Zdeněk Pochop
| Zdeněk Pochop | |
|---|---|
 | |
| Narození | 16. dubna 1930 Horní Branná,  Československo |
| Úmrtí | 20. srpna 2000 (ve věku 70 let) Praha Česko |
| Povolání | kritik, prozaik, redaktor |
| Národnost | česká |
| Alma mater | Filozofická fakulta UK |
| Žánr | detektivka, román |
| Významná díla | Marné volání, Mizerné probuzení, Tajemství klíče |
| Manžel(ka) | Jaroslava Pochopová |
| Děti | Alena, Pavel |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zdeněk Pochop (16. dubna 1930 Horní Branná – 20. srpna 2000 Praha) byl český literární kritik, redaktor a spisovatel, autor umlčený v době normalizace.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí a studia
[editovat | editovat zdroj]Zdeněk Pochop se narodil v Horní Branné do rodiny penzionovaného legionáře Vladimíra Pochopa, později vojáka z povolání a hostinského. Po přestěhování do Lázní Bělohrad navštěvoval Raisův státní koedukovaný ústav učitelský v Jičíně, odkud přestoupil na Lepařovo státní reálné gymnasium v Jičíně, kde v roce 1949 maturoval. Roku 1953, po obhájení diplomové práce Nástin vývojové cesty Vaška Káni, promoval na FF UK (obor čeština – ruština).[1]
Do roku 1969
[editovat | editovat zdroj]Profesní dráhu začínal na Československé akademii věd, později se stal redaktorem nakladatelství Československý spisovatel.[2]
Od roku 1964 pracoval v redakci Literárních novin až do jejich zákazu (pod jménem Listy na jaře 1969 (do Literárních novin se po roce 1989 vrátil jako zástupce šéfredaktora).[3][pozn. 1]
Normalizace
[editovat | editovat zdroj]V dobách normalizace musel Zdeněk Pochop hledat zaměstnání mimo svou odbornost, a tak se živil například jako měřič vydatnosti pramenů v národním podniku Stavební geologie (České Budějovice), jako vrátný v ubytovně nebo jako úředník-provozář v ateliéru pozemních staveb Pragoprojektu.[5][1]
V roce 1982 zařadila Charta 77 Zdeňka Pochopa na seznam více než dvou set umlčovaných československých spisovatelů.[6] V roce 1987 spolupodepsal dopis předsedovi vlády České socialistické republiky s požadavkem zrušení „...administrativních opatření, která brání, aby všichni spisovatelé mohli ve vlasti publikovat svá literární díla...“[7]
Po roce 1989
[editovat | editovat zdroj]Mezi lety 1992 a 1995 byl ředitelem nakladatelství Český spisovatel.[1]
Rodinný život
[editovat | editovat zdroj]V roce 1953 se oženil s Jaroslavou Hrnčířovou. Manželé Pochopovi měli dceru Alenu a syna Pavla.
Ve volném čase se věnoval zvelebování chalupy v Červené Třemešné a říční plavbě do doby, než byl zakázán provoz motorových lodí na Vltavě.[5]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Kromě literárních kritik a článků, kterými Pochop přispíval do různých periodik, je autorem novely, románu a povídek.[1][8][5]
Próza
[editovat | editovat zdroj]- Mizerné probuzení (Praha, Československý spisovatel, 1964)[9] – Pochopovu prvotinu o ztraceném tajném spisu v laboratoři a otázkách čestnosti hodnotilo kladně i tehdejší Rudé právo.[10] Ivan Klíma označil Mizerné probuzení za jednu z nejhodnotnějších knih tehdejší mladé vlny.[11]
- Tajemství klíče (Praha, československý spisovatel, 1969) – detektivní příběh[12][pozn. 2]
- Marné volání (Praha, Inverze, 1993) – rukopis vznikl v roce 1974, vydán mohl být, po samizdatovém vydání, až v roce 1993 (oproti samizdatovému vydání přepracováno).[1]
Samizdat
[editovat | editovat zdroj]V době normalizace vydával Ludvík Vaculík v samizdatové edici Petlice díla zakázaných autorů. V této strojně opisované edici se v roce 1974 pod názvem Marné volání objevily tři Pochopovy povídky (Odkaz, Banální záležitost, Marné volání).[14]
Pro děti
[editovat | editovat zdroj]- Dobrodružný výlet veverky Všetičky – pohádka ve sborníku Uzel pohádek, česky 1991.[15]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Pro Literární noviny psal své kritické poznámky již v 50. letech 20. stol.[4]
- ↑ Kritička Hana Hrzalová toto dílo zařadila mezi tři příklady českých detektivek s nešvary, v nichž se např. „...současný člověk zrcadlí jakoby ve zvlášť pokřiveném zrcadle, deformujícím ne ovšem blahodárně, ale čistě z potřeby řekli bychom pokleslé detektivky, tj. z potřeby pracovat s jednoduchými a plošnými postavami...“. Dalšími autory, na které vztáhla toto negativní hodnocení byli Josef Volák (Vrah v šarlatu) a Jaroslav Velinský (Spravedlivá pistole).[13]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e BLAŽÍČEK, Přemysl. Slovník české literatury od roku 1945. Redakce Pavel Janoušek, Blanka Svadbová, Jiřina Táborská, Milena Vojtková. www.slovnikceskeliteratury.cz [online]. BRÁNA, spol. s r. o. ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu AV ČR, 1998 [cit. 2021-08-16]. Dostupné online.
- ↑ POCHOP, Zdeněk. Tajemství klíče (předmluva). 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1969. Dostupné online. S. 3. Dostupné online po registraci.
- ↑ SLOMEK, Jaromír. Zemřel prozaik Zdeněk Pochop. Lidové noviny. 2000-08-31, s. 20. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 0862-5921.
- ↑ Např. POCHOP, Zdeněk. Črty z dílen. Literární noviny. 1955-03-12, s. 5. Dostupné online.
- ↑ a b c Václav Havel, Alexandr Kliment, Ivan Klíma, Pavel Kohout, Zdeněk Pochop, Karol Sidon, Jan Skácel, Jan Trefulka, Ludvík Vaculík, Jan Vladislav, Jan Werich. Uzel pohádek. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1991. Dostupné online. S. 8. Dostupné online po registraci.
- ↑ D192 ( Dopis pracovnímu předsednictvu sjezdu Svazu českých spisovatelů a Svazu slovenských spisovatelů o diskriminaci spisovatelů v Československu...) [online]. Československé dokumentační středisko, 1982-03-03. Dostupné online.
- ↑ Spisovatelé předsedovi české vlády..., s. 265-266 [online]. ÚČL AV ČR [cit. 2023-03-28]. Dostupné online.
- ↑ Zdeněk Pochop | Knihy autora | ČBDB.cz. www.cbdb.cz [online]. [cit. 2021-08-16]. Dostupné online.
- ↑ POCHOP, Zdeněk. Mizerné probuzení. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1964. Dostupné online. Dostupné online po registraci.
- ↑ PODHORSKÝ, Miloš. První prózy. Rudé právo. 1964-12-06, s. 2 (příloha). Dostupné online.
- ↑ KLÍMA, Ivan. O hrdinství bez romantismu. Literární noviny. Čís. 49/1964, s. 4. Dostupné online.
- ↑ POCHOP, Zdeněk. Tajemství klíče. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1969. Dostupné online. Dostupné online po registraci.
- ↑ HRZALOVÁ, Hana. Úpadek původní české detektivky?. Tvorba. 1970-04-15, s. 12. Dostupné online. ISSN 0139-5513. (dostupné online po registraci)
- ↑ VACULÍK, Ludvík. Předběžný anotovaný seznam edice Petlice: EP 019 Pochop Zdeněk. Acta. Čís. 3–4/1987, s. 41–87. Dostupné online [cit. 2023-03-27].
- ↑ POCHOP, Zdeněk. Uzel pohádek. Praha: Lidové noviny, 1991. Dostupné online. ISBN 80-7106-041-0. Kapitola Dobrodružný výlet veverky Všetičky, s. 66–76. Dostupné online po registraci.
