Paskov
| Paskov | |
|---|---|
 Kostel svatého Vavřince | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | město |
| Pověřená obec | Frýdek-Místek |
| Obec s rozšířenou působností | Frýdek-Místek (správní obvod) |
| Okres | Frýdek-Místek |
| Kraj | Moravskoslezský |
| Historická země | Morava + Slezsko |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°43′54″ s. š., 18°17′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 913 (2024)[1] |
| Rozloha | 11,80 km²[2] |
| Nadmořská výška | 256 m n. m. |
| PSČ | 739 21 |
| Počet domů | 998 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa městského úřadu | Nádražní 700 739 21 Paskov mu@mesto-paskov.cz |
| Starosta | Petr Baďura |
| Oficiální web: www | |
  Paskov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 598569 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Město Paskov (německy Paskau) se nachází v okrese Frýdek-Místek v Moravskoslezském kraji. Žije zde přibližně 3 900[1] obyvatel. Téměř celé katastrální území Paskova se rozkládá na Moravě, ale malé okrajové části území Paskova zasahují do Slezska.[4]
Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Paskov
- Oprechtice
Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřil i Žabeň.[5]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název osady byl odvozen od osobního jména Pasek (v jehož základu je obecné pás) a znamenalo "Paskův majetek".[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1267. Původně existovaly dva Paskovy: Ves Paskov (na severozápadě) a Městys Paskov (na jihovýchodě), přičemž zástavba obou spolu těsně sousedila a v obou případech se jednalo o samostatné obce, sloučené roku 1870. Od roku 1871 leží na železniční trati Ostrava – Valašské Meziříčí. V roce 2011 byl Paskov povýšen na město.[7]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]-
Věková struktura obyvatel obce Paskov roku 2011
Průmysl
[editovat | editovat zdroj]Většina obyvatel Paskova a přilehlého okolí byla závislá na společnosti OKD, která v Paskově provozovala uhelný důl. Historie těžby v Paskově začala v roce 1960 výstavbou těžební infrastruktury. Produkce v roce 2012 dosáhla 0,95 mil. tun uhlí a rozloha důlního pole činila 40 km². V roce 2014 bylo oznámeno, že důl ukončí činnost do roku 2017.[8][9]
Těžba černého uhlí v Dole Paskov byla ukončena 31. března 2017 v ranních hodinách po vyfárání poslední noční směny. K tomuto datu v Dole Paskov bylo zaměstnáno více než 1300 pracovníků, z nichž asi jen 200 mělo přejít do karvinské části OKD, konkrétně do Dolů ČSA a ČSM.[10]
V letech 1979–1983 byla v Paskově postavena na „zelené louce“ celulózka pro výrobu sulfitové buničiny, dnes nesoucí název Lenzing Biocel Paskov. Zaměstnává téměř 400 lidí.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Paskovský zámek
- Zámecký park
- Kostel svatého Vavřince z roku 1740 nechala postavit hraběnka Marie Paula von Fürstenbusch. V letech 1829–1830 byl přistavěn presbytář.[11]
- fara (čp.193)
- socha sv. Floriána stojí na návsi
- sýpka u čp. 54
Sport
[editovat | editovat zdroj]- Florbalový oddíl Paskov Saurians
- Taneční skupina Step4U Paskov
- Házená Paskov
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Náměstí se sochou sv. Floriána -
Zámek -
Fara -
Městský úřad -
Celulózka Biocel
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Bohumír Dvorský (1902–1976), akademický malíř
- Zdeněk Koubek (1913–1986), atlet, ragbista
- Milan Tichák (1933–2020), historik
- Petr Kolář (1941–2023), katolický kněz, jezuita
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ http://www.katastralni-mapa.cz/#pos=49.725671;18.30962@sc=2500@m=fotomapa;katastralni;pkmapy Archivováno 17. 12. 2014 na Wayback Machine.;
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 672. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 222.
- ↑ Rozhodnutí č. 11 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obce Paskov městem (3. února 2011), Miroslava Němcová, 3. 2. 2011
- ↑ ŠTALMACH, Darek. Společnost OKD získala jistotu budoucnosti na dvou frontách. ostrava.idnes.cz [online]. iDNES.cz, 2014-06-08 [cit. 2014-08-31]. Dostupné online.
- ↑ STUCHLÍK, Jan. Z dolu Paskov odejde osm set pracovníků OKD. E15 [online]. 2017-03-15 [cit. 2017-03-20]. Dostupné online.
- ↑ KARBAN, Pavel. Poslední směna vyfárala. Těžba černého uhlí v Paskově skončila. Novinky.cz [online]. Borgis, 2017-03-31 [cit. 2017-03-31]. Dostupné online.
- ↑ Římskokatolická farnost Paskov – Historie kostela [online]. [cit. 2018-10-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Paskov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Paskov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Slovníkové heslo Paskov ve Wikislovníku- Paskov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální stránky
