[go: up one dir, main page]

Přeskočit na obsah

Mansur Isajev

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mansur Isajev
Narození23. září 1986 (38 let)
Kiziljurt
BydlištěČeljabinsk
Alma materDagestánská státní univerzita
Povoláníjudista
OceněníŘád přátelství
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Judo na LOH
zlato LOH 2012 lehká váha
Mistrovství světa v judu
bronz MS 2009 lehká váha

Mansur Isajev (rusky Мансур Исаев; * 23. září 1986 v Kiziljurtu, Sovětský svaz) je ruský zápasníkjudista avarského původu, olympijský vítěz z roku 2012.

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Zápasení, sambu/judu se věnoval od 8 let v rodném Dagestánu pod vedením Gabriela Magomedova. V roce 2005 se přesunul do Čeljabinsku, kde se pod vedením Alexandra Millera prosadil do ruské reprezentace. V roce 2009 se s příchodem nového reprezentační trenéra Itala Gamby stal členem užšího výběru ruské seniorské reprezentace. Řadil se mezi tzv. adrenalinové zápasníky, spíše než technickou vyspělostí poutá pozornost svým temperamentem a výbušností.

V roce 2012 se kvalifikoval na olympijské hry v Londýně s předstihem, později v ruské nominaci porazil jediného konkurenta Murata Kodzokova a zajistil si účast v Londýně. Vstup do turnaje měl nervózní, v prvním kole ho čekal zkušený Španěl Kiyoshi Uematsu, kterého po vyrovnaném průběhu a infarktovém konci poslední minuty hrací doby porazil v prodloužení na šido. V dalších dvou kolech ho čekali jemu stylově podobní judo-zápasníci, se kterými si dokázala poradit přes strhy. V semifinále ho čekal největší favorit a nasazená jednička Jihokorejec Wang Ki-čchun. Na jeho judo byl takticky připraven, nepustil ho do úchopu a na dvě napomínání vybodoval. Ve finále se utkal s Japoncem Riki Nakajou. Ten měl za sebou semifinálový maratón a kondiční manko se u něho ve finále projevilo. Isajev se v úvodu ujal vedení na juko po uči-matě a zbytek zápasu odrážel Japoncovy ataky, získal zlatou olympijskou medaili.

V roce 2013 laboroval se zraněním ruky.[1] V roce 2014 si hned v úvodu na pařížském grand slamu prolomil koleno a celou sezonu vynechal. V roce 2015 dosahoval na olympijského vítěze podprůměrných výsledků.

Vítězství

[editovat | editovat zdroj]
  • 2008 – 1x světový pohár (Rotterdam)
  • 2009 – 1x světový pohár (Hamburk)
  • 2010 – 1x světový pohár (Abú Dhabí)
  • 2012 – 1x světový pohár (Lisabon)
Turnaj 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
20 21 22 23 24 25 26 27 28 29
pololehká lehká váha
Olympijské hry 1.
Mistrovství světa 3. 5. 7. úč.
Mistrovství Evropy 5. úč. 7.
ME do 23 let úč. 1.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]