Portugal Open

Portugal Open
Portugal Open
Založeno	1990 (muži); 1989 (ženy)
Ukončeno	2014
Místo	Oeiras Portugalsko
Dějiště	Estádio Nacional do Jamor
Souřadnice	38°42′29″ s. š., 9°15′9″ z. d.
Povrch	antuka / venku
Období	duben a květen
ATP World Tour
1990–1997	ATP World Series
1998–2008	ATP International Series
2009–2014	ATP World Tour 250
Soutěže	28 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace	467 800 € (2014)
WTA Tour
1999–2008	WTA Tier IV
2009–2014	WTA International
Soutěže	32 dvouhra (32 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace	250 000 USD (2014)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Portugal Open byl společný profesionální tenisový turnaj mužského okruhu ATP World Tour a ženského okruhu WTA Tour, hraný v jamorském areálu na otevřených antukových dvorcích. Hlavní estorilský dvorec byl vybudován v roce 2005 a ve svých ochozech pojme 10 000 diváků. Dějištěm konání se stalo portugalské město Oeiras, ležící u Lisabonu.

Mužská polovina probíhala od roku 1990 a v sezónách 2009–2014 patřila do kategorie ATP World Tour 250. Ženská část původně vznikla v roce 1989, obnovena byla roku 1998, a řadila se do kategorie WTA International Tournaments. Do soutěže dvouhry nastupovalo dvacet osm mužů a třicet dva žen. Čtyřhry se účastnilo šestnáct párů.

Do sezóny 2012 byl turnaj hrán pod názvem Estoril Open. Ke změně pojmenování se organizátoři rozhodli, aby zviditelnili úspěšné pořádání mezinárodních událostí na portugalském území.^[1] Mediální pokrytí zajišťovaly Rádio e Televisão de Portugal.

Pro nedostatek financí došlo po sezóně 2014 ke zrušení turnaje. V sezóně 2015 jej nahradil nový profesionální turnaj mužů – Estoril Open.

Historie

Mezi vítěze mužské dvouhry se od roku 1990 zařadila řada hráčů první desítky žebříčku ATP, včetně bývalých světových jedniček Thomase Mustera (1995 a 1996), Carlose Moyi (2000), Juana Carlose Ferrera (2001), Novaka Djokoviće (2007) a Rogera Federera (2008). Další singloví první hráči světa vyhráli soutěž čtyřhry. Nejdříve v roce 1995 Jevgenij Kafelnikov a o dva roky později také Gustavo Kuerten. Rus Marat Safin odešel z finále dvouhry 2004 poražen.

Ženská polovina se hrála pod názvem Estoril Ladies Open od roku 1989. Nejdříve proběhly pouze dva ročníky a turnaj byl obnoven v roce 1998 se jménem Estoril Open, jakožto součást okruhu ITF. Od sezóny 1999 byl řazen do okruhu WTA Tour. Singlovou soutěž nevyhrála žádná ženská světová jednička. V roce 2007 se do finále probojovala Běloruska Viktoria Azarenková, v němž neuspěla.

V mužské části události statistikám dominovali argentinští a španělští tenisté, jakožto specialisté na červené antuce. Mezi lety 1990 až 2001, se alespoň jeden Španěl probojoval v deseti případech do finále. Z toho devětkrát v tomto dvanáctiletém období získali španělští hráči titul. Tuto dominanci poté začali narušovat Argentinci, kteří měli mezi roky 2002 až 2006 pětkrát za sebou zastoupení ve finále a čtyřikrát dosáhli na titul. V letech 2011 a 2012 pak přidal dvě výhry Juan Martín del Potro.

V ženské dvouhře nebyla převaha jediného státu tak znatelná, přesto se staly nejúspěšnější španělské antukářky se čtyřmi tituly. Od sezóny 1999, kdy se turnaj stal opět součástí WTA Tour, získalo šest tenistek titul jako své premiérové vítězství na nejvyšším profesionálním okruhu. V roce 2006 se poprvé v historii WTA hrálo čínské singlové finále mezi Li Na a Čeng Ťie.

Do finále turnaje se probojoval jediný Portugalec – Frederico Gil, který v roce 2010 odešel ze singlového boje o titul poražen.

Přehled finále

Mužská dvouhra

Rok	vítěz	finalista	výsledek
2014	Carlos Berlocq	Tomáš Berdych	0–6, 7–5, 6–1
2013	Stan Wawrinka	David Ferrer	6–1, 6–4
2012	Juan Martín del Potro	Richard Gasquet	6–4, 6–2
2011	Juan Martín del Potro	Fernando Verdasco	6–2, 6–2
2010	Albert Montañés	Frederico Gil	6–2, 6–7^(4–7), 7–5
2009	Albert Montañés	James Blake	5–7, 7–6^(8–6), 6–0
2008	Roger Federer	Nikolaj Davyděnko	7–6(^(7–5), 1–2^skreč
2007	Novak Djoković	Richard Gasquet	7–6^(9–7), 0–6, 6–1
2006	David Nalbandian	Nikolaj Davyděnko	6–3, 6–4
2005	Gastón Gaudio	Tommy Robredo	6–1, 2–6, 6–1
2004	Juan Ignacio Chela	Marat Safin	6–7^(2–7), 6–3, 6–3
2003	Nikolaj Davyděnko	Agustín Calleri	6–4, 6–3
2002	David Nalbandian	Jarkko Nieminen	6–4, 7–6^(7–5)
2001	Juan Carlos Ferrero	Félix Mantilla	7–6^(7–3), 4–6, 6–3
2000	Carlos Moyà	Francisco Clavet	6–3, 6–2
1999	Albert Costa	Todd Martin	7–6^(7–4), 2–6, 6–3
1998	Alberto Berasategui	Thomas Muster	3–6, 6–1, 6–3
1997	Àlex Corretja	Francisco Clavet	6–3, 7–5
1996	Thomas Muster	Andrea Gaudenzi	7–6^(7–4), 6–4
1995	Thomas Muster	Albert Costa	6–4, 6–2
1994	Carlos Costa	Andrej Medveděv	4–6, 7–5, 6–4
1993	Andrej Medveděv	Karel Nováček	6–4, 6–2
1992	Carlos Costa	Sergi Bruguera	4–6, 6–2, 6–2
1991	Sergi Bruguera	Karel Nováček	7–6^(9–7), 6–1
1990	Emilio Sánchez	Franco Davín	6–3, 6–1

Ženská dvouhra

Rok	vítězka	finalistka	výsledek
2014	Carla Suárezová Navarrová	Světlana Kuzněcovová	6–4, 3–6, 6–4
2013	Anastasija Pavljučenkovová	Carla Suárezová Navarrová	7–5, 6–2
2012	Kaia Kanepiová	Carla Suárezová Navarrová	3–6, 7–6^(8–6), 6–4
2011	Anabel Medina Garrigues	Kristina Barroisová	6–1, 6–2
2010	Anastasija Sevastovová	Arantxa Parraová Santonjaová	6–2, 7–5
2009	Yanina Wickmayerová	Jekatěrina Makarovová	7–5, 6–2
2008	Maria Kirilenková	Iveta Benešová	6–4, 6–2
2007	Gréta Arnová	Viktoria Azarenková	2–6, 6–1, 7–6^(7–3)
2006	Čeng Ťie	Li Na	6–7^(7–5), 7–5^skreč
2005	Lucie Šafářová	Li Na	6–7^(4–7), 6–4, 6–3
2004	Émilie Loitová	Iveta Benešová	7–5, 7–6^(7–1)
2003	Magüi Sernaová	Julia Schruffová	6–4, 6–1
2002	Magüi Sernaová	Anca Barnaová	6–4, 6–2
2001	Angeles Montoliová	Jelena Bovinová	3–6, 6–3, 6–2
2000	Anke Huberová	Nathalie Dechyová	6–1, 1–6, 7–5
1999	Katarina Srebotniková	Rita Kutiová-Kisová	6–3, 6–1
1998¹	Barbara Schwartzová	Raluca Sanduová	6–2, 6–3
1997	nehráno
1991	nehráno
1990	Federica Bonsignoriová	Laura Garroneová	2–6, 6–3, 6–3
1989	Isabel Cuetová	Sandra Cecchiniová	7–6, 6–2

¹⁾ – hrán na okruhu ITF

Mužská čtyřhra

Rok	vítězové	finalisté	výsledek
2014	Santiago González Scott Lipsky	Pablo Cuevas David Marrero	6–3, 3–6, [10–8]
2013	Santiago González Scott Lipsky	Ajsám Kúreší Jean-Julien Rojer	6–3, 4–6, [10–7]
2012	Ajsám Kúreší Jean-Julien Rojer	Julian Knowle David Marrero	7–5, 7–5
2011	Eric Butorac Jean-Julien Rojer	Marc López David Marrero	6–3, 6–4
2010	Marc López David Marrero	Pablo Cuevas Marcel Granollers	6–7^(1–7), 6–4, [10–4]
2009	Eric Butorac Scott Lipsky	Martin Damm Robert Lindstedt	6–3, 6–2
2008	Jeff Coetzee Wesley Moodie	Jamie Murray Kevin Ullyett	6–2, 4–6, 10–8
2007	Marcelo Melo André Sá	Martín García Sebastián Prieto	3–6, 6–2, 10–6
2006	Lukáš Dlouhý Pavel Vízner	Lucas Arnold Ker Leoš Friedl	6–3, 6–1
2005	František Čermák Leoš Friedl	Juan Ignacio Chela Tommy Robredo	6–3, 6–4
2004	Juan Ignacio Chela Gastón Gaudio	František Čermák Leoš Friedl	6–2, 6–1
2003	Maheš Bhúpatí Max Mirnyj	Lucas Arnold Ker Mariano Hood	6–1, 6–2
2002	Karsten Braasch Andrej Olchovskij	Simon Aspelin Andrew Kratzmann	6–3, 6–3
2001	Radek Štěpánek Michal Tabara	Donald Johnson Nenad Zimonjić	6–4, 6–1
2000	Donald Johnson Piet Norval	David Adams Joshua Eagle	6–4, 7–5
1999	Tomás Carbonell Donald Johnson	Jiří Novák David Rikl	6–3, 2–6, 6–1
1998	Donald Johnson Francisco Montana	David Roditi Fernon Wibier	6–1, 2–6, 6–1
1997	Gustavo Kuerten Fernando Meligeni	Andrea Gaudenzi Filippo Messori	6–2, 6–2
1996	Tomás Carbonell Francisco Roig	Tom Nijssen Greg Van Emburgh	6–3, 6–2
1995	Jevgenij Kafelnikov Andrej Olchovskij	Marc-Kevin Goellner Diego Nargiso	5–7, 7–5, 6–2
1994	Cristian Brandi Federico Mordegan	Richard Krajicek Menno Oosting	bez boje
1993	David Adams Andrej Olchovskij	Menno Oosting Udo Riglewski	6–3, 7–5
1992	Hendrik Jan Davids Libor Pimek	Luke Jensen Laurie Warder	3–6, 6–3, 7–5
1991	Paul Haarhuis Mark Koevermans	Tom Nijssen Cyril Suk	6–3, 6–3
1990	Sergio Casal Emilio Sánchez	Omar Camporese Paolo Canè	7–5, 4–6, 7–5

Ženská čtyřhra

Rok	vítězky	finalistky	výsledek
2014	Cara Blacková Sania Mirzaová	Eva Hrdinová Valerija Solovjovová	6–4, 6–3
2013	Čan Chao-čching Kristina Mladenovicová	Darija Juraková Katalin Marosiová	7–6^(7–3), 6–2
2012	Čuang Ťia-žung Čang Šuaj	Jaroslava Švedovová Galina Voskobojevová	4–6, 6–1, [11–9]
2011	Alisa Klejbanovová Galina Voskobojevová	Eleni Daniilidou Michaëlla Krajiceková	6–4, 6–2
2010	Sorana Cîrsteaová Anabel Medina Garrigues	Vitalija Ďjačenková Aurélie Védyová	6–1, 7–5
2009	Raquel Kopsová-Jonesová Abigail Spearsová	Sharon Fichmanová Katalin Marosiová	2–6, 6–3, 10–5
2008	Maria Kirilenková Flavia Pennettaová	Mervana Jugićová-Salkićová İpek Şenoğluová	6–4, 6–4
2007	Andreea Ehrittová-Vancová Anastasia Rodionovová	Lourdes Dominguezová Arantxa P. Santonjová	6–3, 6–2
2006	Li Tching Sun Tchien-tchien	Gisela Dulková Maria Sánchezová Lorenzová	6–2, 6–2
2005	Li Tching Sun Tchien-tchien	Michaëlla Krajiceková Henrieta Nagyová	6–3, 6–1
2004	Emmanuelle Gagliardiová Janette Husárová	Olga Blahotová Gabriela Navrátilová	6–3, 6–2
2003	Petra Mandulaová Patricia Wartuschová	Maret Aniová Emmanuelle Gagliardiová	6–7^(3–7), 7–6^(7–3), 6–2
2002	Jelena Bovinová Zsófia Gubacsiová	Barbara Rittnerová María Ventová-Kabchiová	6–3, 6–1
2001	Květa Peschkeová Barbara Rittnerová	Tina Križanová Katarina Srebotniková	3–6, 7–5, 6–1
2000	Tina Križanová Katarina Srebotniková	Amanda Hopmansová Cristina Torrensová	6–0, 7–6^(11–9)
1999	Alicia Ortunová Cristina Torrensová	Rita Kutiová-Kisová Anna Földényiová	7–6^(7–4), 3–6, 6–3
1998¹⁾	Caroline Dheninová Émilie Loitová	Radka Bobková Caroline Schneiderová	6–2, 6–3
1997	nehráno
1991	nehráno
1990	Patricia Tarabiniová Sandra Cecchiniová	Carin Bakkumová Nicole Munsová-Jagermanová	1–6, 6–2, 6–3
1989	Iva Budařová Regina Rajchrtová	Conchita Martínezová Gabriela Castrová	6–2, 6–4

¹⁾ – hrán na okruhu ITF

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Portugal Open na anglické Wikipedii.

↑ PEREIRA, Paulo Jorge. Portugal Open com 650 mil euros de prémios [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Estoril Open na Wikimedia Commons

(anglicky) (portugalsky) Portugal Open – oficiální stránky

[1] PEREIRA, Paulo Jorge. Portugal Open com 650 mil euros de prémios [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-03.

[1]

ATP Tour 250

Kalendář 2021	Delray Beach • Antalya • Auckland • Adelaide • Melbourne 1 • Melbourne 2 • Puné • Montpellier • Córdoba • Singapur • Buenos Aires • Uniondale • Dauhá • Marseille • Santiago • Marbella • Cagliari • Houston • Marrákeš • Bělehrad 1 • Mnichov • Ženeva • Lyon • Parma • Bělehrad 2 • 's-Hertogenbosch • Stuttgart • Eastbourne • Mallorca • Newport • Båstad • Umag • Gstaad • Los Cabos • Atlanta • Kitzbühel • Winston-Salem • Mety • Petrohrad • Nur-Sultan • Čcheng-tu • Ču-chaj • Sofie • Moskva • Stockholm

Vyřazené	Johannesburg • Bělehrad • Los Angeles • San Jose • Bangkok • Oeiras • Düsseldorf • Halle • Londýn • Vídeň • Záhřeb • Bogotá • Valencie • Kuala Lumpur • Bukurešť • Nottingham • Nice • Memphis • Quito • Istanbul • Šen-čen • Brisbane • Sydney • São Paulo • Budapešť

Seznam vítězů: 2009–2020

WTA International (2009–2020)

Sezóna 2020	Auckland (2009–2020) • Hobart (2009–2020) • Acapulco (2009–2020) • Monterrey (2009–2020) • Bogotá (2009–2020) • Istanbul (2009–2020) • Fes/Marrákeš/Rabat (2009–2020) • Štrasburk (2009–2020) • 's-Hertogenbosch (2009–2020) • Ósaka/Tokio/Hirošima (2009–2020) • Kanton (2009–2020) • Soul (2009–2020) • Linec (2009–2020) • Lucemburk (2009–2020) • Washington, D.C. (2011–2020) • Šen-čen (2013–2020) • Bukurešť (2014–2020) • Hongkong (2014–2020) • Tchien-ťin (2014–2020) • Praha (2015–2020) • Nottingham (2015–2020) • Gstaad/Lausanne (2016–2020) • Nan-čchang (2016–2020) • Chua Chin (2019–2020) • Jūrmala (2019–2020) • Palermo (2019–2020) • Lyon (2020) • Lexington (2020) • Bad Homburg (2020) • Birmingham (2009–2013, 2020) • Albany (2020)

Vyřazené	Ponte Vedra Beach (2009–2010) • Portorož (2009–2010) • Bali (2009–2011) • Brisbane (2009–2011) • Dallas (2009–2011) • Marbella (2009–2011) • Barcelona (2009–2012) • Memphis (2009–2013) • Oeiras (2009–2014) • Bad Gastein (2009–2015) • Pattaya (2009–2015) • Båstad (2009–2017) • Québec (2009–2018) • Taškent (2009–2019) • Kodaň (2010–2012) • Kuala Lumpur (2010–2017) • Baku (2011–2015) • Sofie (2012–2014) • Florianópolis (2013–2016) • Katovice (2013–2016) • Norimberk (2013–2019) • Rio de Janeiro (2014–2016) • Tchaj-pej (2016–2018) • Santa Ponsa (2016–2019) • Budapešť (2009–2013, 2017–2019) • Biel/Lugano (2017–2019) • Moskva (2018) • New York (2019)

Seznam vítězek	ročníky 2009–2020

Navazující kategorie: WTA 250