Mühldorf am Inn
| Mühldorf am Inn | |
|---|---|
 Hlavní náměstí s kostelem Panny Marie | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°14′44″ s. š., 12°31′22″ v. d. |
| Nadmořská výška | 384 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Německo |
| Spolková země | Bavorsko |
| Vládní obvod | Horní Bavorsko |
| Zemský okres | Mühldorf am Inn |
  Mühldorf am Inn | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 29,4 km² |
| Počet obyvatel | 21 860 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 743 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | město |
| Starosta | Michael Hetzl (UM) |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Stadtplatz 21 84453 Mühldorf am Inn |
| Telefonní předvolba | 08631 |
| PSČ | 84453 |
| Označení vozidel | MÜ, VIB, WS |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mühldorf am Inn je bavorské město, sídlo stejnojmenného zemského okresu, ležící při řece Inn v dolním Bavorsku, významný železniční uzel. Sestává ze 16 místních částí. V roce 2021 v něm žilo 21 254 obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Město leží v jihovýchodním Bavorsku, v předhůří Bavorských Alp, rozkládá se kolem řeky Inn. Skládá se ze 16 místních částíː
- Altmühldorf
- Ecksberg
- Eichfeld
- Eßbaum
- Gandl
- Hahnbauer
- Hart
- Hirsch
- Hölzling
- Kuttenreut
- Mitteraham
- Mößling
- Mühldorf am Inn
- Stegmühle
- Thal
- Unteraham
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Území častých povodní s vlhkým klimatem zůstalo dlouho bez osídlení, nejstarší stopy tvoří Via Iulia, antická římská silnice v oblasti Mettenheim-Mößling. Vesnice se začala rozvíjet od konce 9. století, první písemná zmínka pochází z roku 935.
Město a hrad patřily ve středověku rodu Luchenů. Smlouvou z 28. října 1287 Rapoto Luchen předal své alodiální panství salcburskému arcibiskupu Rudolfovi a stal se jeho ministeriálem. 28. září 1322 se zde odehrála rozhodující bitva u Mühldorfu mezi Bavorskem a Salcburkem. Během 14. až 15. století se rozvíjela řemesla i obchod.
V roce 1640 způsobil největší požár zničení asi 80 % zástavby města. V závěru třicetileté války v roce 1648 švédské vojsko obsadilo na tři týdny město, které se bez boje vzdalo generálu Wrangelovi, aby bylo zachováno.
V 17. století Mühldorf trpěl následky válek, požárů i morových ran, což vedlo k poklesu hospodářské prosperity. V roce 1749 se také v Mühldorfu konal hon na čarodějnice s odsouzením a upálením vytipovaných žen.[2] Na základě smlouvy z Lunéville byl v roce 1802 Mühldorf připojen ke státu Bavorsko.
Za druhé světové války zde nacisté vybudovali rozsáhlý koncentrační tábor Mühldorf. V roce 1944 postavili velký bunkr s podzemní továrnou na proudové stíhačky Messerschmitt Me 262, ve které byli zaměstnáni vězni zdejšího koncentračního tábora i koncentračního tábora Dachau.
V sérii spojeneckých náletů ze 16. března 1945 Američané nasadili 700 bombardérů, včetně 250 B-24 Liberator, které shodily na město více než 6 000 bomb. Při leteckém útoku přišlo o život 129 lidí, včetně mnoha dětí. Město bylo bombardováno znovu o měsíc později, útok si vyžádal 15 obětí. Zničeny byly kromě železničního nádraží a průmyslové zóny i obytné budovy, historické objekty, kostely a věž někdejší městské brány, po válce opět dostavěné.[3]
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Ve městě působí několik firem, vyrábí komponenty pro mobilní telefony, lékařskou techniku a průmyslovou elektroniku.
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Kostel sv. Mikuláše – nejstarší ve městě, od roku 1201 farní
- Kostel Panny Marie (Frauenkirche) – původem gotický barokizovaný jednolodní chrám na náměstí, na hlavním oltáři obraz Panny Marie Pomocné (Pasovské) podle Lucase Cranacha a barokní socha Panny Marie Bolestné
- Rotunda sv. Jana Křtitele, zbytky nástěnných a nástropních maleb z přelomu 13./14. století, novogotická oltářní archa
- Poutní kaple Panny Marie U dubu (Kapelle Maria-Eich)
- Bývalý biskupský zámek – nyní sídlo okresního finančního úřadu
- Věž vodárny
- Lodronhaus – bývalá okresní věznice, nyní Okresní muzeum
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Gustav Schlör, rytíř (1820–1883) poslední bavorský ministr hospodářství a poslanec říšského sněmu
- Anton Legner – sudetoněmecký historik umění, vyhnaný z Československa
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Zeď opevnění -
Kostel sv. Mikuláše -
Frauenkirche -
Rotunda sv. Jana -
Kaple Maria-Eich -
Radnice -
Bývalý biskupský zámek
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
- ↑ August Friedrich Neumeyer: Der Mühldorfer Hexenprozeß. Geschichtsverein Heimatbund, Mühldorf am Inn 2004,
- ↑ Reinhard Wanka (Red.): Mühldorf. Stadt am Inn. Geschichtsverein Heimatbund, Mühldorf am Inn 1995, ISBN 3-930033-11-9.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mühldorf am Inn na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky
