Mantova

Mantova ; Màntua
	Mantova
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	45°9′30″ s. š., 10°47′30″ v. d.
Nadmořská výška	19 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas); UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Itálie
Region	Lombardie
Provincie	Mantova
	Mantova
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	63,81 km²
Počet obyvatel	48 671 (2016 (k 1. lednu 2016))
Hustota zalidnění	762,75 obyv./km²
Správa
Starosta	Mattia Palazzi Partito democratico
Oficiální web	www.comune.mantova.it
Telefonní předvolba	0376
PSČ	46100
Označení vozidel	MN
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mantova (latinsky Mantua, v mantovském dialektu Màntua) je italské historické město v Lombardii, sídlo stejnojmenné provincie a zároveň diecéze. Žije zde přibližně 49 tisíc^[1] obyvatel.

Roku 70 př. n. l. se v okolí Mantovy narodil Publius Vergilius Maro, zdejší nejznámější občan.^[2] O Mantově se zmiňuje také William Shakespeare ve hře Romeo a Julie jako o místu, kam musel Romeo utéct do vyhnanství z Verony před pomstou Kapuletů, a také Giuseppe Verdi ve své opeře Rigoletto.

Mantova má 48 400 obyvatel (celá aglomerace 100 000 obyvatel) a leží asi 35 km jihozápadně od Verony. Od severu je město chráněné třemi ve středověku založenými jezery na řece Mincio: Lago Superiore, Lago di Mezzo, Lago Inferiore.

Historie

Mantova, letecký pohled od severu. Vlevo dole hrad, za ním Vévodský palác (Palazzo ducale), uprostřed kupole baziliky svatého Ondřeje apoštola.

Město vzniklo na jakémsi ostrově v řece Mincio a je patrně etruského původu, za punských válek je dobyli Římané, od Césara získalo městská práva a Augustus zde usídloval válečné veterány. V raném středověku město silně utrpělo nájezdy byzantinců, Langobardů a Franků a v 10. století připadlo hrabatům z Canossy (rodina Attoni di Cannosa). V období jejich vlády došlo k rozkvětu městečka.^[3] Poslední z nich, hraběnka Matylda Toskánská, prý dala 1098 postavit rotundu San Lorenzo. Po její smrti roku 1114 se Mantova stala svobodným městem, roku 1198 byla vytvořena jezera na severní straně města a roku 1273 se vlády zmocnil rod Bonacolsi, za něhož město prosperovalo, podobně jako za vlády rodu Gonzaga (1328–1627). Když rod vymřel, město dobyla císařská vojska a vyplenila. Od roku 1708 patřila Mantova jako významná pevnost k Rakousku a roku 1866 se připojila ke sjednocené Itálii.

Pamětihodnosti

Hrad sv. Jiří je středověká pevnost na severu města, v 15. a 16. století rozšířená o rozsáhlý vévodský palác (Palazzo Ducale) s několika dvory a mnoha uměleckými poklady. Pro rodinu Gonzagů zde pracovali například Leon Battista Alberti, Andrea Mantegna, Giulio Romano, Donatello, Peter Paul Rubens, Pisanello a další.

Na náměstí Piazza Sordello (nazvaném podle trubadúra ze 13. století, o němž píše Dante, ale také Browning, Joyce a další) naproti Palazzo Ducale je katedrála sv. Petra apoštola (Duomo). Na místě starokřesťanského kostela vznikla ve 12. století románská cihlová stavba, z níž se zachovala věž. Kostel byl goticky přestavěn v letech 1393–1401 a znovu po požáru roku 1545 podle plánů G. Romana. Kostel je trojlodní basilika s kupolí nad křížením a plochým stropem v lodi, mramorové průčelí je z roku 1756.

Ještě jižněji je tržiště Piazza delle Erbe, jehož jihovýchodní stranu tvoří radnice (Palazzo della Ragione) s věží a orlojem. Vedle radnice stojí rotunda sv. Vavřince (San Lorenzo), postavená kolem roku 1100 a inspirovaná chrámem Božího hrobu v Jeruzalémě. Masivní cihlová stavba s kupolí má uvnitř dvojí ochoz, zbytky fresek byzantského slohu a u vchodu stojí mramorový sarkofág ze 6. století.

Za řadou měšťanských domů na protější straně náměstí stojí kostel sv. Ondřeje (Sant´Andrea), stavěný podle plánů G. B. Albertiho v letech 1472–1496, ale dokončený až o sto let později. Vysoká kupole je z 18. století. Je to jednolodní prostorná stavba 99 m dlouhá s masivní válcovou klenbou, v první kapli vlevo je pohřben A. Mantegna.

Jižně od města stojí v renesanční zahradě slavný Palazzo Te, rozsáhlá a přísně symetrická čtvercová přízemní vila s velkým vnitřním dvorem, postavená v letech 1525–1535 podle plánů Giulia Romana s původní vnitřní štukovou a freskovou výzdobou. Uvádí se jako příklad manýrismu: je postaven v klasických slozích, architekt však jejich pravidelnost záměrně narušil mnoha drobnými detaily.

Historické centrum města společně s nedalekou Sabbionetou bylo v roce 2008 zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Osobnosti města

Andrea Mantegna (1431–1506), italský raně renesanční malíř
Jacopo Strada (1507–1588), historik, numismatik, spisovatel a sběratel, správce sbírek Rudolfa II. v Praze.
Claudio Monteverdi (1567–1643), hudební skladatel
Eleonora Gonzagová (1598–1655), římskoněmecká císařovna a česká královna jako manželka Ferdinanda II.
Eleonora Magdalena Gonzagová (1630–1686), římskoněmecká císařovna a česká královna jako manželka Ferdinanda III.
Tazio Nuvolari (1892–1953), motocyklový a automobilový závodník
Antonio Moresco (* 1947), italský dramatik

Partnerská města

Azuči, Japonsko
Madison, USA
Nevers, Francie
Velký Varadín, Rumunsko
Puškin, Rusko
Weingarten, Bádensko-Württembersko, Německo

Fotoalerie

Palazzo Ducale
Palazzo Ducale, Camera picta (A. Mantegna)
Piazza Erbe a bazilika sv. Ondřeje
měšťanské domy na Piazza G. Marconi
Palazzo della Ragione
Orloj
Rotonda S. Lorenzo, vnitřek
Palazzo Te, průčelí do zahrady
Palazzo Te, Sala terrena

Odkazy

Reference

↑ Dostupné online.
↑ Dle Suetoniova Vita Vergili na svém údajném epitafu prohlásil „Mantua me genuit“ (Mantova mne zrodila)
↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Mantona, s. 62.

Literatura

K. Baedeker, Northern Italy. Leipzig 1910, str. 314–321
Ottův slovník naučný, heslo Mantova. Sv. 16, str. 789

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mantova na Wikimedia Commons
Oficiální stránky (italsky)

[50ba2a0696e3e0b504e077eb3817e967237e10cd-1] Dostupné online.

[2] Dle Suetoniova Vita Vergili na svém údajném epitafu prohlásil „Mantua me genuit“ (Mantova mne zrodila)

[Itálie-3] AUTORSKÝ KOLEKTIV. Itálie. Praha: Olympia, 1990. ISBN 80-7033-101-1. Kapitola Mantona, s. 62.

[1]

[2]

[3]