Simitli
Simitli Симитли | |
---|---|
Střed města, ulice Christo Boteva | |
Poloha | |
Souřadnice | 41°53′31″ s. š., 23°6′40″ v. d. |
Nadmořská výška | 323 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas) |
Stát | Bulharsko |
Oblast | Blagoevgradská |
Obština | Simitli |
Simitli | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 36,4 km² |
Počet obyvatel | 6 852 (2024)[1] |
Hustota zalidnění | 188,4 obyv./km² |
Etnické složení | Bulhaři |
Náboženské složení | pravoslaví |
Správa | |
Telefonní předvolba | 0748 |
PSČ | 2730 |
Označení vozidel | E |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Simitli (bulharsky Симитли) je město ležící v jihozápadním Bulharsku v údolí řeky Strumy na úpatí pohoří Vlachina. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a má přibližně 6 900[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Simitli je starobylé sídlo a díky své strategické poloze mezi řekami Struma a Mesta bylo vždy střediskem okolních obcí. První písemná zmínka něm je (ještě pod jménem Baňa) z 15. století. O sto let později je zaznamenáno jako Simitlu. Jméno se odvozuje buď od názvu bílého chleba „simid“, nebo od centrální polohy tehdejší vsi — „simen“ (znamenající střed).
V roce 1891 zde bylo napočítáno 230 domů osídlených Pomaky. V roce 1900 tu podle Vasila Kănčova žilo 820 obyvatel, vesměs bulharských mohamedánů a 40 cikánů.[2] Simitli se stalo součástí Bulharska během první balkánské války po úporných, zde vedených, bojích s osmanskou armádou. Po druhé balkánské válce byli muslimští obyvatelé vyhnáni a podle záznamů z roku 1916 byla ves zcela v troskách. Nedlouho poté se sem začali stěhovat utečenci z Makedonie a také obyvatelé okolních dědin.
Ve 30. letech zde byly postaveny lázně, využívající zdejších dvacet vydatných pramenů teplých necelých 60 °C. V roce 1934 zde žilo 2 200 obyvatel, a to včetně Oranova na protilehlém břehu Strumy, a o deset let později (1946) 2 918. Mezi lety 1943 a 1946 neslo jméno Izvorovo . V roce 1965 byla k Simitli připojena dědina Oranovo a v roce 1969 získalo statut města. Na rozdíl od většiny bulharských měst dosáhl počet obyvatel maxima až v roce 1997 (7 684) a od té doby klesá.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]K 15. září 2024 ve městě žilo 6 819 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 7 189 obyvatel.[3] Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[4][p 1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ KĂNČOV, Vasil. Македония. Етнография и Статистика. 1. vyd. Část II. Статистика. Sofie: Българско Книжовно Д-во, 1900. 341 s. Kapitola 19. Горно-Джумайска Каза, s. 192. (bulharsky)
- ↑ Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.09.2024 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно. [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2024-09-15 [cit. 2024-09-18]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03. (bulharsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Simitli na Wikimedia Commons