[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
MěstoBrno
AdresaMendlovo nám. 1a
Založeno2002
ZaměřeníJohann Gregor Mendel, genetika
Původní účel budovyAugustiniánské opatství
Návštěvníci~8000 (v roce 2009–2012)
Zeměpisné souřadnice
Map
Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mendelovo muzeum, které vzniklo v roce 2002 a od roku 2007 je pracovištěm Masarykovy univerzity, prezentuje genetiku, dílo a život Gregora Johanna Mendela. Muzeum je umístěno v autentických prostorách Augustiniánského opatství na Starém Brně, kde opat Mendel pracoval. Mezi lety 1965 a 2001 v těchto prostorách sídlilo Mendelianum, které je součástí Moravského zemského muzea a od roku 2012 je umístěno v Biskupském dvoře.[1] V budově muzea je také přednáškový sál a kavárna.

Odhalení Mendlova pomníku v roce 1910.

Zájem o Mendela

[editovat | editovat zdroj]

Po znovuobjevení Mendelova vědeckého díla na přelomu 19. a 20. století se z Brna stalo centrum zájmu mnoha přírodovědců.[2] Tento zájem vyústil ve shromažďování Mendelovy pozůstalosti a ve snaze uctít jeho památku, které velkou měrou dopomohla rodina Mendela a badatelé William Bateson a Hugo Iltis.[2] V roce 1906 na popud Iltise vznikl výbor, který roku 1910 slavnostně odhalil na náměstí Mendelův pomník. Ještě téhož roku došlo k přejmenování náměstí z Klášterního na náměstí Gregora Mendela.[2]

Válečné období

[editovat | editovat zdroj]

Další zájem o Mendela upadl s první světovou válkou. K jeho obnovení došlo v roce 1922,[3] stého výročí narození J. G. Mendela, kdy německý Přírodovědný spolek na svém mezinárodním shromáždění projednával vývoj genetiky a zároveň vědecký odkaz Mendela.[4] K tomuto výročí nechali umístit pamětní desku na místo Mendelovy pokusné zahrádky[5] a díky práci opatů vzniklo v klášteře Mendelovo muzeum (Museum Mendelianum).[2][4] Z této doby se však nedochovalo mnoho informací, jednalo se nejspíše o pamětní síň, věnovanou práci Mendela, v jeho původním pracovišti.[4] Část pozůstalosti Mendela díky soustavnému sběru vlastnil sám Hugo Iltis, který ji v roce 1932 prodal Německé společnosti pro vědu a umění (Deutsche Gesselschaft für Wissenschaft und Kunst).[2] Došlo tak k vytvoření muzea Gregor-Mendel-Museu, ve kterém Iltis sbírku spravoval.[2] Kvůli svému protinacistickému postoji o tuto pozici paradoxně přišel a roku 1938 Iltis emigroval i s částí sbírky, kterou stále považoval za svou.[2] Hospodářská krize a nástup nacizmu ukončily činnost těchto institucí, ale další snaha o znovuobnovení muzea se objevila již během války v roce 1943. V tomto roce formálně vznikl Gregor Mendel-Forschungsinstittut (Výzkumný institut Gregora Mendela), jehož součástí bylo i Mendelovo muzeum.[4] V plánu bylo přenést dokumenty týkající se Mendela, což se neuskutečnilo z finančních důvodů.[2][4] Po roce 1945 byla sbírka Gregor-Mendel-Musea přenesena do Musea Mendeliana, které bylo v dalších pouze letech provizorní.[2]

Poválečné období

[editovat | editovat zdroj]

Pokus o zřízení muzea v rámci Mendelova ústavu při Přírodovědecké fakultě překazil nástup socialismu, který Mendelovy zákony genetiky považoval za scestnou ideologii,[4][2] a muzeum tak po roce 1948 komunistická strana uzavřela.[3] Po zrušení konventu a rozpuštění kláštera roku 1950, sbírka putovala do Moravského muzea,[4] avšak z nedostatků místa se navrátilo zpět.[2] Po ocenění objevitelů DNA Nobelovou cenou v roce 1962, byla Mendelova práce kompletně uznána a téhož roku formálně vzniklo Genetické oddělení Moravského muzea, které se v roce 1968 přemístilo do kláštera.[2] V refektáři kláštera bylo genetickým oddělením roku 1964 otevřeno Mendelianum jako součást Moravského muzea, jehož prostory navrhoval Bohuslav Fuchs.[2][4] 4. července 1965 se konalo významné Mendelovo mezinárodní symposium, které slavnostně otevřelo Mendelův památník na Starém Brně.[6][4] Po pádě železné opony se začalo uvažovat o nové koncepci muzea, které se však nevytvořilo a roku 2000 se muzeum přemístilo do náhradních prostor v důsledku vypršení nájemní smlouvy.[2][4] V roce 2012 pro muzeum vzniklo centrum v Biskupském dvoře.[2]

Obnovení muzea v klášteře

[editovat | editovat zdroj]

Pro obnovení muzea v klášteře se v roce 2001 rozhodla „Iniciativa pro Brno“, která v roce 2002,[2] díky podnětu několika českých a zahraničních subjektů (Mendlovo centrum, rakouské sdružení Vereinigung zur Förderung der Genomforschung, Kim Nasmyth, Jim Watson, Paul Nurse, Gustav Ammerer)[7][8] znovuotevřela muzeum s novou expozicí „Gregor Mendel - The Genius of Genetics“, které se tak stalo prvním muzeem zaměřeným na genetiku.[4][7] K iniciativě se připojila i Mendelova univerzita a Masarykova univerzita.[4] V roce 2004 se kvůli rostoucímu zájmu o muzeum založilo občanské sdružení, od kterého v roce 2007 Masarykova univerzita muzeum převzala pod svou správu.[9][10]

Stálá expozice

[editovat | editovat zdroj]

V muzeu byla od roku 2009 (125. výročí smrti Mendela) expozice Gregor Johann Mendel – člověk, opat a vědec, která prezentovala osobnost Gregora Mendela a jeho vědeckou a také společenskou činnost. [11] Celá expozice byla rozdělena do pěti na sebe navazujících místností. První místnost představovala opatství v 19. století, v druhé místnosti ukazovala Mendela jako člověka a třetí místnost byla věnována Mendelovu šlechtitelství, ovocnářství, včelařství a meteorologii.[11] Předposlední místnost představovala Mendela jako objevitele principů genetiky a v poslední místnosti byly návštěvníkům přiblíženy její milníky.[11] [12] Návštěvníci si mohli prolistovat kopie Mendelových publikací, zahrát hry nebo zapsat aktuální meteorologické údaje do knihy. Výstava nahradila předešlou, více vědeckou expozici a byla přizpůsobena laické veřejnosti přičemž kladla důraz na zapojení všech smyslů.[12]

Od července 2016 je v muzeu instalována nová expozice Gregor Johann Mendel: Příběh skromného génia od věhlasného architekta prof. Zdeňka Fránka. Výstava reflektuje nejmodernější výstavní principy a představuje Mendela v chronologickém sledu. Autentické předměty jsou doplněny animacemi animátora světového významu Drew Berry z University of Melbourne. Jednotlivé místnosti jsou ohraničeny významnými daty Mendelova života. První místnost je přesahem do dnešní doby, poukazuje na události na poli genetiky po smrti jejího "otce" a úvodní video graficky ztvárňuje vědní disciplíny, ve kterých se genetika využívá. Druhá místnost vrací návštěvníka do roku 1822, kdy se Mendel narodil, a do jeho dětství a studií. Významným rokem pro Mendela byl rok 1843, kdy jako jednadvacetiletý vstupuje do augustiniánského kláštera na Starém Brně. V klášteře žil, pracoval, studoval a experimentoval s rostlinnými hybridy. Život po vstupu do kláštera představuje třetí místnost. Po zvolení opatem v roce 1868 přestal Mendel experimentovat a svůj čas začal věnovat především administrativním záležitostem kláštera. Našel si však čas i na své dvě velké záliby – včelařství a meteorologii. Tyto dvě velké Mendelovy vášně jsou ukázány v místnosti čtvrté. Součástí výstavy je také originální rukopis Mendelovy studie Pokusy s rostlinnými hybridy,[13] který se stal stálou součástí expozice po slavnostním uzamčení ve vitríně v únoru 2018.[14]

Na stálou expozici navazuje doprovodná expozice o genetice v bývalé křížové chodbě, zaměřená na mladší návštěvníky. Hravou formou se zde dozví o tom, co se nachází v buňce, jak probíhají genetické testy, seznámí se s Mendelovými zákony, a na závěr nahlédnou do laboratoře a pracovny současného vědce.

Expozice Gregor Johann Mendel - Příběh skromného génia

[editovat | editovat zdroj]

Muzeum starobrněnského opatství

[editovat | editovat zdroj]

Výsledkem spolupráce opatství a Mendelova muzea byla 14. února 2018 slavnostně otevřena expozice nové instituce Muzea starobrněnského opatství.[14][15] Součástí výstavy jsou exponáty z majetku opatství, liturgické náčiní, ornáty, nábytek, a podobně.

Venkovní expozice

[editovat | editovat zdroj]

K muzeu patří také památkově chráněná zahrada, kde se nachází Mendelova socha vídeňského sochaře Theodora Charlemonta,[2] zachované základy jeho skleníku z roku 1854 (kde experimentoval s hrachem),[16] záhony s rostlinami, které názorně ukazují principy genetiky a Mendelův včelín. Zahradu restaurovali odborníci z Londýnské královské botanické zahrady,[7] a od roku 2005 je zde také funkční meteorologická stanice, která připomíná Mendelův zájem o meteorologii.[17] Vnitřní přístroje jsou viditelné díky průhledným dvířkům.[18]V zahradě jsou také umístěny panely s informacemi o významných osobnostech zabývajících se Mendelovým životem a dílem. například Mendelově životopisci Hugo Iltisovi.

Mendelův včelín
[editovat | editovat zdroj]
Včelín na staré fotografii

Samostatná budova, kterou nechal Mendel v roce 1871 postavit na zahradě opatství pro pozorování a své pokusy se včelami.[16][19] Zde experimentoval s křížením a zimováním včel, novými typy úlů, čímž se snažil zvýšit výnosnost včel.[20] V 80. letech 20. století sloužil včelín jako chovatelská stanice včelařům z brněnského Králova Pole. Následně se 20 let o včelín nikdo nestaral takže chátral, ale od roku 2002 byl iniciací doc. RNDr. Vladimíra Ptáčka, CSc. opravován[21][22] a v roce 2007 rekonstruován a opět uveden do provozu.[20][23][24][25] Včelín, který je dnes součástí evropského kulturního dědictví, slouží k prezentaci včelařské práce Gregora Mendela a popularizaci včelařství.[22]

Výstavy a výročí

[editovat | editovat zdroj]

V Mendelově muzeu se již konaly různé výstavy umělecké, fotografické, astronomické, geologické a geografické, entomologické, nebo také o včelaření, Darwinovi, kriminalistice, archeologii, orchidejích, či o T. G. Masarykovi a listopadu 1989.[26][27] Muzeum poskytuje vlastní putovní výstavy a také pořádá panelové výstavy v kampusu Bohunice, kde se mimo jiné vystavovaly například fotografie Olgy Havlové.[28][29][30] Z putovních výstav je významný herbář Masarykovy univerzity, který patří mezi největší v ČR.

Mendel 190

[editovat | editovat zdroj]
Tramvaj spojená s výročím 190 od narození Mendela

V roce 2012 muzeum oslavilo 190. výročí narození Mendela ve spolupráci s Národním technickým muzeem v Praze. 23. února byla představena speciální tramvaj připomínající toho výročí, která byla požehnána a projížděla Brnem celý rok. Nově přibyl do expozice Mendelův rukopis, který byl po 25 letech získán z Německa. V Praze tak byly vystaveny osobní liturgické předměty a oděvy Mendela včetně tohoto rukopisu.[31] Během tohoto výročí se konalo několik výstav, konferencí a 3. června se konal v opatství Mendelův den. Nakonec během října navštívili Brno tři Nobelisté v rámci Mendel Lectures.[32][33]

Augustiniáni

[editovat | editovat zdroj]

Výstava pořádaná v roce 2014 byla zaměřena na život v opatství a věnovala se také spolubratrům Mendela a osobnostem opatství jako Nappovi, Klácelovi, Šilingrovi či Křížkovskému.[34]

Mendel 150

[editovat | editovat zdroj]

Ke 150. výročí Mendelových přednášek byly v muzeu roku 2015 vystaveny originální dokumenty jako Mendelovy protokoly ze zkoušek na vídeňské univerzitě, svolení rodičů s nástupem do řádu Augustiniánů nebo objednávky semen hrušní a ořešáků. Tyto rukopisy byly po ca 80 letech zapůjčeny z americké University of Illinois. Jedná se o archiválie, které si odvezl Mendelův životopisec Hugo Iltis.[35]

Aktivity muzea

[editovat | editovat zdroj]

Jednou z dalších aktivit muzea je pořádání přednášek, které jsou zaměřeny na lékařství, biochemii a genetiku. Mendelovo muzeum také vydávalo časopis Museologica Brunensia, který je zaměřený na muzeologii.

Přednáškový sál s jedinečnou secesní výzdobou, kde se konají Mendel Lectures

Mendel Lectures

[editovat | editovat zdroj]

Několik evropských vědců včetně Anny a Kima Nasmythových a Jana Motlíka z Akademie věd, kteří si vytkli za cíl obnovení vědecké činnosti v opatství,[36] iniciovalo uspořádání série přednášek zaměřených na genetiku, které v muzeu proběhly v roce 2003 při příležitosti 50. výročí objevu struktury DNA. Organizace British Council, která tyto aktivity podporovala, dokonce darovala kopie fotografií Watsona a Cricka a kopii jejich modelu DNA, která se stala součástí muzejní expozice.[36] Přednášky byly v místě pořádány i v dalších letech, čímž vznikla tradice nazvaná Mendel Lectures („Mendelovy přednášky“), jež si získala mezinárodní známost a v jejímž rámci přednášely již desítky vědců, mezi nimiž figurují i držitelé Nobelovy ceny (Tim Hunt, Jack W. Szostak, John Gurdon, Paul Nurse, Venkatraman Ramakrishnan, Kurt Wüthrich, Jules A. Hoffmann, Aaron Ciechanover).[36] Přednášky Mendel Lectures jsou zdarma, konají se v sále Mendelova muzea a jsou živě přenášeny do Univerzitního kampusu Bohunice a Akademie věd.[37][38]

  1. Mendelianum jako součást Moravského zemského muzea [online]. [cit. 2015-10-12]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  2. a b c d e f g h i j k l m n o p q KŘÍŽOVÁ, Irena. Prezentace osobnosti a díla G. J. Mendela v Brně od jeho „znovuobjevení“ do začátku nacistické okupace (1900–1939). Brno, 2012. 64 s. Bakalářská diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity: Ústav archeologie a muzeologie. Vedoucí práce Otakar Kirsch. Dostupné online.
  3. a b Mendelovo muzeum [online]. Český rozhlas. Dostupné online. 
  4. a b c d e f g h i j k l VALCHÁŘOVÁ, Kristýna. Univerzita a muzeum. Případová studie a marketingová analýza Mendelova muzea Masarykovy univerzity. Brno, 2013. 96 s. Diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Ondřej Dostál. s. 24–25. Dostupné online.
  5. OSLAVY 100. VÝROČÍ NAROZENÍ J. G. MENDELA V BRNĚ [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2015-03-07 [cit. 2015-10-11]. Dostupné online. 
  6. MENDELOVO SYMPOZIUM V BRNĚ [online]. Encyklopedie dějin města Brna, rev. 2015-03-06 [cit. 2015-10-11]. Dostupné online. 
  7. a b c MOTLÍK, Jan. Inaugurační konference "Brněnské iniciativy" na vybudování Mendelova Centra přírodních věd a Muzea genetiky. Akademický bulletin Akademie věd České republiky [online]. Červenec 2002. Dostupné online. 
  8. Ceny rektora 2007: prof. Gustav Ammerer. muni.cz. Květen 2007, roč. 3, s. 7. Dostupné online. 
  9. Oslavy 190. výročí narození G. J. Mendela přivedou do Brna tři nobelisty [online]. CEITEC, 2012. Dostupné online. 
  10. Mendelovo muzeum patří univerzitě. Brněnský deník [online]. 13.7.2007. Dostupné online. 
  11. a b c Stálá expozice G. J. Mendel - člověk, opat a vědec [online]. Mendelovo muzeum [cit. 2015-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-06. 
  12. a b {{Citace periodika|příjmení=Povolný|jméno=David|titul=Nová stálá expozice Mendelova muzea zaměstná všechny smysly|periodikum=muni.cz|datum=|rok=2009|měsíc=březen|ročník=5|číslo=|strany=1,2|issn=1801-0806|url=https://www.online.muni.cz/images/stories/pdfmuni/muni_brezen_2009.pdf}}
  13. REDAKCE. Mendelovo muzeum otevřelo novou expozici. Ukáže i písemnosti uložené v USA | Události | online.muni.cz. www.online.muni.cz [online]. 19. července 2016 [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. 
  14. a b Mendelovo muzeum - Úvod. mendelmuseum.muni.cz [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. 
  15. Muzeum starobrněnského opatství. musobrno.cz [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-05-28. 
  16. a b Johann Gregor Mendel [online]. cyklo-jizni-morava.cz. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  17. Muzeum Gregora Johanna Mendela [online]. Brnoweb.eu. Dostupné online. 
  18. Mendel a meteorologická stanice [online]. Mendelovo muzeum. Dostupné online. 
  19. Mendelův včelín [online]. Mendelovo muzeum. Dostupné online. 
  20. a b J.G. Mendel [online]. Včelařská šlechtitelská stanice Petrušov. Dostupné online. 
  21. SADOVSKÝ, Petr. Návštěva Mendelova včelína [online]. Včelařské noviny, 2004-04-23. Dostupné online. 
  22. a b Historie včelaření [online]. Včelaři Brno, rev. 2012-03-13 [cit. 2015-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-05-10. 
  23. Brno: Mendelovo muzeum opraví včelín. Brněnský deník [online]. 2007-05-03 [cit. 2015-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-01. 
  24. PTÁČEK, Vladimír. Mendelův včelín [online]. 2007-05-01. Dostupné online. 
  25. Úly Augustiniánského opatství [online]. Restaurátorský atelier RR [cit. 2016-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-02. 
  26. Archiv - Mendelovo muzeum [online]. Mendelovo muzeum [cit. 2016-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-07. 
  27. REDAKCE. Na výstavě TGM můžou návštěvníci Masaryka vidět i slyšet [online]. online.muni.cz [cit. 2016-03-20]. Dostupné online. 
  28. POČTOVÁ, Jana. Přijďte na výstavu fotografií Olgy Havlové. muni.cz. Březen 2011, roč. 7, s. A2 Student. Dostupné online. ISSN 1801-0806. 
  29. Kampus [online]. Mendelovo muzeum [cit. 2016-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-19. 
  30. Putovní výstavy [online]. Mendelovo muzeum [cit. 2016-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-19. 
  31. Výstava MENDEL 190 v Národním technickém muzeu v Praze [online]. Mendelovo muzeum [cit. 2016-03-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-03. 
  32. POČTOVÁ, Jana. Brno navštíví v rámci oslav Mendel 190 tři nobelisté. MUNI.cz. Březen 2012, roč. 8. Dostupné online. ISSN 1801-0806. 
  33. POVOLNÝ, David. Slavný rukopis otce genetiky je v Mendelově muzeu [online]. online.muni.cz [cit. 2016-03-20]. Dostupné online. 
  34. LALKOVIČOVÁ, Eva. Muzeum pečuje o Mendelův odkaz. muni.cz. Prosinec 2014, roč. 10, s. 14. Dostupné online. ISSN 1801-0806. 
  35. WIESNEROVÁ, Ema. Mendelovo muzeum vystavuje originály z USA [online]. online.muni.cz [cit. 2016-03-20]. Dostupné online. 
  36. a b c Mendel Lectures: History [online]. Mendel museum of Masaryk university, 2014 [cit. 2015-11-28]. Dostupné online. 
  37. Mendel Lectures: the world's top scientists in Brno [online]. Mendel museum of Masaryk university, 2014 [cit. 2015-11-28]. Dostupné online. 
  38. Mendel Lectures: Venue [online]. Masaryk university [cit. 2015-11-28]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]