně ilustrovány, přičemž je pozornost věnována i párovým sekvencím, střídání mluvčích a opravám, které představují oblasti zájmu konverzační analýzy (část 4). V závěru textu je pojednáno o kritice konverzační analýzy a některých vývojových tendencích v konverzačněanalytickém výzkumu. Je vyvozeno, že konverzační analýza umožňuje postihnout lokálně utvářené vzájemné porozumění mezi účastníky v interakci a zároveň zohlednit institucionální (didaktické) aspekty interakce ve třídě.

V této studii prezentujeme dílčí výsledky výzkumu z oblasti didaktiky
cizích jazyků, ve kterém bylo využito analýzy žákovského korpusu. Hlavní výzkum se zaměřoval na rozvoj komunikační kompetence v oblasti psaní v tzv. blended learning kurzu u vysokoškolských neoborových studentů angličtiny jako cizího jazyka. Ve studii
nejdříve stručně konceptualizujeme procesy rozvíjení komunikační kompetence a poté se zaměřujeme na měření výsledků těchto procesů v oblasti jazykové přesnosti. Výzkumný soubor tvořilo 18 studentů v kurzu angličtiny na úrovni A2 dle SERRJ (2002), kteří participovali ve třech diskusních úkolech provedených v online prostředí za použití asynchronního diskusního fóra. Projektování diskusí vycházelo
ze sociálně-konstruktivistických teorií učení. Hlavním výzkumným nástrojem byl žákovský korpus založený na textech napsaných studenty ve dvou online diskusích. Výsledky ukázaly, že se u studentů celková úroveň komunikační kompetence v oblasti psaní zvýšila. Zjištění vyplývající z analýzy korpusu zaměřené na jazykovou přesnost
se ovšem jeví v některých oblastech jako ne zcela průkazná. Výsledky výzkumu naznačují, že jazyková přesnost studentů souvisela s vyjadřovaným obsahem. Studie ukazuje možné využití žákovských korpusů ve výzkumu zaměřeného na jazykovou přesnost a upozorňuje na některá jejich omezení.

Studie pojednává o roli mateřského a cizího jazyka ve výuce angličtiny. V empirickém výzkumu bylo analyzováno 13 videonahrávek hodin angličtiny vedených učiteli experty s cílem kvantifikovat používání angličtiny a češtiny. Jak ukazuje srovnání s výsledky obdobného výzkumu, angličtina byla používána častěji v hodinách učitelů expertů, avšak i čeština byla v jejich výuce přítomna. Výstupy vykazují značné rozdíly mezi jednotlivými výsledky, což může vzbuzovat otázky o vhodnosti použité metody. Na konci studie jsou navrženy jiné výzkumné postupy.

Cílem předkládané studie je podat přehled o výzkumu zabývajícím se interakcí ve třídě v letech 1990 až 2012. Interakci ve třídě chápeme jako vzájemné působení učitele a žáků ve třídě během výuky a nahlížíme na ni z perspektivy dialogismu, který po shrnutí vývoje výzku-mu interakce ve třídě od šedesátých let minulého století vymezujeme jako teoretický a epistemolo-gický rámec předpokládající interakci jako jednotku analýzy. Do přehledu byly zahrnuty studie publikované ve čtyřech odborných pedagogických časopisech. Z 21 nalezených studií souvisejících s interakcí ve třídě bylo 13 empirických, které byly ve světle dialogismu kriticky analyzovány. Významným zjištěním je to, že podstatná část empirických studií se zabývala dílčími aspekty in-terakce ve třídě (především otázkami a hodnocením učitele, odpověďmi žáků). Kromě toho řada studií při analýze interakce abstrahovala od jejího kontextu. U pěti studií absentovala teoretická východiska týkající se chápání interakce. Tato zjištění naznačují, že dialogismus v řadě empi-rických studií není uplatněn. Přitom se dialogismus jeví jako nosný teoretický a epistemologický rámec pro výzkum interakce ve třídě, i když byl ve vyšší míře uplatněn jen ve třech empirických studiích. Klíčová slova: interakce ve třídě, komunikace ve třídě, dialogismus, pedagogický výzkum.

The aim of this paper is to introduce selected results of an analysis of pre‐intermediate English as a foreign
language (EFL) learners’ interaction on asynchronous discussion forums. The findings are based on a learner corpus (299
postings within 8 discussion threads) compiled from two discussion tasks which were a part of a blended learning EFL
course. The participants were Czech university students in the EFL course. Their proficiency in English was slightly below
the fully developed CEFR A2 level. Conversation analysis (CA) was conducted on the corpus. The inductive and emic nature
of CA made it possible to uncover some specific mechanisms underlying the learners’ interaction on the forum. The results
presented in this paper are related to non‐verbal aspects of the learners’ interaction on the forum, particularly to the use
of ellipsis marks (i.e. multiple dots). It was discovered that ellipsis marks were used for listing, transition, personal
evaluation, referring to the previous posting and asking for response when taking leave, thus ranging from non‐interactive
uses functioning on a sentence level to highly interactive uses which co‐constructed exchanges on the forum. One of the
most interesting findings is that when used at the end of a posting which included (explicitly or implicitly) a question or a
request for answer, the posting was always replied to. On the other hand, when ellipsis marks were used at the end of a
posting presenting one’s opinion, the posting was never replied to. We interpret the latter use of ellipsis marks as
completing the evaluation. The findings are related to other research findings and it is concluded that interaction on a
discussion forum presents a specific platform, differing from speech or writing. The relevance of the paper to foreign
language teaching and ICT in education lies in the outcomes of the analysis, i.e. the description of different uses of ellipsis
marks in online interaction. The findings cast light on the nature of learner‐learner interaction in a foreign language and on
the ways of their utilizing ellipsis marks to express a wide range of meanings. More generally, this paper discusses how
ellipsis marks helped the learners’ reach mutual understanding, i.e. intersubjectivity. Thus the paper contributes to the
theoretical grasp of online learner‐learner interaction in English as a foreign language.

This study deals with a conversation on an online asynchronous discussion forum. By means of conversation analysis, 42 postings comprising 2,833 words produced by five pre-intermediate English as a foreign language university students were analyzed. The analysis revealed some mechanisms unerlying their interaction on the forum, including public messages and private exchanges, dealing with redundant and late messages, expressing directives and emotions, and orientation towards the learning task. The findings not only  comply with the existing body of research, but also provide a detailed insight into the specific functioning of an online learner group.

The aim of this study is to present the results of analyses of PhD dissertations defended abroad and in the Czech Republic in the years 2006 – 2012 in the field of foreign language didactics. Building on a body of previous work, methodological background for a meta-analysis of the topics of PhD dissertations defended in selected countries abroad as well as for an analysis of PhD dissertations defended in the Czech Republic is presented. The results are then discussed and compared. We conclude that the range of topics addressed in the Czech dissertations does not significantly differ from the state of art abroad, although some areas, such as language learners, seem to be under-researched in the Czech Republic.