Zirl
| Zirl | |
|---|---|
 Zirl od severovýchodu | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°16′24″ s. š., 11°14′29″ v. d. |
| Nadmořská výška | 622 m n. m. |
| Časové pásmo | SEČ/SELČ |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Tyrolsko |
| Okres | Innsbruck-venkov |
  Zirl | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 57,2 km² |
| Počet obyvatel | 8 110 (2020)[1] |
| Hustota zalidnění | 141,7 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Thomas Öfner |
| Oficiální web | www |
| marktgemeinde | |
| Telefonní předvolba | 05238 |
| PSČ | 6170 |
| Označení vozidel | IL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zirl je obec v Rakousku ve spolkové zemi Tyrolsko v okrese Innsbruck-venkov, v soudním okrese Telfs. Leží v údolí nad řekou Inn a ve skalách propojených šesti mosty, v masivu severních Alp. Do katastru obce patří také Hochzirl, Martinswand, Ehnbachklamm a 2 637 metrů vysoký Klein Solstein.
K 1. lednu 2021 zde žilo 8 197 obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Obcí procházela římská cesta Via Raetia, která spojovala římskou provincii Raetia z Augsburgu přes Brennerský průsmyk v Alpách, Brixen a Trident se severní Itálií a končila ve Veroně. V 1. století n. l. zde byl zřízen vojenský tábor a na plošině v 30 metrech nad řekou Inn založeno římské opevněné sídlo Castell Teriolis, proměněné ve středověku na Martinsberg s hradem Martinsbühelem, jeskyní a kaplí sv. Martina.[2] Křesťané zde měli již roku 570 římského biskupa Martina, všechny historické chrámy však zničily požáry obce, kterých bylo osm.
V roce 1363 sídlo zdědila arcivévodkyně Markéta Pyskatá, po ní je vlastnili Habsburkové, císař Maxmilián I. zde měl lovecký hrad. Dále jej užívali arcivévodové štýrští. V 19. století sídlo získala církev. V roce 1743 připadl Zirl Bavorům, kurfiřt Max Emanuel dal vystavět šance.[3]
Železnice byla do Zirlu přivedena v letech 1910–1912 po proražení tunelů a vybudování dvou železničních mostů. K 1.1.1984 byl Zirl povýšen na trhovou obec. Stoupající počet obyvatel dosvědčuje oblibu klidné rezidenční čtvrti. Obyvatelstvo se tradičně věnuje zemědělství, mj. vinařství, a službám v turistickému ruchu.
Kultura a památky
[editovat | editovat zdroj]- Martinsbühel – opevněné sídlo na Martinsbergu, s kaplí sv. Martina
- Zřícenina hradu Fragenstein s obytnou věží ze 14. století; hrad založen roku 1209, a vypálen roku 1703 ve válce o španělské dědictví, je v soukromém majetku.
- Farní kostel sv. Kříže, novorománský z let 1850–1860, fresky a zařízení novogotické
- Filiální kostel Bolestné Panny Marie, s kalvárií; v letech 1803–1805 postaven na skále na základech barokní kaple; vedou k němu výklenkové kaple
- Kaple sv. Pankráce raně středověkého původu, dvakrát přestavěná
- Morová kaple sv. Šebestiána z roku 1634
- Kamenný římský most o dvou pilířích a 1 oblouku, antická stavba z roku 45 př. n. l.
- Barokní kašna se sochou sv. Floriána
- Garberhaus – tyrolský lidový dům ze 17. století
- Pomník obětem první světové války
- Heimatmuseum
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Zirl se nachází na jihozápadním konci pohoří Karwendel asi 10 km západně od Innsbrucku v údolí řeky Inn (Inntal) na jihovýchodním úpatí hory Zirler Berg (1057 m n. m.). Leží na severním břehu řeky Inn na náplavovém kuželu potoků Ehnbach a Schloßbach.[4]
Obec má rozlohu 57,2 km². Z toho 61 % tvoří lesy, tři procenta alpské louky a čtyři procenta zemědělská půda. Z celkové rozlohy je 11 % území obydleno.[5]
Zirl sousedí s obcemi Innsbruck, Inzing, Kematen in Tirol, Pettnau, Ranggen, Reith bei Seefeld, Scharnitz, Seefeld in Tirol, Unterperfuss, Völs.[6]
Znak
[editovat | editovat zdroj]Blason: V děleném štítě se vpravo na bílém pozadí láme vpřed červená vinná réva, vlevo na červeném pozadí bílé ovčí nůžky.[7]
Obecní znak, udělený v roce 1947, připomíná vinnou révu, o níž je první zmínka z roku 1335 a která je pro Severní Tyrolsko neobvyklá. Ovčí nůžky pocházejí z pečeti pánů z Fragenštejna, kteří sídlili na hradě Fragenštejn.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zirl na německé Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ BITSCHNAU, Martin; OBERMAIR:, Hannes. Tiroler Urkundenbuch. Innsbruck: Tiroler Landesmuseum Ferdinandeum, 2009. Dostupné online. ISBN 978-3-7030-0469-8, ISBN 3-7030-0469-X. OCLC 797028329 S. 46–47.
- ↑ Dějiny severního Tyrolska_Zirl
- ↑ FLÖSS, Benjamin. Zirl in Wort und Bild. Innsbruck: Steiger Verlag, 1983. ISBN 3-85423-021-4.
- ↑ Fläche und Flächennutzung bzw. Bevölkerungsdichte. www.statistik.at [online]. Statistik Austria [cit. 2022-11-21]. Dostupné online.
- ↑ Zirl. tirolatlas.uibk.ac.at [online]. Tirol Atlas [cit. 2022-11-21]. Dostupné online.
- ↑ Tiroler Wappen: Zirl. wappen.tiroler-landesmuseen.at [online]. [cit. 2022-11-21]. Dostupné online.
- ↑ WIDMOSER, Eduard. Tiroler Wappenfibel. Innsbruck: Tyrolia-Verl, 1978. 80 s. Dostupné online. ISBN 3-7022-1324-4, ISBN 978-3-7022-1324-4. OCLC 8195510 S. 29.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zirl na Wikimedia Commons - Oficiální stránky obce Archivováno 3. 4. 2022 na Wayback Machine.
- http://geschichte-tirol.com/orte/nordtirol/bezirk-innsbruck-land/140-zirl.html
