Władysław Żeleński

Władysław Żeleński
Władysław Żeleński
Základní informace
Narození	6. července 1837; Grodkowice
Úmrtí	23. ledna 1921 (ve věku 83 let); Krakov
Místo pohřbení	Rakowický hřbitov (50°4′32″ s. š., 19°57′14″ v. d.)
Žánry	opera a symfonie
Povolání	klavírista, hudební skladatel, hudební pedagog, profesor, varhaník a dirigent
Nástroje	klavír, píšťalové varhany a varhany
Ocenění	rytíř Řádu Františka Josefa
Manžel(ka)	Wanda Żeleńská
Děti	Tadeusz Boy-Żeleński; Stanisław Gabriel Żeleński; Edward Żeleński
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Władysław Marcjan Mikołaj Żeleński (6. července 1837 Grodkowice – 23. ledna 1921 Krakov) byl polský skladatel, klavírista, varhaník, pedagog a organizátor hudebního života.

Život

Narodil se v Grodkowicích jako syn statkáře z malé polské šlechty. Jeho otec byl zavražděn 23. února 1846 v průběhu selského povstání, během tzv. haličské řeže, když se snažil zachránit svou manželku. Chlapec od mládí projevoval mimořádné hudební nadání. V Krakově začal hrát na klavír pod vedením Kazimierza Wojciechowského a Jana Germasze a studoval i skladbu u Franciszka Mireckého. Ve věku 20 let měl už Żeleński na svém kontě dva smyčcové kvartety, tria a orchestrální předehry, které osobně dirigoval na koncertě 29. července 1857.

K dalšímu studiu odcestoval roku 1859 do Prahy, kde studoval hru na klavír u Alexandra Dreyschocka a kontrapunkt a hru na varhany u Josefa Krejčího. V roce 1862 získal v Praze také titul doktora filozofie. Mimo jiné zde zkomponoval Pięć śpiewów z królodworskiego rękopisu op. 10 na text Václava Hanky. V letech 1866–1870 dokončil svá studia na pařížské konzervatoři u profesora Napoléona Henri Rebera a později ještě soukromě u Bertholda Damckeho (1812-1875).

V roce 1870 se Władysław Żeleński vrátil do vlasti. Zpočátku působil v Krakově, kde se 30. ledna 1871 konal koncert sestavený z jeho skladeb. Poté přesídlil do Varšavy. Po smrti Stanislawa Moniuszka převzal třídu harmonie a kontrapunktu na varšavské konzervatoři. V roce 1878 působil jako umělecký ředitel Varšavské hudební společnosti .

Trvale v Krakově

V roce 1881 se vrátil natrvalo do Krakova. Z jeho iniciativy vznikla v Krakově konzervatoř, kde pak byl ředitelem až do své smrti v roce 1921. Kromě toho vedl varhanní třídu a vyučoval teoretické předměty. V roce 1898 byl vyznamenán řádem Františka Josefa I.

Władysław Żeleński zemřel v Krakově 23. ledna 1921 a byl pohřben do rodinné hrobky na Rakowickém hřbitově.

Dílo

Żeleńskiho dílo zahrnuje pět smyčcových kvartetů, sextet, 2 tria, klavírní kvartet, skladby pro housle a klavír, klavírní skladby, písně, orchestrální díla a četné písně.

Opery

Konrad Wallenrod (libreto Zygmunt Sarnecki a Władyslaw Noskowski podle Adama Mickiewicze, 1885 Lvov)
Janek (libreto Ludomił German, 1900 Lvov)
Goplana (libreto Ludomił German podle dramatu Julia Słowackého, 1896 Krakov)
Stara baśń (libreto Aleksander Bandrowski podle románu Józefa Kraszewského, 1907 Lvov)

Orchestrální skladby

W Tatrach op. 27 (1868-70)
Dźwięki żałobne op. 36, elegické andante pro orchestr
Echa leśne op. 41, koncertní předehra
Suita tańców polskich op. 50
Oda do młodości op. 51
Koncert pro klavír a orchestr Es-dur op. 60
1. symfonie (1871-72)
2. symfonie (ok. 1912)

Komorní hudba

Smyčcový kvartet E-dur op. 1 (ztraceno?)
Smyčcový kvartet
Smyčcový sextet C-dur op. 9
Lyrický valčík op. 15 pro violoncello a klavír
Deux morceaux de salon op. 16 pro housle a klavír
Variace na vlastní téma pro smyčcový kvartet op. 21 (před 1870)
Klavírní trio op. 22
Smyčcový kvartet F-dur op. 28
Romans op. 29 pro housle a klavír
Taniec fantastyczny op. 29 pro housle a klavír
Sonáta pro housle a klavír op. 30
Smyčcový kvartet A-dur op. 42
Klavírní kvartet c-moll op. 61
2. sonáta pro housle a klavír (1917)

Klavírní skladby

Dwa tańce polskie op. 3
Klavírní sonáta op. 5 (před 1859)
Valse caprice op. 9 (1858)
Deux morceaux de salon op. 11
6 skladeb op. 17
Humoreska a Gavotta op. 18 (1870-80)
Klavírní sonáta op. 20
Deux mazourkas op. 31
Kołysanka op. 32 pro housle nebo violoncello a klavír
Grand scherzo de concert op. 35
Dwa tańce polskie op. 37 pro klavír na 4 ruce
Prélude-Caprice op. 43 (1888-93)
Gawot op. 45
Wielki polonez op. 46
Reverie op. 48
Moments d'un carnaval op. 52, valse brillante
Thème varié op. 62
Deux morceaux op. 63

Písně

Gdy pozdrowię op. 1, slova Stefan Garczyński (cca 1857-1860)
Moja pieszczotka op. 2, slova Adam Mickiewicz
Spiewak w obcej stronle op. 3, slova Bohdan Zaleski
Pajęczyna op. 6, slova Władysław Syrokomla (1857-60)
Spotkanie się nasze gdzieś daleko op. 7, slova Bohdan Zaleski (1857-60)
Zakochana op. 7, slova Bohdan Zaleski (1857-60)
Triolety op. 8, slova Bohdan Zaleski (1859-60)
W imionniku op. 8, slova Adam Mickiewicz (1859-60)
Wspomnienie op. 8, slova Bohdan Zaleski (1859-60)
Pięć śpiewów z królodworskiego rękopisu op. 10, slova Václav Hanka (1861-62)
Czarna sukienka op. 12, slova Konstanty Gaszyński (1863)
Do Polek op. 12, slova Franciszek Żygliński (1864?)
Rojenia wiośniane op. 13, slova Bohdan Zaleski (1864?)
Mój kwiatek op. 14, slova Mikołaj Bołoz Antoniewicz (1864?)
Posyłka op. 14, slova Mikołaj Bołoz Antoniewicz (1864?)
Młodo zaswatana op. 19, slova Bohdan Zaleski (1864?)
Jaskółka op. 19, slova Teofil Lenartowicz (1864?)
Łzy op. 19, slova Teofil Lenartowicz (1864?)
Sen nocy letniej op. 23, slova Miron (1867-70?)
Pod okienkiem op. 23, slova Miron (1867-70?)
Dzikie sny op. 24, slova Mieczysław Romanowski (ok. 1870)
Pieśni Gabrieli op. 25, slova Narcyza Żmichowska (ok. 1871-73)
Z teki Józefa Kościelskiego op. 26, slova Józef Kościelski (ok. 1877-78)
4 písně Kazimierza Tetmajera
Czy pamiętasz, slova Krzyżanowski (1901)
Z nieboskiéj komedyi, slova Krzyżanowski (1901)

Jiné skladby

Pieśń myśliwska (Chór strzelców) op. 33 pro mužský sbor
25 varhaních preludií op. 38
Kantata na cześć J. I. Kraszewskiego na głosy męskie i orkiestrę (1879)
Kantata ku uczczeniu zwycięstwa Jana Sobieskiego pod Wiedniem na chór męski i orkiestrę (1883)
Kantata ku uczczeniu 500 rocznicy założenia Uniwersytetu Jagiellońskiego na chór męski i orkiestrę (1900)
Pije Kuba do Jakuba, humoreska pro smíšený sbor (1879)
Boga Rodzico pro smíšený sbor

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Władysław Żeleński na polské Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Władysław Żeleński na Wikimedia Commons
Volně přístupné partitury děl od Władysława Żeleńského v projektu IMSLP
Život a dílo (culture.pl) (polsky)
Životopis na stránkách Velkého divadla ve Varšavě Archivováno 1. 4. 2020 na Wayback Machine. (polsky)
Životopis (Muzykoteka Szkolna) (polsky)
Seznam oper. (německy)