Mika
Mika | |
---|---|
Mika na festivalu v Cannes v roce 2014 | |
Základní informace | |
Rodné jméno | Michael Holbrook Penniman |
Jinak zvaný | „MIKA“ |
Narození | 18. srpna 1983 (41 let) Beirut, Libanon |
Žánry | pop, rock, powerpop, glam rock |
Povolání | zpěvák, písničkář, designér |
Nástroje | zpěv, klavír |
Hlasový obor | tenor |
Aktivní roky | 2006 - současnost |
Vydavatelé | Casablanca, Island |
Ocenění | Brit Award for British Breakthrough Act (2008) rytíř Řádu umění a literatury |
Web | Mikasounds.com |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Michael Holbrook Penniman (* 18. srpna 1983) je populární britský zpěvák libanonsko-amerického původu, známý pod uměleckým pseudonymem Mika.
Život a kariéra
[editovat | editovat zdroj]Mika se narodil v libanonském Bejrútu jako prostřední z pěti dětí Joannie a Michaela Holbrook Pennimana, matce libanonského původu a otci ze Spojených států. Když mu bylo kolem jednoho roku, rodina byla nucena opustit válkou postižený Libanon a odstěhovat se do Paříže, kde po poslechu písně „Heart-Shaped Box“ od Nirvany napsal svoji první píseň. V jeho devíti letech se rodina přestěhovala do Londýna, kde už ale nežije. Jeho druhým domovem se stala Itálie, konkrétně Milán a v Itálii má i svoji televizní show "Stasera Casa Mika" na kanálu Rai 2 kam si zve umělce z showbyznysu. Mika hovoří plynně italsky.
Do povědomí veřejnosti se Mika dostal díky svým písním Relax, Take It Easy a hlavně Grace Kelly z alba Life in Cartoon Motion, která ho vynesla na první místo v britském žebříčku populární hudby. V červnu 2009 Mika vydal EP v omezeném nákladu se čtyřmi novými skladbami nazvané Songs for Sorrow a v září téhož roku vydal druhé studiové album The Boy Who Knew Too Much, jehož pilotní singl nesl název We Are Golden. Po celosvětovém turné začal Mika psát a natáčet materiál pro své třetí album The Origin of Love, které vyšlo v září 2012. V červnu 2015 vyšlo album, No Place in Heaven. Zatím poslední Mikovo album s názvem My Name Is Michael Holbrook vyšlo v květnu 2019.
Mika má značný hlasový rozsah, někdy je mu přičítáno až pět oktáv.[1] V roce 2010 byl ve Francii jmenován rytířem uměleckého řádu.[2]
V roce 2007 pro Herald Sun reagoval na úvahy o tom, že drží svou sexualitu pod pokličkou z obav o úspěch na americkém hudebním trhu a že se příliš obává sexuálních tabu, takto: „Kdybych se bál sexuálních tabu, určitě bych nenatočil takové album, jaké jsem natočil. Je to spíš věc sebeúcty.“ Poukázal přitom na svou skladbu Billy Brown o ženatém muži majícím homosexuální aférku.[3] V rozhovoru pro americký gay magazín Out později uvedl: „Můžu mluvit o svých názorech, můžu mluvit o své hudbě, můžu psát svou hudbou příběhy o svých názorech nebo svém osobním životě. Ale nechci mluvit o nálepkách, o přehnané kategorizaci věcí, protože nálepky jsou něco, s čím jsem nikdy nesouhlasil — prostě proto, že sám do nich ve svém osobním životě nezapadám.“ (...) „Píšu písničky — to především. Nechci politizovat sebe nebo svůj život. Jsem tím čím jsem.“[4]
V září 2009 v rozhovoru pro nizozemský magazín Gay & Night k otázce své sexuality prohlásil: „Nikdy jsem sám sebe nenálepkoval. Ale když o tom mluvíme, nikdy jsem svůj život neomezoval, nikdy jsem se neomezoval v tom, s kým spím... Říkejte mi jak chcete. Říkejte mi bisexuál, když už pro mě potřebujete termín...“[5][6] V srpnu 2012 pak v rozhovoru pro gay magazín Instinct uvedl: „Když se zeptáte, jsem-li gay, řeknu ano. Jsou ty písničky o mém vztahu s mužem? Říkám ano. A je to jen díky mé hudbě, že jsem našel sílu vyrovnat se se svou sexualitou víc než jen v kontextu svých textů. Tohle je můj skutečný život.“[7]
Diskografie
[editovat | editovat zdroj]- Life in Cartoon Motion (2007)
- The Boy Who Knew Too Much (2009)
- The Origin of Love (2012)
- No Place in Heaven (2015)
- My Name Is Michael Holbrook (2019)
- Zodi & Téhu, frères du désert (soundtrack) (2023)
- Que ta tête fleurisse toujours (2023)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ THRILLS, Adrian. Mika works his strange magic. Daily Mail Online [online]. 12. 1. 2007 [cit. 2012-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Contactmusic. Pop Knight Mika. ContactMusic.com [online]. 5. 3. 2010 [cit. 2012-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ADAMS, Cameron. Cartoon hero. Herald Sun [online]. 15. 3. 2007 [cit. 2012-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KROCHMAL, Shana Naomi. Mika's Second Verse (Same As The First?). Out [online]. 27. 1. 2008 [cit. 2012-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ editor. Mika Finally Caves to the Pressure and Comes Out. As Bisexual. Queerty.com [online]. 22. 9. 2009 [cit. 2012-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MANGUM, Christopher. Mika: "Call Me Bisexual". Advocate.com [online]. 22. 9. 2009 [cit. 2012-08-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Instinct Staff. EXCLUSIVE SNEAK PEEK: Mika Tells Instinct, “Yeah, I’m gay.”. Instinct [online]. 3. 8. 2012 [cit. 2012-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-07. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Mika na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Oficiální kanál na YouTube (anglicky) (francouzsky) (italsky) (španělsky)
- Mika v Internet Movie Database (anglicky)