Maďarský parlament

Országgyűlés
Országgyűlés
Základní informace
Typ	jednokomorový; (1918–1927, 1945–současnost); dvoukomorový; (1608/1848–1918, 1927–1945)
Komory	Főrendiház (horní komora); Képviselőház (dolní komora)
Založení	1608, 1848
Sídlo	Országház, Budapešť
Vedení
Předseda	László Kövér (Fidesz); od 6. srpen 2010
Místopředsedkyně	Dóra Dúró (Naše vlast)
Místopředseda	Csaba Hende (Fidesz)
Místopředseda	János Latorcai (KDNP)
Místopředseda	Sándor Lezsák (Fidesz)
Místopředseda	Lajos Oláh (DK)
Majordomus	Márta Mátrai (Fidesz); od 1. leden 2013
Složení
	; Rozložení mandátů po volbách 2022
Počet členů	199 poslanců
Vláda	Fidesz–KDNP (135) Fidesz (116); KDNP (19);
Podpora	Zemská samospráva Němců v Maďarsku (1)
Opozice	Společně pro Maďarsko (57) Hnutí Naše vlast (6)
Volby
Volební systém	smíšený
Volební období	2022−2026
Předchozí volby	3. duben 2022
Příští volby	jaro 2026
Jednací sál
	; zasedací síň
Oficiální web
	http://www.parlament.hu/

Maďarský parlament (maďarsky Országgyűlés – doslovně přeloženo jako Zemský sněm či Zemské shromáždění) je jednokomorový zákonodárný sbor republiky Maďarsko. Má 199 poslanců zvolených smíšeným systémem v demokratických jednokolových tajných volbách na čtyřleté funkční období, kteří se schází v budově Országházu v hlavním městě Budapešti.

Parlament

Zemský sněm má 199 poslanců, volených v jednokolových volbách každé čtyři roky, vždy na jaře. Sněm schvaluje ústavu, zákony a určuje hlavní linie sociální a hospodářské politiky Maďarska. Stará se o vyváženost státních financí, schvaluje státní rozpočet, dohlíží na jeho dodržování, schvaluje vládní program, ratifikuje mezinárodní smlouvy. Parlament hraje v politickém systému Maďarska stěžejní úlohu a díky volebnímu systému se pravidelně opírá o silnou parlamentní většinu. Parlament může vyhlásit také referendum, jehož výsledek je pro parlament závazný, pokud se referenda zúčastní minimálně 50 % voličů.

Poslanci shromáždění mají právo volit:

Prezidenta republiky – Prezidentské volby v Maďarsku
Předsedu vlády
Prezidenta MNB
Generálního prokurátora
Prezidenta Státního soudu

Orgány a vedení

Předseda parlamentu

Předseda parlamentu je v Maďarsku po prezidentovi a premiérovi třetí nejdůležitější politický činitel. Kromě vedení parlamentu má dále za úkol jmenování vedoucích pracovníků úředních subjektů parlamentu nebo je odpovědný za sestavení a plnění rozpočtu v parlamentu.

Od	Do	Jméno	Strana
23. říjen 1989	1. květen 1990	István Fodor	nestraník
2. květen 1990	3. srpen 1990	Árpád Göncz	SZDSZ
3. srpen 1990	27. červen 1994	György Szabad	MDF
28. červen 1994	17. červen 1998	Zoltán Gál	MSZP
18. červen 1998	14. květen 2002	János Áder	Fidesz
15. květen 2002	14. září 2009	Katalin Szili	MSZP
15. září 2009	14. květen 2010	Béla Katona	MSZP
14. květen 2010	6. srpen 2010	Pál Schmitt	Fidesz
6. srpen 2010	současnost	László Kövér	Fidesz

Místopředsedové (2014–2018)

Místopředsedové parlamentu od 6. května 2014:

Místopředsedové (2022–2026)

Volební systém

Změna od roku 2014

Od parlamentních voleb 2014 došlo ke snížení počtu poslanců. Z 386 zákonodárců se jejich počet snížil na 199 poslanců zvolených i nadále smíšeným volebním systémem. Upraveny byly rovněž i jednomandátové volební obvody, kterých je 106 a platí v nich většinový volební systém. Zbývajících 93 poslanců je zvoleno poměrným systémem z republikových kandidátních listin, mandáty jsou přerozděleny stranám přesahující klauzuli 5 %.^[1]

Způsob volby 1990–2014

Výsledky druhého kola voleb 2010 v jednomadátových obvodech:
     Fidesz-KDNP (173)
     MSZP (2)
     Nezávislí (1)

Parlamentní volební systém, kdy se volilo 386 poslanců, byl značně komplikovaný. Jednalo se o kombinaci tří volebních systémů: relativního a absolutního většinového, ale také systému celostátní a regionální kandidátky. Cílem je zajistit vládnoucí koalici stabilní většinu v parlamentu a zároveň umožnit vstup nestranným osobnostem a zástupcům menšin. Volby byly dvoukolové, konaly se po čtyřech letech (1990, 1994, 1998, 2002, 2006, 2010), vždy na jaře – naposledy 11. a 25. dubna 2010.

Zvolit 386 poslanců bylo možno třemi způsoby. Prvních 176 mandátů je rozděleno v jednomandátových obvodech dvoukolovým většinovým principem. Do druhého kola postupují ti kandidáti, kteří při minimálně 50% účasti získali v prvním kole alespoň 15 % hlasů (minimálně však tři). Ve druhém kole stačí ke zvolení prostá většina hlasů při 25 %. Druhou možností, jak být zvolen, jsou župní listiny politických stran, kterými je zvoleno 152 poslanců. Pro sestavení župní listiny jsou ustavena přísná pravidla, strana musí mít dostatek kandidátů v předem určené struktuře, proto župní kandidátky staví pouze nejsilnějších pár stran. Pro rozdělení mandátů se používá Hagenbach-Bischoffova metoda. Aby byly volby platné, tak i zde musí být splněna podmínka 50% účasti (jinak se volby opakují). Každý volič má v maďarských parlamentních volbách dva hlasy. Jedním vybírá z regionálních kandidátek, druhým volí v jednomandátovém obvodě konkrétní osobnost. Zbylých 58 mandátů je přiděleno podle poměru k počtu tzv. frakčních hlasů systémem celostátních kandidátek zvaných kompenzační listiny. Všechny hlasy, které nevedly ke zvolení poslance, nepropadají, nýbrž se na celostátní úrovni sečtou a podle těchto sum jsou pomocí D’Hondtovy metody přeměněny na mandáty. V obou poměrných systémech (regionálních i celostátních kandidátkách) platí od roku 1994 pětiprocentní klauzule.

Tento volební systém obsaoval několik omezení, například registrace kandidáta v jednomandátovém obvodu je podmíněna shromážděním 750 podpisů, registrace stranické kandidátní listiny ve vícemandátovém obvodu byla podmíněna registrací kandidátů téže strany v minimálně jedné čtvrtině jednomandátových obvodů a nakonec kandidátka strany může být zařazena do celostátního obvodu, jen když tatáž strana zaregistruje své kandidátky v minimálně sedmi vícemandátových obvodech.^[2]

Složení parlamentu

1990–1994

33	93	21	21	164	44	10
MSZP	SZDSZ	Fidesz	KDNP	MDF	FKgP	N

1994–1998

209	69	20	22	38	26	2
MSZP	SZDSZ	Fidesz	KDNP	MDF	FKgP	N

1998–2002

134	24	148	17	48	14	1
MSZP	SZDSZ	Fidesz-MPP	MDF	FKgP	MIÉP	N

2002–2006

178	20	164	24
MSZP	SZDSZ	Fidesz-MPP	MDF

2006–2010

190	20	141	23	11	1
MSZP	SZDSZ	Fidesz-MPSZ	KDNP	MDF	S

2010–2014

59	16	227	36	1	47
MSZP	LMP	Fidesz-MPSZ	KDNP	OM	Jobbik

2014–2018

29	4	3	1	5	1	117	16	23
MSZP	DK	E14	PM	LMP	MLP	Fidesz-MPSZ	KDNP	Jobbik

Tabulka zobrazuje počet mandátů přidělených stranám po parlamentních volbách 2014 a počet členů parlamentních frakcí jednotlivých stran aktuální k 1. září 2016.^[3]

Zkratka	Strana	Počet mandátů získaných ve volbách	Počet členů parlamentní frakce (1. září 2016)	Předseda strany	Předseda parlamentní frakce	Úloha
Fidesz	Fidesz – Magyar Polgári Szövetség (Fidesz - Maďarská občanská unie)	117	114	Viktor Orbán	Lajos Kósa	VLÁDA (Orbán III.)
MSZP	Magyar Szocialista Párt (Maďarská socialistická strana)	29	29	Gyula Molnár	Bertalan Tóth	opozice
Jobbik	Jobbik Magyarországért Mozgalom (Hnutí za lepší Maďarsko)	23	24¹	Gábor Vona	János Volner	opozice
KDNP	Kereszténydemokrata Néppárt (Křesťanskodemokratická lidová strana)	16	17²	Zsolt Semjén	Péter Harrach	VLÁDA (Orbán III.)
LMP	Lehet Más a Politika (Politika může být jiná)	5	5	Ákos Hadházy Bernadett Szél	Erzsébet Schmuck	opozice
DK	Demokratikus Koalíció (Demokratická Koalice)	4*	—	Ferenc Gyurcsány	—	opozice
E14	Együtt 2014 (Společně 2014)	3*	—	Viktor Szigetvári	—	opozice
PM	Párbeszéd Magyarországért (Dialog za Maďarsko)	1*	—	Gergely Karácsonyi Tímea Szabó	—	opozice
MLP	Magyar Liberális Párt (LiBERÁLiSOK) (Maďarská liberální strana)	1*	—	Gábor Fodor	—	opozice
F	Független – Nezávislí, nezařazení poslanci	0	10	—	—	opozice
	Celkem	199	199	9	5

¹: Od 11. května 2015 poslanec Lajos Rig zvolen v doplňovacích volbách obvod: Veszprém megye 3. sz. OEVK.

²: Od 21. září 2015 poslanec István Hollik (KDNP), odstoupil Ferenc Papcsák (Fidesz). Strany měly jednotnou republikovou kandidátní listinu.

^*: Poslanci za DK, E14, PM a MLP jsou zařazeni do frakce nezávislých.

Nezařazení poslanci: Gábor Fodor (MLP), Ferenc Gyurcsány (DK), Zoltán Kész (nestraník), Péter Kónya (E14/nestraník), Lajos Oláh (DK), Szabolcs Szabó (E14), Tímea Szabó (PM), Zsuzsanna Szelényi (E14), Ágnes Vadai (DK), László Varju (DK)

2018–2022

2022–2026

Přímluvčí národnostních a etnických menšin

Přímluvčí národnostních a etnických menšin v parlamentu nedisponují hlasovacím právem. Poprvé voleni při volbách 2014.^[4]

Národnostní menšina	2014 – 2018	2018 – 2022	2022 – 2026
arménská (OÖÖ)	Tamás Turgyán	Silva Simani	Akopjan Nikogosz
bulharská (BOÖ)	Szimeon Varga	Szimeon Varga	Szimeon Varga
chorvatská (OHÖ)	Mihály Hepp	József Szolga	József Szolga
německá (MNOÖ)	Imre Ritter	Imre Ritter	Imre Ritter
polská (OLÖ)	Lászlóné Csúcs	Ewa Rónayné Slaba	Ewa Rónayné Slaba
slovenská (OSZÖ)	János Fuzik	Antal Paulik	Antal Paulik
slovinská (OSZÖ)	Erika Kissné Köles	Erika Kissné Köles	Erika Kissné Köles
srbská (SZOÖ)	Lyubomir Alexov	Lyubomir Alexov	Lyubomir Alexov
romská (ORÖ)	Félix Farkas	Félix Farkas	Félix Farkas
rumunská (MROÖ)	Traján Kreszta	Traján Kreszta	Traján Kreszta
rusínská (ORÖ)	Vera Giricz	Vera Giricz	Vera Giricz
řecká (MGOÖ)	Laokratisz Koranisz	Sianos Tamás	Laokratisz Koranisz
ukrajinská (UOÖ)	Jaroszlava Hartyányi	Brigitta Szuperák	Liliána Grexa

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Országgyűlés na maďarské Wikipedii.

↑ Maďarský parlament bude po příštích volbách téměř o půlku menší
↑ EUROSKOP.cz - Maďarsko - Politický systém [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-20.
↑ Parlament.hu - A pártok képviselőcsoportjai és a független képviselők (aktuális)
↑ valasztas.hu [online]. [cit. 11-11-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-04-2014.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Maďarský parlament na Wikimedia Commons
(maďarsky) (anglicky) Parlament.hu
(česky) (anglicky) Ministerstvo zahraničních věcí České republiky - Vnitropolitická charakteristika
(česky) EUROSKOP.cz - Maďarsko - Politický systém Archivováno 20. 5. 2009 na Wayback Machine.

[1] Maďarský parlament bude po příštích volbách téměř o půlku menší

[2] EUROSKOP.cz - Maďarsko - Politický systém [online]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-20.

[3] Parlament.hu - A pártok képviselőcsoportjai és a független képviselők (aktuális)

[4] valasztas.hu [online]. [cit. 11-11-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-04-2014.

[1]

[2]

[3]

[4]

Politické strany v Maďarsku

Maďarský parlament (199 mandátů)¹ 9. parlamentní cyklus (2022–2026)	Fidesz – Maďarská občanská unie (117) • Křesťanskodemokratická lidová strana (18) • Demokratická koalice (15) • Momentum Mozgalom (10) • Maďarská socialistická strana (10) • Jobbik – Konzervativci (10) • Hnutí Naše vlast (6) • Dialog – Strana zelených (6) • LMP – Zelená strana Maďarska (5) • nestraníci (1, Ákos Hadházy) • Zemská samospráva Němců v Maďarsku (1, Imre Ritter)

Strany zastoupené v maďarském parlamentu v letech 1990 až 2022	E14 (2014–2018) • EKGP (1993–1994) • FKgP (1990–2002) • MDF (1990–2010) • MDNP (1996–1998) • MLP (2014–2022) • MIÉP (1993–1994, 1998–2002, 2013–2014) • Összefogás (2014) • SZDSZ (1990–2010) • ÚK (2018–2022)

Evropský parlament (21 mandátů)² 10. parlamentní cyklus (2024–2029)	Fidesz−KDNP (11) • TISZA (7) • DK (2) • MHM (1)

Strany zastoupené v Evropském parlamentu v letech 2004 až 2024	Jobbik (2009–2024) • LMP (2014–2019) • MDF (2004–2014) • MOMO (2019–2024) • MSZP (2004–2024) • PM (2014–2019) • SZDSZ (2004–2009)

Ostatní politické subjekty	2RK • 4K! • Alternativa • CSP • CM • CP • FKgP • HP • HVIM • Iránytű • ISZOMM • JESZ • Kalózpárt • KÖSSZ • KTI • MCF • MCP • MEMO • MIÉP • MKKP • MMM • MMN • MMP • MMP 2006 • MoMa • MSZDP • NP • ÖP • PKP • PV • ReforMerek • S • SEM • SMS • SZEM • Szikra • SZAVA • SZDP • Szocdemek • SZU • TAM • ÚK • ÚVNP • VP • ZB

Menšinové a etnické samosprávy	BOÖ • MGOÖ • MNOÖ • MROÖ • OHÖ • OLÖ • OÖÖ• ORÖ • ORÖ • OSZÖ • OSZÖ • SZOÖ • UOÖ

¹ Parlamentní volby 2022 • ² Volby do EP 2024

Zákonodárné sbory v Evropě

Suverénní státy	Albánie • Andorra • Arménie • Ázerbájdžán • Belgie (d • h) • Bělorusko (d • h) • Bosna a Hercegovina (d • h) • Bulharsko • Česká republika (d • h) • Černá Hora • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie (d • h) • Gruzie • Chorvatsko • Německo (d • h¹) • Irsko (d • h) • Island • Itálie (d • h) • Kazachstán (d • h) • Kypr • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Malta • Moldavsko • Monako • Nizozemsko (d • h) • Norsko • Polsko (d • h) • Portugalsko • Rakousko (d • h) • Rumunsko (d • h) • Rusko (d • h) • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko (d • h¹) • Srbsko • Španělsko (d • h) • Švédsko • Švýcarsko (d • h) • Turecko • Severní Makedonie • Spojené království (d • h) (Severní Irsko, Skotsko, Wales) • Ukrajina • Vatikán

Státy s částečným uznáním	Abcházie • Kosovo • Jižní Osetie • Podněstří • Severní Kypr

Závislá území	Alandy • Faerské ostrovy • Gibraltar • Guernsey • Jersey • Ostrov Man

Nadnárodní organizace	Evropská unie

d – dolní komora, h – horní komora ¹ – neoficiálně