Molenburk
| Molenburk | |
|---|---|
 Kostel svatého Cyrila a Metoděje | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Vysočany |
| Okres | Blansko |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°25′59″ s. š., 16°48′51″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 556 (2021)[1] |
| Katastrální území | Molenburk (5,1 km²) |
| Nadmořská výška | 578 m n. m. |
| PSČ | 679 13 |
| Počet domů | 194 (2011)[2] |
  Molenburk | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 187844 |
| Kód k. ú. | 787841 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Molenburk (německy Mollenburg) je vesnice, část obce Vysočany v okrese Blansko v Jihomoravském kraji. V roce 1964 se Molenburk - nářečím Molenc sloučil se vsí Housko a nově vzniklá obec dostala název Vysočany.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Ves Molenburk byla založena roku 1724 majitelem rájeckého panství Karlem Ludvíkem z Rogendorfu a svobodným pánem z Mollenburku. V roce 1793 čítala ves 32 domů s 230 obyvateli. V letech 1864-1874 zde byl postaven kostel, který je zasvěcen svatému Cyrilovi a Metodějovi. V roce 1817 byla vystavěna první škola.
Noví usedlíci do Molenburku na číslo 1, 22, 3 přišli z Lipovce, na čís. 4, 18, 20 z Ostrova, na čís. 17, 19, 23 z Kulířova, na čís. 21. z Holštýna, na 5. z Kuniček, a na čís. 31 z Boskovic. Nově usazeným obyvatelům byly ponechány pozemky k užívání za mírné roční nájemné. Kolem roku 1840 se v obci rozšířilo vápenictví a tkalcovství. Uhlířství zásobovalo blanenské hutě.
Školní vyučování začalo teprve od roku 1815. Do Molenburku byl dosazen první učitel, který učil v najaté místnosti v domě č. 4. Novou školu v Molenburku nechal postavit hrabě Hugo Salm jako jednotřídní. Vyučovat se začalo v roce 1817, kdy byl dosazen také 1. učitel Šmehlík. V Molenburku vyučoval od roku 1815 až do roku 1821. Školu navštěvovali též žáci z Houska. Jak přibývalo domů a rodin, vzrůstal i počet dětí a budova jednotřídní školy již nestačila pro výuku tolika žáků. V roce 1876 navštěvovalo školu 205 žáků z Molenburku a Houska. Od roku 1878 usilovala školní rada o rozšíření a přístavbu školy. Až po 13 letech bylo jednání skončeno. Přístavba byla provedena roku 1891 a od roku 1892 začalo se vyučovat celodenně ve dvou třídách.
Stavba kostela byla dokončena roku 1868. Až koncem roku 1876 by vypsán konkurz na obsazení místa faráře a 18. 1. 1877 byl jmenován první farář P. Vendelín Hrubý, rodák z Hartmanic.
Do roku 1849 správa obce byla v rukou vrchnosti. V roce 1849 bylo zvoleno obecní zastupitelstvo. Prvním starostou byl zvolen František Ševčík z čís. 20.
Prvním kronikářem v Molenburku byl významný nadučitel František Tenora. V Molenburku vyučoval v letech 1890–1924.
Roku 1892 byl založen Hasičský sbor. Náčelníkem byl zvolen učitel František Tenora, který funkci vykonával do r. 1897. V roce 1893 vypukl v Molenburku velký oheň, který poničil 83 obydlí. Ožebračeno bylo 44 rodin, jejichž obydlí byla úplně zničena.
Při vypuknutí 1. světové války bylo z Molenburku odvedeno 132 mužů. V průběhu války jich bylo zajato 28, zemřelo 19 a v legiích bojovalo 8 mužů.
Roku 1924 po sedmiletém mlčení se opět z věže kostela ozvaly velké zvony, zrekvírované v průběhu války. Nové zvony kostelu daroval František Hebelka, molenburský rodák.
Elektrizace obce byla provedena v průběhu roku 1927. Připojení obce na elektrický proud se uskutečnilo 30. 12. 1927, kdy poprvé obec i domy byly osvětleny novým světlem za jásotu obyvatelstva.
V roce 1936 byl místní rodák Jan Hudec, spisovatel a státní rada jmenován čestným občanem obce Molenburku a na rodném domě byla k jeho 80. narozeninám slavnostně odhalena pamětní deska.
Za protektorátu v roce 1942 bylo úředně vyhlášeno rozšíření vojenské střelnice u Vyškova a do obvodu území této střelnice spadala i obec Molenburk. V roce 1944 byla zřízena zemědělská farma v Molenburku. Úkolem této složky bylo obhospodařovat pozemky v okrajových obcích střelnice. Již v prvních měsících r. 1944 nastalo spěšné stěhování molenburských občanů. Byla vystěhována většina rodin. Dne 28. 10. 1944, právě v den výročí získání samostatnosti bývalé ČSR, byla německými úřady převzata samospráva obce. Veškeré knihy a písemnosti byly odvezeny do Vyškova. Tím obec Molenburk dočasně zanikla.
Rok 1945 skončila okupace Čech a Moravy. Dne 8. května po panickém útěku Němců z vesnice čeští občané radostně přivítali příslušníky Rudé armády.
V roce 1946 byla autobusová doprava do Blanska a zpět rozšířená o další spoje. Dojíždělo se do zaměstnání do Blanska, Adamova i Brna.
Dne 22. 4. 1946 bylo na ustavující schůzi stolařských dělníků založeno družstvo „Dělnický dřevoprůmysl v Molenburku.“
Roku 1950 byla zřízena matrika. Vedením matriky byl pověřen MNV matrikář Cyril Němec.
V roce 1962 byl slavnostně otevřen Kulturní dům.
V roce 1964 sloučením obcí Molenburk a Housko vznikla obec Vysočany s místními názvy Molenburk a Housko, které byly zachovány.
-
Molenburk z rogala Autor Emanuel Král
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Molenburk na Wikimedia Commons