[go: up one dir, main page]
Přeskočit na obsah

Maia Sanduová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Maia Sanduová
6. prezidentka Moldavska
Úřadující
Ve funkci od:
24. prosince 2020
PředchůdceIgor Dodon
Premiérka Moldavska 
Ve funkci:
8. června 2019 – 14. listopadu 2019
PrezidentIgor Dodon
PředchůdcePavel Filip
NástupceIon Chicu
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana akce a solidarita (2016–2020)
Rodné jménoMaia Sandu
Narození24. května 1972 (52 let)
Risipeni
Alma materAcademy of Economic Studies of Moldova (do 1994)
Academy of Public Administration of Moldova (do 1998)
Harvard Kennedy School (do 2010)
Profeseekonomka a politička
NáboženstvíMoldavská pravoslavná církev
OceněníGPSA Award for Leadership in Social Accountability (2015)
velkokříž Řádu čestné legie (2024)
Řád knížete Jaroslava Moudrého 1. třídy
Řád slávy práce
CommonsMaia Sandu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, (* 24. května 1972, Risipeni, okres Fălești) je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Mládí a vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se 24. května 1972 ve vesnici Risipeni v okrese Fălești v tehdejší Moldavské SSR. V roce 1989 začala studium na Moldavské akademii ekonomických studií (Academia de Studii Economice a Moldovei) v Kišiněvě, které zakončila v roce 1994 bakalářským titulem z ekonomie. V roce 1998 získala magisterský titul v oboru mezinárodních vztahů na Akademii veřejné správy při vládě Moldavské republiky (Academia de Administrare Publică de pe lângă Președintele Republicii Moldova). Mezi lety 2010–2019 studovala magisterský program ve veřejné správě na John F. Kennedy School of Government Harvardovy univerzity. Kromě mateřské rumunštiny mluví plynně anglicky a rusky. Pracovala pro Světovou banku, nejdříve pro její moldavskou kancelář v letech 1998–2005 a později mezi lety 2010–2012 jako poradkyně jednoho z 25 výkonných ředitelů v sídle Světové banky ve Washingtonu, D.C.[1]

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Mezi lety 2012 a 2015 zastávala post ministryně školství v kabinetech Vlada Filata, Iurie Leancy a Chirila Gaburiciho.[1] V červenci 2015 byla jednou z možných kandidátek proevropské Liberální demokratické strany Moldavska na premiérku po Gaburiciho rezignaci v červnu 2015. [2] Maia Sanduová podmínila přijetí této funkce odvoláním guvernéra Moldavské národní banky Dorina Drăguțanu a státního zástupce Corneliu Gurina v návaznosti na zmizení jedné miliardy amerických dolarů z bankovního systému.[3] Nakonec prezident Nicolae Timofti pověřil úřadem Valeriu Strelețe.

Ministryně školství

[editovat | editovat zdroj]

Od 24. července 2012 do 30. července 2015 působila Maia Sanduová jako ministryně školství. Krátce po jejím jmenování začala s řadou reforem. Zejména byla změněna pravidla pro provádění národních zkoušek na středních a vysokých školách. Snažila se tak zabránit podvádění během testů. U vchodu škol byly instalovány detektory kovů a učebny byly vybaveny kamerami. Studenti, kteří byli přistihnuti, že během písemného testu podváděli, ztratili právo zkoušku opakovat. Změny byly společností přijímány kontroverzně, neboť mnoho občanů a politiků se domnívalo, že taková kontrola u zkoušek na studenty vyvíjí silnou psychickou zátěž.[4] Další změnou bylo upřednostnění výuky anglického jazyka na úkor ruského. Od roku 2014 je tedy podle učebních osnov angličtina povinným předmětem pro všechny a ruština pouze předmětem volitelným.[5]

Maia Sanduová na schůzi s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v červenci 2019

Prezidentské volby 2016

[editovat | editovat zdroj]

23. prosince 2015 založila politické hnutí, ze kterého později vznikla Strana akce a solidarity (Partidul Acțiune și Solidaritate), za kterou kandidovala v přímých prezidentských volbách 2016. V prvním kole získala 38,2 % jako druhá po Igoru Dodonovi s 48,5 %. Ve druhém kole zvítězil Igor Dodon s 52,11 % proti 47,89 % Maii Sanduové.[6][7]

Premiérka Moldavska

[editovat | editovat zdroj]

V parlamentních volbách v roce 2019 její PAS vytvořila společně se stranou PPDA (Partidul Platforma Demnitate și Adevăr) vedenou Andreiem Năstasem proevropský volební blok ACUM, který získal 26 ze 101 křesel jednokomorového parlamentu.[8] 8. června byla Maia Sanduová parlamentem zvolena premiérkou v koaliční vládě vytvořené s vítěznou Stranou socialistů Moldavské republiky (PSRM).[9] Ještě téhož dne prohlásil ústavní soud Moldavska jmenování její vlády protiústavní a odebral pravomoce prezidenta Igoru Dodonovi, což vyvolalo ústavní krizi.[10] Avšak 15. června ústavní soud toto stanovisko změnil a uznal vznik její vlády v souladu s ústavou a potvrdil Dodonovy pravomoce prezidenta.[11][12]

Socialisté, koaliční partner strany ACUM, vyvolal po neshodách ohledně procesu jmenování generálního prokurátora 12. listopadu 2019 hlasování o důvěře její vládě. Ze 101 poslanců se 63 postavilo proti Maie Sanduové a ta byla tedy nucena podat demisi.[13] Po dvou dnech byl jmenován jako její nástupce Ion Chicu, bývalý ministr financí, který se zavázal prohloubit vztahy s Evropskou unií.[14]

Prezidentské volby 2020

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Prezidentské volby v Moldavsku 2020.

Čtyři roky po neúspěšných volbách opět kandidovala na post prezidenta a 1. listopadu 2020 postoupila do druhého kola z prvního místa s 36 % hlasů před obhajujícím Dodonem s 33 %.[15] Maia Sanduová znovu vedla proevropskou kampaň a přislíbila finanční podporu z Evropské unie, Dodonovi naopak vyjádřil podporu Vladimir Putin. Ve druhém kole, konaném 15. listopadu, získala podle konečných výsledků 57,7 % hlasů,[16][17] čímž dosáhla dosud v Moldavsku ojedinělého výsledku a nebývalé legitimity.[18] Stávající prezident Igor Dodon uznal den po volbách porážku a Maie Sanduové k vítězství pogratuloval. Vyzval také občany ke klidnému předání moci bez protestů.[19] Protesty probíhaly proti premiéru Chicuovi po několik týdnů. Chicu 23. prosince rezignoval se záměrem vyhlásit nové parlamentní volby.[20] Maia Sanduová složila prezidentskou přísahu během ceremonie 24. prosince 2020 a stala se tak oficiálně 6. prezidentkou Moldavské republiky.[21][22] Maia Sanduová se tak stala vůbec první ženou v úřadu a také první proevropskou silou v této funkci, i když sama sebe prezentuje jako pragmatickou političku, která je pro vyváženou zahraniční politiku a dialog mezi všemi zeměmi včetně Ukrajiny, Rumunska, evropských zemí, Ruska i Spojených států.[18] Kvůli zákonu, který zamezuje členství prezidenta v politické straně, formálně opustila Stranu akce a solidarity.[23]

Prezidentství

[editovat | editovat zdroj]

Maia Sanduová se soustředila na reformní program a ukončení orientace zahraniční politiky výlučně na Rusko, jak ji nastolil Dodon. Přivítala rumunského prezidenta Klause Iohannise, zástupce v této funkci přitom nebyl v zemi 6 let. S Volodymyrem Zelenskym se v Kyjevě domluvila na strategickém partnerství a navštívila také Brusel. Na základě jejích cest Rumunsko věnovalo Moldavsku dvě stě tisíc dávek vakcíny Pfizer/Biontech proti covidu-19 a EU poslala na zvládnutí pandemie covidu 15 milionů eur. Dále vystupovala proti stále trvajícím zbytkům oligarchického systému (ztělesněného například Vladem Plahotniucem nebo Ilanem Šorem) a proti korupci obecně.[18]

Maia Sanduová na moldavsko-ukrajinské hranici, 27. února 2022

Na začátku května 2021 se podařilo Maie Sanduové rozpustit parlament ovládaný stranou PSRM proruského exprezidenta Igora Dodona. Doufala přitom, že výsledkem bude ustanovení proevropské reformní vlády. Ta je klíčem v boji proti korupci, protože v moldavském systému má samotný prezident poměrně slabší pravomoci. Termín voleb vyhlásila na 11. července 2021. Situace v zemi, kterou lze označit za krizi, se po rozpuštění parlamentu ještě zhoršila a napětí mezi frakcemi vzrostlo, takže predikce vývoje ohledně voleb a jejich výsledku byla v době krátce po rozpuštění nejistá.[18] V předčasných volbách vyhrála s pohodlnou většinou 63 ze 101 mandátů „její“ Strana akce a solidarity.[24][25] Maia Sanduová jmenovala novou premiérkou bývalou ministryni financí v její vládě Natalii Gavriliția a parlament vyjádřil 6. srpna novému kabinetu důvěru.[26]

Po invazi na Ukrajinu 24. února 2022 ostře odsoudila ruskou agresi a ubezpečila ukrajinské uprchlíky, že jsou vítáni.[27][28] Moldavská ústava deklaruje neutralitu, země se proto nepřipojila k sankcím EU proti Rusku.[29] Maia Sanduová zároveň vyzvala ruskou armádu k opuštění Podněstří, konkrétně muničního skladu u vesnice Cobasna, a iniciovala přístup Moldavska do Evropské unie podáním formální žádosti o členství.[30] V říjnu 2022 se v Praze zúčastnila summitu nově vzniklého Evropského politického společenství a pozvala státníky na příští summit společenství, který se uskutečnil 1. června 2023 v Kišiněvě.[31] V návaznosti na probíhající válku v sousední zemi v rozhovoru (leden 2023) uvedla, že Moldavsko může v budoucnu přehodnotit svou neutralitu a že neutralita neznamená upuštění od investic do obrany.[32]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Maia Sandu na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Maia Sandu [online]. Government of Republic of Moldova [cit. 2019-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-07-16. (anglicky) 
  2. ↑ Ex-World Bank economist set to become prime minister in Moldova. Deutsche Welle [online]. 2015-07-23. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ TANAS, Alexander. Moldova PM nominee pushes tough demands for taking top job. Reuters [online]. 2015-07-24 [cit. 2019-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-10-11. (anglicky) 
  4. ↑ ПРАВДЫ», Александра БАТАНОВА | Сайт «Комсомольской. Ужасы БАКа — 2014 в Молдове: металлоискатели, суды и отмена всех сданных экзаменов за списывание. kem.kp.ru - Сайт «Комсомольской правды» [online]. 2013-11-11 [cit. 2020-11-14]. Dostupné online. (rusky) 
  5. ↑ Aif.md [online]. 2013-11-14 [cit. 2020-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-16. (rusky) 
  6. ↑ Prezidentem Moldavska se stal proruský kandidát Igor Dodon, jeho první cesta povede za Putinem. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-11-14 [cit. 2019-10-16]. Dostupné online. 
  7. ↑ Alegerile din 13 noiembrie 2016 [online]. Comisia Electorală Centrală a Republicii Moldova [cit. 2019-10-16]. Dostupné online. (rumunsky) 
  8. ↑ Moldova’s Constitutional Court Confirms February 24 Vote Result. Radio Free Europe/Radio Liberty [online]. 2019-03-10. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Candidatura Maiei Sandu, în funcția de prim-ministru, votată de Parlament. unimedia.info [online]. 2019-06-08. Dostupné online. (rumunsky) 
  10. ↑ Curtea Constituţională a examinat decretele Președintelui Republicii Moldova privind desemnarea în funcţia de Prim-Ministru şi numirea Guvernului [online]. Curtea Constituţională, 2019-06-06. Dostupné online. (rumunsky) 
  11. ↑ Constitutional Court Revised Acts Delivered on 7-9 June 2019 [online]. Curtea Constituţională, 2019-06-15. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Ústavní soud obrátil, v čele Moldavska zůstává proruský prezident Dodon. Šéf opozice odletěl ze země. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2019-06-15. Dostupné online. 
  13. ↑ RUSNAC, Corneliu. Moldova’s government falls after losing no-confidence vote. Associated Press [online]. 2019-11-12 [cit. 2019-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Moldova lawmakers vote to back new technocrat-led government. Associated Press [online]. 2019-11-14 [cit. 2019-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ Do druhého kola prezidentských voleb v Moldavsku postoupil proruský politik s proevropskou kandidátkou. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-11-02 [cit. 2020-11-16]. Dostupné online. 
  16. ↑ Volby v Moldavsku vyhrála proevropská kandidátka, soupeři nepomohl ani Putin. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-11-16 [cit. 2020-11-16]. Dostupné online. 
  17. ↑ Pro-E.U. Candidate Wins Moldova Election Over Putin-Backed Rival. www.nytimes.com [online]. 2020-11-17. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ a b c d HOSENSEIDLOVÁ, Petra. Moldavská prezidentka vyhlásila po bitvě s poslanci nové volby. Doufá v proreformní vládu. ČT24.cz [online]. 2021-05-02 [cit. 2021-05-03]. Dostupné online. 
  19. ↑ RUSNAC, Corneliu. Pro-Western candidate wins Moldovan presidential election. Associated Press [online]. 2020-11-16 [cit. 2020-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Moldova’s pro-Russian prime minister resigns after protests. apnews.com [online]. 2020-12-23. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Oath of the President [online]. Presidency of the Republic of Moldova [cit. 2020-11-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Maia Sandu’s Inauguration Ceremony. www.zdg.md [online]. 2020-12-24. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Maia Sandu leaves PAS. www.ipn.md [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ SHOTTER, James. Pro-EU party wins landslide Moldova election. www.ft.com [online]. 2021-07-12. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Moldavské volby vyhrála proevropská strana prezidentky Sanduové. Získala nadpoloviční většinu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2021-07-12. Dostupné online. 
  26. ↑ Moldovan parliament confirms Gavrilita as president's choice for new PM. Reuters [online]. 2021-08-06. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ CALUGAREANU, Vitalie; CIOCHINA, Simion. Moldova shows solidarity with Ukrainian refugees. Deutsche Welle [online]. 2022-03-06. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Maia Sandu on Twitter: [online]. Twitter [cit. 2022-03-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ CAMPBELL, Charlie. Moldovans Fear They’ll Be Putin’s Next Target. Their Prime Minister Is Preparing for the Worst. Time [online]. 2022-03-10. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ Moldavská prezidentka vyzvala Rusko, aby stáhlo své vojáky z Podněstří. www.ceskenoviny.cz [online]. ČTK, 2022-03-17. Dostupné online. 
  31. ↑ Státy, které se běžně neschází, spolu byly celý den, vidí přínos prvního celoevropského summitu Fiala. iROZHLAS [online]. 2022-10-06. Dostupné online. 
  32. ↑ LYNCH, Suzanne. Time to join NATO? Moldova eyes joining ‘a larger alliance’. Politico [online]. 2023-01-20. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Prezidenti Moldavska
Mircea Snegur (1990–1996) • Petru Lucinschi (1996–2001) • Vladimir Voronin (2001–2009) • Mihai Ghimpu (2009–2010) • Vlad Filat (2010) • Marian Lupu (2010–2012) • Nicolae Timofti (2012–2016) • Igor Dodon (2016–2020) • Maia Sanduová (od 2020)
 Prezidentská standarta
Premiéři Moldavska
Mircea Druc (1990–1991) • Valeriu Muravschi (1991–1992) • Andrei Sangheli (1992–1997) • Ion Ciubuc (1997–1999) • Serafim Urechean (1997), dočasný • Ion Sturza (1999) • Dumitru Braghiș (1999–2001) • Vasile Tarlev (2001–2008) • Zinaida Greceanîiová (2008–2009) • Vitalie Pîrlog (2009), dočasný • Vlad Filat (2009–2013) • Iurie Leancă (2013–2015) • Chiril Gaburici (2015) • Natalia Ghermanová (2015), dočasný • Valeriu Streleț (2015) • Gheorghe Brega (2015), dočasný • Pavel Filip (2016–2019) • Maia Sanduová (2019) • Ion Chicu (2019–2020) • Aureliu Ciocoi (2020–2021), dočasný • Natalia Gavrilitsaová (2021–2023) • Dorin Recean (od 2023)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Maia_Sanduová&oldid=23962645“