kondice

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkɔn.dɪ.t͡sɛ]

dělení

• kon-di-ce

etymologie

Pochází z latinského condiciō (podmínka, stav, úmluva) odvozeného od condīcere (smluvit) složeného z con- a dīcere (říkat).

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kondice	kondice
genitiv	kondice	kondic / kondicí
dativ	kondici	kondicím
akuzativ	kondici	kondice
vokativ	kondice	kondice
lokál	kondici	kondicích
instrumentál	kondicí	kondicemi

význam

1. stav a zachovalost, míra přístupu k vlastním schopnostem a silám
   • Služba je určena nejen seniorům, kteří si chtějí zlepšit fyzickou a psychickou kondici. Nejedná se o klasické cvičení.
2. (zastarale) soukromé doučování
   • Já jsem ještě potom sháněl romány a krváky o polském povstání, měl jsem toho plnou hlavu. Později jsem dával kondice jednomu spolužákovi, byl rodilý z Polska, a ten mi toho napovídal ještě víc; tehdy jsem se začal učit polsky.

překlady

1. stav

   • angličtina: fitness, shape, form
   • francouzština: forme ž
   • němčina: Kondition ž
   • slovenština: kondícia ž
2. doučování

   • angličtina: private lesson

synonyma

1. forma, (fyzická) zdatnost, (hovorově) fyzička
2. (v současnosti) (soukromé) doučování, (soukromé) hodiny

související

• kondiční
• kondicionovat
• rekondice

slovní spojení

• být v kondici
• dávat kondice

externí odkazy

• Rozcestník Kondice ve Wikipedii