Ottův slovník naučný/Žatec

Ottův slovník naučný
Žaškov	Žatec	Žatecký

Údaje o textu
Titulek:	Žatec
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 759–760. Dostupné online.
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Žatec
Související články ve Wikipedii: Žatec (okres Jihlava)

Žatec: 1) Ž., Zateč (lat. Satetium, něm. Saaz), král. kraj. město v sev. Čechách na úpatí Kruš. hor nad pr. bř. Ohře (233 m n. m.) při žel. dr. Eisenstein–Plzeň–Duchcov a Praha–Chomútov–Karl. Vary–Cheb, má 1034 d., 430 obyv. č., 15.552 n., z nichž je 1241 židů (1900). Město samo leží na ostrohu se dvou stran příkře do údolí spadajícím, kdežto na východ. straně rozkládá se vysočina, od níž Ž. za starých dob byl oddělen příkopem. Na nejzazším výběžku ostrohu, tam, kde asi stával pův. hrad župní, rozkládá se nyní měst. pivovar. Přes hlavní řečiště Ohře vede řetězový most z r. 1826. Na »dolejším« předměstí spatřujeme několik továren, cukrovar a tři staré kostelíky zasvěcené sv. Václavu, sv. Janu Křt., jež byly v době předhusitské osazeny zvláštními faráři. Při kostele sv. Prokopa, nyní kostele špitálním bývalo kdysi proboštství. Směrem od řetězového mostu do vrchu vzhůru přijdeme ke starožitné bráně, pozdější dobou obnovené. Krátká ulice od brány vede hned před děkan. chrám Nanebevzetí P. Marie o 3 věžích, nejstarší a nejdůležitější to památka v Žatci. Chrám sám je 3lodní s presbyteriem zakončeným mnohohranem. Vnitřek chrámu, jehož oltáře a úprava pocházejí z doby baroku, restaurují se v původním slohu. Nedaleko odtud prostranné náměstí, na jehož severní straně je radnice o sobě stojící z r. 1768. V radnici jsou umístěny politické úřady a archiv, který obsahuje sotva několik listin. Starší české spisy a knihy z fanatického národního záští prý z radnice vyházeli a zmařili. Mimo děkan kostel, je zde kostel sv. Jakuba na hřbitově, veřejná kaple sv. Kříže a jiné dva kostely, klášter kapucínů při chrámě Korunování Panny Marie, milosrdné sestry sv. Kříže, evang. fil. obec (augšp. vyznání), synagoga, 2tř. čes. obec. šk., 4 obec. šk. něm. (o 21 tř.), 2 měšť. (o 8 tř.), kupecká a průmyslová pokrač. šk., zimní šk. hospodář., pokrač. šk. dívčí, vyš. gymnasium; lázně, 2 lékárny, sirotčinec, všeobecná nemocnice a jiné ústavy humanní. Město jest sídlem okr. hejtmanství a soudu, evidence katastru daně pozemkové, hlav. berního a hl. cel. úřadu II. tř., správy kontrol. okresu finanč. stráže, pošty, telegrafu, telefonu, filiálky Rak.-uher. banky a České banky »Union«, spořitelny, okr. záložny hospodář., dvou spořitel. a zálož. spolků, několika akc. podniků a jiných ústavů finančních. Průmysl zastupují: přádelna na drátěná lana a provazy, 2 továrny na drátěné hřebíčky, továrny na podkováky, zboží kovové, barvy, laky a fermeže, raffinerie smůly a chem. produktů, továrny na kartonáže a konservy, 2 koželužny, akc. cukrovar, 3 mlýny, 6 sušáren chmele, 2 pivovary, výroba lihových nápojů, 4 mechanické pletárny, 7 cihelen, plynárna, 4 tiskárny a kamenotiskárny a hlučné týdenní a výroční trhy. Velikou podívanou poskytují v červenci a v srpnu trhy zde konané. Den co den tu viděti 100—130 povozů naložených okurkami a jinou zeleninou, jež vyváží se odtud do sev. Němec. Okurky, tuřín a zelí pěstují se hlavně kolem města a v zelnicích. Vedle toho je Ž. střediskem chmelového obvodu v býv. kraji žateckém. Jest zde přes 100 obchodníků s chmelem. Zdejší tržnice na chmel jest světoznámá. Sem se chmel dováží a pod známkou »žateckého chmele« vyváží se do celého světa. Hlavních trhů na chmel koná se v době chmelobraní pět, na něž docházejí kupci z daleké ciziny. Po otevření tržnice rakovnické trhy zdejší nedoznávají již té důležitosti jako dříve. Erb měst. (vyobr. č. 4857.): v modrém štítě stříbrná měst. zeď se stínkami, branou otevřenou a mříží vyzdviženou; za zdí zdvíhají se 3 stříbrné věže s červenými sedlovými střechami, zlat. knoflíky a korouhvičkami. Nad prostřední věží spatřuje se na pravo nakloněný červený štítek s českým korunovaným lvem. — Okr. soud žatecký má na 27.564 km² 4238 d., 733 obyv. č., 35.735 n.; z 36.759 přítom. obyv. 34.842 katol., 285 evang., 1602 žid., z těch 17.711 muž., 19.048 žen. — Okr. hejtmanství, k němuž příslušejí okr. soudy: Postoloprty a Ž., má na 403.35 km² 5960 d., 2509 obyv. č., 46.059 n. (1900).

Ž. vznikl na území obývaném mocným kmenem Lučanů (v. t.). Jako většina jiných měst, tak i Ž. byl původně pouhým hradem, z jehož podhradí časem vyvinulo se město. První zmínka o Žatci děje se k r. 1004, kdy polský kníže Boleslav Chrabrý, očekávaje útok německého císaře Jindřicha II., k němuž utekli se vypuzení Přemyslovci Jaromír a Oldřich, Ž. silně opevnil a ohradil polským vojskem. Když však přiblížilo se vojsko německé, vedené Jaromírem a Oldřichem, obyvatelé Žatce sami, obořivše se na nenáviděné Poláky, vypudili je a Ž. vydali Jaromírovi. Později, když přemyslovský rod se rozmohl, žatecký kraj, jehož střediskem byl právě Ž., býval dáván za úděl mladším synům knížecím. Kdy Ž. stal se městem královským, není určitě známo, byl jím však zcela jistě již za Přemysla II. Nových privilegií dostalo se městu od králů Karla a Václava IV. Již v předhusitské době Ž. náležel mezi nejvíce kvetoucí města česká, o čemž mimo jiné svědčí již to, že měl v 2. pol. XIV. stol. neméně než devět farních kostelů. Když vypukly husitské bouře, Ž. byl mezi prvními městy, která přihlásila se za vyznavače a obránce kalicha. Zvláště pak Ž. proslul hrdinnou obranou proti přesile křižáků, kteří na podzim r. 1421 vpadli z Míšně do Žatecka. Šestkrát v jednom dni křižácká vojska hnala útokem, ale nepodařilo se jim zmocniti se ani předměstí málo opevněných. Když pak křižáci dali se před blížícím se Žižkou na útěk, Žatečtí vyrazivše za nimi mnoho jich pobili a zjímali. Nejvíce Ž. utrpěl stavovskými odboji r. 1548 a 1618. R. 1548 Ž. byl mezi těmi, kdo odepřeli králi Ferdinandovi vojenské pomoci proti lutheránským knížatům v říši, začež byla mu uložena pokuta 8000 kop, městu pak vzata privilegia, ale již r. 1564 byla mu zase od krále Maximiliána navrácena. Za povstání r. 1618 žatecký primátor Maximilián Hošťálek ze Závořic byl členem direktorské vlády a po přemožení povstání jedním z těch, kteří byli na staroměstském rynku popraveni. Hlava jeho poslána byla do Žatce a vystavena na městské bráně. Rekatolisaci Žatce provedl pověstný gen. Martin Huerta způsobem násilným. Od války třicetileté počíná se také intensivní germanisace města, které do těch dob bylo české. R. 1639 Ž. byl vypálen a zničen od Švédů. Teprve v XVIII. stol. počal opět se zvedati a kvésti. R. 1746 obdržel od královny Marie Terezie právo inkolátu.

2) Ž., ves na Moravě, hejtm. Dačice, okr. Telč, fara a pš. Urbanov; 22 d., 179 obyv. č. (1900), opodál 2 popl. dvory.