Vteřina
Ve výrocích
[editovat]- Jedna z teorií praví, že sebevrah nikdy nevěří na vlastní smrt, a že vteřinu po smrtící ráně je sám nejvíce udiven znamenaje, že s krví unikají jeho tělesné síly.[1]
— Vladislav Vančura - Mezi spisovatelem a režisérem zas tak velký rozdíl nevidím. Film má ale pro mě něco velice podstatného, co jej od literatury, především od prózy, odlišuje. Je to čas. Ve filmu jediná vteřina navíc znamená příšernou nudu, je to moře času.[2]
— Tadeusz Konwicki - Vědy je zapotřebí, ale kdyby byl Newton ležel někde jinde a nepadla mu na nos ta hruška, nebo co to bylo, a neupozornila ho na to, že je taky přitažlivost zemská, tak by ta přitažlivost byla dál. On by ji neobjevil, objevil by ji někdo jinej. Za minutu, za vteřinu, za sto let. Ale kdyby Shakespeare nenapsal Hamleta, tak nikdy nebyl.[3]
— Jan Werich
V dílech
[editovat]- Bude-li se každá vteřina našeho života nekonečněkrát opakovat, jsme přikováni k věčnosti jak Ježíš Kristus ke kříži. Taková představa je hrozná. Ve světě věčného návratu leží na každém gestu tíha nesnesitelné odpovědnosti. To je důvod, proč Nietzsche nazýval myšlenku věčného návratu nejtěžším břemenem (das schwerste Gewicht).[4]
— Milan Kundera, Nesnesitelná lehkost bytí
Reference
[editovat]- ↑ VANĚK, Zdeněk. Kaleidoskop. 1. vyd. Plzeň : Zdeněk Vaněk, 2009. 420 s. Dostupné online. ISBN 978-80-254-5071-0. S. 186.
- ↑ Rozhovor s Tadeuszem Konwickim, pwf.cz, 2009-03-11 [cit. 2020-10-17]
- ↑ Kaleidoskop. Str. 71.
- ↑ KUNDERA, Milan. Nesnesitelná lehkost bytí. 2. vyd. Brno : Atlantis, 2006. 344 s. ISBN 80-7108-281-3.
