[go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

SpaceX CRS-27

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
SpaceX CRS-27
Údaje o lodi
Výrobní čísloC209 (3. let)
COSPAR2023-033A
VýrobceSpaceX
Hmotnost~3 000 kg (náklad)
Údaje o letu
Datum startu15. března 2023, 00:30:42 UTC
KosmodromKennedyho vesmírné středisko
Vzletová rampaLC-39A
Nosná raketaFalcon 9 Block 5, B1073.7
Délka letu31 dní, 20 hodin a 28 minut
Datum přistání15. dubna 2023, 20:58 UTC
Místo přistáníAtlantský oceán, blízko pobřeží Floridy
Spojení se stanicí
Spojení se stanicí16. března 2023, 11:31:43 UTC, ISS, port Harmony forward
Délka spojení30 dní, 3 hodiny, 34 minut
Odlet ze stanice15. dubna 2023, 15:05 UTC
Navigace
Předchozí
SpaceX CRS-26
Následující
SpaceX CRS-28

SpaceX CRS-27 byla zásobovací mise lodi Dragon 2 společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), sedmá v rámci programu Commercial Ressuply Services 2. Start kosmické lodi se zhruba 3 tunami zásob a provozního a vědeckého materiálu se uskutečnil 15. března 2023, let trval 31 dní.

Kosmická loď Cargo Dragon

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Dragon 2.
Cargo Dragon ve startovní konfiguraci.

Cargo Dragon je nákladní kosmická loď navržená společností SpaceX, v současnosti jediný prostředek schopný dopravit náklad nejen ze Země na nízkou oběžnou dráhu, ale také nazpět. Tvoří ji znovupoužitelná kabina kónického tvaru a nástavec v podobě dutého válce (tzv. trunk). V kabině je pro náklad určen hermetizovaný prostor 9,3 m3 a v nástavci nehermetizovaných 12,1 m3 pro náklad, který nemusí být přepravován v kabině, zejména proto, že bude umístěn na vnějším povrchu ISS. Sestava kabiny a nástavce ve startovní pozici měří na výšku 8,1 metru a v průměru má 4 metry.

Celková nosnost lodi při startu je 6 000 kg na oběžnou dráhu a až 3 307 kg na ISS, z toho až 800 kg v nástavci. Zpět na Zemi může loď dopravit až 3 000 kg nákladu[1] a v nástavci, který před přistáním odhodí, až 800 kg odpadu z ISS.[2] SpaceX uvádí životnost lodi 75 dní,[3] NASA však využívá zhruba polovinu této doby a nákladní Dragony se na Zemi vracejí po 5 až 6 týdnech.

Průběh letu

[editovat | editovat zdroj]

Kabina C209 se na svůj třetí let vydala na špici rakety Falcon 9 (7. let prvního stupně B1073) z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě 15. března 2023 v 00:30:42 UTC.[4] Původně plánovaný termín – 12. března v 01:36 UTC – musel být odložen. Důvodem bylo několikadenní čekání na vhodné počasí pro přistání mise SpaceX Crew-5, protože teprve po jejím odletu a přistání se mohl k přednímu portu modulu Harmony připojit let CRS-27.[5] První stupeň Falcon 9 po sedmi a půl minutách bez problémů přistál na autonomní plošině A Shortfall of Gravitas asi 300 km od kosmodromu.[6] Loď se 35 hodin po startu, 16. března ve 11:31:43 UTC[4][7] připojila k ISS.

Odpojení od stanice se uskutečnilo v naplánovaném čas 15. dubna 2023 v 15:05 UTC[8] a o necelých šest hodin později, ve 20:58 UTC, přistála na hladinu Mexického zálivu nedaleko břehů Floridy u města Tampa.[9]

Užitečné zatížení

[editovat | editovat zdroj]

Při příletu

[editovat | editovat zdroj]

Dragon 2 doručil na ISS celkem 2 852 kg nákladu,[10] který tvořily:

  • zásoby pro posádku, zejména potraviny včetně čerstvých a osobní věci (32 % nákladu, tj. 913 kg),
  • vybavení pro výstupy do volného prostoru (6 %, tj. 171 kg),
  • hardware pro údržbu a rozvoj stanice (19 %, tj. 542 kg),
  • počítačové vybavení (do 1 %, tj. asi 28 kg),
  • materiály a technika pro vědecký program NASA a jejích partnerů (včetně cubesatů určených k vypuštění na oběžnou dráhu) (42 %, tj. 1 198 kg).[10]

V hermetizované kabině bylo na oběžnou dráhu vyneseno 2 322 kg nákladu. Zbylých 530 kg bylo umístěno v nehermetizovaném nákladovém prostoru a tvoří ho vojenská testovací platforma STP-H9, která je určena k instalaci na vnější povrch stanice pomocí robotické ruky.

Z 60 nově doručených vědeckých experimentů a technologických demonstračních experimentů, se dva věnují výzkumu Národního institutu pro zdraví, zda klinicky schválené léky a nové terapie mohou působit proti změnám v srdečních buňkách a tkáních vyvolaným prostředním mikrogravitace při kosmických letech.[11][12]

Amesovo výzkumné středisko poslalo k testování novou technologii zacílenou na efektivnější odstraňování oxidu uhličitého ze vzduchu uvnitř vesmírné stanice. Je založena na využití kapilárních sil v kapalinách, již se používá v ponorkách a nově bude otestována také v mikrogravitaci.[13]

Evropská kosmická agentura v experimentu Biofilms získá data týkající se vzniku bakteriálních biofilmů ve vesmíru. Mikroorganismy v prostředí stanice vytvářejí na vnitřních površích slizký materiál odolný vůči čištění, který může poškozovat zařízení a způsobovat infekce. Posádka stanice otestuje různé typy antimikrobiálních povrchů, které by mohly růstu biofilmu bránit, a zjištění experimentu se uplatní při vývoji budoucích kosmických lodí.[14]

Experiment Tanpopo-5 z japonské vesmírné agentury JAXA navazuje na čtyři předchozí experimenty, jejichž cílem bylo zkoumat reakce mikrobů odolných vůči radiaci, spor mechů a sloučenin aminokyselin na působení kosmického záření. Vědci doufají v nové poznatky související s hypotézami o vzniku života na Zemi přenos aminokyselin při dopadu meteoritů.[15]

Důležitým testem je také experiment Námořní výzkumné laboratoře (NRL) pojmenovaný Space Wireless Energy Laser Link (SWELL) a zaměřený na technologii laserového přenosu energie. Jeho cílem je vytvořit optické spojení mezi laserovými vysílači a přijímači umístěnými v 5,7 stop dlouhé trubici – dosud totiž žádná demonstrace na oběžné dráze neověřila schopnost přenášet energii na vzdálenost větší než jeden metr s účinností vyšší než 1 %. Podle NRL byla Naproti tomu Zemi již byla proveditelnost a bezpečnost laserového přenosu energie podle NRL prokázána. Technologie by mohla vést k aplikacím pro přenos elektřiny z družice do vesmíru, z vesmírných generátorů energie zpět na Zemi nebo pro podporu misí v trvale zastíněných kráterech na Měsíci. V konečném důsledku by laserové vysílání energie mohlo sloužit i k pohonu kosmických lodí rekordní rychlostí pro průzkum mezihvězdného prostoru.[6]

Při návratu

[editovat | editovat zdroj]

Loď při návratu na Zemi odvezla různý materiál, zejména výsledky vědeckých experimentů provedených na palubě, ale také dusíkové a kyslíkové vysokotlaké nádrže k znovunaplnění a další technologie k opravám nebo výměně.[10] Podle sdělení NASA dosáhla hmotnost nákladu dovezeného na Zemi asi 1 950 kilogramů.[16][17]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Dragon [online]. Spacex.com, 2019-03-01 [cit. 2019-03-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-02. 
  2. ↑ Audit of Commercial Resupply Services to the International Space Station [online]. Nasa, 2018-04-26. Dostupné online. 
  3. ↑ CLARK, Stephen. SpaceX launches first in new line of upgraded space station cargo ships – Spaceflight Now [online]. [cit. 2022-12-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b WALL, Mike. SpaceX launches fresh Dragon cargo ship to space station, lands rocket at sea. Space.com [online]. 2023-03-14 [cit. 2023-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Schedule of ISS flight events (part 2). forum.nasaspaceflight.com [online]. [cit. 2023-03-11]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b CLARK, Stephen. SpaceX Cargo Dragon spacecraft lifts off from Florida – Spaceflight Now [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ See SpaceX's CRS-27 Cargo Dragon approach and dock with space station. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  8. ↑ LAVELLE, Author Heidi. SpaceX Cargo Dragon Departs the Space Station. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2023-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ LAVELLE, Author Heidi. SpaceX Cargo Dragon Splashes Down, Returning Science to Earth for NASA. blogs.nasa.gov [online]. [cit. 2023-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b c MARS, Kelli. NASA’s SpaceX CRS-27 Mission Overview. NASA [online]. 2023-03-10 [cit. 2023-03-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-14. 
  11. ↑ Experiment Details. www.nasa.gov [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online. 
  12. ↑ Experiment Details. www.nasa.gov [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online. 
  13. ↑ Experiment Details. www.nasa.gov [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online. 
  14. ↑ Experiment Details. www.nasa.gov [online]. [cit. 2023-03-15]. Dostupné online. 
  15. ↑ DINNER, Josh. SpaceX delivers new science experiments to ISS to explore origins of life on Earth. Space.com [online]. 2023-03-16 [cit. 2023-03-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ O’SHEA, Claire. NASA to Provide Live Coverage of SpaceX Cargo Craft Station Departure. NASA [online]. 2023-04-12 [cit. 2023-04-13]. Dostupné online. 
  17. ↑ SpaceX Cargo Dragon undocks from ISS, heads back to Earth. Space Daily [online]. [cit. 2023-04-16]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Dragon a Dragon 2 od SpaceX
Dokončené mise
Zkušební lety
Nákladní lety
  • CRS-1 (10/2012, C103)
  • CRS-2 (3/2013, C104)
  • CRS-3 (4/2014, C105)
  • CRS-4 (9/2014, C106)
  • CRS-5 (1/2015, C107)
  • CRS-6 (4/2015, C108)
  • CRS-7 † (6/2015, C109)
  • CRS-8 (4/2016, C110)
  • CRS-9 (7/2016, C111)
  • CRS-10 (2/2017, C112)
  • CRS-11 (6/2017, C106)
  • CRS-12 (8/2017, C113)
  • CRS-13 (12/2017, C108)
  • CRS-14 (4/2018, C110)
  • CRS-15 (6/2018, C111)
  • CRS-16 (12/2018, C112)
  • CRS-17 (4/2019, C113)
  • CRS-18 (7/2019, C108)
  • CRS-19 (12/2019, C106)
  • CRS-20 (3/2020, C112)
  • CRS-21 (12/2020, C208)
  • CRS-22 (6/2021, C209)
  • CRS-23 (8/2021, C208)
  • CRS-24 (12/2021, C209)
  • CRS-25 (7/2022, C208)
  • CRS-26 (11/2022, C211)
  • CRS-27 (3/2023, C209)
  • CRS-28 (6/2023, C208)
  • CRS-29 (11/2023, C211)
  • CRS-30 (3/2024, C209)
  • CRS-31 (11/2024, C208)
    		•
    Pilotované lety
  • SpX DM-2 (5/2020, C206)
  • SpX Crew-1 (11/2020, C207)
  • SpX Crew-2 (4/2021, C206)
  • Inspiration4 (9/2021, C207)
  • SpX Crew-3 (11/2021, C210)
  • Axiom-1 (4/2022, C206)
  • SpX Crew-4 (4/2022, C212)
  • SpX Crew-5 (10/2022, C210)
  • SpX Crew-6 (3/2023, C206)
  • Axiom-2 (5/2023, C212)
  • SpX Crew-7 (8/2023, C210)
  • Axiom-3 (1/2024, C212)
  • SpX Crew-8 (3/2024, C206)
  • Polaris Dawn (9/2024, C207)
  • SpX Crew-9 (9/2024, C212)
    		•
    Budoucí mise
    Lodě Dragon
  • C106 (3×)
  • C108 (3×)
  • C110 (2×)
  • C111 (2×)
  • C112 (3×)
  • C113 (2×)
    		•
    Lodě Dragon 2
    Cargo Dragon
    Crew Dragon
  • C204 (1×)
  • C205 (1×)
  • C206 Endeavour (5×)
  • C207 Resilience (3×)
  • C210 Endurance (3×)
  • C212 Freedom (4×)
    		•
    Symbolem † je označena neúspěšná mise. Tučným písmem jsou zvýrazněny probíhající lety. Za číslem lodi je uveden počet jejích letů.
    Starty raket Falcon společnosti SpaceX
    Rakety Falcon
    Falcon 1
  • Zkušební let 1† (FalconSAT-2)
  • Zkušební let 2† (DemoSat)
  • Let 3†
  • Ratsat
  • RazakSAT
    		•
    Falcon 9
    Zkušební lety
    Pilotované lety
    Lety Dragonu k ISS
    Komerční satelity
    Interní lety
  • Starlink (v0.9, V1 L1 ‒ V1 L16, V1 L17, V1 L18)
  • SSP-1
  • SSP-2
  • SSP-3
    		•
    Vědecké satelity
    Vojenské satelity
    Falcon Heavy
    * Kurzíva značí budoucí lety nebo vyvíjené rakety. † značí neúspěšné lety.
    Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=SpaceX_CRS-27&oldid=23472376“