Petr Váňa
| Akad. soch. Petr Váňa | |
|---|---|
 Akad. soch. Petr Váňa (25. listopadu 2018) | |
| Narození | 22. dubna 1965 (59 let) Praha |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění, Praha |
| Povolání | sochař, kameník a restaurátor |
| Příbuzní | Tomáš Váňa, bratr |
| Ocenění | Stříbrná medaile předsedy Senátu (2021) Cena hejtmanky Středočeského kraje (2023) |
| Webová stránka | https://petrvana.info |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Petr Váňa (* 22. dubna 1965) je český sochař.
Život
[editovat | editovat zdroj]Sochařství se začal věnovat ve třinácti letech. Nejdříve jako žák sochaře Jiřího Seiferta a potom sochaře Jindřicha Severy. Vystudoval obor sochařství na střední umělecko-průmyslové škole kamenické a sochařské v Hořicích. Roku 1984 byl přijat na Akademii výtvarných umění v Praze a v roce 1990 školu ukončil.
Zabývá se sochařskou tvorbou při obnově sakrálních staveb, volnou tvorbou, restaurováním uměleckých památek a dalšími projekty. Realizoval řadu kopií barokních soch. Spolupracoval s Lapidáriem Národního muzea, do něhož přestěhoval a restauroval dvě Bendlovy sochy Církevních otců ze štítu kostela sv. Salvátora v pražském Klementinu, jež na místě nahradil vlastními kopiemi, stejně jako sousoší Vzkříšení Krista z nádvoří pražské Lorety.
Od roku 1997 pracoval na obnově mariánského sloupu pro Prahu, kterou se v roce 2020 podařilo dokončit. Souběžně se věnoval i mnoha dalším projektům, z nichž většina je realizována v Česku na veřejně dostupných místech.[1][2] Řada jeho originálních prací menšího formátu je i v galeriích nebo v soukromých sbírkách.[3]
Některé projekty
[editovat | editovat zdroj]Mariánský sloup pro Prahu
[editovat | editovat zdroj]V roce 1997 byl Petr Váňa osloven Společností pro obnovu Mariánského sloupu s žádostí o kalkulaci a později i o zhotovení repliky mariánského sloupu pro Staroměstské náměstí v Praze. Postupně se mu projekt tak zalíbil, že na něm s dalšími kolegy – kamenickou hutí (kromě Petra Váni ji tvoří ještě Petr Beneš, Petr Piekarz, Hynek Shejbal a Tomáš Váňa)[4] – pracovali zadarmo. Tato barokní památka, která byla v listopadu 1918 zničena, byla v červnu 2020 obnovena. V roce 2023 pokračovaly práce čtyř vybraných sochařů na zhotovení soch andělů, pro které jsou připraveny zatím prázdné podstavce; Petr Váňa pracuje ve svém ateliéru v Karlíku na soše anděla srážejícího ďábla kopím, který symbolizuje Moudrost.[5]
- Vyzdvižení sochy Panny Marie dne 4. června 2020
-
Příprava sochy před vyzdvižením -
Poslední úpravy před vyzdvižením sochy -
Detail sochy Panny Marie -
Sochař Petr Váňa umisťuje sochu na vrchol sloupu
Sochařské symposium Cesta mramoru Dobřichovice
[editovat | editovat zdroj]Petr Váňa je zakladatelem a prezidentem sochařského symposia, které se od roku 2003 koná v Dobřichovicích. Jsou zváni zajímaví autoři, kteří jednou za dva až tři roky tvoří měsíc v létě sochy. Ty jsou následně další rok umisťovány na chodník Cesta mramoru, který spojuje Dobřichovice a 1 km vzdálený Karlík. V roce 2003 na symposiu Petr Váňa vytvořil sochu Příběh.[6][7]
Sousoší Géniů pro Národní muzeum
[editovat | editovat zdroj]Sousoší Géniů, vysekané z pískovce podle modelu zhotoveného sochařem Antonínem Poppem, bylo na vrchol tympanonu nad hlavním průčelím historické budovy Národního muzea osazeno v roce 1889. V roce 2006, ještě před zahájením rekonstrukce muzejní budovy, bylo deinstalováno a v ateliéru Petra Váni následně restaurováno. Po průzkumu bylo rozhodnuto, že pro ochránění originálu sousoší je nejvhodnější vytvořit kopii a originál instalovat v interiéru muzea. To také bylo v roce 2017 realizováno.[8]
Socha pod vodou
[editovat | editovat zdroj]V roce 2011 potápěči ze spolku Willyteam oslovili sochaře Váňu s prosbou o sochu sv. Jana Nepomuckého, která kdysi stávala pod obcí Slapy poblíž břehu Vltavy v místě zatopeném při vybudování Slapské přehrady. Dlouho nebylo jasné, jak bude socha vypadat. Díky neobvyklému požadavku – vytesat kamennou sochu a potopit ji pod vodu – se ale v mysli akademického sochaře začala rýsovat jasná vize. „Je mnoho klasických zpodobnění sv. Jana Nepomuckého, tradičních i netradičních, ale tu hlavní událost jeho života ještě nikdo nezpodobnil. Jde o zázračnou chvíli mezi životem zde a tam, lidé jí říkají smrt a tenhle světec tu zlomovou chvíli prožil pod vodou. Tam skončil proto, že se držel své víry tak dalece, že ho utopili, a tak bych chtěl udělat sochu, jak se drží kříže, svého předmětu víry, a dívá se nahoru, to je vlastně z vody.“ Socha nazvaná Setkání sv. Jana s andělem byla ponořena na dno slapské přehrady v květnu 2012.[9]
Strom života
[editovat | editovat zdroj]Třímetrový Strom života připomínající kříž byl v roce 2018 umístěn na kopec Vejdoch nad obcí Jámy. Dílo, které má symbolizovat víru v budoucnost i poděkování za vznik vlasti, vytvořil Petr Váňa z božanovského pískovce podle návrhu Jiřího Šikla, starosty Jam, kterého údajně inspiroval jeho vlastní sen.[10][11]
Oltář v kostele Nejsvětějšího srdce Páně na Vinohradech
[editovat | editovat zdroj]Oltář v kostele Nejsvětějšího srdce Páně, Praha, realizace podle návrhu architektů Josefa Pleskota a Norberta Schmidta. Posvěcen byl 24. listopadu 2018.[12]
Sousoší v Praze na Krejcárku
[editovat | editovat zdroj]V březnu 2020 bylo u pěti bytových bloků v Praze na Krejcárku (u Novovysočanské ulice) instalováno sousoší Naděje, Láska a Víra, které Petr Váňa navrhl jako tři velké kamenné plachty z božanovského pískovce.[13]
Kostel Krista Spasitele (Praha-Barrandov)
[editovat | editovat zdroj]Pro interiér kostela Krista Spasitele v Praze na Barrandově vytvořil Petr Váňa, ve spolupráci s profesorem ak. soch. Stanislavem Kolíbalem, soubor liturgických prvků (oltář, ambon, křtitelnice). Navrhl a vytvořil sochu Panny Marie, svatostánek, schránku na oleje, kropenky a konsekrační kříže. Navrhl rovněž vitráž na pravé boční stěně hlavní lodě (Andělé) a vitráže ve dveřích zpovědnic (Kristus a cizoložnice, Lotr po pravici). Realizaci vitráží provedla společnost Jiřička-Coufal. Petr Váňa je rovněž spoluautorem výtvarného řešení skříně varhan, realizátorem je varhanářská dílna Kánský-Brachtl (Krnov).[14]
Galerie – Kostel Krista Spasitele (Praha-Barrandov)
[editovat | editovat zdroj]-
Varhanní skříň + Strom poznání dobra a zla -
Oltář -
Korpus Krista -
Ambon -
Křtitelnice -
Sanktuárium -
Panna Marie -
Vitráž Andělé -
Vitráž ve zpovědnici vpravo (Kristus a cizoložnice) -
Vitráž ve zpovědnici vlevo (Ježíš a kající lotr na kříži) -
Schránka na posvátné oleje -
Dlaždice s trilobitem
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Petr Váňa sochař. petrvana.info [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Petr Váňa sochař. petrvana.info [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Petr Váňa sochař. petrvana.info [online]. [cit. 2020-06-30]. Dostupné online.
- ↑ Praha mariánský sloup na Staroměstském náměstí - Aktuality - Hotové díly Mariánského sloupu – 6. díl. www.marianskysloup.cz [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online.
- ↑ 30. 5. 2023: Sekání sochy 1. anděla pro mariánský sloup v Praze, Karlík | Člověk a Víra. www.clovekavira.cz [online]. [cit. 2023-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Cesta mramoru - sochařské symposium Dobřichovice. symposium.fabian.cz [online]. [cit. 2020-06-28]. Dostupné online.
- ↑ ČT 24. Kolem chodníku rostou sochy. Dobřichovice jdou po Cestě mramoru. ct24.ceskatelevize.cz [online]. 14. 8. 2017 [cit. 2020-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Záchrana sousoší Géniů. Muzeum 3000 [online]. [cit. 2020-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Potápěči připravovali vrácení sochy na dno slapské přehrady čtyři roky. iDNES.cz [online]. 2013-03-29 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Starostův sen se zhmotňuje, ke stromu života se lidé budou chodit vyplakat. iDNES.cz [online]. 2018-06-04 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Strom života nad obcí Jámy symbolizuje víru v budoucnost i poděkování za vznik vlasti. Vysočina [online]. 2020-03-16 [cit. 2020-06-29]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. V zaplněném kostele Nejsvětějšího srdce Páně biskup posvětil nový oltář. Pražský deník. 2018-11-25. Dostupné online [cit. 2019-04-20].
- ↑ Petr Váňa sochař. petrvana.info [online]. [cit. 2020-08-19]. Dostupné online.
- ↑ PTÁČEK, Josef. Stavba kostela Krista Spasitele na Barrandově [online]. Praha: Římskokatolická farnost u kostela sv. Filipa a Jakuba Praha-Hlubočepy, 5.11.2021 [cit. 2021-11-22]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Cesta kamene), Petr Váňa, Virgo 2009
- Socha pod vodou - Setkání sv. Jana Nepomuckého s Andělem, Petr Váňa, Princo International 2012
- Kámen jsem dostal darem, Martina Řehořová, Virgo 2017
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Váňa na Wikimedia Commons - Sochař Petr Váňa
- Kamenosochařská huť Mariánského sloupu v Praze
- Symposium Cesta mramoru
- Socha pod vodou
- Petr Váňa umisťuje sochu Panny Marie na kopii sloupu. 360° pohled na Mariánský sloup v okamžiku instalace sochy dne 4. června 2020 fotografie: Petr Šálek
