[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Nathan Bedford Forrest

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Nathan Bedford Forrest

Narození13. července 1821
Chapel Hill
Úmrtí29. října 1877 (ve věku 56 let)
Memphis
Místo pohřbeníTennessee
Columbia
DětiWilliam Montgomery Forrest
PříbuzníNathan Bedford Forrest II[1] (vnuk)
Vojenská kariéra
Hodnostgenerálporučík
SložkaArmáda Konfederovaných států amerických
jezdectvo
Bitvyamerická občanská válka
Battle of Fort Donelson
bitva u Shilohu
bitva u Chickamaugy
Battle of Brice's Cross Roads
Battle of Nashville
Battle of Fort Pillow
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Nathan Bedford Forrest (13. července 1821 Chapel Hill29. října 1877 Memphis) byl významný generál konfederační armády během americké občanské války a první velká osobnost Ku Klux Klanu v letech 1867 až 1869. Ačkoli vědci obecně uznávají Forrestovu dovednost a prozíravost jako vůdce jízdy a vojenského stratéga, je kontroverzní osobností americké historie zejména kvůli své hlavní roli při masakru více než 300 černošských vojáků ve Fort Pillow a své poválečné roli vůdce Ku Klux Klanu.

Před válkou nashromáždil Forrest značné bohatství jako vlastník bavlníkové plantáže, obchodník s koňmi, dobytkem a otroky a realitní makléř. V červnu 1861 narukoval do konfederační armády a stal se jedním z mála vojáků, kteří během války narukovali jako vojíni a byli povýšeni na generály bez předchozího vojenského výcviku. Forrest byl jako velitel jízdy pověřen velením sboru a zavedl nové metody využití kavalerie, pro které si vysloužil přezdívku „Čaroděj v sedle“. Jeho metody ovlivnily budoucí generace vojenských stratégů, ačkoli někteří komentátoři mají za to, že vrchní velení Konfederace jeho talent nedocenilo.[2]

V dubnu 1864 během „jedné z nejtemnějších a nejsmutnějších událostí americké vojenské historie“[3] vojáci pod Forrestovým velením zmasakrovali vojáky Unie, kteří se po takzvané bitvě u Fort Pillow vzdali. Většinou to byli černoši a dále několik bělošských jižních loajalistů z Tennessee. Tisk Unie z masakru vinil Forresta a tato zpráva nejspíš posílila odhodlání Severu vyhrát válku.

Ku Klux Klan

[editovat | editovat zdroj]

Forrest vstoupil do Ku Klux Klanu v roce 1867 (dva roky po jeho založení) a byl zvolen jeho prvním Velkým čarodějem. Klan tehdy byl volným sdružením místních frakcí po celé bývalé Konfederaci, které používaly násilí a hrozbu násilí k udržení nadvlády bělochů nad nově osvobozenými bývalými otroky. Během voleb v roce 1868 Klan v čele s Forrestem potlačoval volební práva černochů na Jihu násilím a zastrašováním. V roce 1869 Forrest projevil rozčarování nad nedisciplinovaností rodící se bílé rasistické teroristické skupiny[4] a vydal dopis nařizující rozpuštění Ku Klux Klanu a zničení jeho kostýmů; poté se z organizace stáhl.[5] V posledních letech svého života Forrest trval na tom, že nikdy nebyl členem klanu[6] a pronesl veřejný projev na podporu rasové harmonie.[7]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nathan Bedford Forrest na anglické Wikipedii.

  1. Geni.com.
  2. STARR, Stephen Z. The Union Cavalry in the Civil War. [s.l.]: LSU Press, 2007. 640 s. ISBN 0807132934, ISBN 9780807132937. 
  3. EICHER, David J. The Longest Night: A Military History of the Civil War. New York London Toronto Sydney Singapore: Simon and Schuster, 2002. 992 s. ISBN 0743218469, ISBN 9780743218467. S. 657. 
  4. MARTINEZ, J. Michael. Terrorist attacks on American soil: from the Civil War Era to the present. Lanham Boulder New York London: Rowman & Littlefield, 2012. 475 s. ISBN 978-1-4422-0324-2, ISBN 978-0-8108-9620-8. S. 193. 
  5. MARTINEZ, James Michael. Carpetbaggers, cavalry, and the Ku Klux Klan: exposing the invisible empire during Reconstruction. Lanham, Md.: Rowman & Littlefield, 2007. 271 s. (The American crisis series books on the Civil War era). ISBN 978-0-7425-5078-0, ISBN 978-0-7425-5077-3. S. 21. 
  6. QUARLES, Chester L. The Ku Klux Klan and related American racialist and antisemitic organizations: a history and analysis. Jefferson, N.C: McFarland, 1999. 316 s. Dostupné online. ISBN 978-0-7864-0647-0. S. 28. 
  7. TUCKER, Greg. Remembering Rutherford: Forrest was postwar activist for black civil rights. The Daily News Journal [online]. 2015-07-10 [cit. 2024-04-07]. Dostupné online. (anglicky)