Rechabeám
| Rechabeám | |
|---|---|
 | |
| Narození | 972 př. n. l. Jeruzalém |
| Úmrtí | 914 př. n. l. (ve věku 57–58 let) Jeruzalém |
| Pohřben | Jeruzalém |
| Potomci | Abijám, Zaham, Jeush a Shemariah |
| Otec | Šalomoun |
| Matka | Naamah |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rechabeám (hebrejsky: רְחַבְעָם Rechav'am), v českých překladech Bible přepisováno též jako Rechoboám, Rehoboam, Roboám či Roboam, byl prvním králem Judského království. Jeho jméno je vykládáno jako Rozšířil lid.[1] Dle názoru moderních historiků a archeologů vládl asi v letech 931–914 př. n. l.[2] Podle kroniky Davida Ganse by však jeho kralování mělo spadat do let 2964–2981 od stvoření světa neboli do let 798–780 před naším letopočtem.[3] Ve starozákonní knize První královské se uvádí, že Rechabeám kraloval v Judsku 17 let.[4] Po něm nastoupil na trůn jeho syn Abijám,[5] jenž je v Bibli označován také jménem Abijáš.[6]
Rechabeám pocházel z rodu Davidova, byl synem krále Šalomouna a amónské princezny Naamy. Na trůn usedl ve svých 41 letech. Jeho tvrdost vůči požadavku severních izraelských kmenů o zmírnění daní a nucených prací způsobila hned na začátku jeho vlády rozdělení Izraele na Severní království a jižní Judsko. Věrné králi zůstaly kmeny Juda, Benjamín a Šimeón a časem se přidávají i Lévijci, kteří v důsledku zavádění pohanských obřadů v Severním Izraeli utíkali k Jeruzalému a jeho chrámu. Izraelský král Jarobeám I. tehdy zřídil vzdorosvatyně v Bet Elu a Danu na území severních kmenů. Časem se ale i v Judsku zavádí pohanská modloslužba, a to zřejmě pod vlivem cizinek – zejména Naamy, královy matky, a Maaky, královy manželky.
V pátém roce Rechabeámovy vlády zaútočil na Judsko faraón Šíšak a zcela vyplenil a vydrancoval Jeruzalém včetně chrámu. Poté král Rechabeám nechal opevnit města na hranicích s Egyptem a Pelištejci. Během svého života měl 18 žen a 60 ženin, s nimiž měl 28 synů a 60 dcer.[7] Z jeho manželek známe jmenovitě Machalatu, dceru Jerimóta, Davidova syna, dále Abíhajilu, dceru Elíaba, Jišajova syna, nebo Maaku, kterou Rechabeám miloval nade všechny své ženy.
Bible hodnotí jeho vládu slovy: „Dopouštěl se toho, co je zlé, neboť se nedotazoval Hospodina upřímným srdcem.“[8] Za vlády Rechabeáma působil v Judsku prorok Šemajáš.[9] Ten varoval krále Rechabeáma, aby po rozdělení království jeho otce Šalomouna nebojoval proti odtrženým izraelským kmenům, které si nad sebou ustanovily za krále Jarobeáma.[10] Tehdy ještě král prorokovo varování vyslyšel. Podle midraše v Seder Olam Raba se však Rechabeám držel zákonů Tóry pouze po tři léta, ale pak se vzbouřil proti Bohu.[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 422.
- ↑ Existuje několik verzí datace vlády izraelských a judských panovníků. Tato datace podle Finkelstein – Silberman (2007), s. 30, kteří vycházejí z Anchor Bible Dictionary a Galilovy práce The Chronology of the Kings of Israel and Judah.
- ↑ GANS, David. Ratolest Davidova. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2535-7. S. 61-62.
- ↑ 1Kr 14, 21 (Kral, ČEP)
- ↑ 1Kr 15, 1 (Kral, ČEP)
- ↑ 2Pa 12, 16 (Kral, ČEP)
- ↑ 2Pa 11, 21 (Kral, ČEP)
- ↑ 2Pa 12, 14 (Kral, ČEP)
- ↑ 2Pa 12, 5 (Kral, ČEP)
- ↑ 1Kr 12, 24 (Kral, ČEP)
- ↑ DIVECKÝ, Jan. Králové Izraele. Příběhy biblických hrdinů. Praha: P3K, 2010. ISBN 978-80-87186-07-7. S. 55.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. Heslo Roboám.
- DOUGLAS, J. D. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo RECHABEÁM.
- FINKELSTEIN, Israel; SILBERMAN, Neil Asher. Objevování Bible: Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-869-3.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rechabeám na Wikimedia Commons
| Králové Judského království | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: |
931–914 př. n. l. Rechabeám |
Nástupce: Abijám |
