Plaveč (hrad)
| Plaveč (hrad) | |
|---|---|
 Plavečský hrad | |
| Základní informace | |
| Výstavba | před rokem 1294 |
| Přestavba | 18. století |
| Zánik | 19. století |
| Stavebník | Arnold, syn Ditricha ze Spiše |
| Poloha | |
| Adresa | Prešovský kraj, Plaveč,  Slovensko |
| Souřadnice | 49°15′19,28″ s. š., 20°50′51,82″ v. d. |
  Plaveč | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Plaveč je zřícenina hradu na mírném návrší nad obcí Plaveč v okrese Stará Ľubovňa v Prešovském kraji.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Hrad byl postaven před rokem 1294, ze kterého pochází první písemná zmínka, podle které král Ondřej III. hrad odňal dosavadním majitelům, kteří za něj jako náhradu obdrželi Švábovce.[1] Na vlastní náklady ho dal vybudovat šlechtic Arnold, syn Ditricha ze Spiše. Od začátku byl vyzděný z kamene. Za své jméno vděčí pravděpodobně kmeni Polovců, které uherští králové v 11.–12. století za účelem obrany hranic zvali do pohraničních oblastí Uherska. Jako královský hrad ho Karel I. Robert z Anjou daroval v roce 1317 a po vymření rodu v roce 1366 ho král Zikmund Lucemburský dal do držby Bebekům, kteří kolem roku 1427 byli trvalými vlastníky plavečského panství.
V druhé polovině 15. století během husitských bojů se hradu zmocnili bratříci v čele s vůdcem Petrem Aksamitem. Ten ho měl ve své moci až do své smrti roku 1458. Po něm hrad dostal nové majitele Zápolské, kteří ho dali nově opevnit. V roce 1505 se hrad koupí dostal do vlastnictví rodu Horváthů (podle maďarského jména obce Palocsa se začali psát Horváth-Palocsay).
Během povstání Juraje I. Rákociho byl hrad na straně vzbouřenců. V 18. století, když ztratil vojenský význam, ho Palocsayové doplnili obytnými budovami a upravili na pohodlné bydlení natolik, že se v roce 1715 ve smyslu nařízení císaře Karla VI. o demolici hradů vyhnul demolici, protože byl uznán, že má charakter obytného objektu. Při adaptaci roku 1830 byla narušena statika, Palocsayové hrad opustili a přestěhovali se do zámečku, který si postavili v Plavči. V roce 1857 rod vymřel, ale ještě rok předtím hrad postihl ničivý požár. Od té doby hrad pustne.
Exteriér
[editovat | editovat zdroj]Původně malý kamenný hrad postavený na místě strážní věže sestával pouze z obytné věže (9 × 8 m, tloušťka zdí 3 metry) postavené na nejvyšším místě vrchu. Vzhledem ke značné devastaci objektu není možno jasně určit etapy výstavby hradu. Podle popisu z roku 1644 měl hrad kromě věže palác (reprezentační křídlo, panský dům i kuchyni), kapli, starý palác, dvě bašty a zámečnický dům. Pod hradem byl majer. Po renesanční přestavbě hrad zobrazuje kresba Myskovszkého, ze které je vidět, že přestavba pohltila i donjon. Z hradu se zachovaly zbytky jihovýchodního zdiva s kruhovou baštou a další polokruhovou baštou na opačné straně, které flankovaly přístup do hradu. Další nákladná přestavba paradoxně urychlila konec hradu, protože výstavní palác s velkými okny neodolal počasí a znemožnil provoz hradu.
Dnes se z kdysi přepychového sídla zachovaly pouze zbytky vysokých zdí obytného křídla a obranné dělové bašty na severní straně bývalého hradního areálu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Plaveč (hrad) na slovenské Wikipedii.
- ↑ PLAČEK, Miroslav; BÓNA, Martin. Encyklopedie slovenských hradů. Praha: Libri, 2007. 392 s. ISBN 978-80-7277-333-6. Kapitola Plaveč, s. 238.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- POLLA, Belo. Hrady a kaštiele na východnom Slovensku. Košice: Východoslovenské vydavateľstvo, 1980. (slovensky)
- PISOŇ, Štefan. Hrady, zámky a kaštiele na Slovensku. Martin: Osveta, 1977. (slovensky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Plaveč na Wikimedia Commons - Plaveč na webu Slovenské hrady
