Lucien Briet

Lucien Briet
Narození	2. března 1860; 19. obvod
Úmrtí	4. srpna 1921 (ve věku 61 let); Charly-sur-Marne
Povolání	speleolog a horolezec
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Lucien Henri César Briet (2. března 1860, Paříž – 4. srpna 1921, Charly-sur-Marne Aisne) byl francouzský fotograf, speleolog, průzkumník a lektor, který cestoval a studoval hlavně španělské Pyreneje a horní Aragonii.

Životopis

V roce 1880 narukoval do 51 pěšího pluku v Beauvais. Vojenský život ho však neuspokojoval, dezertoval a uprchl do Belgie, kde strávil čtyři roky. Po svém návratu do Francie byl odsouzen na dva roky tvrdé práce, poté omilostněn a přidělen k jedenáctému pěšímu pluku po dobu jednoho roku v Africe. V roce 1886, kdy byl konečně propuštěn, se vrátil ke své rodině v Charly-sur-Marne a studoval fotografii.

V roce 1887, po smrti svého otce, jehož byl jediným dědicem, se rozhodl prozkoumat pyrenejskou kordilleru ve stopách Ramonda de Carbonnières. Následně se stal tajemníkem Speleologické společnosti. Pyreneje objevil v roce 1889, během pobytu v Gavarnie. Velmi rád se tam vracel celkem pravidelně, stal se členem CAF a začal metodicky prozkoumávat masiv a pořídil tam celou řadu fotografií. Publikoval články ve specializovaných časopisech a přednášel s projekcemi.^[1]

Průzkumy

Briet si rychle uvědomil, že na pyrenejskou scénu dorazil trochu pozdě, většina vrcholů byla prozkoumána a zdokumentována. Přesto pořídil několik dobrých spisů, pak obrátil pohled k Aragonii, tak blízké a přesto neznámé. Tato země se svými soutěskami a jeskyněmi má vše, co jej přitahovalo. Začal ji navštěvovat v roce 1902, poté v roce 1903, s poměrně krátkými pobyty (asi týdenními). Od roku 1904 byly jeho kampaně delší, každý měsíc a půl, až do roku 1911, kdy zbývalo 70 dní na dokončení jeho průzkumného programu.

Každý rok po 27hodinové cestě vlakem opouštěl Gèdre, aby dorazil do Gavarnie, do přístavu Boucharo, sestoupil do Bujaruelo a Torla a nesl s sebou velké množství fotografického materiálu (14 desítek skleněných desek 18×24cm) na mezkovi. Po roce 1904 se uchýlil k aragonským průvodcům, kteří se stali jeho přáteli Ramon Viu, od Torla, Lorenzo Viu, od Boltaña a Joaquin Buisán, od Lavelilla. Metodicky zkoumal hranicí na severu, linií Torla-Huesca na západ, Huesca-Barbastro na jih, Barbastro-la Cinca, bydlel u místních obyvatel nebo v hostincích se spartánským komfortem. Po návratu domů do Charly-sur-Marne si dával do pořádku poznámky, vyvolával a zvětšoval fotografie, klasifikoval a psal své texty. Psal články a pořádal konference, kde odhaloval krásy tohoto regionu, konkrétně slavné kaňony pohoří Sierra de Guara, které jako první objevil, a vycítil jejich turistický potenciál. Před Rio Vero si nepředstavoval módu canyoningu, ale psal, že demontovatelný člun by se hodil na průzkum těchto roklí. Propagoval založení národního parku Ordesa v roce 1918, parku, který byl později významně rozšířen a dostal název Národní park Ordesa y Monte Perdido.

Briet dokončil své průzkumné kampaně v roce 1911, jeho španělští přátelé mu slíbili zveřejnění jeho cestopisů. Učinil tak skutečně v roce 1913. V roce 1916, v samém srdci Velké války, se oženil s Marie-Louise Chamblinovou, která byla o 30 let mladší. Brzy poté se jim narodila holčička. Roku 1920 onemocněl a následující rok zemřel, aniž by zažil vrchol svého španělského snu. Jeho rukopisy a fotografie získal Louis Le Bondidier, zakladatel Pyrenejského muzea v Lurdech. Ve Francii v tichosti zmizelo mnoho časopisů, ale jeho aragonští přátelé díky předplatnému postavili na jeho památku malý pomník u vchodu do údolí Ordesa. V Torle nese jeho jméno útočiště a promenáda.

Jeho fotografie, nenahraditelné a vysoce kvalitní dokumenty, jsou pravidelně publikovány, zejména prostřednictvím několika děl, které publikoval nebo napsal André Galicií, který zachránil Picarda ze zapomnění, do něhož ho uvrhli jeho krajané.

Dílo

Alto Aragón pintoresco, sbírka pohlednic vydaných ve Francii, ale prodaných v Aragonu, 1912
Bellezas del Alto Aragon, 1 svazek vyd. Diputación de Huesca v roce 1913, znovu vydán v roce 1977 a pak znovu ve dvou svazcích v letech 1988 a 2003.
Soberbios Pirineos / Superbes Pyrénées, 2 svazky vydané Diputación de Huesca v roce 1990. Svazek I: výběr textů Fernanda Biargeho, překlad Nieves Ibeas a Antonio Gaspar Galán, 302 stran; Svazek II: výběr 176 fotografií (F. Biarge a E. Salamero).
Aux Pyrénées!, články a fotografie, výlety na francouzskou stranu, 1892–1906, shromáždil: André Galicií, edice de la Ramonda, Paříž, červen 2017.

Bibliografie

Les grandes figures disparues de la spéléologie française », Spelunca (Spécial Centenaire de la Spéléologie), no 31,‎ červenec-září 1988, s. 32–34
Delanghe, Damien, Médailles et distinctions honorifiques (document PDF) Archivováno 12. 3. 2021 na Wayback Machine., in: Les Cahiers du CDS, č. 12, květen 2001.
Association des anciens responsables de la fédération française de spéléologie: In Memoriam.
Galicia, André, Le Haut Aragon vu par Lucien Briet, 1986
Briet, Lucien, La vallée de Ordesa et les gorges du rio Vero (Údolí Ordesa a soutěsky Rio Vero), výňatky z Superbes Pyrénées (nepublikované rukopisy), André Galicia, 1990
Galicia, André, Un explorateur en sierra de Guara (Průzkumník v pohoří Sierra de Guara), Rando Éditions, 1995
Galicia, André, Explorations en haut Aragon, 2003
Galicia, André; Lucien Briet en haut Aragon, 2004. Tato práce zahrnuje kromě cestovních zpráv Luciena Brieta také biografii průzkumníka a bibliografickou esej obsahující více než 160 odkazů.
Galicia, André, Lucien Briet homme de lettres, explorateur, photographe et génial touche-à-tout carlésien (autor dopisů, průzkumník, fotograf a brilantní karlesiánský obchodník), Fédération des Sociétés d'Histoire et d'Archéologie de l'Aisne, Mémoires, Tome XLIX, 2004
Dalzin Claire, À travers le Haut-Aragon dans les pas de Lucien Briet (po stopách Luciena Brieta), Éditions Cairn, 2007
Beraldi, Henri, Cent ans aux Pyrénées, Paříž, 1898–1904, sedm svazků in-8°.Opětovné vydání podle Les Amis du Livre Pyrénéen, Pau, 1977, poté Librairie des Pyrénées et de Gascogne, Pau, 2001.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lucien Briet na francouzské Wikipedii.

↑ La Société Géographique de Paris lui fait un accueil triomphal

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Lucien Briet na Wikimedia Commons
Lucien Briet Archivováno 27. 3. 2013 na Wayback Machine.

[1] La Société Géographique de Paris lui fait un accueil triomphal

[1]