[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Yugo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Yugo 45
VýrobceZastava Automobili - Srbsko
Další jménaZastava Koral
Roky produkce1981– 2008
Místa výrobySrbsko
Příbuzné vozyFiat 128
Fiat 127
Autobianchi A112
Maruti 800
Volkswagen Polo
Karoserie3dveřový
DesignérGiorgetto Giugiaro
Třídamalý vůz, roadster
PlatformaFiat 128 mechanika a Autobianchi A112 karoserie
Technické údaje
Délka3485 mm
Šířka1548 mm
Výška1390 mm
Rozvor2150 mm
HmotnostParametr "hmotnost" (nyní s hodnotou "825 až 920 kg") šablony "Infobox - automobil" je zastaralý. Více informací po kliknutí.825 až 920 kg (parametr potřebuje upřesnit)
Motor
Motor
  • 45 - 45 hp (34 kW) 0.9l (903 cc)
  • 55 - 55 hp (41 kW) 1.1l (1116 cc)
  • 60 - 60 hp (45 kW) 1.1l (1116 cc)
  • 65 - 65 hp (48 kW) 1.3l (1301 cc)
  • SDI - 60 hp (45 kW) diesel 1.9l
  • TDI - 90 hp (67 kW) turbo diesel 1.9l
Převodovky
Převodovka
  • manuální čtyřstupňová
  • TDI pětistupňová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Yugo je značka automobilů, které od roku 1981 do roku 2008 vyráběl závod Crvena zastava (dnes pouze Zastava) v Kragujevaci v Srbsku.

Počátky automobilového průmyslu v Kragujevaci sahají do 30. let 20. století, kdy byla ve zdejší zbrojovce licenčně vyrobena první americká auta. Po 2. světové válce proběhlo v podniku celozávodní referendum, které téměř jednomyslně rozhodlo, že se podnik bude nadále zabývat pouze výrobou automobilů. Licenčně se zde začaly vyrábět auta značky Fiat pod značkou Zastava, později Yugo. V 90. letech podnik, který se významně podílel na automobilizaci Jugoslávie (SFRJ), velmi upadl a dnes[kdy?] je i přes snahy vlády ve velkých problémech. Na podzim 2008 byla produkce vozů Yugo zastavena a továrna vyjednávala o převzetí Fiatem.

Vývoz do USA

[editovat | editovat zdroj]

S původním nápadem dovážet vozy Yugo do Spojených států přišel Malcolm Bricklin, dovozce Fiatů X1/9 a 2000 Spyder. Prodej začal v roce 1985 pod názvem Yugo GV (Great value = dobrá cena). Cena se pohybovala pod hranicí 4000 dolarů. Exportní verze měla ve výbavě nejvýkonnější motor, pětistupňovou převodovku od firmy Porsche, hliníková kola a rallyové světlomety. Během tří let se prodalo 120 tisíc kusů. V Kragujevaci byla pro americkou verzi vybudována zvláštní montážní linka, na které pracovali jen zkušenější zaměstnanci a noční směny byly zrušeny. Na kvalitu vozu dohlíželo jugoslávské vedení a americký tým Bricklinových zástupců. Zákazníci ale opomíjeli pravidelnou údržbu (např. výměnu rozvodového řemenu) a používali méně kvalitní olej, což vedlo k častému zadření motoru. Mezi lidmi kolovaly historky o Yugu,[1] například kdy jej smetl vítr z mostu přes metrové zábradlí. Přesto tyto vozy získaly několik ceněných úspěchů ve vytrvalostních závodech. Od roku 1991 byl vůz nabízen s přímým vstřikováním a automatickou převodovkou Renault. Také se objevilo Yugo Cabrio za dvojnásobek ceny hatchbacku. Po bombardování továrny Severoatlantickou aliancí v rámci operace Spojenecká síla v roce 1999 byla produkce pozastavena a export se již neobnovil. Vůz si zahrál v americké kriminální komedii 460 podezřelých nejen jako vůz šerifa (jehož roli ztvárnil Danny De Vito), ale jako vůz téměř všech obyvatel městečka, kde se děj odehrává.

  1. BISERKO, Sonja. Jugoslavija: Poglavlje 1980–1991. Bělehrad: Helsinški odbor za ljudska prava u Srbiji, 2021. ISBN 978-86-7208-221-0. S. 200. (srbština) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Majitelé a fankluby

[editovat | editovat zdroj]