Geografie
Vzhled
Geografie (česky též zeměpis) je věda studující prostorové rozšíření jevů v krajinné sféře Země.
Ve výrocích
[editovat]- Ať se tomu bráníme či nikoliv, nemůžeme vidět přítomnost jinak, než na pozadí něčeho, co ji předchází.
- Bez zeměpisného základu jako by lidé, tvůrci dějin, chodili ve vzduchu jako na oněch čínských obrázcích, kde chybí země.
- Cílek je ve své podstatě pravý geograf. Ví všechno, ale od všeho tak pět až sedm procent.
- Člověk je nejgeografičtějším subjektem!
- Geograf o ničem pořádně nic neví a o všem ví všechno.
- Dějiny bez zeměpisu jsou naprosto bez života a pohybu jako mršina.
- Jednu ze třech dualit v předmětové orientaci samotných geografických hodnocení procesu transformace a regionálního rozvoje je možno popsat následovně: buď se jedná o postihnutí tendencí regionální diferenciace v sociálně ekonomické úrovni a struktuře anebo o studium vývoje geografické organizace společnosti (vývoj hierarchie osídlení, změny v regionální střediskovosti atd.). Navzdory nepochybné spojitosti obou typů této tendence je nutné zohledňovat i jejich autonomii. Zjednodušeně je to možno vyjadřovat názvy „geografie společenské transformace“ v prvním případě a „transformace geografické organizace“ v případě druhém.
- Každá řeka si dělá svoji fyzickou geografii.
- Marxistická filozofie, která je metodologickým základem geografie v socialistických zemích, se po složité a klikaté cestě začíná stále výrazněji hlásit o slovo i v západních zemích.[1]
- Současný geografický obraz daného území, krajiny, oblasti, státu i světadílu nelze zcela pochopit, vysvětlit a dokonce ani prognózovat bez poznání jeho vývoje v minulosti. To, co kolem sebe vidíme, je výsledkem dlouhodobého vzájemného působení přírodní a společenské sféry.
- Nelze uniknout ze své zkušenosti, své historie a své geografie.
- Společnost existuje a rozvíjí se v konkrétních sociálně ekonomických vztazích, v čase a územně-prostorových souvislostech. V této trojí dimenzi se uskutečňuje veškerá hospodářská (a nejen hospodářská) činnost společnosti.[2]
- Vedle vizuálních dojmů mě jako geografa zajímá otázka generalizace, se kterou se tento obor dlouhodobě potýká. 271 typů přírodní krajiny na území Česka - je to hodně nebo málo? Do jaké hloubky členění je smysluplné se ponořit? Při zpracování této mapy se opět projevuje tradiční dilema unikátnosti a opakovatelnosti geografických jevů.[3]
Reference
[editovat]- ↑ Ján Paulov (1986): Spory o pozitivismus v súčasnej západnej geografii. Geografický časopis 38 (2-3), s.
- ↑ HRALA, Václav a kol.: Geografie světového hospodářství. Praha: Fakulta mezinárodních vztahů, Vysoká škola ekonomická, Praha, 2000, 194 s. ISBN 80-245-0079-5. str. 7
- ↑ Výstava Atlasu krajiny České republiky, mapa Přírodní krajiny, prosinec 2010. URL: http://ucebny.natur.cuni.cz/gk/vystavy/vystavy-atlas_krajiny_CR.html
Externí odkazy
[editovat]- Encyklopedický článek Geografie ve Wikipedii