[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Matwé Middelkoop

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Matwé Middelkoop
Matwé Middelkoop ve Wimbledonu 2019
Matwé Middelkoop ve Wimbledonu 2019
StátNizozemskoNizozemsko Nizozemsko[1]
Datum narození3. září 1983 (41 let)[1]
Místo narozeníLeerdam, Nizozemsko[1]
BydlištěBreda, Nizozemsko[1]
Výška191 cm[1]
Hmotnost85 kg[1]
Profesionál od2002[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek1 994 019 USD
Dvouhra
Poměr zápasů2–2
Tituly0 ATP, 15 Futures
Nejvyšší umístění197. místo (3. listopadu 2008)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo kvalifikace (2008)
French Open1. kolo kvalifikace (2008)
Wimbledon2. kolo kvalifikace (2013)
US Open3. kolo kvalifikace (2011)
Čtyřhra
Poměr zápasů229–204
Tituly14 ATP, 15 challengerů, 22 Futures
Nejvyšší umístění18. místo (6. února 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2021)
French Opensemifinále (2022, 2023)
Wimbledon2. kolo (2016, 2018, 2021)
US Openčtvrtfinále (2017)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2018)
French Openčtvrtfinále (2018)
Wimbledonsemifinále (2019)
US Open1. kolo (2018, 2021, 2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230727a27. července 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Matwé Middelkoop (3. září 1983 Leerdam) je nizozemský profesionální tenista, deblový specialista. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour čtrnáct turnajů ve čtyřhře. Na challengerech ATPokruhu ITF získal patnáct titulů ve dvouhře a třicet sedm ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2008 na 197. místě a ve čtyřhře pak v únoru 2023 na 18. místě.

V nizozemském daviscupovém týmu debutoval v roce 2009 utkáním prvního kola světové skupiny proti Argentině, v němž prohrál závěrečnou dvouhru s Vassallem Arguellem. Argentinci zvítězili 5:0 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 1–1 ve dvouhře a 6–3 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Premiérový titul ze čtyřhry na okruhu ATP Tour vybojoval společně s krajanem Wesleym Koolhofem začátkem února na bulharském Garanti Koza Sofia Open 2016, kde si ve finále jako třetí nasazení poradili s rakousko-kanadskou dvojicí Philipp Oswald a Adil Shamasdin až v rozhodujícím supertiebreaku.[4] Druhý společný triumf zaznamenali na Generali Open Kitzbühel 2016 v rakouském Kitzbühelu, kde jako nejvýše nasazený pár zdolali nenasazené Rakušany Dennise Novaka s Dominicem Thiemem opět po zvládnutém supertiebreaku dvoubodovým rozdílem míčů.[5] Na začátku sezóny 2017 triumfoval potřetí s Koolhofem. V závěrečném utkání Apia International Sydney porazili britsko-brazilské turnajové jedničky Jamieho Murrayhi a Bruna Soarese po dvousetovém průběhu.[6]

Na grandslamu se nejdále probojoval do semifinále čtyřhry French Open 2022 a téže fáze mixu ve Wimbledonu 2019.

Soukromý život

[editovat | editovat zdroj]

Matwé Middelkoop se narodil do rodiny Petera a Olgy Middelkoopových. Tenis začal hrát v pěti letech. Za preferovaný povrch uvedl antuku, silný úder bekhend a oblíbený turnaj Australian Open.[1]

Finále na okruhu ATP Tour

[editovat | editovat zdroj]

Čtyřhra: 32 (14–18)

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (1–3 Č)
ATP Tour 250 (13–15 Č)
Tituly dle povrchu
tvrdý (11–8 Č)
antuka (3–8 Č)
tráva (0–2 Č)
Tituly dle prostředí
hala (7–11 Č)
venku (7–7 Č)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 7. února 2016 Sofie, Bulharsko tvrdý (h) Nizozemsko Wesley Koolhof Rakousko Philipp Oswald
Kanada Adil Shamasdin
5–7, 7–6(11–9), [10–6]
Vítěz 2. 23. července 2016 Kitzbühel, Rakousko antuka Nizozemsko Wesley Koolhof Rakousko Dennis Novak
Rakousko Dominic Thiem
2–6, 6–3, [11–9]
Vítěz 3. 14. ledna 2017 Sydney, Austrálie tvrdý Nizozemsko Wesley Koolhof Spojené království Jamie Murray
Brazílie Bruno Soares
6–3, 7–5
Finalista 1. 19. února 2017 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Nizozemsko Wesley Koolhof Chorvatsko Ivan Dodig
Španělsko Marcel Granollers
6–7(5–7), 3–6
Finalista 2. 23. července 2017 Bastad, Švédsko antuka Nizozemsko Sander Arends Rakousko Julian Knowle
Německo Philipp Petzschner
2–6, 6–3, [7–10]
Vítěz 4. 24. září 2017 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Česko Roman Jebavý Chile Julio Peralta
Argentina Horacio Zeballos
6–4, 6–4
Vítěz 5. leden 2018 Puné, Indie tvrdý Nizozemsko Robin Haase Francie Pierre-Hugues Herbert
Francie Gilles Simon
7–6(7–5), 7–6(7–5)
Vítěz 6. únor 2018 Sofie, Bulharsko tvrdý (h) Nizozemsko Robin Haase Chorvatsko Nikola Mektić
Rakousko Alexander Peya
5–7, 6–4, [10–4]
Finalista 3. duben 2018 Budapešť, Maďarsko antuka Argentina Andrés Molteni Spojené království Dominic Inglot
Chorvatsko Franko Škugor
7–6(10–8), 1–6, [8–10]
Finalista 4. květen 2018 Lyon, Francie antuka Česko Roman Jebavý Austrálie Nick Kyrgios
USA Jack Sock
5–7, 6–2, [9–11]
Finalista 5. červen 2018 Antalya, Turecko tráva Nizozemsko Sander Arends Brazílie Marcelo Demoliner
Mexiko Santiago González
5–7, 7–6(8–6), [8–10]
Vítěz 7. červenec 2018 Umag, Chorvatsko antuka Nizozemsko Robin Haase Česko Roman Jebavý
Česko Jiří Veselý
6–4, 6–4
Finalista 6. září 2018 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Česko Roman Jebavý Itálie Matteo Berrettini
Itálie Fabio Fognini
6–7(6–8), 6–7(4–7)
Finalista 7. leden 2019 Dauhá, Katar tvrdý Nizozemsko Robin Haase Belgie David Goffin
Francie Pierre-Hugues Herbert
7–5, 4–6, [4–10]
Finalista 8. únor 2019 Marseille, Francie tvrdý (h) Japonsko Ben McLachlan Francie Jérémy Chardy
Francie Fabrice Martin
3–6, 7–6(7–4), [3–10]
Finalista 9. duben 2019 Marrákeš, Maroko antuka Dánsko Frederik Nielsen Rakousko Jürgen Melzer
Chorvatsko Franko Škugor
4–6, 6–7(6–8)
Finalista 10. 29. září 2019 Ču-chaj, Čína tvrdý Brazílie Marcelo Demoliner Belgie Sander Gillé
Belgie Joran Vliegen
6–7(2–7), 6–7(4–7)
Vítěz 8. říjen 2019 Moskva, Rusko tvrdý (h) Brazílie Marcelo Demoliner Itálie Simone Bolelli
Argentina Andrés Molteni
6–1, 6–2
Vítěz 9. únor 2020 Córdoba, Argentina antuka Brazílie Marcelo Demoliner Argentina Leonardo Mayer
Argentina Andrés Molteni
6–3, 7–6(7–4)
Finalista 11. říjen 2020 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Brazílie Marcelo Demoliner Rakousko Jürgen Melzer
Francie Édouard Roger-Vasselin
2–6, 6–7(4–7)
Finalista 12. 25. října 2020 Antverpy, Belgie tvrdý (h) Indie Rohan Bopanna Austrálie John Peers
Nový Zéland Michael Venus
3–6, 4–6
Finalista 13. 31. července 2021 Kitzbühel, Rakousko antuka Česko Roman Jebavý Rakousko Alexander Erler
Rakousko Lucas Miedler
5–7, 6–7(5–7)
Vítěz 10. 27. srpna 2021 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý Salvador Marcelo Arévalo Chorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek
6–7(5–7), 7–5, [10–6]
Vítěz 11. 24. října 2021 Moskva, Rusko tvrdý (h) Finsko Harri Heliövaara Bosna a Hercegovina Tomislav Brkić
Srbsko Nikola Ćaćić
7–5, 4–6, [11–9]
Vítěz 12. 13. února 2022 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) Nizozemsko Robin Haase Jižní Afrika Lloyd Harris
Německo Tim Pütz
4–6, 7–6(7–5), [10–5]
Finalista 14. 21. května 2022 Ženeva, Švýcarsko antuka Španělsko Pablo Andújar Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
6–2, 2–6, [3–10]
Finalista 15. 24. června 2022 Eastbourne, Spojené království tráva Austrálie Luke Saville Chorvatsko Nikola Mektić
Chorvatsko Mate Pavić
4–6, 2–6
Finalista 16. červenec 2022 Hamburk, Německo antuka Indie Rohan Bopanna Spojené království Lloyd Glasspool
Finsko Harri Heliövaara
2–6, 4–6
Vítěz 13. říjen 2022 Tel Aviv, Izrael tvrdý (h) Indie Rohan Bopanna Mexiko Santiago González
Argentina Andrés Molteni
6–2, 6–4
Finalista 17. říjen 2022 Antverpy, Belgie tvrdý (h) Indie Rohan Bopanna Nizozemsko Tallon Griekspoor
Nizozemsko Botic van de Zandschulp
6–3, 3–6, [5–10]
Vítěz 14. únor 2023 Montpellier, Francie tvrdý (h) Nizozemsko Robin Haase USA Maxime Cressy
Francie Albano Olivetti
7–6(7–4), 4–6, [10–6]
Finalista 18. červenec 2023 Gstaad, Švýcarsko antuka Brazílie Marcelo Demoliner Švýcarsko Dominic Stricker
Švýcarsko Stan Wawrinka
6-7(8–10), 2–6

Tituly na challengerech ATP

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
Challengery (0 D; 15 Č)

Čtyřhra (15 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 31. července 2005 Valladolid, Španělsko tvrdý Rakousko Alexander Peya Nizozemsko Jasper Smit
Belgie Stefan Wauters
7–6(9–7), 6–3
2. 15. dubna 2007 Chiasso, Švýcarsko antuka Nizozemsko Bart Beks Rumunsko Teodor-Dacian Crăciun
Rumunsko Victor Crivoi
7–6(7–2), 7–5
3. 13. července 2014 Scheveningen, Nizozemsko antuka Nizozemsko Boy Westerhof Rakousko Martin Fischer
Nizozemsko Jesse Huta Galung
6–4, 3–6, [10–6]
4. 6. února 2015 Glasgow, Spojené království tvrdý (h) Nizozemsko Wesley Koolhof Ukrajina Sergej Bubka
Kazachstán Oleksandr Nedověsov
6–1, 6–4
5. 2. května 2015 Turín, Itálie antuka Nizozemsko Wesley Koolhof Chorvatsko Dino Marcan
Chorvatsko Antonio Šančić
4–6, 6–3, [10–5]
6. 4. července 2015 Marburg, Německo antuka Nizozemsko Wesley Koolhof Německo Tobias Kamke
Německo Simon Stadler
6–1, 7–5
7. 15. srpna 2015 Praha, Česko antuka Nizozemsko Wesley Koolhof Bělorusko Sergej Betov
Rusko Michail Jelgin
6–4, 3–6, [10–7]
8. 11. září 2015 Sevilla, Španělsko antuka Nizozemsko Wesley Koolhof Itálie Marco Bortolotti
Polsko Kamil Majchrzak
7–6(7–5), 6–4
9. 26. září 2015 Trnava, Slovensko antuka Nizozemsko Wesley Koolhof Polsko Kamil Majchrzak
Francie Stéphane Robert
6–4, 6–2
10. 25. října 2015 Brest, Francie tvrdý (h) Nizozemsko Wesley Koolhof Spojené království Ken Skupski
Spojené království Neal Skupski
3–6, 6–4, [10–6]
11. 16. ledna 2016 Bangkok, Thajsko tvrdý Nizozemsko Wesley Koolhof Německo Gero Kretschmer
Německo Alexander Satschko
6–3, 7–6(7–1)
12. 19. června 2016 Ilkley, Spojené království tráva Nizozemsko Wesley Koolhof Brazílie Marcelo Demoliner
Pákistán Ajsám Kúreší
7–6(7–5), 0–6, [10–8]
13. 31. července 2016 Scheveningen, Nizozemsko antuka Nizozemsko Wesley Koolhof Nizozemsko Tallon Griekspoor
Nizozemsko Tim van Rijthoven
6–1, 3–6, [13–11]
14. 26. listopadu 2016 Andria, Itálie koberec (h) Nizozemsko Wesley Koolhof Česko Roman Jebavý
Česko Zdeněk Kolář
6–3, 6–3
15. 13. května 2017 Aix-en-Provence, Francie antuka Nizozemsko Wesley Koolhof Německo Andre Begemann
Francie Jérémy Chardy
2–6, 6–4, [16–14]

Tituly na okruhu Futures

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
ITF (15 D; 22 Č)

Dvouhra (15 titulů)

[editovat | editovat zdroj]
č. datum turnaj povrch poražený finaslista výsledek
1. 4. září 2006 Enschede, Nizozemsko antuka Nizozemsko Boy Westerhof 7–5, 6–7, 6–3
2. 22. ledna 2007 Deauville, Francie antuka (h) Maroko Rabie Chaki 6–3, 3–6, 7–6
3. 12. února 2007 Cartagena, Španělsko antuka Španělsko Adrián Menéndez-Maceiras 7–5, 4–6, 6–0
4. 12. listopadu 2007 Kigali, Rwanda antuka Litva Gvidas Sabeckis 7–5, 6–3
5. 19. listopadu 2007 Kampala, Uganda antuka Togo Komlavi Loglo 6–3, 7–5
6. 26. listopadu 2007 Chartúm, Súdán antuka Egypt Sherif Sabry 6–3, 6–2
7. 3. prosince 2007 Chartúm, Súdán antuka Severní Makedonie Predrag Rusevski bez boje
8. 10. března 2008 Abidžan, Pobřeží slonoviny tvrdý Francie Jeremy Blandin 6–7, 6–4, 6–1
9. 15. března 2010 Wetzikon, Švýcarsko koberec Švýcarsko Sandro Ehrat 6–3, 6–4
10. 7. června 2010 Apeldoorn, Nizozemsko antuka Francie Mathieu Rodrigues 6–1, 6–4
11. 30. srpna 2010 Middelburg, Nizozemsko antuka Belgie Niels Desein 7–6, 6–2
12. 25. dubna 2011 Vicenza, Itálie antuka Argentina Juan-Martín Aranguren 7–5, 2–6, 6–4
13. 17. července 2011 Knokke, Belgie antuka Francie Julien Obry 6–2, 6–3
14. 8. července 2012 Middelburg, Nizozemsko antuka Belgie Niels Desein 4–6, 6–2, 6–3
15. 26. října 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt tvrdý Egypt Mohamed Safwat 7–5, 2–6, 6–3

Postavení na konečném žebříčku ATP

[editovat | editovat zdroj]
Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Pořadí 957. 581. 374. 589. 469. 328. 200. 340. 272. 304. 254. 345. 610. 791. 674.
Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
Pořadí 841. 654. 368. 247. 389. 407. 155. 782. 315. 301. 340. 450. 291. 66. 57.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matwé Middelkoop na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h Matwé Middelkoop na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 15. října 2016
  2. Matwé Middelkoop na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230727a27. července 2023
  3. Matwé Middelkoop na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230308a8. března 2023
  4. ATP Staff. Dutch Duo Save Two M.P. For Sofia Title [online]. ATP Tour, 2016-02-07 [cit. 2016-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ATP Staff. Koolhof/Middelkoop Claim Second Title Of 2016 [online]. ATP Tour, 2016-07-23 [cit. 2016-10-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ATP Staff. Last In, Last To Leave, Middelkoop & Koolhof Win Sydney [online]. ATP Tour, 2017-01-14 [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]