Kvůli tomu ty věci ani nepřijímali do útrob, ale navěsili si na sebe zepředu i zezadu pytlíky a mošny a do nich si cpali ty škatule (na kterých bylo nejčastěji napsáno něco jako Slovník, Lexikon, Sbírka úsloví či citátů, Výklady, Konkordance, Herbář atd., každý si vzal to, co si myslel, že se týká jeho oboru). Pak je s sebou nosili, a když měli něco napsat nebo říct, vytahovali je z brašen a brali z nich látku pro pero a pro ústa.[2][3] — Jan Amos Komenský, Labyrint světa a ráj srdce
↑
NOVÁK, Jan Václav; VOROVKA, Karel. Kniha moudrosti, sborník aforismů a sentencí peadagogických. [s.l.] : Bursík a Kohout, 1892. S. 129. (česky)
↑KOMENSKÝ, Jan Amos. Labyrint světa a ráj srdce : v jazyce 21. století. Překlad [do jazyka 21. století převedl] Lukáš Makovička. 1. vyd. Žandov [Chlumec u Ústí nad Labem] : Poutníkova četba, 2010. 163 s. ISBN978-80-904371-3-5.
↑
Kapitola X. Poutník si prohlíží stav učených, nejprve všeobecně, str. 43.