soužit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [sɔʊ̯ʒɪt]

dělení

[editovat]
  • sou-žit

etymologie

[editovat]

Utvořeno předponou s- od adjektiva úzký. Vlastně přivádět do ouzkých, do úzkých.

sloveso

[editovat]
  • intranzitivní
  • nedokonavé

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas soužím soužíš souží soužíme soužíte souží
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
suž / souži sužme / soužeme sužte / soužete
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné soužil soužila soužilo soužili soužily soužila
trpné soužen soužena souženo souženi souženy soužena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný souže soužíc soužíce

význam

[editovat]
  1. působit tíseň nebo fyzickou bolest, trápit
    • Co tě souží, že jsi poslední dobou takový bledý?
    • „Až budou oba kotle plny peněz,“ pravil jedenkráte král trpaslíků, „a přijde nuzný, ale spravedlivý člověk, který nám nikdy neublížil, dáme mu ty poklady a přestaneme Kamenické soužit. Co myslíte?“[1]
    • Že jsem stvořil staré báby, to mne nejvíc mrzí, nepřestanou-li mne soužit, zahladím je brzy.[2]

překlady

[editovat]
  1. působit fyzickou či psychickou bolest

synonyma

[editovat]
  1. trápit, mučit, trýznit, sužovat, (jen psychicky) znepokojovat

antonyma

[editovat]
  1. konejšit, hojit, uklidňovat

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Jan Karel Hraše: Trpaslík a žebrák, Praha 1878
  2. Karel Havlíček Borovský: Křest svatého Vladimíra