Lizéna

Toskánský palác od J. B. Matheye
v Praze: lizénové rámy jsou bílé, zatímco ostatní architektonické články okrové a základní plocha světle zelenomodrá.

Lizény s obloučkovým vlysem na apsidě románského kostela v Tismicích

Selská stavení, rohová lizéna je pásovaná (18. stol., Ondřejov)

Lizéna (též lisena, řidčeji lesena, přes němčinu z francouzského lisière „lem, okraj“) je svislý plochý pásovitý architektonický dekorativní článek členící fasádu. Na rozdíl od pilastru nemá hlavici ani patku.

Tvoří-li lizény s obdobnými horizontálními prvky plochý pravoúhlý rastr, zdůrazňující kromě vertikálních také horizontální rozměr stavby, jedná se o tzv. lizénový rám (též rámec).

Historie

Lizéna vznikla výrazným zjednodušením pilastru. Obdobně i lizénový rám vznikl tvarovou redukcí pilastrů a říms, případně soklů.

Popis

Lizéna může být vytvořena předstupujícím cihelným či kamenným zdivem, být provedena ve štuku nebo může být pouze malovaná. Lizény byly používány v románské architektuře v kombinaci s obloučkovým vlysem. Hojné bylo také jejich užití v renesanční architektuře. V barokní architektuře je velmi časté užití lizén a lizénových rámů v kombinaci s pilastry a mezipatrovými římsami, přičemž vytvářejí jakousi plastickou mezivrstvu mezi těmito prvky a základní plochou omítky. Lizéna a především lizénové rámy byly oblíbené též v klasicistní architektuře, jsou také součástí tvarosloví zděných staveb lidové architektury, v níž je velmi časté obohacování rohů lizénových rámů konvexním vydutím nebo podobnými již čistě dekorativními prvky.

Odkazy

Literatura

• BLAŽÍČEK, Oldřich Jakub; KROPÁČEK, Jiří. Slovník pojmů z dějin umění. Praha: Odeon, 1991. ISBN 80-207-0246-6. S. 121. 
• HEROUT, Jaroslav. Slabikář návštěvníků památek. 3. přepracované. vyd. Praha: Tvorba, 1994. ISBN 80-85386-92-5. 

Externí odkazy

• Slovníkové heslo lizéna ve Wikislovníku
• Obrázky, zvuky či videa k tématu lizéna na Wikimedia Commons

Autoritní data	GND: 4697956-6

Portály: Architektura a stavebnictví