Rossbyho vlna

Příklad průběhu meandrovitého zvětšování vlny, které vede až k oddělení oblasti s chladným vzduchem

Rossbyho vlna je výběžek tekutiny, který vzniká v atmosféře či v oceánu^[1] – obecně na planetách, pochopitelně a především včetně Země. Poprvé ji v atmosféře popsal Carl-Gustav Arvid Rossby roku 1939. Jsou důsledkem zachování vorticity potenciálu a ovlivňovány Coriolisovou silou. Rossbyho vlny jsou dobře pozorovatelné na tzv. tryskovém proudění. Izohypsy na výškových mapách pak nabývají podoby vln o délce několika tisíců kilometrů.^[2]

Odkazy

Reference

↑ https://www.nasa.gov/mission_pages/cassini/whycassini/cassini20120313.html Archivováno 17. 6. 2019 na Wayback Machine. - Cassini Spies Wave Rattling Jet Stream on Jupiter
↑ Česká meteorologická společnost. Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) [online]. [cit. 2023-02-19]. Heslo vlny Rossbyho. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-09.

Související články

Kelvinova–Helmholtzova nestabilita

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rossbyho vlna na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[nasa.gov-1] ttps://www.nasa.gov/mission_pages/cassini/whycassini/cassini20120313.html Archivováno 17. 6. 2019 na Wayback Machine. - Cassini Spies Wave Rattling Jet Stream on Jupiter

[CMeS-4381-2] Česká meteorologická společnost. Elektronický meteorologický slovník výkladový a terminologický (eMS) [online]. [cit. 2023-02-19]. Heslo vlny Rossbyho. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-09.

[1]

[2]