Mnohočetný myelom
| Mnohočetný myelom | |
|---|---|
 | |
| Klasifikace | |
| MKN-10 | C90.0 |
| MeSH | D009101 |
| Statistické údaje – obě pohlaví[1] | |
| Incidence | 1–4 / 100 000 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mnohočetný myelom, také Kahlerova nemoc (po Otto Kahlerovi), je maligní nádorové onemocnění plazmatických buněk, což je typ bílých krvinek za fyziologických podmínek produkující protilátky.[1]
Nahromaděné abnormální buňky se shlukují především v kostech, kde působí léze s možností následných patologických zlomenin, a v kostní dřeni, kde narušují produkci normálních krevních buněk s tvorbou osteolytických ložisek. Většina případů myelomu zahrnuje tvorbu monoklonálního paraproteinu, abnormální protilátky působí poškození ledvin, které narušuje tvorbu normálních protilátek, což vede k imunodeficienci a v důsledku zhoršené filtrační renální schopnosti s efektem sníženého vylučování odpadních látek k rozvoji obrazu tzv. myelomové ledviny. Přítomna je též hyperkalcemie[1] a proteinurie. V moči lze prokázat Bence-Jonesovu bílkovinu.
Příznaky nemoci:
Klasickou trojici příznaků tvoří únava, bolesti kostí a opakované infekce. Nejčastějším příznakem nemoci jsou bolesti v zádech či bolesti jiných částí skeletu, u 70 % nemocných je přítomna anémie, u některých je zvýšená koncentrace kreatininu a u 10–20 % chorých je v době stanovení diagnózy přítomna hyperkalcémie. Mnohočetný myelom se může hlásit i dalšími pestrými příznaky.
Myelom je diagnostikován pomocí krevních testů (např. elektroforéza bílkovin), mikroskopického vyšetření kostní dřeně (biopsie kostní dřeně) a rentgenem běžně zasažených kostí. Mnohočetný myelom je chorobou léčitelnou, ale jen výjimečně vyléčitelnou. Obvykle je další osud nemocného složen z relapsů a remisí v důsledku protinádorové léčby steroidy, chemoterapií, thalidomidem či transplantací kostní dřeně. Při pokročilé léčbě jsou též používány novější léky jako thalidomid, lenalidomid a bortezomib. Někdy je aplikována radiační terapie vůči kostním lézím, které způsobují pacientovi symptomy.[1]
Incidence této nemoci je 1 až 4 nemocní na 100 000 obyvatel za rok. Výskyt je častější u mužů a z dosud neznámých důvodů je dvakrát častější u Afroameričanů než u bílých Američanů. Při konvenční léčbě je prognóza 3 až 4 roky, které mohou být prodlouženy až na 5 až 7 let při pokročilé léčbě. Předpokládá se, že plné zavedení léků nové generace (thalidomid, lenalidomid, bortezomib) do léčebných postupů dále prodlouží průměrné přežití, a počet osob, které budou žít déle než 10 let od zjištění diagnózy, se zvýší na 30 %. Mnohočetný myelom je druhou nejčastější hematologickou malignitou (13 %) a představuje 1 % všech nádorových onemocnění.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Multiple myeloma na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu mnohočetný myelom na Wikimedia Commons - Mnohočetný myelom, klub pacientů
- MUDr. Zbyněk Mlčoch – Mnohočetný myelom - příznaky, léčba, komplikace, definice
- WikiSkripta – Plazmocelulární myelom
- Novinky.cz – Mnohočetný myelom - nemoc, která nikdy neskončí
- Videa
- Česká televize, Medicína pro 21. století – Mnohočetný myelom
- Česká televize, Na pomoc životu – Mnohočetný myelom
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
