Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili, gruzínsky იოსებ ჯუღაშვილი, známý též jako Stalin, rusky Сталин - „muž z ocele“, tuto přezdívku mu vybral Lenin (18. prosince 1878 – 5. března 1953) byl sovětský komunistický politik a diktátor gruzínské národnosti, v letech 1927–1953 nejvyšší představitel SSSR.
Výroky
[editovat]- Více odvahy vyžaduje ustoupit než postoupit.
- Život se stal lepším, život se stal veselejším.
(řeč na konferenci stachanovců, 1935) - Všechno je to o správných lidech (Kadry rešajut vsjo)
(k absolventům akademie Rudé armády, 1935) - Antisemitismus, jakožto extrémní forma rasového šovinismu, je nejnebezpečnějším přežitkem kanibalismu.
(odpověď na dotaz Židovské telegrafní agentury z Ameriky, 1931) - Stalin: „Já vím, že vy, Čechoslováci, nám Rusům nedůvěřujete. Ani vy, dr. Beneši, nám nedůvěřujete!“
Beneš: „Ano!“
Stalin: „Avšak já vás ujišťuji, že dodržíme smlouvu, kterou jsme s vámi uzavřeli – že Československo bude svobodná a nezávislá země a že my se nebudeme vměšovat do vašich vnitřních záležitostí. Jak to budete dělat, takové to budete mít.“
(Stalinův přípitek na večeři na Benešovu počest, když se na jaře 1945 vracel z londýnského exilu přes Moskvu do Československa; zdroj: sds.cz) - Car Alexandr došel až do Paříže.
(odpověď na lichotku amerického velvyslance v SSSR W. A. Harrimana na Postupimské konferenci, že pro Stalina muselo být příjemné, když ruská vojska stanula v Berlíně; zdroj: Telegraf FIM UHK 9/2005 a mravenec.cz) - Jak bych se mohl podívat miliónům sovětských otců a matek do tváře, kdybych já svého syna mohl zachránit a oni nikoli? (Stalinova odpověď na návrh výměny jeho syna Jakova za polního maršála Pauluse.)[1]
- V moderní době vyhraje válku ten, kdo bude mít větší množství lepších strojů.
- Vděčnost je nemoc, kterou trpí psi.
- Volby nerozhodují voliči, ale ti, co počítají hlasy.
- Papež si na mě stěžuje? A kolik má divizí?
- Ani krok zpět! Tak teď musí znít naše heslo.[1]
Neautentické a sporné
[editovat]- „Smrt řeší všechny problémy. Kde není člověk, není ani problém."
- „Смерть решает все проблемы. Нет человека, нет проблем."
- Nejde o výrok historického Stalina, ale o slova, která byla připsána Stalinovi v románu.
- Není doloženo, že by Stalin takovou větu řekl nebo napsal. Poprvé se objevuje v románu Anatolije Naumoviče Rybakova Děti Arbatu, který byl publikován v roce 1987 (pronáší ji románový Stalin o zastřelení vojenských odborníků). Ve svých vzpomínkách, které byly vydány v roce 1997 (Roman-vospominanije), Rybakov napsal, že tuto větu možná od někoho slyšel, možná si ji sám vymyslel, prostě jen krátce zformuloval „stalinský princip", což je právo umělce.
- „Smrt jednotlivce je tragédie, smrt milionů je statistika."
- Původcem tohoto bonmotu není Stalin.
- Známý německý spisovatel Kurt Tucholsky publikoval nejprve v tisku (Vossische Zeitung, 1925) a později knižně následující anekdotu: "Darauf sagt ein Diplomat vom Quai d´Orsay: «Der Krieg? Ich kann das nicht so schrecklich finden! Der Tod eines Menschen: das ist eine Katastrophe. Hunderttausend Tote: das ist eine Statistik!»" [Povídá diplomat z Quai d'Orsay (fr. ministerstva zahraničí): Válka? Tu neshledávám tak hroznou! Smrt jednoho člověka: to je katastrofa. Sto tisíc mrtvých: to je statistika.][2]
- Německý spisovatel E. M. Remarque končí 8. kapitolu románu Černý obelisk, jehož 1. vydání vyšlo v roce 1956, touto větou: „Aber das ist wohl so, weil ein einzelner immer der Tod ist — und zwei Millionen immer nur eine Statistik." („To je zvláštní, myslím si, za války jsme přece všichni viděli tolik mrtvých a víme, že přes dva milióny nás padlo pro nic a za nic. Proč se tu teď rozčilujeme kvůli jedinému mrtvému, a proč jsme už skoro zapomněli na ty dva milióny? Ale snad je to proto, že u jediného člověka je to vždycky smrt, kdežto u dvou miliónů pouze statistika.")[3]
- Snahy připsat zmíněný bonmot Stalinovi se objevují od konce 50. let 20. století. V roce 1958 byl v New York Times uveřejněn článek, který přisuzuje tento výrok Stalinovi. Britský spisovatel John le Carré mu obdobný výrok připisuje v románu The Spy Who Came in from the Cold, který vyšel v roce 1965 (česky vydáno s názvem Špion, který se vrátil z chladu). Anton Vladimirovič Antonov-Ovsejenko tvrdí v knize The Time of Stalin: Portrait of a Tyranny (Stalinova doba : Portrét tyrana), kterou vydal roku 1981 v New Yorku, že Stalin tento bonmot vyslovil na Teheránské konferenci (28.11. – 1.12.1943). Nikde však nejsou uvedny přesvědčivé doklady, že Stalin nějakou podobnou větu opravdu pronesl. Anglická Wikipedie uvedený citát řadí do kategorie „misattributed", tedy výroků Stalinovi mylně připisovaných.
Ve výrocích
[editovat]- Stalin se již v prvních válečných dnech neopřel o prohnilou, zchátralou ideologii, ale poslušen rozumu ji odmítl, skoro se o ní nezmínil a místo ní rozvinul starý ruský prapor, trochu i pravoslavnou korouhev – a zvítězili jsme![4]
- Stalin je nešťastný, že není lepší než ostatní. Ještě víc je nešťastný z toho, že není ani průměrný jako ostatní. A toto jeho neštěstí je pravděpodobně jeho jediným lidským citem. Je v něm cosi ďábelského. Nikolaj Ivanovič Bucharin, sovětský politik, na setkání s menševickým emigrantem Fjodorem Danem.[5]
Literatura
[editovat]- Stalinovy zajímavé výroky, URL: http://www.fronta.cz/stalinovy-zajimave-vyroky
Reference
[editovat]- ↑ Rozkaz NKO ZSSR z 28. júla 1942 č. 227
- ↑ TUCHOLSKY, Kurt. Lerne lachen ohne zu Weinen. 1.-10. Taus. Berlin: Ernst Rowohlt, 1931. 426 s. [Uvedená anekdota je na str. 148, v kapitole Französischer Witz.]– dostupné online
- ↑ REMARQUE, Erich Maria. Černý obelisk. Přeložil Jan Scheinost. Odeon : Praha 1975.
- ↑ Alexandr Solženicyn: Dopis představitelům Sovětského svazu (Konfrontation Verlag AG, Zürich 1975, str. 13)
- ↑ Dimitrij Volkogonov: Stalin-Triumf a tragédie.
Externí odkazy
[editovat]
Encyklopedický článek Josif Vissarionovič Stalin ve Wikipedii