náprstek

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech náprstek, from Proto-Slavic *napьrstъkъ, a derivative of *pьrstъ (whence Czech prst (“finger”)).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaːpr̩stɛk]

Noun

náprstek m inan

1. thimble (cap for the fingers)

Declension

Declension of náprstek (velar masculine inanimate reducible)

	singular	plural
nominative	náprstek	náprstky
genitive	náprstku	náprstků
dative	náprstku	náprstkům
accusative	náprstek	náprstky
vocative	náprstku	náprstky
locative	náprstku	náprstcích
instrumental	náprstkem	náprstky

Further reading

• “náprstek”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “náprstek”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “náprstek”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)