Pietro Andrea Ziani

Pietro Andrea Ziani
Narození	21. prosince 1616; Benátky
Úmrtí	12. února 1684 (ve věku 67 let); Neapol
Povolání	hudební skladatel a varhaník
Příbuzní	Marc’Antonio Ziani (synovec)
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Pietro Andrea Ziani (21. prosince 1616 Benátky – 12. února 1684 Neapol) byl italský varhaník a hudební skladatel.

Život

Pietro Andrea Ziani byl strýcem skladatele Marc'Antonia Zianiho. Základní hudební vzdělání získal v klášteře v Candii. Působil pak jako varhaník v Trevisu (1636), v Candii (1637) a v Brescii (1638). V roce 1639 přišel do Benátek, kde byl vysvěcen na jáhna a stal se varhaníkem v kostele Božského Spasitele. Na tomto místě setrval až do roku 1654.

Jeho první opera, La Guerriera, měla premiéru v karnevalovém období roku 1654 v divadle Teatro Sant'Apollinare. Tím začala dlouholetá spolupráce s impresáriem tohoto divadla Giovannim Faustinim a jeho libretisty. V letech 1657–1659 byl kapelníkem v bazilice Santa Maria Maggiore v Bergamu, kde byl nástupcem skladatele Maurizia Cazzatiho. V roce 1660 vstoupil do služeb habsburského dvora. Přibližně dva roky působil v Innsbrucku na dvoře arcivévody Ferdinanda Karla Tyrolského a po jeho smrti byl v letech 1663–1667 dirigentem dvorního orchestru císařovny vdovy Eleonory Magdaleny Gonzagové ve Vídni. V době svého pobytu ve Vídni vytvořil četná oratoria a opery, které byly uváděny ve Vídni i v Benátkách.

V průběhu roku 1668 byl ze zdravotních důvodů zproštěn ze všech náboženských povinností, odešel z Vídně a až do roku 1677 působil jako první varhaník v bazilice sv. Marka. Poté, co nezískal místo ředitele kůru přesídlil do Neapole. Stal se profesorem na konzervatoři Conservatorio di Sant'Onofrio a Porta Capuana a dvorním varhaníkem. Od roku 1680 působil také jako zástupce dvorního kapelníka.

Zemřel v Neapoli 12. února 1684 ve věku 67 let. Kromě mnoha oper a oratorií byl i oblíbeným autorem komorní hudby.

Dílo

Opery

La guerriera spartana (dramma per musica, libreto Bartolomeo Castoreo, 1654, Benátky)
Eupatria (dramma per musica, libreto Giovanni Faustini, 1655, Benátky)
Le fortune di Rodope e Damira (dramma per musica, libreto Aurelio Aureli, 1657, Benátky)
L'incostanza trionfante, ovvero il Theseo (dramma per musica, libreto Francesco Maria Piccioli podle Plutercha, 1658, Benátky)
Antigona delusa da Alceste (dramma per musica, libreto Aurelio Aureli, 1660, Benátky)
Annibale in Capua (dramma per musica, libreto Nicolò Beregan, 1661, Benátky)
Gli scherzi di Fortuna subordinato al Pirro (dramma per musica, libreto Aurelio Aureli, 1662, Benátky)
Le fatiche d'Ercole per Deianira (dramma per musica, libreto Aurelio Aureli, 1662, Benátky; 1680, Amsterdam)
L'amor guerriero (dramma per musica, libreto Cristoforo Ivanovich, 1663, Benátky)
Oronisbe (componimento drammatico per musica, libreto Antonio Draghi, 1663, Vídeň)
La congiura del vizio contro la virtù (scherzo musicale, libreto Donato Cupeda, 1663, Vídeň)
La ricreazione burlesca (dramma per musica, 1663, Vídeň)
L'invidia conculcata dalla Virtù, Merito, Valore della S.C. Mta di Leopoldo imperatore (componimento drammatico, libreto Antonio Draghi, 1664, Vídeň)
Circe (dramma per musica, libreto Cristoforo Ivanovich, 1664, Vídeň)
Cloridea (dramma per musica, libreto Antonio Draghi, 1665, Vídeň)
Doriclea (dramma per musica, libreto Giovanni Faustini, 1666, Vídeň)
L'onore trionfante (dramma per musica, libreto Domenico Federici, 1666, Vídeň)
Elice (introduzione ad un regio balletto, libreto Domenico Federici, 1666, Vídeň)
Galatea (favola pastorale per musica, libreto Antonio Draghi, 1667, Vídeň)
Alcide (dramma per musica, libreto Giovanni Faustini, 1667, Benátky)
Semiramide (dramma per musica, libreto Marcello Noris, 1670, Benátky)
Ippolita reina delle amazzoni (dramma per musica, libreto Carlo Maria Maggi, 1670, Milán; spolupráce Lodovico Busca a Pietro Simone Agostini)
Heraclio (dramma per musica, libreto Nicolò Beregan, 1671, Benátky)
Attila (dramma per musica, libreto Marcello Noris, 1672, Benátky)
Chi tal nasce tal vive, ovvero l'Alessandro Bala (dramma per musica, libreto Andrea Perruccio, 1678, Neapol)
Candaule (dramma per musica, libreto Adriano Morselli , 1679, Benátky)
Enea in Cartagine (dramma per musica, libreto Marc’Antonio Catani, 1680, Palermo)
L'innocenza risorta, ovvero Etio (dramma per musica, libreto Adriano Morselli, 1683, Benátky)

Jiné skladby

Madrigaly (Benátky, 1640)
Moteta op. 2 (Benátky, 1640)
Canzonety op. 3 und op.8 (Benátky, 1641 a 1670)
Sacrae laudes complectens tertiam, missam psalmosque op. 5 op. 6 (Benátky, 1660)
Tří až šestihlasé sonáty op. 7 (Freiberg a Benátky, 1667)
Sonatae duae à 6, 2 violini, 4 viole con basso per l'organo (1670)
6 Sonatas à due violini col basso per l'organo (Amsterdam, 1710)
Assalonne punito (oratorium, 1667)

Literatura

Saskia Maria Woyke: Pietro Andrea Ziani Varietas und Artifizialitaet im Musiktheater des Seicento. Peter Lang, Frankfurt 2008, ISBN 978-3-631-57861-2.
Theophil Antonicek: Die "Damira" – Opern der beiden Ziani. (Analecta musicologica 14). Vídeň 1975, S. 176-207.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Pietro Andrea Ziani na Wikimedia Commons
Volně přístupné partitury děl od Pietra Andrea Zianiho v projektu IMSLP
Opery Pietra Andrea Zianiho (německy)
Opery Pietra Andrea Zianiho (francouzsky)
Digitalizovaná libreta oper Pietra Andrea Zianiho
Stručný životopis (italsky)