Maine de Biran
| Maine de Biran | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Marie-François-Pierre Gonthier de Biran |
| Narození | 29. listopadu 1766 Bergerac |
| Úmrtí | 20. července 1824 (ve věku 57 let) Paříž |
| Alma mater | Poitierská univerzita |
| Povolání | politik, psycholog, filozof, autor deníků, spisovatel a matematik |
| Ocenění | komandér Řádu čestné legie (1818) |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Funkce | sub-prefect of Bergerac (Arrondissement Bergerac; 1806–1811) člen Rady pěti set |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Maine de Biran [mén d:biran], vlastním jménem Francois-Pierre-Gonthier de Biran (29. listopadu 1766 Bergerac, Francie – 20. července 1824 Paříž) byl francouzský politik, filosof a psycholog. Ovlivnil světový názor Henri Bergsona.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Po studiu vstoupil Maine de Biran do osobní stráže krále Ludvíka XVI. a revoluci roku 1789 zažil ve Versailles. Pak se stáhl do ústraní a věnoval se zcela psychologii a filosofii; sám píše o „skoku z frivolity do filosofie“. Roku 1797 byl zvolen do Direktoria, ale pro podezření z věrnosti králi byl brzy vyloučen. Roku 1813 se postavil proti Napoleonovi a po obnovení království byl několikrát zvolen do Parlamentu, většinu roku však trávil na svém statku. Datum jeho smrti není přesně známo.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Z jeho velmi originálního díla vyšlo za jeho života jen několik esejů, teprve spis Rozbor myšlení (1811) vzbudil značnou pozornost a Maine de Biran se stal členem Institut de France. Sebrané spisy vyšly v šesti svazcích, roku 1841 již publikované texty a 1859 nepublikované. Maine de Biran začal jako empirista, detailním a přesným zkoumáním se však přesvědčil, že lidské vnímání nelze vyložit jen jako pasivní přijímání vjemů smysly, nýbrž že je třeba zahrnout i aktivní roli pozornosti a zvyku. Poznání zahrnuje i pocit odporu předmětu, který je třeba překonat. Rozhodující roli hraje zkušenost, jež se z elementárních začátků postupně rozvíjí ve styku se světem. Věnoval se také studiu rozdílů mezi zvířaty a člověkem, a tedy i psychologii a duchovnímu životu člověka, nakonec dospěl ke křesťanské mystice lásky. Jeho význam tkví zejména v jeho antropologii: jako jeden z prvních se snažil důsledně odstranit dualismus duše a těla, aniž by upadl do vulgárního materialismu. V Česku se jeho dílem zabýval Jan Patočka.
Díla
[editovat | editovat zdroj]- O významu zvyku (1803)
- Rozbor myšlení (1811)
- Vztah fysické a mravní stránky člověka (1811)
- Esej o základech psychologie (asi 1812, vyd. 1859)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MELVIL, Jurij, 1976. Iracionalistický směr. Intuitivismus H. Bergsona. In: JOVČUK, M. T.; OJZERMAN, T. I.; ŠČIPANOV, I. J. Dějiny filosofie. 2., přepracované vyd. Praha: Svoboda. S. 661–668.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maine de Biran na Wikimedia Commons - Heslo v Biographybase – en
- Heslo v Catholic Encyclopedia- en
- Životopis a bibliografie – de
- Texty ke stažení – fr
