fart
Z Wikislovníku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
pád \ číslo
|
singulár
|
plurál
|
nominativ
|
fart
|
farts
|
- prd, pšouk
kategorie
|
tvar
|
infinitiv
|
fart
|
3. osoba
|
farts
|
préteritum
|
farted
|
perfektum
|
farted
|
vid průběhový
|
farting
|
- prdět, uprdnout se, prdnout
pád \ číslo
|
singulár
|
plurál
|
nominativ
|
fart
|
farts
|
- lyžařský vosk
Z německého Fahrt[1]
Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
nominativ
|
fart
|
—
|
genitiv
|
farta
|
—
|
dativ
|
fartowi
|
—
|
akuzativ
|
farta
|
—
|
instrumentál
|
fartem
|
—
|
lokál
|
farcie
|
—
|
vokativ
|
farcie
|
—
|
- (hovorově) klika, štígro, štěstí
- Jeden miał pecha, a drugi farta. – Jeden měl pech, jinej zas kliku.[2]
- (neutrálně) szczęście
- ↑ MIODEK, Jan: [1] - článek na webu Gazeta Wrocławska
- ↑ [2]