[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Tomáš Pospíchal

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tomáš Pospíchal
Osobní informace
Celé jménoTomáš Pospíchal
Datum narození26. června 1936
Místo narozeníPudlov, Česko Československo
Datum úmrtí21. října 2003 (ve věku 67 let)
Místo úmrtíPraha, Česko Česko
Klubové informace
Poziceútočník
Mládežnické kluby
1945–1950
1950–1951
1951–1952
SK Přerov
Sokol Telč
Sokol OKD Ostrava
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1952–1955
1955–1956
1956–1957
1957–1964
1964–1968
1968–1971
Česko Baník Vítkovice
Česko Tankista Praha
Česko Dukla Pardubice
Česko Baník Ostrava
Česko Sparta Praha
Francie FC Rouen

3 (2)
15 (2)
164 (58)
58 (8)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
1956–1965 Česko Československo 026 (8)
Trenérská kariéra
Roky Klub
1972–1975
1975–1977
1977–1987
1987–1988
Česko Baník Ostrava
Česko Škoda Plzeň
Česko Bohemians Praha
Česko SK Slavia Praha
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale
Stříbrná medaile MS 1962 ČSSR
Fotbalová liga Československa
Zlatá medaile 1964/1965 Sparta Praha
Zlatá medaile 1966/1967 Sparta Praha
Další informace
Povolánífotbalista, fotbalový trenér, sportovec a trenér
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tomáš Pospíchal (26. června 1936 Pudlov, dnes část Bohumína21. října 2003 Praha) byl jako úspěšný československý fotbalový útočník držitelem stříbrné medaile z mistrovství světa v Chile 1962 a jako trenér následně získal s týmem Bohemians Praha v roce 1983 pro tento klub dosud jediný prvoligový titul. V roce 1996 mu byla udělena Cena Václava Jíry za dlouhodobý přínos českému fotbalu. Připisuje se mu známý výrok: „Fotbal nemá logiku.“

Fotbalová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Pospíchal se věnoval fotbalu od útlého dětství, přestože ho v tomto jeho počínání brzdilo navštěvování hodin houslí, kam ho nutil chodit především otec. Nejprve nastupoval za kluby v Přerově, ale po přestěhování rodiny hrál v Telči jako žák základní školy v útoku již za mužstvo mužů krajský přebor. Po roce ovšem odešel do učení zpět na sever Moravy a na podzim roku 1951 se poprvé objevil v Baníku Ostrava, který tehdy podobně jako jiné kluby procházel různorodou obměnou názvů. Za další rok byl nucen přestoupit do týmu Vítkovic, protože ten spadal pod školy, kde studoval. Zde již jako šestnáctiletý hrál oficiálně na zvláštní povolení druhou ligu.

Vojenská léta strávil Pospíchal v dresu Tankisty Praha a Dukly Pardubice. Po vojně se v roce 1957 nevrátil do stále druholigových Vítkovic, ale přestoupil opět do ostravského Baníku, jehož dres pak oblékal 7 let. Dosáhl v něm během této doby v první lize jednou na 3. místo, ale na největší ligový úspěch si musel počkat. První titul získal až v roce 1965 se Spartou Praha. Jeho zisk si zopakoval tamtéž ještě o dva roky později. Na mezinárodní klubové scéně se tehdy také dvakrát dostal se Spartou do čtvrtfinále PMEZ (nepochopitelné vypadnutí s Partizanem Bělehrad a o dva roky později duely s Realem Madrid). Na sklonku roku 1968 odešel uzavřít hráčskou kariéru do francouzského klubu FC Rouen, ve kterém vydržel 3 roky, i když klub pro finanční problémy sestoupil do druhé ligy. V československé první lize odehrál 239 zápasů, v nichž vstřelil 70 gólů.

Reprezentační debut si Pospíchal odbyl již v roce 1956 v utkání proti Brazílii, avšak mnohem významnější duel proti tomuto soupeři odehrál o šest let později. O postup na mistrovství světa v Chile se zasloužil rozdílovým gólem, který vstřelil v prodloužení rozhodujícího třetího přidaného utkání se Skotskem. Na samotném mistrovství pak sice nenastupoval k utkáním v základní skupině, ale od čtvrtfinále bylo vše jinak. V prohraném finále s Brazílií se blýskl přihrávkou („českou uličkou“), kterou vyzval Josefa Masopusta, aby otevřel skóre. Nominován byl ještě v roce 1967, ale zranění třísel způsobilo, že jeho reprezentační kariéra se uzavřela dvěma starty v neúspěšné kvalifikaci na mistrovství světa v Anglii na 26 startech8 gólech.

Ligová bilance

[editovat | editovat zdroj]
Ročník Zápasy Góly Klub
Přebor československé republiky 1955 3 2 Tankista Praha
1. československá fotbalová liga 1957/1958 15 2 Dukla Pardubice
1. československá fotbalová liga 1957/1958 13 5 Baník Ostrava
1. československá fotbalová liga 1958/1959 26 6 Baník Ostrava
1. československá fotbalová liga 1959/1960 19 7 Baník Ostrava
1. československá fotbalová liga 1960/1961 26 9 Baník Ostrava
1. československá fotbalová liga 1961/1962 21 6 Baník Ostrava
1. československá fotbalová liga 1962/1963 23 8 Baník Ostrava
1. československá fotbalová liga 1963/1964 23 12 Baník Ostrava
1. československá fotbalová liga 1964/1965 13 5 Baník Ostrava
1. československá fotbalová liga 1964/1965 13 1 Sparta Praha
1. československá fotbalová liga 1965/1966 13 4 Sparta Praha
1. československá fotbalová liga 1966/1967 18 2 Sparta Praha
1. československá fotbalová liga 1967/1968 14 1 Sparta Praha
CELKEM 1. československá liga 240 70

Trenérská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Trénovat se Pospíchal nejdříve nijak cílevědomě nechystal, i když již v Rouenu se postupně stal úspěšným hrajícím trenérem. V domácích podmínkách začínal jako trenér v Břevnově, kde na divizní mužstvo aplikoval ligové metody. Vzorů měl nad sebou během hráčské kariéry dostatek. Ve Vítkovicích a Ostravě ho trénoval náročný Jaroslav Vejvoda. Během vojny zažil stříbrného z mistrovství světa v Itálii 1934 Štefana Čambala. Šampionát v Chile absolvoval pod skvělým psychologickým vedením trenéra Rudolfa Vytlačila. V nově tvořeném týmu Sparty mu dal prostor již ve svých počátcích úspěšný Václav Ježek.

První ligové zkušenosti na trenérském postu získával Pospíchal od října 1972 v Ostravě, kde přivedl Baník během jediného roku k vítězství v Českém a posléze i Československém poháru, přestože teprve studoval nejvyšší trenérskou třídu. Na jaře roku 1975 Baník prošel třemi koly až do čtvrtfinále Poháru UEFA, ale trenér přesto zamířil od nové sezóny do Plzně. Mužstvo zde omladil a přivedl do něj technicky mimořádně nadaného záložníka Jana Bergra. Po změně vedení oddílu Pospíchal přešel v roce 1977 do Prahy k tamním Bohemians. Mužstvo, ve kterém se v daném období objevili Antonín Panenka, Karol Dobiaš, Přemysl Bičovský, brankáři Vladimír Borovička, Zdeněk Hruška a další, pod jeho vedením ročník od ročníku postupně stoupalo v konečné tabulce vzhůru. Vše vyvrcholilo v roce 1983 ziskem titulu mistra ligy a postupem do semifinále Poháru UEFA proti Anderlechtu Brusel. Hráči dříve přehlíženého klubu se rázem stali v drtivé většině reprezentanty. Pospíchal po deseti letech odešel z Bohemians v době, kdy již probíhala aféra úplatkářství a černých fondů.

Přešel v roce 1987 do Slavie Praha, kde ovšem vydržel pro neshody s vedením pouhý rok. Tím se uzavřela i kariéra nesmlouvavého trenéra, který si zakládal na disciplíně a herní systém přizpůsoboval hráčům. Čím více se mužstvu dařilo, tím si dával větší pozor, aby v něm nenastalo nežádoucí uspokojení a klid.

V roce 1996 byl za dlouholetý přínos českému fotbalu odměněn Cenou Václava Jíry.

Pospíchal měl od počátků trenérské praxe problémy se srdcem. Již v létě 1978 ho postihl při přípravném utkání infarkt myokardu. Následně absolvoval dvakrát koronární bypass. I zhoršující se zdravotní stav byl příčinou ukončení trenérské profese. Na konci května 1990 mu byla dokonce provedena transplantace srdce v IKEMu. Na tom původním napočítali doktoři sedmnáct infarktů. Velmi schopný útočník do kombinace a ve svých postupech originální trenér se díky úspěšné operaci dožil 67 let. Až do své smrti byl vyhledávanou a uznávanou autoritou pro glosování fotbalových událostí.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]