[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Sinclair Lewis

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sinclair Lewis
Rodné jménoHarry Sinclair Lewis
Narození7. února 1885
Sauk Centre
Úmrtí10. ledna 1951 (ve věku 65 let)
Řím
Místo pohřbeníGreenwood Cemetery
PseudonymTom Graham
Povoláníromanopisec, dramatik, novinář a spisovatel
Alma materYaleova univerzita
Oberlin College
Oberlin Academy
Témataliteratura
Významná dílaHlavní třída,
Babbitt,
Arrowsmith,
Krev královská
OceněníNobelova cena za literaturu (1930)
Prometheus Award
Manžel(ka)Dorothy Thompsonová (1928–1942)
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Harry Sinclair Lewis (7. února 1885, Sauk Centre, Minnesota10. ledna 1951, Řím, Itálie) byl americký prozaik, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1930.

Harry Sinclair Lewis se narodil roku 1885 v Sauk Centre v Minnesotě jako třetí syn venkovského doktora. Jeho matka zemřela na tuberkulózu, když mu bylo šest let. Ve věku třinácti let utekl z domova, protože se chtěl stát bubeníkem ve španělsko-americké válce, ale jeho otec jej brzy našel v jednom železničním skladišti. Roku 1902 začal studovat na Oberlinově akademii v Ohiu a krátce poté na Yaleově univerzitě, kde začal přispívat do univerzitního časopisu Yale Literary Magazine. Již během studií cestoval (navštívil Anglii a Panamu) a dokonce pracoval jako zřízenec v utopické osadě amerického spisovatele Uptona Sinclaira. Po dokončení studia roku 1908 se živil jako žurnalista, cestoval po USA, psal nepříliš hodnotné romantické příběhy (např. o rytířích) a další své literární nápady prodával (např. Jacku Londonovi[zdroj?]). Jeho první publikovanou knihou byl chlapecký dobrodružný příběh Výlet a letadlo z roku 1912, který vydal pod pseudonymem Tom Graham. Nakonec se usídlil v New Yorku, roku 1912 se oženil s redaktorkou Grace Livingston Heggerovou a roku 1917 se jim narodil syn Wells (manželství však skončilo roku 1925 rozvodem).

Sinclair Lewis se svou druhou manželkou Dorothy Thompsonovou během svatební cesty maringotkou po Anglii, 1928

Podruhé se oženil v roce 1928 s americkou novinářkou Dorothy Thompsonovou (1893–1961). Měli spolu syna Michaela. Manželé se rozvedli v roce 1942.[1]

Do roku 1920 vydal Lewis pět humorných a mírně satirických románů napsaných pod vlivem H. G. Wellse, které líčí příběhy drobných lidí. Jako jízlivý satirik, kritizující neřesti střední vrstev, vynikl až v románech Hlavní třída (1920) a Babbitt (1922), které vzbudily zaslouženou senzaci a Lewis byl literární kritikou společně s Sherwoodem Andersonem a Edgarem Lee Mastersem zařazen do line tzv. „vzpoury proti maloměstu“.

Poté následovaly romány Arrowsmith (1925) z lékařského prostředí (obdržel za něj Pulitzerovu cenu, kterou odmítl) a Elmer Gantry (1927), ve kterém se vysmál klerikálnímu pokrytectví. Díla Muž, který znal prezidenta (1929) a Továrník Dodsworth (1929) se již vyznačují humornějším pohledem na svět a dokonce i zobrazením kladných středostavovských typů. Roku 1930 mu byla, jako prvnímu americkému spisovateli, udělena Nobelova cena za literaturu „za jeho působivé, živé umělecké líčení a nadání s vtipem a humorem vytvářet nové postavy“ (citace z odůvodnění Švédské akademie).

Sinclair Lewis napsal celkem dvacet dva románů, pozdější díla jsou však již méně výrazná. Výjimku tvoří Anna Vickersová (1933) o průbojné feministce, U nás se to stát nemůže (1935), varující před růstem fašismu a Krev královská (1947), kritizující rasistický útisk černochů.

S nesmírným veřejným ohlasem jeho díla kontrastovala autorova osobní nespokojenost a pocit nezakotvenosti, který ho hnal z místa na místo. Mezi lety 19151930 navštívil čtyřicet států USA, Kanadu, Mexiko, čtrnáct evropských a tři jihoamerické země. Roku 1942 skončilo rozvodem i jeho druhé manželství s reportérkou Dorothy Thompsonovou, které uzavřel roku 1928. Roku 1944 padl ve Francii jeho syn Wells. V Lewisově životě začal hrát stále významnější roli alkohol a svá poslední léta prožíval v dalším neklidném cestování, hlavně po Evropě. Zemřel počátkem roku 1951 v Římě na srdeční chorobu.

  • Launcelot (1904, Lancelot), báseň,
  • Hike and the Aeroplane (1912, Výlet a letadlo), první Lewisova vydaná kniha pod pseudonymem Tom Graham.
  • Our Mr. Wrenn (1914, Náš pan Wrenn), román, romantická dobrodružství mírného člověka,
  • The Trail of the Hawk (1915, Jestřábí stopou), román, komedie o vážnosti života,
  • The Innocents (1917, Neviňátka), román,
  • The Ghost Patrol (1917, Hlídka duchů), povídka,
  • The Job (1917, Práce), román,
  • Free Air (1919, Vzduch zdarma), úsměvný románek, jakési pikareskní zřetězení epizod z cesty přes Spojené státy.
  • Moths in the Arc Light (1919, Motýli ve světle obloukovek), novela,
  • Main Street (1920, Hlavní třída), jeden z autorových stěžejních románů, společenská studie o americkém maloměšťáctví, označovaná za Paní Bovaryovou americké literatury. Mladá vysokoškolačka, která je plná ideálů, se provdá za průměrného lékaře a následuje ho do zapadlého městečka, kde se snaží intelektuálně pozvednout místní společnost, přičemž její snaha ztroskotává na pokrytecké morálce a omezenosti a nakonec končí hořkým kompromisem.
  • Babbitt (1922), vrcholný autorův román, v němž vytvořil typ průměrného měšťáka, jehož hlavním ideálem je dobré bydlo, a v jehož osudech a myšlení zpodobnil způsob života a názory dobře situovaných občanů amerického maloměsta. Slovo „babbitt“ se dokonce dostalo do slovníku americké angličtiny jako označení šosáka. V díle se průměrný obchodník začne bouřit proti zištnosti, samolibosti, duchaprázdnému požitkářství a falešnému optimismu svého prostředí, ale marně.
  • Arrowsmith (1925), román o lékaři, bakteriologu, kterému je věda životní vášní. Autor s dokonalou znalostí prostředí, opřen o radu a pomoc známého autora populárně vědeckých prací Paula de Kruifa, líčí životní a vědecký vzestup mladého, energického lékaře, jenž vynalezeným preparátem zdolá epidemii moru na tropickém ostrově, a který se musí bránit proti možnému zneužití výsledků svých výzkumů. I v tomto díle zůstává autor kritikem některých aspektů amerického způsobu života, i když jeho celková koncepce není již tak výrazně kritická.
  • Mantrap (1925, Past na muže), téměř dobrodružný román o dvou Newyorčanech, kteří si vyjeli do severozápadní Kanady na kanoistickou túru po řece Mantrap, jejíž název znamená v českém překladu „Past na muže“. Domnívali se, že se zde setkají s opravdovými muži, ale nakonec se stávají hříčkou obhroublých zálesáků a lovců kožešin.
  • Elmer Gantry (1927), vtipná i příkrá románová satira na hrabivé americké církve, kterým bůh není ničím jiným než prostředkem k naprosto bezbožnému obchodování, na náboženský fanatismus, klerikální pokrytectví a kariérnictví vůbec. Jejím hlavním hrdinou je „obchodník s bohem“, kandidát kněžství a posléze kněz Elmer Gantry, jenž si neodřekne žádnou z radostí světa, prožívá četná milostná dobrodružství a bezohledně jde za mocí a slávou bez jakýchkoliv duchovních aspirací.
  • The Man Who Knew Coolidge (1928, Muž, který znal prezidenta), románová burleska, zachycující groteskní postavičku úspěšného amerického byznysmena a neúnavného žvanila. Formou jeho monologu je v díle podána sžíravá satira na amerického měšťáka, jeho dolarovou „filozofii“, vnitřní ubohost, pokrytectví, dunivé vlastenectví a předstíranou demokratičnost.
  • Dodsworth (1929, Továrník Dodsworth), román,
  • A Letter from the Queen (1929, Dopis od královny), povídka,
  • Little Bear Bongo (1930, Medvídek Bongo), povídka,
  • Let’s Play King (1931, Král na toulkách), novela,
  • Ann Vickers (1933, Anna Vickersová), román líčící sociální a politické poměry v USA v letech hospodářské krize. Jeho hrdinkou je mladá, energická a průbojná žena, která nalézá uspokojení ve feministickém hnutí, stává se sociální pracovnicí, kriminalistkou a později ředitelkou ženské donucovací pracovny. Její citový život úzce souvisí s bojem za základní lidská práva vězňů, jemuž věnuje nejlepší léta svého života.
  • Work of Art (1934, Umělecké dílo), román z amerického obchodního života, především z hotelnictví.
  • Jayhawker (1935), divadelní hra,
  • Selected Short Stories (1935, Vybrané povídky),
  • It Can't Happen Here (1935, U nás se to stát nemůže), románová utopie, napsaná v obavách z růstu italského a německého fašismu, která předpovídá podobný vývoj i v USA, třebaže maskovaný falešně demokratickými hesly.
  • The Prodigal Parents (1938, Marnotratní rodiče), román,
  • Bethel Merriday (1940, Bethel Merridayová), román zachycující na pozadí společnosti několika mladých lidí, horujících pro divadlo, příběh americké dívky, která se touží dostat k divadlu a podaří se jí to. Příběh je uměleckou reminiscencí na osudové setkání stárnoucího autora s mladou krásnou herečkou.
  • Gideon Planish (1943), román,
  • This Is the Life (1944), divadelní hra,
  • Cass Timberlane (1945, Manželství soudce Timberlanea), román,
  • Kingsblood Royal (1947, Krev královská), román, satirické zpodobnění rasové diskriminace ve Spojených státech. Autor v knize vypráví příběh mladého bankovního úředníka, který při pátrání po svých údajně královských předcích zjistí, že jedním z nich byl černoch. Protože podle amerických zákonů jsou tedy on i jeho dcerka černoši, chce o tom nejprve pomlčet, ale pak, když si začne všímat života černochů a jejich neradostného údělu, objevuje mezi nimi řadu skvělých lidí. Je otřesen ve svém dosavadním přesvědčení o bělošské nadřazenosti a nakonec prozradí svůj původ a statečně nese všechny následky, které z toho vyplývají.
  • The Godseeker (1949, Hledač Boha), historický román,
  • World So Wide (1951, Širý svět), posmrtně vydaný román.

Filmové adaptace

[editovat | editovat zdroj]
Ernest Torrence, Clara Bow a Percy Marmont ve filmu Mantrap, 1926

České překlady

[editovat | editovat zdroj]
  1. The Nobel Prize in Literature 1930. NobelPrize.org [online]. [cit. 2022-02-04]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VANČURA, Zdeněk. heslo Lewis, Harry Sinclair. In: Zdeněk Vančura a kol. Slovník spisovatelů : Spojené státy americké. Praha: Odeon, 1979. S. 404–407.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]