sled

See also: SLED, sleď, and sleđ

English

A wooden sled.

Etymology

From Middle English sledde, from Middle Dutch sledde or Middle Low German sledde (compare Dutch slee, slede, Low German Sleden), from Proto-Germanic *slidô (compare Saterland Frisian sliede, German Schlitten, Norwegian slede). Doublet of sleigh; also related to slide.

Pronunciation

• IPA^(key): /slɛd/

• Audio (General Australian):

  (file)

• Rhymes: -ɛd

a dog sled

Noun

sled (plural sleds)

1. A small, light vehicle with runners, used recreationally, mostly by children, for sliding down snow-covered hills. (A "sled" in this sense is not pulled by an animal as a "sleigh" is.)

   The child zoomed down the hill on his sled.

2. (US) A vehicle on runners, used for conveying loads over the snow or ice. (contrast "sleigh", which is larger)

   "Mush!" he yelled at the dogs pulling the sled.

3. (slang) A snowmobile.

Derived terms

Derived terms

• bobsled
• dogsled
• ice sled
• kick-sled
• NOP sled
• rocket sled
• sled dog
• sledding
• sledhead
• sled head
• sled hockey
• snow sled shovel
• spoon sled
• threshing sled

Translations

sledge — see sledge

See also

• autosled
• sledge
• sleigh
• toboggan

 

Verb

sled (third-person singular simple present sleds, present participle sledding, simple past and past participle sledded)

1. (intransitive) To ride a sled.
2. (transitive) To convey on a sled.

Anagrams

• dels, seld, LEDs, ELSD, Dels, EDLs, elds

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech sled, Proto-Slavic *slědъ, from Proto-Balto-Slavic *sláidus, from Proto-Indo-European *sleydʰ-.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈslɛt]
• Rhymes: -ɛt
• Hyphenation: sled
• Homophone: slet

Noun

sled m inan

1. sequence, succession
   • 2012, Radomír Čížek, Velké oživení, Praha: Grada Publishing, translation of The Great Reflation by J. Anthony Boeckh, →ISBN, page 15:

     Investoři musejí pochopit, že zde existuje určitý propojený sled událostí, které vedou k potenciální katastrofě.

     It is critical for investors to understand that there is a linked sequence of events that is leading to a potential disaster.

Declension

Declension of sled (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	sled	sledy
genitive	sledu	sledů
dative	sledu	sledům
accusative	sled	sledy
vocative	slede	sledy
locative	sledu	sledech
instrumental	sledem	sledy

Derived terms

adjectives

• důsledný
• následný
• následovaný
• následující
• nenásledovaný
• nenásledující
• neposlední
• nepronásledovaný
• nepronásledující
• nesledovaný
• nesledující
• nevysledovaný
• poslední
• pronásledovaný
• pronásledující
• předposlední
• sledovaný
• sledující
• vysledovaný
• výsledný

 

adverbs

• důsledně
• naposled
• naposledy
• následně
• posledně
• přednaposledy
• předposledně

 

nouns

• důsledek
• následek
• následnice
• následník
• následnost
• následovatel
• následovatelka
• nesledování
• pronásledovatel
• pronásledovatelka
• pronásledování
• sledka
• sledovačka
• sledování
• výsledek
• výslednice

 

verbs

• následovat
• nenásledovat
• nepronásledovat
• nesledovat
• pronásledovat
• sledovat
• sledovávat
• vysledovat

 

Further reading

• “sled”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “sled”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “sled”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)

Anagrams

• sedl

Serbo-Croatian

Alternative forms

• slijȇd (Ijekavian)

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *slědъ, from Proto-Balto-Slavic *sláidus, from Proto-Indo-European *sleydʰ-.

Noun

slȇd m (Cyrillic spelling сле̑д)

1. sequence
2. track

Declension

Declension of sled

	singular	plural
nominative	slȇd	slȅdovi
genitive	sleda	sledova
dative	sledu	sledovima
accusative	sled	sledove
vocative	slede	sledovi
locative	sledu	sledovima
instrumental	sledom	sledovima

References

• “sled”, in Hrvatski jezični portal (in Serbo-Croatian), 2006–2024